Rudý flek na trpasličí planetě Haumea  
Úžasně elipsoidní planetka Haumea obíhající Slunce za dráhou Neptunu má na svém povrchu záhadnou tmavě červenou skvrnu. Doletí se někdo podívat, co je to zač?

 

Zvětšit obrázek
Kouzelná Haumea a její měsíčky. Kredit: A. Feild, Space Telescope Science Institute.

Když 24. srpna 2006 astronomický kongres v Praze vyškrtl Pluto ze seznamu planet, mnozí jeho fanoušci plakali. Někteří z nich se s tím dosud nesmířili a to i přes to, že Pluto, jehož objev byl ohlášen teprve 2. března 1930, bylo rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie (International Astronomical Union, IAU) 11. června 2006 slavnostně přijato do pozoruhodné rodinky plutoidů, objektů sluneční soustavy podobných planetám, které obíhají kolem Slunce za dráhou Neptunu.

Zvětšit obrázek
Odhalení Temně červené skvrny – Dark red spot. Kredit: Eternos Aprendizes.

Zplutování Pluta, jak se teď občas říká, podle všeho nebylo nespravedlivé a ve skutečnosti upozornilo na pestrý a divoký svět objektů obíhajících Slunce v tichém mrazivém vesmíru. Oficiálně uznané plutoidy jsou čtyři – největší Eris a pak Pluto, Makemake a pak velmi svérázná Haumea. Spolu s Ceresem z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se plutoidům říká trpasličí planety.

 

 

Haumea byla objevena v roce 2004 pod přezdívkou „Santa“, přičemž posléze ji pojmenovali po havajské bohyni zrození. Je hrozně šišatá, její delší osa zhruba odpovídá průměru Pluta, kratší osa měří jen zhruba polovinu a celá Haumea váží zhruba jako třetina Pluta. Kromě toho Haumea svižně rotuje a jeden její den trvá jenom 3,9 pozemské hodiny, je hodně hustá a má vysoké albedo, toto všechno nejspíš v důsledku mohutné kosmické srážky před více než miliardou let. Při oné srážce nejspíš vznikly také její oba drobné měsíce – Hi‘iaka a Namaka.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Srovnání Marsu, Merkuru, Měsíce, Pluta a Haumey. Kredit: Paul Stansifer, NASA, Celestia, JPL/Caltech.

Pedro Lacerta z Queen’s University Belfast nedávno na Evropském kongresu planetárních věd v německém Potsdamu informoval o objevu pozoruhodné tmavě červené skvrny na povrchu Haumey, která by podle něj měla být bohatá na organické látky, jako jsou například tholiny. Dalším možným či doplňujícím vysvětlením by podle Lacerty mohl být vyšší obsah čerstvého krystalického ledu.

 

Zvětšit obrázek
Přehlídka velkých planetek. Kredit: Amateur Astronomer.

Možná by to mohla být jizva po nedávném dopadu jiného kosmického tělesa. Nebo že by se na povrchu Haumey vesele množili nějací mikrobi? Stačí se tam jen doletět podívat a hned budeme vědět víc.

 

 

Vzhledem k značné vzdálenosti od Země je Haumea viditelná jako trapně maličká světlá tečka. Všechno, co o ní víme, odhadujeme s pomocí pozorovaných změn její jasnosti. Právě díky nesrovnalostem ve změnách jasnosti Haumey a detailní analýze její světelné křivky se přišlo i na zmíněnou tmavě červenou skvrnu. Haumea se jinak hodně leskne, protože je podle všeho obalená tenkou ledovou slupkou, která ukrývá velké kamenné jádro z křemičitých minerálů. Tím se liší například od Pluta, jehož silný ledový plášť pokrývá malé kamenné jádro. Zdá se, že povrch Haumey je ze 65 až 80 procent čistý krystalický led, do něhož jsou snad namíchané kyanovodíky či jíly. To je ale docela divné, protože na povrchu Haumey panuje teplota kolem mínus 220 stupňů Celsia, při které se tvoří jen amorfní led. Tvrdé kosmické záření dopadající na Haumeu by navíc mělo místní krystalický led proměnit na amorfní během 10 miliónů let. Na rozdíl od Makemake a dalších těles Haumea neobsahuje větší množství metanového ledu.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Chudinka Pluto. Kredit: MathiasPedersen.com.

Lacerda by rád tajemnou rudou skvrnu detailně prozkoumal a zjistil víc o jejím chemickém složení. Začátkem roku 2010 ji plánuje sledovat s teleskopem Very Large Telescope , provozovaným Evropskou kosmickou agenturou - ESA.
Haumea je podle všeho malý bizarní svět, který je vcelku na dosah ruky. Jistě by stála za vyslání nějaké robotické sondy, i když by její oslnivost nepochybně více ocenila lidská posádka.

 

 

Psychedelická animace Haumey se Skvrnou :

 

 

 

Datum: 15.10.2009 09:17
Tisk článku

Naše planeta - Fothergill Alastair, Scholey Keith
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 479 Kč
Naše planeta
Fothergill Alastair, Scholey Keith
Související články:

RW Aurigae: Přistihli jsme hvězdu, která pohltila planety     Autor: Stanislav Mihulka (18.07.2018)
Supermasivní černou díru by mohl obíhat milion obyvatelných planet     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2018)
Našla Dawn pozůstatky dávného oceánu?     Autor: Dušan Majer (01.11.2017)
Máme v Kuiperově pásu Desítku, planetu velikosti Marsu až Země?     Autor: Stanislav Mihulka (25.06.2017)
Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2017)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace