Priony přeci jen i ve svalovině?  
Dlouho jsme se utěšovali faktem, že u živočichů nakažených prionovými chorobami se výskyt zhoubných prionů omezuje jen na nervovou tkáň a mízní uzliny. Tým švýcarských biologů ale přináší v časopise New England Journal of Medicine výsledky studie, která dokazuje mimo jakoukoli pochybnost výskyt prionů i ve svalech.
Připomeňme si v krátkosti, že smrtelné a neléčitelné choroby ze skupiny tzv. spongiformních encefalopatií (např. Creutzfeldt-Jakobovu chorobu člověka, skrapii ovcí nebo „nemoc šílených krav“ u skotu) vyvolává přeměna neškodného prionového proteinu přítomného v mnoha typech buněk lidského a zvířecího těla na „zlý“ prion. Priony se přednostně hromadí v nervové tkáni a mízních uzlinách. Vznik prionu provází typická degenerace nervové tkáně.
Švýcarský biolog a přední světový expert na priony Adriano Aguzzi prověřil vzorky tkání 36 lidí zemřelých na Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. Jak se dalo čekat, u všech našel priony v nervové tkáni. Z 28 vzorků sleziny bylo pozitivních 10. Největší rozruch ale vyvolal nález prionů v 8 ze 32 zkoumaných vzorků svaloviny.

Aguzzi ve své studii upozorňuje, že tato skutečnost otevírá otázku, nakolik je reálný přenos prionů při běžných operacích. Až doposud byly z tohoto hlediska považovány za rizikové jen neurochirurgické operace nebo i operace slepého střeva, jež má bohatou mízní tkáň. Priony totiž některým běžným desinfekčním postupům odolávají. Problém byl vyřešen povinným využíváním účinnějších metod sterilizace neurochirurgických nástrojů nebo jejich povinným jednorázovým použitím (po operaci se musely likvidovat a nesměly se použít znovu). Nástroje pro běžné chirurgické operace ale tomuto drastičtějšímu režimu nepodléhají.
Aguzziho studie by nás neměla děsit, protože zatím se neprokázalo, že by docházelo při chirurgických zákrocích k přenosu prionů. Na druhé straně je studie z New England Journal of Medicine velkým příslibem do budoucna. Naznačuje totiž, že bychom mohli zjistit přítomnost prionů v těle pacienta ve vzorcích odebraných z mízních uzlin nebo svalů. Zatím se dala přítomnost prionů v těle člověka spolehlivě prokázat až ve chvíli, kdy patolog odebral z mrtvoly vzorek mozkové tkáně. To už je na všechno pozdě. Přitom právě včasná diagnostika by asi zvýšila šanci na zastavení nebo alespoň zpomalení postupu prionových chorob u postižených pacientů.

Význam tohoto objevu pro rizika provázející konzumaci hovězího masa s ohledem na možnost přenosu prionů ze skotu stiženého „nemocí šílených krav“ na člověka není jasný. V distribuci prionů mohou být při různých typech prionových chorob (tj. mezi nemocí šílených krav a Creutzfeldt-Jakobovou chorobou) značné rozdíly a v tomto směru se od sebe liší asi i jednotlivé živočišné druhy (člověk a skot). Rozhodně je však namístě očekávat, že s tím, jak stoupá citlivost metod pro stanovení prionů, bude přibývat tkání, v kterých se jejich výskyt prokáže.




Nejen neurochirurgové asi budou muset zvažovat při své práci riziko přenosu prionů z pacienta na pacienta. Naznačuje to alespoň nová studie švýcarských vědců.




Význam studie pro odhad rizik spojených s konzumací hovězího není jasný.
Datum: 10.11.2003

Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu - Ochrana František
 
 
cena původní: 190 Kč
cena: 160 Kč
Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu
Ochrana František
Související články:

Severoamerická zombie choroba jelenů by se mohla šířit mezi lidi     Autor: Stanislav Mihulka (24.02.2019)
Navádí Parkinsona vagus?     Autor: Josef Pazdera (02.05.2017)
Paměť je vlastně jen šílenost pod kontrolou     Autor: Josef Pazdera (03.07.2015)
Ze zloducha klíčový hráč evoluce     Autor: Josef Pazdera (11.06.2012)
Nová prionová choroba se jmenuje VPSPr     Autor: Josef Pazdera (16.08.2010)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace