Radioteleskopy všech zemí, spojte se!  
Dnes a zítra se uskuteční rekordní simultánní pozorování oblohy radioteleskopy na celém světě.

 

Zvětšit obrázek
Kvasar - QUASi-stellAR radio source – je pravděpodobně stovky miliónů až miliardy světelných let vzdálená galaxie s jádrem, kterého extrémní vyzařování pohání supermasivní černá díra.

Dnes (18. 11.) v 18:00 UTC, tedy v 19. hodině našeho času, se na 24 hodin (do čtvrtka 19:00) ze Země do vesmíru zahledí ten největší dalekohled v historii. Ne, nepůjčí nám ho vyspělí mimozemšťané, to se jen na jeden den zesynchronizuje do společného pozorování 35 největších radiových observatoří na všech kontinentech. Budou sledovat oblohu se společným cílem – přesné měření pozic vzdálených kvasarů.

Předpokládá se, že kvasary jsou galaxie se supermasivními černými dírami v jádrech. Jejich enormní gravitace přitahuje obrovské masy hmoty a cestou po gigantické spirále věčného zániku je urychlují na extrémní rychlosti. Proto tyto aktivní centra galaxií intenzivně vyzařují v širokém spektru elektromagnetického záření. Vzdálenosti větší než 780 miliónů světelných let (ale povětšinou jde o miliardy světelných let) způsobují, že kvasary - QUASi-stellAR radio sources - vnímáme jako nehybné, masivním hvězdám podobné bodové zdroje záření s velkým kosmologickým rudým posuvem (Pohyb, priestor, svetlo). Představují ideální stabilní body Mezinárodního nebeského referenčního systému International Celestial Reference Frame, podle kterého astronomové určují přesné polohy všech pozorovaných objektů. Dosavadní systém, vytvořený na základě známých pozic 212 objektů, převážně kvasarů, je platný od roku 1998 a dnešní společné radioastronomické pozorování, které probíhá pod názvem Very Large Astrometry Session, má jediný cíl – jeho zdokonalení.

Zvětšit obrázek
Radioteleskop nedaleko německého Effelsbergu s průměrem paraboly 100 metrů.

Návrh padl na srpnovém zasedání Mezinárodní astronomické unie. Účastníci se dohodli na konkrétních 295 mimogalaktických objektech (o 83 více než doposud), vhodných pro nový referenční systém. Z nich se dnes a zítra proměří „jenom“ 234. Postupně je bude sledovat 35 radioteleskopů v Asii, Austrálii, Evropě, Severní a Jižní Americe, Antarktidě a v Tichomoří. Upřesněný Mezinárodní nebeský referenční systém, který získané výsledky zohlední, vejde v platnost začátkem příštího roku.


Několik zúčastněných observatoří bude pomocí web-kamer poskytovat živé vstupy a zájemci by měli mít možnost je sledovat na stránce Bordeaux Observatory.


Dosavadní rekord pro společná radioastronomická pozorování je 23 teleskopů. To znamená, že dnes se připojí o dalších 12 velkých parabolických antén více. Nejsou však rozmístěné na povrchu Země pravidelně a tak navzdory tomuto počtu vznikají zejména na jižní polokouli rozsáhlé oblasti, odkud nebudou k dispozici žádná měření.



   
Mapa observatoří zapojených do společného pozorování.
Tabulku s přesnějšími informacemi nabízí stránka NASA.

Mapa oblohy s vybranými 295 dobře definovanými body
(převážně kvasary) nového mezinárodního nebeského
referenčního systému ICRF2. Přerušovaná čára
znázorňuje rovinu ekliptiky, plná rovinu galaktického rovníku.
Kredit: Dave Boboltz/USNO


 

Jednotlivé teleskopy se zesynchronizují podle principů radiové interferometrie s velmi dlouhou základnou (very long baseline radio interferometry – VLBI). Tato metoda umožňuje využít i menší, navzájem vzdálené radioteleskopy, spolu je propojit při měření a tak získat mnohem přesnější úhlové rozlišení. Na tomto principu již pracuje systém Very Long Base Array, soustava deseti radiových parabol s průměrem 25 metrů, které jsou rozmístěné po celém území USA. Mezi dvěma navzájem nejvzdálenějšími anténami na Havaji a na Panenských ostrovech bychom naměřili 8 611 km. Tato interferenční metoda eliminuje chyby vznikající při časově nezávislém pozorování stejného objektu z více míst.


Doporučená stránka pro podrobnější informace o radioteleskopech. Na stránce najdete i fotku systému radiových antén, který používal Karl Jansky.



Zdroje: NASA Goddard Space Flight Center , Universe Today

Datum: 18.11.2009 11:38
Tisk článku

Astronomie v antice -
 
 
cena původní: 305 Kč
cena: 305 Kč
Astronomie v antice


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace