Maličká SwissCube prvním švýcarským satelitem  
Od konce září krouží kolem Země ani ne kilogramová kostka švýcarské výroby, která coby první satelit v dějinách Švýcarska pozoruje světelné záření pozemské atmosféry.

 

Zvětšit obrázek
SwissCube na oběžné dráze. Kredit: MEK.

Seznam umělých družic České republiky rozhodně nepatří k těm oslnivým. Kupodivu se stále najdou evropské země, které na tom jsou v počtu vypuštěných satelitů ještě hůř, než my. Řadí se k nim, pro někoho jistě poněkud překvapivě, i svérázné Švýcarsko. Teď však Švýcaři oslavují nedávný historický úspěch – vypuštění vůbec prvního veskrze švýcarského satelitu jménem SwissCube.

 

Zvětšit obrázek
Indická nosná raketa PSLV na Šríharikotě. Kredit: ISRO.

Švýcarský pikosatelit o objemu pouhého 1 litru a o váze 820 gramů vynesla na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce kolem 720 kilometrů indická nosná raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle), která odstartovala 23. září 2009 z indického vesmírného střediska Satish Dhawan Space Centre (SHAR) na ostrově Šríharikota u pobřeží indického státu Ándhra Pradéš. Společnost mu dělaly zhruba tunový indický satelit Oceansat-2, německé satelity Rubin 9.1, Rubin 9.2, BeeSat a UWE-2 a také turecký satelit ITUpSAT1.

 

Kostka SwissCube je dílem studentů a profesorů Ecole Polytechnique Federale de Lausane (EPFL), kteří na její konstrukci pracovali tři a půl roku. Přes svoji titěrnou velikost je Kostička vybavená teleskopem, jehož úkolem je sledovat nenápadné, ale přesto reálné světelné záření vydávané pozemskou atmosférou. Tomuto záření se říká airglow nebo také nightglow a právě díky němu není noční obloha nikdy úplně temná. Mají ho mimo jiné na svědomí částice kosmického záření, které bičují svrchní vrstvy atmosféry a také reakce kyslíku a dusíku s hydroxylovými ionty ve výškách několika stovek kilometrů. Vědeckým cílem SwissCube je více proniknout do tohoto fenoménu, především pokud jde o jeho změny v průběhu dnů a nocí.

 

Zvětšit obrázek
Start indické nosné rakety PSLV. Kredit: talk Satellite.

Ve skutečnosti ale SwissCube funguje především jako ú žasný pedagogický projekt. Podílelo se na něm zhruba 200 studentů, kteří pracovali pod vedením zkušených výzkumníků EPFL a dalších spolupracujících institucí. Budoucí inženýři tak měli unikátní šanci otestovat svoje schopnosti na projektování a konstrukci moderní kosmické technologie. Cennou zkušeností byla jistě i práce s nekompromisním rozpočtem. Projekt SwissCube přišel všeho všudy na příjemných 400 000 eur a to i včetně vypuštění satelitu na oběžnou dráhu. Hlavními investory byli švýcarská vláda, švýcarská loterie Loterie romande a švédská společnost orientovaná na vesmírné lety Ruag Space AB.

 

Zvětšit obrázek
Snový Airglow. Kredit: NASA.

Nejtvrdším oříškem byly podle autorů projektu extrémní rozměry satelitu. Satelit SwissCube je na oběžné dráze vystaven brutálním změnám teploty mezi mínus 50 a plus 70 stupni Celsia. Stejně tak ho praží záření od Slunce, kosmické paprsky a svírá vzduchoprázdno. To všechno musí švýcarská Kostička vydržet, stejně jako nepříjemné vibrace doprovázející start nosné rakety. Každá součást SwissCube proto musela podstoupit sérii náročných testů výdrže a trvanlivosti. Miniaturní velikost a napnutý rozpočet také přinutili vývojáře SwissCube přijít s několika technologickými nápady, které budou moct využít i další konstruktéři maličkých komerčních satelitů.

 

SwissCube momentálně obíhá rodnou planetu rychlostí přes 7 kilometrů za sekundu. Jednou nebo dvakrát denně posílá balík dat do EPFL a také do HES-SO ve Fribourgu. Má na to vždy jen zhruba deset minut a za tu dobu musí stihnout odeslat fotky z mikroteleskopu, naměřené údaje o teplotě a vědecká data o světelném záření atmosféry. První švýcarský satelit bude kroužit kolem Země něco mezi třemi měsícem a jedním rokem. Podobné satelity by jistě slušely i českým studentům. Snad se na tom už i pracuje, tak doufejme v brzké oslavy maličkých průzkumníků vesmíru i u nás. Aktuální polohu SwissCube lze sledovat tady. (http://www.amsat.org/amsat-new/satellites/satInfo.php?satID=126&retURL=/satellites/status.php)

 

Zvětšit obrázek
ITUpSAT1, turecký kolega SwissCube. Kredit: Amsat.


Prameny:

Science Daily 23.9. 2009

 

 

 

 

 

Datum: 26.10.2009 07:00
Tisk článku

Související články:

Průlom českých vědců v kvadratické gravitaci     Autor: Pavel Brož (03.01.2019)
Na počátku byl Velký třesk a pak inflace. Ale jak to ověřit?     Autor: Stanislav Mihulka (29.09.2018)
Jsou na obloze stopy předcházejících vesmírů?     Autor: Stanislav Mihulka (16.08.2018)
Jak obyvatelný je mnohovesmír pro život?     Autor: Stanislav Mihulka (14.05.2018)
Tvoří temnou hmotu černé minidíry z úsvitu vesmíru?     Autor: Stanislav Mihulka (08.04.2018)



Diskuze:

:)

Josef Pazdera,2009-10-27 11:00:18

Jasně že jde o dm3, tedy litr. Překlep jsme opravili . Díky.

Odpovědět

Až na tu chybičku...

Daniel Pokorny,2009-10-26 08:22:30

vcelku hezký článek. Myslím, že kostka 10x10x10cm má větší objem, než 10 krychlových centimetrů :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace