Pokud jde o nešťastné klima, závěr roku 2009 začíná být až neuvěřitelný. Pořadatelé COP15 - oteplovací konference pořádané OSN 7. až 18. prosince 2009 v dánské Kodani, si podle všeho nemohli vybrat horší dobu a horší místo.
Anebo lepší, podle toho, na které straně mediální barikády kdo je. Vědci spíše nemívají ve zvyku zaujímat vyhrocená stanoviska, ale věc klimatu, medializovaná aktivistickými skupinami až na ostří nože, k tomu bohužel směřuje.
Dánský fyzik Henrik Svensmark z National Space Institute, který je součástí Technical University of Denmark, patří k těm, jejichž výzkum se shodou okolností dostal do příkrého rozporu s oficiálním oteplovacím paradigmatem. Svensmark se stal celebritou, i když je to takový druh popularity, po kterém asi ne každý prahne. Jeho jméno se často objevuje na aktivistických klimatických webech, kde je rutinně nactiutrhán a jeho práce neuvěřitelně vysmívána.
Čím se sympatický Svensmark provinil? Zabývá se kosmoklimatologií, čili výzkumem vlivu kosmického záření na tvorbu mraků. Vliv mraků na globální klima je nepochybně reálný a velký, i když detaily ještě nejsou příliš prozkoumané a déšť kosmického záření, který omývá Zemi, zároveň zásadně souvisí s aktivitou Slunce. Svensmark tedy vlastně odhaluje významné spojení mezi Sluncem a pozemským klimatem, za což by ho alarmisté nejraději okamžitě ukřižovali. Není se čemu divit, staré dobré Slunce není možné citově vydírat a hnát k morální zodpovědnosti, ani ho nelze donutit platit za emise oxidu uhličitého. Čím větší vliv by mělo Slunce na naše klima, tím menší by pak byla role zlého CO2. Svensmark, sám naštěstí vcelku mediálně zdatný, je proto s cejchem kontroverzního učence trvalým cílem mediální palby Velkého Klimatického Bratra.
Teď podle všeho přišla Svensmarkova chvíle. Spolu s dalšími dvěma kolegy nedávno v návaznosti na svůj předešlý výzkum publikoval v časopise Geophysical Research Letters studii, která v prokazuje globální souvislost mezi Sluncem, kosmickým zářením, aerosoly v atmosféře a mraky. Svensmark nadšeně líčí, jak Slunce samo provádí fantastické experimenty, které umožňují testovat vliv Slunce na pozemské klima. Svensmark zároveň souhlasí, že je velmi obtížné takový vliv prokázat a nediví se těžkostem, které tento výzkum provázejí. „Je to jako pátrat po tygrech schovaných v džungli. Mraky se samy o sobě totiž dramaticky mění každý den, bez ohledu na působení kosmických paprsků.“
Nezbytnou podmínkou pro úspěšný hon na klimatické „tygry“ bylo vytipovat slibné případy náhlého poklesu toku kosmického záření, takzvané Forbushovy poklesy (anglicky Forbush decrease). Dochází k nim při vyvržení plazmy ze sluneční koróny (anglicky CME, Coronal mass ejection), které jsou často doprovázeny slunečními erupcemi. Svensmark a spol. díky předešlému výzkumu věděli, že efekt takových událostí by měl být nejlépe patrný v nejnižších 3 kilometrech atmosféry. Badatelé identifikovali celkem 26 nápadných Forbushových poklesů, k nimž došlo od roku 1987 a pak se pustili do hledání jejich následků.
Ukázalo se, že prvním globálním důsledkem Forbushova poklesu intenzity kosmického záření je delikátní změna barvy slunečního svitu, která je zřetelná v záznamu pozemních stanic robotické sítě sledující aerosoly v atmosféře AERONET. Detailní analýza prozradila, že pozorovanou změnu způsobuje fialová část spektra, v níž je světlo jasnější, než obvykle. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je nápadný pokles množství jemných aerosolů, které za normálních okolností při průchodu atmosférou rozptylují právě fialovou složku slunečního záření. Pozoruhodné je, že se barva slunečního záření nejvíc změní 5. den po dosaženém minimu intenzity kosmického záření. Svensmark nabízí vcelku prosté vysvětlení. Pokles kosmického záření vyvolává v jemných aerosolech tvorbu maličkých kapiček vody s kyselinou sírovou, které jsou zpočátku příliš malé na to, aby si jejich existence všiml AERONET. Kapičky musejí nejprve několik dní růst, aby mohly pozorovatelně změnit barvu slunečního záření.
Úbytek jemných aerosolů má zásadní vliv na tvorbu mraků. Z jemného aerosolu se totiž tvoří kondenzační jádra mraků. Pokles toku kosmického záření tedy nakonec vede ke snížení oblačnosti. Právě to Svensmarkovi potvrdily tři nezávislé soubory satelitních pozorování. Vždy zhruba týden po nejhlubším poklesu proudu kosmického záření zřetelně mizely mraky. Vyšlo najevo, že po pěti nejsilnějších Forbushových poklesech mezi lety 2001 až 2005 vždy došlo ke zhruba 7 procentnímu úbytku obsahu vody v oblacích nad oceány. To podle Svensmarka a spol. představuje 3 miliardy tun vody, která se během toho ztratila z oblohy a také zhruba 4 procentní úbytek celkové rozlohy oblačnosti.
Lovec klimatických „tygrů“ Svensmark shrnuje, že vliv slunečních erupcí na pozemskou oblačnosti je podle všeho obrovský. 4 nebo 5 procentní ztráta oblačnosti nevypadá příliš dramaticky, ale přitom díky tomu naroste tok sluneční energie o 2 watty na čtvereční metr mořské hladiny. Pokud to někomu stále přijde málo, tak to prý odpovídá celému slavnému globálnímu oteplení za 20. století. Forbushovy příhody jsou samozřejmě příliš krátké na to, aby nějak trvale ovlivnily pozemské klima. Hezky ale ukazují, jak dramatický vliv nejspíš má Slunce na klima Země. Svensmarkův nadřízený a kolega, ředitel National Space Institute Eigil Friis-Christensen se nechal slyšet, že soudobé klimatické modely, používané k předpovídání budoucího klimatu a ke strašení veřejnosti, nadevší pochybnost postrádají významné prvky fyzikální reality. Účastníci COP15 mají o zábavu postaráno.
Prameny:
ScienceDaily 6.10. 2009, Geophysical Research Letters online, Wikipedia (Henrik Svensmark, Forbush Decrease)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo
Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování
Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety
Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)
Diskuze:
Zásoby ropy
Bedřich Mrázek,2009-11-18 13:51:31
A to ještě pomíjíme ropu, kterou je možné vytěžit z ropných břidlic a ropných písků. Nyní by to bylo nehospodárné, ale jakmile cena ropy vystoupí nad 200 USD, bude to již velmi zajímavé i ekonomicky. Zásoby ropy v ropných píscích a břidlicích jsou odhadovány na 2 tisíce miliard barelů. Z toho je cca 10 % ekonomicky těžitelných i při ceně ropy kolem 50 USD/barel.
Je to tak.
Daniel Das,2009-10-19 11:18:10
Ano mate pravdu, mel jsem to napsat jinak. Ne vzdy se mi podari napsat vse v te rychlosti presne.
Oprava pana Dase
Ondra Habarcik,2009-10-16 11:44:09
Zjisteni, ze stepeni jadra se da vyuzit jako zdroj energie, rozhodne neni vedlejsim produktem vyvoje jaderne bomby. Uz od pocatku, kdy byla objevena stepna reakce, bylo zrejme, ze tento objev lze vyuzit dvema zpusoby - mirovym, nebo vojenskym.
A rozhodne stoji za zminku, ze pro vypocet kritickeho mnozstvi byla pouzita data z vyvoje prvniho primitivniho stepneho reaktoru, ve kterem ke konci roku 1942 probehla prvni rizena stepna reakce. Dokonce je to tak, ze fyzikove pracujici na tomto raktoru, byli v prubehu jeho vyvoje kontaktovani armadou s nabidkou spoluprace na prvni atomove bombe. Jinymy slovy, v USA byly zahajeny prace na mirovem vyuziti drive, nez prace na vyuziti vojenske.
Nevim presne, ale...
Daniel Das,2009-10-16 12:52:58
Mate castecne pravdu. Stepna reakce byla samozrejme objevena 6. ledna 1939. Prvni neutronovy reaktor ktery provedl stepnou reakci byl spusten 12. prosince 1942 a projekt Manhatan se rozjel v roce 1943. Prvni jaderna elektrarna, ktera skutecne vyrabela elektrinu byla zprovoznena 27. června 1954 v Rusku. Teprve az bylo technicky uskutecnitelne technologie na cisteni a obohaceni uranu, ktery byl pouzit v projektu Manhatan a v Ruskem vojenskem vyzkumu bylo mozne zahajit prace i na prvnich jadernych elektrarnach.
to neni podstatne
Ondra Habarcik,2009-10-16 14:47:42
Technologie na cisteni a obohacovani uranu by se vyvijela tak jak tak, valka jen tento vyvoj jen urychlila (stejne jako mnoho dalsich technologii). Ale to neni to podstatne. Podstatne je, ze vase tvrzeni: "vedlejsim produktem bylo zjisteni, ze se to da vyuzit i jako zdroj energie", je nepravdive
Pro Alefa
Stanislav Jirovec,2009-10-15 08:44:10
Výkum platí stát a není hotový nikdy. Termonukleární výzku EU zvaný ITER stojí 5 miliard euro a další 5 miliard se počítá na provoz. Jaderná energetika využívá šílené peníze, které byly v miulosti dány na vojenský výzkum v počátcích atonové energie. Uran zdražil 6x asi za 10 let, když se spotřebovaly hlavice zbraní. Bez masivní podpory státem by se nikdy nedala zřídit jaderná úložiště. Investova do jádra je třeba, ale není ohně bez dmu, ani vodní elektrárny nejsoui ekologické 100% ( zabraňují tahu ryb a zadržují živiny, které patří do moře- ppobřžní pásy jsou nejvýkonnější iomy.
Rychlé reaktory nejsou žádná novinka, pozastevení výzkumu bylo z důvodů bezpočnosti-plutonium je šíleně jedovaté a nebezpečné terosticky.
Takže to není jak černobílé. Větrník je sice hrůza, ale může se sešrotovat a nezbyde nic, co poškodí krajinu.
Upresneni.
Daniel Das,2009-10-16 08:30:45
ITER sice ma stat 5 + 5 mld Euro, ale tyhle penize se rozprostrou do 20 az 30 leteho obdobi, takze rocni investice bude max 500mil. Naproti tomu EU podporila vetrnou energetiku v lonskem roce castkou asi 2,5 mld Euro. To jen pro porovnani. Puvodni investice do jaderne energie byli vedeny snahou ziskat bombu a vedlejsim produktem bylo zjisteni, ze se to da vyuzit i jako zdroj energie. Cena uranu vzrostla 6x a nebylo to z duvodu vycerpani vojenskeho uranu, ale castecnou spekulaci na trhu. Soucasna cena je opet asi 3x nizsi, overenych zasob uranu je na minimalne na 80 let, neoverenych asi take na 80 let. Dale tu mame uran z fostavych rudach na dalsich 120let a zasoby thoria ktere se udavaji na urovni 3x vetsi nez uranove. Pokud se prejde na uran 238 vydrzi nam 10000 let. Nicmene cena uranu i kdyz vzrostla 10x neni hlavni polozka za cenu paliva. Tim je obohacovaci proces, ktery je velmi sofistikvany. Jaderne uloziste se bude platit z vyrobene jaderne energie, je to 50kc z kazde MWh, to uz snad vite ne? Penize do toho stat davat nebude, ty se ukladaji na jadernem uctu uz asi 25 let. Rychle reaktory sice nejsou zadna novinka, ale s pozastaveni vyzkumu kvuli toxicite plutonia to nememo nic spolecneho. Hlavni problem s 4 generaci je sodikoveho chlazeni a vyssi investicni naklady. Sodik v kontaktu s vodou je jak znamo velmi reaktivni a proto hlavni pozornost je venovana vyreseni tohoto problemu a snizenim ceny. BN-800 by melo byt jen o asi 15% drazsi nez VVER reaktory, coz posunuje 4 generaci zase o neco blize.
Souhlas s Lomborgem, ale kdy?
Stanislav Jirovec,2009-10-13 09:18:06
Lomborg kolem roku 2000 uvádí, že biliony do omezení emisí zpozdí oteplení o 6 let do 2100. Ale nyní přikládád svůj hlas k rozumnému omezení emisí, které jsou hrozbou klimatu.
Skutečný kolaps ekonomiky ( hlavě zásobování teplem)hrozí vyčerpání fosilních zdrojů a není daleko u nás kolem roku 2050. A chystá se prolomení těžebních limitů hnědého uhlí.
http://www.novinky.cz/ekonomika/181386-energeticka-krize-se-odklada-tezari-umi-vyuzit-obri-zasoby-ropy-a-plynu.html a
http://www.autoweb.cz/ze-zakulisi/ropa-pry-vystaci-na-dalsich-200-let/15964
Ropa má být na dalších 200 let. Určitě dobře a každé oddálení dobré. Zpráva se objevuje před kongresem v Kodani,ropné loby se snaží situaci uklidnit.
Pro Alefa : ČEZ je vpodstatě státní podnik vyrábějící elektřinu. Vzdělání pro jadernou techniku, výzkum (ve světě reaktory 4.generace efektivní a s málo radiaktivity) nebo úložště odpadu- to platí ČEZ nebo podporuje stát? Stát tedy nedotuje jen větrníky a sluneční energii. Budoucnost projídají všechny státy - Britanie má dluh 12% národního ročního produktu.
Jak je možné, že v Německu kousek za hranicemi mají tepelné kolektory na každé vesnické střeše. Ito trochu přispívá k omezení spotřeby fosilních paliv.
Kdo plati?
Daniel Das,2009-10-13 09:35:46
Kdo plati vzdelani pro jadernou energetiku? Co to je za otazku? Stat plati veskere vzdelani, nejen pro jadernou energetiku, tohle prece nejde brat jako dotace. Chapete medicinske vzdelani jako dotaci pro medicinskou lobby? Uloziste jaderneho odpadu si bude platit CEZ, protoze z kazde vyrobene kWh z jaderne elektrarny se plati na jaderny ucet 5hal, stat na to neda ani korunu. 4 Generace jadernych elektraren uz aby tu byla, jiz jen kvuli tomu, ze se vyuzije uran 100x efekticneji a odpad bude mnohem mene aktivni. Ohledne tepelnych kolektoru. Nic proti nim, ale otazka je, jestli to tam maji kvuli odtaci, nebo se to skutecne vyplati bez dotace? Co znamena dotace, prece jen to, ze se to zatim nevyplati.
ČEZ
Alef Nula,2009-10-13 12:47:17
- státem dotovaný základní výzkum pro jadernou energetiku už je podle mého odhadu hotový, teď je jen potřeba doladit technické řešení, což už zvládnou firmy i bez pomoci, budou-li objednávky na nové elektrárny
- ZÁSADNÍ rozdíl mezi jádrem a "obnovitelnými zdroji" je ten, že u jádra by se dotovala investice, kdežto u větrníku, MVE, biomasy, solárních panelů apod. se dotuje PROVOZ!!!
- ČEZ by si dostavbu Temelína v horizontu několika let mohl klidně dovolit, pokud by si Paroubek za jeho zisk nechtěl kupovat voliče.
Jeste chvili.
Daniel Das,2009-10-13 13:00:39
To Alef: Nejdale je zatim se 4 gen. Rusko s BN-800, ktery bude umet spalovat jak Uran238 tak Plutonium. Ma byt v provozu od roku 2011? Tohle je pravdepodobne predobraz Ruske 4 Generace. V USA sel projekt IFR, ktery pred koncem zastavil Clinton. Francie planuje vyvoj 4 generace ukoncit kolem roku 2020. Jeste to chvili potrva, ale cesta je otevrena. CEZ podle toho co vim ma dostatek kapitalu na dostavbu dvou bloku. Jen doufam, ze je proinvestuje a ty penize neprojime.
jistě, uhlíková daň je neefektivní
Stanislav Jirovec,2009-10-12 19:32:56
Uhlíková daň je zatím neefektivní, ano. Úspory znamenají ztrátu peněz pro investice a klidně je můžeme vyčíslit na biliony. Když nezateplíme dům, nebudeme mít žádnou ivestici. Ale průběžné platby nám časem přitíží. I kdyby se snížili emise na nulu, tak se stejně oteplí. Vámi uvedený článek polemizuje o tom, jak omezení spotřeby fosilních paliv dělat efektivněji. Dobře.Jak a kdy tedy začnete? Za 200-300 let budou fosilní paliva spotřebována, teplota možná začne klesat. Dumal jste už o tom, jaký bude ten účet za elektřinu pak, když se teď do bezuhlíkatých technologii ( jaderná,sluneční a větrníky) nemá podle Vás nyní investovat za podpory státu?
Všechno je otázka přiměřené míry a striktní přístup - bez omezení nebo radikální omezení jsou horší, než když ve vlaku, kde jedeme zůstaneme a budeme připbržďovat. Zastavit zachrannou brzdou nebo se řítit dál, je horší.
Uvaha
Daniel Das,2009-10-12 20:32:52
Vite je potreba uvazovat v souvislostech. Nase uvaha by mela jit smerem zisk/ztrata. Pokud si napriklad zateplite dum a tato investice se vam nevrati ani za 30 let je to zrejme spatna investice, protoze budete delat rekonstrukci drive nez se vam investice zaplati. Pokud se vam investice do zatepleni vrati do 5 let, je to investice dobra, protoze do dalsi rekonstrukce jiz setrite. A zde se dostavame k otazce, zda je vhodne dotovat vyrobu energie z vetru, slunce, biomasy a zadne vyrazne uspory neziskat, nebo jit jinou cestou. Pokud chceme v budoucnu prejit na jine zdroje, resenim je investice do vyzkumu, ne dotovat vyrobu. Co takhle dotovat vyrobu rohliku, aut, elektroniky? V tomto smeru musim souhlasit s panem Lomborgem. To co ted delame je, ze vyrabime drahou energii a stoji nas to obrovske penize a nic podstatneho neusetrime. Pokud pujdemme touto cestou oteplovaci trend na konci stoleti bude pomalejsi o 5 let. Je tohle reseni? Odpovezte si sam.
Jádro?
Alef Nula,2009-10-12 21:47:25
Kdo tady mluvil o nutnosti podpory jaderné energetiky ze strany státu? To je při velikosti dnešních energetických společností dokonale ekonomická technologie sama o sobě a zatím jediná rozumná náhrada ropy, než budou OPRAVDU levné sluneční články s vyřešeným skladováním energie nebo jaderná fúze.
bakken formation
Bender Offender,2009-10-12 16:43:25
Dakujem za link. Netvrdim ze nove naleziska sa neobjavia ale problemom je ze novo nalezene loziska nie su schopne pokryt narastajuci dopyt a klesajucu produkciu stavajucich zdrojov. Pozri te sa na wikipediu (http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_oil_fields) a povedze kolko lozisiek s viac ako 1 miliarda barelov bolo najdenych za poslednych 10 rokov (5)? Myslite si ze nahradia stavajuce zdroje az zacne klesat ich pocet? Su tieto nove zdroje zabezpecit spolu so stavajucimi (http://en.wikipedia.org/wiki/Oil_consumption#Demand_for_oil) ?
Alebo dalsi pohlad. Pozri te sa na overene zasoby ropy ( http://en.wikipedia.org/wiki/Oil_reserves ) a na sucasnu spotrebu. Vezmite si excel a skuste sa pohrat ze rocna spotreba bude rast o 1.7% rocne. Sucasne zdroje sa vycerpu za 18 rokov. Vami objavene zasoby- 2 miliardy barelov zvacsi overene rezervy 0.16%. Spotreba v obdobi 1994-2006 rastla o 1.76%. Nezda sa Vam ze zasoba ropy rastie pomlasie ako jej spotreba?
Zda sa ze si rozumieme
Bender Offender,2009-10-12 14:59:05
ale je tu este niekolko detailov:
- rozdelovanie penazi statom je najmenej efektivny mechanizmus aky existuje s tym suhlasim. Takisto solarne a veterne elektrarne v centre europy povazujem za tunel prostriedkov EU. Stat ma ine moznosti. Povedzme ze vyhlasi, kto uvedie v roku 2012 hybridne vozislo s emisiami pod 80 g/km nebude musiet u tohotovozidla platit spotrebnu dan => ekologicke vozidlo bude lacnejsie ako "neekologicke". Stat dosiehne to co chce bez toho aby priamo vynalozil co len jednu korunu na nejake pobydky....
-je hranica pri ktorej nastane kolap systemu a ropne spolocnosti spadnus s nim.Pozri sa na rok 2007-2008 ked ropa stala $130. Toto sposobilo kolaps predaja velkych vozidiel v USA a tym ciastocne aj pad automobilky GM. Stat musi byt arbiter, ktory zastava vseobecne blaho a nie len zaujmy lobistov
- s tymto suhlasim
Suhlasim so vsetkymi vasmi argumentami ale to nieje dovod aby sme pokracovali v zabehnutych kolajach. Ked budeme pokracovat tymto smerom kolaps nasej civilizacie je isty. Ked budeme hladat ine sposoby narazime na problemy ale snad sa podari kolapsu zabranit
Re: Zda sa ze si rozumieme
Alef Nula,2009-10-12 21:44:18
"Stat ma ine moznosti. Povedzme ze vyhlasi, kto uvedie v roku 2012 hybridne vozislo s emisiami pod 80 g/km nebude musiet u tohotovozidla platit spotrebnu dan => ekologicke vozidlo bude lacnejsie ako "neekologicke". Stat dosiehne to co chce bez toho aby priamo vynalozil co len jednu korunu na nejake pobydky...."
Opět pěkně vypadající myšlenka, jenže:
- spotřební daň se neplatí z vozidel, z těch jenom DPH a tu si nikdo u jednoho produktu zrušit nedovolí, naboural by se celý systém nepřímých daní. A jakýkoli hybrid bude vždy nejmíň o polovinu dražší, než běžné auto, takže ani DPH by nepomohla.
- spotřební daň se platí u paliv, jenže na to, aby byl třeba vodík stejně drahý, jako benzín, by tato daň musela být záporná a jsme zase tam, kde jsme byli...
Nie som idealista ale pragmatik
Bender Offender,2009-10-12 14:30:44
Aby sme sa nenatahovali o slovicka budem formulovat svoje nazory co najednoduchsie:
1. Era lacnej ropy je v minulosti. Na zemi existuju nove loziska ale cena tazby uz nebude v radoch dolarov za barel ale 10 az stovkach dolarov za barel. Ak mate ine informacie prosim o dokazanie ze sa nachadza velke mnozstvo lacne vytazitelnej ropy ( tak ako je tomu teraz na blizkom vychode)
2. Spotreba ropy stupa. Svet zacina zit nasim zivotnym stylom narocnym na energie. Co sa stane ak k 500 mil ludom z euroatlantickej splocnosti sa prida 2 000 mil ludi z ciny a indie?
3. 1&2 = > Cena ropy bude rekordne vysoka
4. Myslite si ze infrastruktura sa da zmeniv v priebehu niekolkych rokov? Pamatas si na plynovu krizu? vies aka bola odozva? Zacal sa stavat plynovod nabuko a ten bude pri priaznivej konstelacii hviezd postaveny okolo 2015. Cize zmena energetickej infrastruktury bude trvad v najlepsom pripade desatrocia. Tak mi prosim povedz jediny dovod preco to posuvat na neurcito do buducna a nezacali robit kroky teraz?
1&2&3&4 => Znizovanim zavislosti na fosilnych palivach garantujeme v prvom rade nasu bezpecnost a nas zivotny styl. To ze pritom mozme vyriesit aj "mensi" problem globalneho oteplovania je len tresnicka na dorte.
Cize na zave ukolebavat sa tym ze nemusime znizit spotrebu foslinych surovin lebo globalne oteplovanie nie je hruba ignorancia dalsich X problemov, ktore vyplivaju z pouzivania fosilnych paliv. Atieto problemy mozu nasu civilizaciu zasiahnut v nasom zivote viac ako globalne oteplovanie
Zcela souhlasím
Alef Nula,2009-10-12 14:41:34
se všemi vašimi body. V čem si nerozumíme, jsou prostředky k řešení Vámi zmíněných problémů. Já tvrdím, že omezovat spotřebu dodatečnými daněmi je neefektivní a nevede k cíli z těchto důvodů:
- většina získaných peněz bude státy zneužita na projídání a záplatování rozpočtů a sociálních systémů, případně na neefektivní "ekologické" projekty typu větrníků nebo solárních elektráren
- ropné společnosti nic nenutí věnovat větší prostředky na vývoj alternativ, neboť vyšší ceny prostě jen přenesou na odběratele - navíc jim tak zvýší obrat a tedy i zisk
- na obchodování s povolenkami se začne přiživovat obrovská tlupa límečků, kteří budou polykat stále větší část peněz, která tudy proteče.
Souhlasíte vy s mými argumenty?
Omlouvám se, ale na další diskusi nemám čas...
zasoby ropy
Matěj Štefaník,2009-10-12 15:55:25
Zadejte si do googlu "Bakken formation":
http://en.wikipedia.org/wiki/Bakken_Formation
"Nově" nalezené ropné pole na pomezí Kanady a USA. Je tam odhad cca 2.1 miliard barelů ropy. Což vystačí pro celý svět na cca 3 roky bezproblémového fungování :). A tipuju, že podobných nalezišť se jistě ještě několik objeví.
Pan Alef Nula mate problemy s porozumenim textu
Bender Offender,2009-10-12 14:04:38
Piate cez deviate nepisem. Myslite si ze ropa bude za $60/ barel a nie niekde $300-$400( ked si kazdy desiaty ind a cinan kupi auto a zacne zit ako my v europe a US). A ze vas realny prijem stupne 5x-6x aby ste dokazali za rovnaje peniaze zaplatit nadrz svojho vozidla eventualne zvysene ceny vyrobkov v ktorych sa to premietne? Myslite si ze sucasny trend nestoji USA nic? Kolko stoji udrziavania vojenskych jednotiek a vojenska podpora priatelskych rezimov na blizkom vychode myslite si ze to danovych poplatnikov nestoji ziadne peniaze? Aky je rozdiel v tom ze sa peniaze z dani nevyvezu za more ale zaplatia sa v danej krajine vedci aby vyvynuli efektivnejsie a lacnejsie technologie? Myslite si ze peniaze, ktore su investovane do vyroby zbrani su efektivnejsie vylozene ako peniaze investovane do efektivnejsich motorov, elektrarni, spotrebicov? Aj keby sa globalne oteplovanie ukazalo ako uplna kravina je lepsie peniaze nevyvazat do rezimov, ktore su nam potencionalne nepriatelske.
Pane Idealisto
Alef Nula,2009-10-12 14:18:34
Pláčete na nesprávném hrobě - napiště panu Obamovi, aby peníze, které dává na zbrojení, investoval do slunečních článků, uvidíte, co vám odpoví. Uvědomte si, prosím, v jakém světě žijeme a neplácejte utopické nesmysly.
AŽ BUDE ropa stát 300 USD za barel, pak ji bude opravdu používat jen chemický průmysl. ALE odmítám, aby tolik stála už teď a tři čtvrtiny ceny šly bůhvíkam jako ekologická daň. Dovedu si představit, co s penězmi vybranými od občanů rozvinutých zemí udělají v Číně, vy snad ne?
Debatovat pod tímto článkem o vojenských výdajích USA je - promiňte - zcela mimo místu.
Vše ostatní jsou jistě velmi krásné, leč velmi naivní myšlenky.
RE: Alef Nula
Bender Offender,2009-10-12 11:53:14
Vazne si myslite ze cez 6 milard ludi na zemi bude moct dosiahnut sucasneho blahobytu zapadnych krajin za pouziti sucasnej technologie? Myslite si ze su k dispozicii zasoby fosilnych paliv pre nas energeticky narocny sposob zivota? Myslite si ze asi 200 mil cinanov poridi auto s neefektyvnym spalovacim motorom tak si to na cene benzinu/nafty nevsimnete? Preco cakat az to zacne ohrozovat nasu ekonomiku a uroven zivota. Placete ze 300 milard dolarov je vela? Cena vojny v iraku je v radoch 1000 miliard dolarov a myslite si ze tieto peniaze zabezpecia lacne a stabilne zdroje energie do buducnosti? Nemylsite si lepsie ze by ich bolo lepsie investovat dotoho ze USA byt bolo menej zavysle na energetickych zdrojoch z krajin ktore su otvorene/skrite nepriatelksevo voci USA?
RE: Alef Nula
Alef Nula,2009-10-12 13:21:08
Pletete páté přes deváté:
- neefektivita vynakládání prostředků na jiné "projekty", ať už to jsou války, korupce, předražené státní zakázky, svým způsobem třeba i kosmický program a rozkradená a tedy neefektivní pomoc Africe nejsou předmětem této diskuse. SAMOZŘEJMĚ, že by se daly investovat lépe, není to ale argument pro vyhazování dalších peněz z našich kapes.
- Vážně si myslíte, že rozvojové země dosáhnou blahobytu tím, že budeme platit větší daně? K ničemu jinému totiž současná klimatická opatření nejsou - jenom zdraží ceny pro koncové odběratele bez jakéhokoli efektu na produkci, získané prostředky státy rozpustí ve své spotřebě, na výzkum se dostane mizivé promile. A to ještě nejspíš jen na "politicky korektní" výzkum klimatu...
Oteplení tu bylo mockrát, civilizace je tu teď
Stanislav Jirovec,2009-10-11 22:17:14
Oteplení tu bylo opravdu mockrát a mnohem větší, taky zalednění prakticky celé planety. Nebyla tu civilizace, kterou to nyní ohrožuje, do 2070 mají být oblasti ( mnohé z nich potřebné pro produkci obilnin) mnohem sušší. Suché oblasti budou sušší ( až o 50% srážek dnešních) a vlhké subakrické vlhčí a úrodná půda pořád na stejném místě. Změny klimatu vyhubily velké savce před 40 000-10 000 lety. Na konci doby ledové se z bezlesé mamutí stepi na většině Evropy asi za 5000 let stala Evropa pokrytá lesy. 10 000 let stabilního klima umožnilo nynější civilizaci. A klima je nyní v pohybu, nestojí to za zamyšlení?
Jaká škoda vzniká tím, že se má šetřit fosilními palivy potřebnými třeba pro budoucí chemii?
Jaká škoda???
Alef Nula,2009-10-12 10:51:38
Vy se opravdu zcela vážně ptáte na škody způsobené klimatickými regulacemi? Americké ministerstvo financí odhaduje náklady na zavedení zákona cap-and-trade jen v USA na 300 miliard dolarů ročně, celosvětově to jsou biliony dolarů vyhozené oknem. Pokud vám to přijde málo, tak si pozorně prohlédněte svůj účet za elektřinu... Opravdu věříte tomu, že ta desetina stupně, o kterou se Země možná neohřeje, stojí za ty peníze?
nikdo se nikomu nevysmívá
Miluše Raabová,2009-10-11 20:57:46
jen příroda je daleko mocnější a více připravená na vše než lidé. To co my vymyslíme v dobré víře nám může v budoucnu neskonale ublížit. To oteplení už tady bylo mnohokrát, takže ti, co si ho nepřejí jsou horší zlo, než ti, co říkají, že za to lidé nemohou. Je to jen mávnutí motýlími křídly....
kosmické záření, aktivita slunce a oblačnost
Stanislav Jirovec,2009-10-11 19:40:21
1. Aktivita slunce kolísá zhruba v 11 letých cyklech, teplota roste asi 3 tyto cykly.
2. Větší sluneční vítr ( částice ze Slunce)způsobí větší pohlcení kosmického záření, které aktivuje vznik aerosolů jako kondenzačních jader, je méně mraků, které odrazí méně do vesmíru a oteplí se. Malá sluneční aktivita dá vzniku více mraků a ochladí se. To je známo už dost dlouho asi právě od Svensmarka.
3. Teplota roste i přes střídající se sluneční cykly. Sluneční aktivita ani kosmické záření nelze ovlivnit. Množství aerosolů zvětšit lze, ale bylo by to hodně riskantní.
4. Emise oxidu uhličitého ovlivnit lze, nehledě na to, že je třeba fosilní paliva stejně šetřit. Čemu se ten článek vysmívá? Nebo se jen snaží být vtipný ?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
