Koho mají babičky nejradši?  
Babičky sehrávaly a sehrávají významnou roli ve výchově vnoučat. Nejvíce investují do dcer svých synů. Méně do vnuků a vnuček, které přivedla na svět jejich dcery. A nejméně se věnují vnukům zplozeným jejich syny. Je to důsledek různě silných příbuzenských pout.


 

 

Zvětšit obrázek
Hadzové v Tanzanii žijí podobně jako naši dávní předci. Neznají zemědělství a živí se tím, co nabízí příroda. Když se hadzské ženě narodí více dětí, přebírají péči o ty starší jejich babičky. (Foto: Ron Rieckenberg)

Záhada lidské menopauzy
Většina žen už po čtyřicítce nemá další děti. Nástup menopauzy je odsuzuje k desetiletím života bez možnosti zplodit potomka. To je mezi živočichy výjimečný fenomén. U našich nejbližších živočišných příbuzných šimpanzů přivádějí samice na svět potomky až do konce svého života.
Mohlo by se zdát, že dlouhé neplodné životní období žen je jen vedlejším důsledkem nárůstu  průměrné délky  lidského života za posledních 150 let. Jenže s výjimkou několika posledních desetiletí se lidský život prodlužoval především díky dramatickému poklesu dětské úmrtnosti. Z těch děvčátek, která v dávných dobách unikla osudovým nástrahám prvních let života, se dožil babičkovského věku zhruba stejný podíl, jaký se jej dožíval i ve společenstvích s podstatně vyšší průměrnou délkou života. V lovecko-sběračských tlupách žijících ještě dnes stylem našich dávných předků se dožíje „neplodného“ věku nad 45 roků asi třetina všech žen,
Evoluční biologové našli pro dlouhé neplodné životní období žen elegantní vysvětlení. Po čtyřicítce se ženy ujímají nové, neméně důležité role. Stanou se z nich babičky a pomáhají s výchovou vnoučat. Dcery a snachy přenechávaly babičkám péči o odrostlejší děti, aby se samy mohly věnovat péči o nejmladší dítě. Díky výpomoci babiček mají matky více dětí. Biologicky na tom netratí ani babičky, protože tak napomáhaly šíření vlastních genů na další generace.

 

 

Zvětšit obrázek
Kristen Hawkes, sociobioložka na University of Utah zkoumala vliv babiček na přežívání vnoučat ve vesnických populacích Japonska, Etiopie, Gambie a Malawi a ve městských populacích Německa, Anglie a Kanady. Zjistila, že nejvýraznější pozitivní efekt má na osud vnuček babička z otcovy strany.

Babičky pomáhají vnoučatům přežít
„Teorie babiček“ obstála hned několikrát při ověření v terénu. Za jeden z nejpřesvědčivějších  důkazů o její platnosti je považována studie, která sledovala život dvou rolnických populací obývajících v 18. a 19. století finský a kanadský venkov. Vědci vyčetli osudy jednotlivých vesničanů i celých rodin ze zápisů v matrikách a z křestních, oddacích a úmrtních listů.
Před dvěma staletími byl na venkově jen malý pohyb obyvatelstva a dospělé dcery i synové žili často po založení vlastní rodiny nedaleko od rodin svých rodičů. Pokud bydleli dospělí synové a dcery v jedné vsi s matkou, která přesáhla věk menopauzy, přiváděli na svět své první dítě dříve a i další děti měli v kratších časových odstupech. Přítomnost babičky také přispěla k tomu, že se dospělosti dožil větší podíl vnoučat. Čím déle babička žila, tím lépe se vedlo jejím vnoučatům. Mladší babičky byly v tomto ohledu výrazně úspěšnější než babičky ve věku nad 60 roků. Na druhé straně však neměly babičky vliv na přežití vnoučat ve věku do dvou let, kdy bylo dítě zcela závislé na matce.
Obdobný přínos babiček byl prokázán u tanzanijského kmene Hadzů, kteří žijí podobně jako naši dávní předci. Neznají zemědělství a živí se tím, co nabízí příroda. Muži loví zvěř a vybírají med divokých včel. Ženy vykopávají jedlé hlízy a sbírají ovoce. Růst a vývoj dítěte závisí na  tom, kolik pro něj jeho matka sežene jídla. Jedno dítě bez  větších problémů uživí. Když se ji však narodí další dítě,  nemůže se již staršímu potomkovi tolik věnovat. Má dost  starostí s péčí o novorozence. V této chvíli přebírají péči o děti jejich babičky. Staré hadzské ženy neúnavně sbírají ovoce a do úmoru hledají jedlé  hlízy. Tráví touto činností podstatně více času než jejich  mnohem mladší dcery a obstarají obdivuhodné množství  potravy. Starší děti jsou živy především z toho, co jim seženou babičky. Hadzské matky proto mohou kojence  poměrně brzy odstavit a předat jej do péče babiček. Když přestanou kojit, obnoví se u nich pohlavní cyklus a mohou znovu otěhotnět.

 

Nejlíp je u babičky vnučkám u tatínkovy matky

X a Y chromozómy. Vnučky mají vždy jeden chromozom X od babičky z otcovy strany. Naopak, vnuci nikdy tento chromozom od babičky z otcovy strany nezdědí. Proto má babička z otcovy strany geneticky blíže k vnučkám než vnukům.

Řada obdobně pojatých studií vyšla naprázdno a přínos babiček pro vnoučata nepotvrdily. Vědci z týmu vedeného Kristen Hawkesovou z University of Utah v Salt Lake City došli k závěru, že zmatek vnáší do analýz různorodé příbuzenské vztahy babiček s jejich vnoučaty. Jiné genetické pouto váže vnoučata s babičkou za matčiny strany a jiné s matkou jejich otce. Tyto genetické nerovnosti jsou důsledkem genetického určení pohlaví. Muži nesou ve své dědičné informaci pohlavní chromozomy X a Y. Svým synům předají mužský chromozom Y a dcery po nich dědí chrozomom X. Ženy nesou v dědičné informaci dvojici pohlavních chromozomů X. Synům i dcerám tak předávají vždy jeden chromozom X.   V důsledku toho mají vnučky  vždycky jeden chromozom X od babičky z otcovy strany. Naopak, vnuci nikdy tento chromozom od babičky z otcovy strany nezdědí. Proto má babička z otcovy strany geneticky blíže k vnučkám než vnukům. U babičky z matčiny strany je pravděpodobnost sdílení chromozomu X s vnoučaty stejná bez ohledu na jejich pohlaví. Není tak vysoká jako mezi vnučkami a babičkami z otcovy strany, ale je vyšší než u vnuků a matky jejich otce.
Kristen Hawkesová prověřila vliv babiček na přežívání vnoučat ve vesnických populacích Japonska, Etiopie, Gambie a Malawi a ve městských populacích Německa, Anglie a Kanady. Brala přitom ohled na pohlaví vnoučat a na to, zda o vnoučata pečovala babička z otcovy či matčiny strany. Teoretické předpoklady se potvrdily. Nejvýraznější pozitivní efekt  má na osud vnuček babička z otcovy strany. O něco menší přínos má pro vnučky a vnuky péče babičky z matčiny strany. A nejmenší efekt byl pozorován u vnuků v péči babičky z otcovy strany.
Chromozom X představuje jen 8% dědičné informace. Jsou na něm ale geny důležité pro funkce mozku a plodnost, což jsou z biologického hlediska klíčové vlastnosti. To je zřejmě důvod, proč je efekt dědění této části dědičné informace tak výrazný.


Babičky samozřejmě neponouká k péči o vnoučata jen genetická příbuznost. Významnou roli tu sehrávají i kulturní a sociální vlivy. A je jisté, že babičky nerozlišují mezi vnoučaty vědomě. Zatím není jasné, čím se vnoučata do babiččina podvědomí „vnutí“. Je možné, že vnoučata nevědomky poskytují babičkám nějaké vodítko. Kristen Hawkesová spekuluje, že se zdědění konkrétní varianty chromozomu X může projevit například jemnou odlišností v tělesném pachu.

 

Datum: 04.11.2009 01:31
Tisk článku

Budoucnost lidstva - Kaku Michio
 
 
cena původní: 239 Kč
cena: 239 Kč
Budoucnost lidstva
Kaku Michio

Diskuze:

To F. Kriz

Petr Habala,2009-11-14 20:00:09

Ja jsem nikde nepsal, ze by babicky mely radeji vnucky. Je dobre rozlisovat, co je napsano :-). V clanku se psalo (nikolvek predpoklad, ale pozorovani, abych pouzil vasi terminologii), ze babicky z otcovy strany pomahaji statisticky vyrazneji k preziti vnucek. Nabidl jsem teorii, ktera to vysvetluje, aniz by k tomu pouzivala genovou pribuznost. S tim, co pisete, nevidim nikde spor.

Odpovědět

To Petr Habala:

František Kříž,2009-11-08 21:08:03

To, že babičky mají radši vnučky je pouze neověřený předpoklad. Nikoli pozorování, které by vyžadovalo vysvětlení (vycházím pouze z článku). Důvod, proč mají babičky rády vnoučata může být prostě stejný jako mají rády domácí mazlíčky - genetická podobnost vůbec není potřeba. Je dobré rozlišovat co je poznatek a co pouze předpoklad

Odpovědět

Alternativni vysvetleni

Petr Habala,2009-11-08 17:09:12

Priklad z me vlastni rodiny mi napovida jeste jedno mozne vysvetleni statisticke nerovnovaznosti. Babicky snaze navazuji s dcerami pouto, protoze chlapecci se casto jiz odmala profiluji jinak. Obzvlaste vyrazne je to v situaci, kdy babicka mela jen syny, pak svym vrstevnicim zavidela jejich dcery, se kterymi si mohly hrat na princezny, oblekat je a podobne. Pokud si pak syn poridi dceru, babicka zajasa a zacne ji zahrnovat zvysenou peci, aby si vynahradila, oc ji zploditel jejich vlastnich deti osidil :-).

Odpovědět

jistota otcovství

Marika Barešová,2009-11-05 23:18:21

Z hlediska příbuznosti by měla mít babička ráda děti svých dcer, protože jen u těch je jistota, že jsou to skutečně její pokrevní vnoučata. Ale jestli je tam vliv procentuálního podílu zděděných genů, je dost pravděpodobná ta teorie, že se to projeví olfaktoricky, pak by to dávalo smysl.

Odpovědět

Nějak jsem z článku nezaznamenal

František Kříž,2009-11-04 20:29:17

že by se potvrdila hypotéza , že babičky se víc starají zrovna o vnučky. Jinak, četl jsem knihu: Steven N. Austad - Proč stárneme. Hypotéza o významu menopauzy, která je v článku je v knize také diskutována se závěrem, že to ten důvod není. Tak nevím ...

Odpovědět

úmrtnost dětí a dospělých

Petr Ka,2009-11-04 08:33:00

Úmrtnost dětí sice za 2. polovinu 20. století klesla v USA asi 6x a u dospělých jen 2x (tyto úmrtnosti klesají přibližně stále relativně stejně rychle - exp.), ale ono 2x znamená prodloužení věku úmrtí tak o 7 let (za 20. stol. celekem asi o 15 let), kdežto 6x u dětí neznamená prodloužení věku o nějakých 50 let (nemá takový vliv na demografii - "pořídíme si nové dítě" ...).

viz např. tabulka 95 v http://www.census.gov/prod/2003pubs/02statab/vitstat.pdf

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace