Nižší trest pro vraha se špatnými geny  
Italský soud snížil trestní sazbu poté co DNA test u odsouzeného prokázal jeho genetickou náchylnost k hrubostem.


 

 
Hans Brunner z nizozemského Nijmegenu objevil gen, který rozhoduje o agresivitě čirou náhodou. Stalo se to, když zoufalá žena našla odvahu zaklepat na dveře u psychiatra univerzitní nemocnice v nizozemském Nijmegenu a popsala situaci ve své rodině, kde muži po celé generace měli problémy se zákonem. Kradli, znásilňovali a vyvolávali rvačky.

Právo se potýká s mnohými problémy, protože se nedokáže srovnat s již dobře známými biologickými základy lidského chování. Stanislav Mihulka o tom kdysi napsal: „Právní systém ve své naivitě vidí lidi jako striktně racionální tvory, jejichž chování stojí výhradně na naučených kulturních základech. Není to nijak divné, právníci, kteří jej vytváří, vycházejí pouze z humanitních věd a biologie se většinou štítí. Jsou přesvědčeni, že společnost pomocí práva nutí lidi chovat se jinak, než by se chovali v prostředí bez zákonů. Mezi intelektuály i normálním obyvatelstvem panuje pocit, že výraz „biologický“ je synonymum pro „zvířecí“ a že pokud má něco biologické příčiny, tak že je ihned ohrožena svobodná vůle člověka, vlastně celé jeho lidství. Biologové zabývající se člověkem nakonec v jejich očích splývají s nácky.“  Rozhodnutí italského soudu může být signálem nastávajících změn. Je to totiž poprvé, co evropský soud zohlednil behaviorální genetiku a ovlivnil rozsudek.

 

Zvětšit obrázek
Gen MAOA je na chromozómu X. Podle něj se nám tvoří enzym monoamin oxidáza, která rozkládá přenašeče nervových vzruchů (dopamin, norepinephrin a serotonin). Špatná funkce genu způsobuje, že enzym nestíhá aktivní aminy v mozku likvidovat, člověk se stává přehnaně podrážděný a může i na slabé podněty reagovat nepřiměřenou agresivitou.


První evropský případ vraždy s genetickou polehčující okolností
Alžířan Abdelmalek Bayout žil v Itálii od roku 1993.  V březnu 2007 se dostal do sporu s Kolumbijcem  W. F. Novoa Perezem. Náboženský spor se vyhrotil a Kolumbijec záhy zjistil, že urážet muslima není jen tak. Alžířan měl nůž a bodnul. Trefil se dobře a tak měl na krku vraždu. K činu se přiznal.

 

Vraha Bayouta se ujala právnička Tania Cattarossi. Obhajobu postavila na tom, že její klient byl v době spáchání činu psychicky nemocný. Poté, co tři psychiatři potvrdili, že tomu tak je, soudce Paolo Alessio Vernì vzal v potaz polehčující okolnost a zabiják odešel od soudu s pouhými devíti lety a dvěma měsíci. Nebýt toho, byl by jeho flastr minimálně o tři roky delší.
Záležitost se dostala až k apelačnímu soudci Pieru Valerio Reinottimu. Ten v odvolacím řízení požádal o nové přezkoumání zdravotního stavu obžalovaného. Jasno do věci měli vnést novým posouzením neurologové z univerzit v Pise a Padově. Vrahovi skenovali mozek, sledovali jeho reakce a testovali mu varianty pěti genů o nichž se ví, že mají co do činění s agresivitou, včetně genu pro enzym MAOA, což je zkratka pro monoamin oxidázu A (enzym metabolizující přenašeče nervových vzruchů).  Varianty  tohoto genu rozhodují o tom, jak výkonný enzym monoaminoxygenáza bude a jestli osoba bude mít v mozku trvale zvýšenou hladinu serotoninu a dalších tzv. neurotransmiterů. Případná záplava neurotransmiterů zhoršuje kontrolu nad naším chováním.

Psychiatrička Terrie Moffittová zpochybňuje rozhodnutí soudu tím, že tvrdí, že uvažovat o tom, jak hodně gen MAOA ovlivnil chování dotyčné osoby, šlo jen v kontextu s celým jeho genotypem a mělo se brát v úvahu, zda obžalovaný měl například nějaké africké předky. Etnickou příslušnost ale soud u odsouzeného nezkoumal.

Nově vypracovaný odborný posudek vyzněl v násilníkův prospěch. Konstatoval, že jeho geny mohly přispět k impulsivnímu zkratkovitému jednání. Bylo tak podpořeno původní rozhodnutí, které operovalo s faktem, že Bayoutovy geny jej činí náchylným k násilnickým činům a že jde o osobu, kterou lze k hrubému jednání snadno vyprovokovat.


I když už je soud u konce, záležitost se znovu dostává na přetřes. Vyjadřují se k němu odborníci, které oslovil vědecký časopis Nature. Otázky se točí okolo toho, zda vliv jednoho genu je skutečně tak velký, aby mohl zavdat důvod k ospravedlnění násilnického jednání. Některé studie totiž naznačují, že v rámci celého genomu může být efekt “kriminálního” genu eliminován jinými geny, které zase působí směrem opačným. Jakoby nás  před unáhleným jednáním chránily. Podle některých genetiků je testování jednotlivých genů (tedy i MAOA), tak jak bylo použito z popudu soudce, málo vypovídající, drahé a zbytečné. Tento kritický názor má řadu příznivců. Efekt MAOA genu se totiž u různých etnik liší. Jinak řečeno záleží na tom, zda tento gen má běloch, nebo příslušník jiné rasy. 
Inu, lidské jednání je věc komplikovaná a představa, že jsme hříčkou několika málo genů, případně jen genu pro enzym monoamin oxygenázu, by byla zcestná. Do našeho duševního rozpoložení mluví například i přenašeč serotoninu. Rozhoduje o míře našeho stresu a o tom, jak snadno se necháme vytočit. Ve věci genů lze tedy jen s obtížemi hovořit o objasňování chování jednotlivce. Jde spíše o statistické souvislosti týkající se velkých populací. To ale soudcům v jejich rozhodování situaci nijak neusnadňuje.

 

 

Dr. Rod Lea z ESR Kenepuru Science Centre způsobil rozruch, tvrzením, že většina Maorů má geny k násilnému jednání, snadnému podlehnutí gamblingu,alkoholismu.

Evropský verdikt soudu beroucí v patrnost genetické predispozice má své předchůdce v Americe. Když se podíváme do historie, tak vše začalo v roce 1994 případem Stephena Mobleyho. Tehdy se poprvé obhajoba postavená na základě deficitu MAOA ujala. Od té doby se v USA snažilo zhruba 200 právníků vysekat svého klienta ze šlamastiky ospravedlněním činů na základě genetiky. Nutno říci, že většinou neúspěšně. Soudci odmítají přijmout myšlenku, že osoba není za své činy odpovědná v důsledku svých genů. Brání se zásadě jakéhosi genetického předurčení ke kriminalitě. Není proč se tomu divit. Jde o věc značně ošemetnou, která by mohla vést až k absurditám. Kdybychom například vzali v úvahu, že 90% všech vražd páchají muži – tedy nositelé Y chromozómu, tak z pohledu genetického determinismu bychom mohli požadovat pro všechny muže nižší tresty - jsou přece z genetického hlediska k takovému jednání předurčeni!

 

Zvětšit obrázek
Gen MAOA je na chromozómu X. Podle něj se nám tvoří enzym monoamin oxidáza, která rozkládá přenašeče nervových vzruchů (dopamin, norepinephrin a serotonin). Špatná funkce genu způsobuje, že enzym nestíhá aktivní aminy v mozku likvidovat, člověk se stává přehnaně podrážděný a může i na slabé podněty reagovat nepřiměřenou agresivitou. (Kredit: GeneCard)

Dalším zádrhelem myšlenky determinace je rasismus. Polynésané, jimž se na Novém Zélandu říká Maorové, mají formu genu, která se vyznačuje horším odbouráváním nervových přenašečů. To u nich vede k horšímu se vyrovnávání se závislostí na alkoholu. Výsledky genetických testů ukazují, že více než polovina Maorů je nositelem genu, který je označován za „násilnický“. Jeho frekvence u potomků Evropanů je na Novém Zélandu ani ne poloviční. Policejní statistiky dávají v tomto směru genetikům v podstatě za pravdu. V řadách Maorů je ve srovnání s ostatními příslušníky jiných etnik, neskonale vysoký počet alkoholiků, narkomanů násilníků a osob opakovaně trestaných.
Na tom, zda jednotlivé geny jsou poukázkou na násilnické jednání svých nositelů se biologové shodnout nedokážou a tak není divu, že v celé záležitosti tápe i soudnictví. Jasno v celé záležitosti mají, jak se zdá jen populističtí politici. Ti jsou schopni nás ubezpečovat, že oni by s kriminalitou dokázali po právu rázně zatočit.

Zdroj: SciAm

Datum: 02.11.2009 07:26
Tisk článku

Související články:

Sledování mrtvých těl urychluje stárnutí. Přinejmenším u octomilek     Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2023)
Sebe a své blízké léčí lékaři jinak     Autor: Josef Pazdera (26.12.2022)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty     Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl     Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)
O zlaté rybce     Autor: Dagmar Gregorová (10.01.2022)



Diskuze:

ještě doplněk, pokud jde o Maory :) atd.

Veronika Jelínková,2009-11-03 17:51:15

cituji z článku:
"Dalším zádrhelem myšlenky determinace je rasismus. Polynésané, jimž se na Novém Zélandu říká Maorové, mají formu genu, která se vyznačuje horším odbouráváním nervových přenašečů. To u nich vede k horšímu se vyrovnávání se závislostí na alkoholu. Výsledky genetických testů ukazují, že více než polovina Maorů je nositelem genu, který je označován za „násilnický“. Jeho frekvence u potomků Evropanů je na Novém Zélandu ani ne poloviční. Policejní statistiky dávají v tomto směru genetikům v podstatě za pravdu. V řadách Maorů je ve srovnání s ostatními příslušníky jiných etnik, neskonale vysoký počet alkoholiků, narkomanů násilníků a osob opakovaně trestaných."

to je opravdu vtipné :) kdo je na Novém Zélandu dnes považován za Maora. jaké procento a čeho musí v jeho krvi převažovat?

všichni potomci Maorů žijících na Novém Zélandu jsou dnes (ze zde propagovaného, čili genetického :) hlediska) potomci jak Maorů, tak Evropanů. Toto platí už více než 100 let - takže z hlediska eugenického se nám to navíc i dále ředí.

takže se to dělá jako za války u Židů ... do prvního kolene, do druhého, do třetího... ? nebo kolika procentní "Maor" se dnes počítá za "skutečného Maora"? :D kdo je tedy ten skutečný násilník, nebohý dědic nebohého genu? :)

pokud se jedná o dvě testované skupiny na Novém Zélandě, z nichž jedna obsahuje jakoukoli "příměs" Maorského předka, zatímco druhá naopak výhradně žádnou, zajímalo by mě, jakým způsobem toto kdo na Novém Zélandu při svém vědeckém zkoumání vyloučil :)

osobně se těším, až za 25-30 let budou objeveny a potvrzeny mimotělesné mechanismy vznikajících částic a antičástic, jejichž výskyt se ukáže být důvodem vzniku samotné DNA atd. - a Dawkins atd. půjde konečně do zaslouženého důchodu :) do té doby ovšem může proběhnout řada soudů podobných tomuto, že... ? :)

takže co tak zbývá? rozum do hrsti? ale který? :)

začala bych u toho, který prokáže, že při možnostech uzdravení (jak se říká dnes "převýchovy") sociálně nepatřičného jedince, byly vyčerpány skutečně všechny dostupné možnosti? upřímně jsem dosud neslyšela o tom, že by vůbec byla použita kdy jakákoli jiná, kromě psychoterapie. je jednou asi tak ze 150 možností léčeby, které se mi teď momentálně vybavují. doporučovala bych ty ostatní přinejmenším zkusit.

Odpovědět


pokud se nechcete vrátit k trestu smrti :)

Veronika Jelínková,2009-11-03 17:53:35

to je přirozeně jednodušší :) :) :)

Odpovědět

Jednoduché řešení

Jan Novák9,2009-11-03 17:19:20

V základech práva nás učili že trest má 2 funkce - preventivní a nápravnou, tj. odstrašení pachatele od další trestné činnosti, a funkci ochrany společnosti před pachatelem.
Takže je-li někdo geneticky předurčen k páchání trestných činů, odpadá první funkce - je nenapravitelný. Měl by tedy dostat doživotí z důvodu ochrany společnosti před ním.
Tím by se přinejmenším zamezilo snižování trestů z tohoto důvodu.

Odpovědět


obávám se, že by to stále nebylo "konečné řeš

Veronika Jelínková,2009-11-03 17:40:49

:) - jak by si asi někteří zdejší přispěvovatelé přáli :)

Odpovědět

no to je kocourkov....

Zdena Galajdova1,2009-11-03 16:44:34

takže pokud je nekdo tzv. od prirody chudacek nasilnický a vztekly a hned se pere a ubližuje, poprípade i zabiji, musime ho litovat a dat mu moznost .... k cemu vlastne .... ? trest ma mit vychovny ucinek a pokud pachatel neni schopen se polepsit, mel by byl izolovan od spolecnosti, aby dale neskodil.... chtel by nekdo treba z panů soudců a hlavne advokatu, mit takoveho cloveka za souseda ? Ale takhle oni asi nemysli, že....
Znala jsem kdysi jednoho cvoka, byl to rampa a byl schopen na lidi rvat a napadat je jenom za to, že se na nej podivali . hned hulakal - Co cumis, chces do drzky, ty jeden (ostycham se ten vyraz napsat, popisuje casto pouzivené panske nadobícko:-) To byl panecku soused jedna radost..... asi za to taky nemohl, ale stejne ho nakonec zavřeli, protože to jednou dost přehnal.... nastesti ho zavreli driv, nez se stacil rozmnozit a predat sve vzacne geny :-)))))) Doufam, že uz to nikdy nestihne......

Odpovědět


nebylo by tedy lepší

Veronika Jelínková,2009-11-03 17:39:17

obnovit trest smrti? nějak nechápu tu Vaši argumentaci: jestliže je někdo od přírody nenapravitelný, nejsou peníze na udržení jeho dostatečného odstupu od ostatních "zdravých" jedinců (navíc ne zcela spolehlivé) - čili na všechna ta nápravná zařízení - jaksi vyhozenou investicí? :))) nebo co z toho nakonec budete ještě schopná vykouzlit? :)

Odpovědět

TO JE OPRAVDU VRCHOL :)

Veronika Jelínková,2009-11-03 15:51:53

Genetika je plná omylů, chyb a neopodstatněných závěrů vyvozovaných na základě špatné nedůsledné práce (důslednou si - vzhledem k miniaturnímu množství poznatků - v tomto oboru ani není možné představit, při nejlepší vůli). Co kdo skutečně :) ví o DNA? Co kdo ví o komplexnosti působení všeho, co se odehrává v lidském organismu?

Ukázat na DNA jako viníka jakéhokoli chování člověka je asi tak zodpovědné jako označit všechny ženy s černými vlasy za čarodějnice.

Bohužel však i v tomhle případě asi nezbývá nic jiného, než si počkat, až se naše děti (a děti jejich dětí :D) budou smát nad tím, jak jsme kvůli těmto blbostem nechávali zkracovat a prodlužovat lidem tresty... člověk opravdu neví, jestli se tomu smát? asi... co jiného :)

Odpovědět

Eugenika není mrtvá, to za prvé!

Radim Dvořák,2009-11-03 05:01:58

Za druhé, omlouvat činy genetikou není možné. DOkud je člověk myslícím tvorem, musí nést za své činy odpovědnost. Někdo holt bude mít víc práce se sebekontrolou. A určitě nechci, aby se ti nejhorší, "geneticky předurčení" vrazi, potulovali mezi námi jen proto, že je stát nebude chtít izolovat nebo odstranit.

Odpovědět

Pochybnost

Jaroslav Bekr,2009-11-02 21:46:14

Dělá to na mě dojem, že se jedná i o jistou formu strachu - byl to přeci muslim že. Jinak souhlasím s příspěvkem Ladislava Šimečka, ani já bych nechtěl takto dopadnout.

Odpovědět

Ja neviem

Miloš Trnavský,2009-11-02 19:45:47

čo tý naši predkovia mali proti Hitlerovi. Ved on urcite nemohol za to aky bol, len mal zlu variantu genov. V tomto svetle su akcie spojencov proti 3. risi naozaj scestne(ved oni nemali zlu variantu genov).

Odpovědět

Diskriminace?

Jaroslav Záruba,2009-11-02 09:06:14

Bylo by zajímavé vidět, jaké reakce by vyvolalo, kdyby se na základě "špatné DNA" někdo pokusil komukoli sáhnout na jeho "práva".

Odpovědět


však to za chvíli uvidíme :)

Veronika Jelínková,2009-11-03 17:55:45

jestli to takhle půjde dál :)

Odpovědět

Golux Zwierzinski,2009-11-02 08:11:08

otázka trestat či provádět preventivní opatření je složitější a pokud vím stará jak lidstvo samo, prevence je důležitá , ale všichni víme jak dopadla eugenika v polovině minulého století ,jako další možnost prevence vidím nějaká "vyšší pravidla" třeba víra (ideální je islám) ale omezovat se kvůli něčemu nehmatatelnému se v euroamerické společnosti neuchytí-takže zmírnění trestu je odpověď na "víme sice proč , ale co s tím?"

Odpovědět

Polehčující okolnost?

Ladislav šimeček,2009-11-02 07:50:38

Trest má účel ochrany ostatních před trestnými činy. Pokud přijmeme polehčující okolnost v tom, že osoba je geneticky předurčena k násilným činům, potom je jasné, že ochrany ostatních se nedosáhne trestem. Potom netrestejme, ale podle stejné logiky před takovými osobami chraňme ostatní jinými způsoby. Například izolací. Pouhým snížením trestu se naopak riziko ostatních podstatně zvýší, s čímž nelze souhlasit. Aspoň já nesouhlasím s tím, aby mě či mé dítě zabil vrah proto, že má špatnou variantu genu a proto byl puštěn z lapáku.

Laďa.

Odpovědět


Přitěžující okolnost?

Martin Vincíbr,2009-11-04 19:53:26

Bylo by tedy možné, udělat i pravý opak? "Připočíst" mu jeho hodné geny k délce trestu?
Veronika jelínková by s tím jistě souhlasila :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz