Nadešel konec vesmírných letů s lidskou posádkou?  
Michael Hanlon a Ivan Semeniuk prezentují v New Scientistu pesimistický a lehce optimistický pohled na možný vývoj situace kolem pilotovaných vesmírných misí. Ke komu z nich se přikloníte?

 

Zvětšit obrázek
Buzz Rakeťák. Dočká se? Kredit: Walt Disney World Resort

Ať se nám to líbí nebo ne, dosavadní situace vesmírných letů, kdy NASA jen s vypětím všech sil tu a tam vystřelí raketoplán, zoufale zastaralé plavidlo minulého století a jen silou vůle udržuje na oběžné dráze ISS, je bezesporu dlouhodobě neudržitelná. Něco se bude muset stát a to velmi brzy. Není žádným tajemstvím, že se nad dalším osudem vesmírných letů s lidskou posádkou - pýchy naší civilizace - stahují pochmurně temná mračna. V New Scientistu se nad tím nedávno zamysleli komentátoři Michael Hanlon a Ivan Semeniuk.

 

Zvětšit obrázek
Kanadská astronautka Julie Payette. Kredit: NASA.

Podle Michaela Hanlona, redaktora vědecké rubriky v London Daily Mail, je vše ztraceno. Během života většiny z nás se lidští průzkumníci nedostanou na Mars. Ani na Měsíc, minimálně dlouhá desetiletí. Fantazie Buzze Rakeťáka se rozplynou jako ranní mlha. Sen o dobytí vesmíru skončil. Komise pro zhodnocení možností USA v dalších pilotovaných letech - Review of United States Human Space Flight Plans Committee, přezdívaná jako Augustineho panel, sice navrhuje nějaká řešení operující především s Marsem, Měsícem, Lagrangeovými body a asteroidy, ale podle Hanlona z toho nic nebude.

 

Problém přitom nevidí v penězích. USA by prý i přes křeče finanční krize dokázaly najít dost dolarů na vcelku pohodový program lidského průzkumu nejbližšího vesmíru. NASA na to ale prostě nemá. Drží v USA monopol na vesmírné cesty a přitom neví, co si s vesmírem počít. V NASA schází odvaha posílat lidi do vesmíru. Kennedy určitě měl odvahu v roce 1961, když vyhlásil dobytí Měsíce. To už je ale dávno. Hanlon uvažuje i o tom, že pilotované lety nejdou dohromady se systémem fungování americké demokracie. Kupříkladu dobytí Marsu prý zabere minimálně čtyři prezidentská období. Který prezident by nutil daňové poplatníky financovat program, jehož sladké plody sklidí někdy jiný? Velikou zátěží budoucích letů do vesmíru jsou dnešní šíleně drahé a nebezpečné dosluhující raketoplány a zbytečný luxus Mezinárodní vesmírné stanice.

 

 

Zvětšit obrázek
ISS na oběžné dráze. Kredit: NASA.

Hanlon očekává, že se nad zprávou Augustineho panelu potichu zavře voda. Augustineho koncepty jsou údajně příliš chladné, příliš logické. Pilotované lety potřebují příchuť šílenství. Kennedyho pompézní arogance v šedesátých letech fungovala. Racionální Augustine nebude. A co bude podle Hanlona dál? ISS bude skomírat na orbitě, aniž by byla k něčemu podstatnému dobrá. NASA ještě vypustí pár raketoplánů, snad beze ztrát. Pak budou vesmír zkoumat už jenom robotické sondy, přesněji řečeno jen paběrkovat, bez systematického programu hledání cizího života. Na lidské lety do vesmíru prý můžeme nadlouho zapomenout. Buzz Rakeťák se jen tak nedočká.

 

Zvětšit obrázek
Raketoplán Columbia ještě vcelku. Kredit: NASA.

Ivan Semeniuk, novinář orientovaný na vědu z Dunlap Institute v University of Toronto, to vidí poněkud jinak. Cituje nadšení kanadské astronautky Julie Payette, která pracovala na ISS v roce 1999 a pak letos v červenci. Mezinárodní vesmírná stanice se podle ní proměnila ze shluku nehostinných modulů v parádní obytný komplex překypující životem. ISS je dítě studené války, opakovaně zatracované jako zbytečnost. Přes všechny dosavadní krize, problémy a chronickou skepsi se ale ISS drží. Astronauti přilétají dál. Jak je to možné?

 

Podle Semeniuka jsou pilotované vesmírné lety přes všechny výhrady a potíže výkladní skříní významných států planety Země. Přitahují spoustu pozornosti a poskytují značné politické bohatství. To, co původně začalo jako studenoválečná hra mezi světovými velmocemi, se prý proměnilo ve stvrzenku příslušnosti do klubu ambiciózních zemí dneška. Semeniuk přirovnává vesmírné lety s lidskou posádkou k olympijským hrám. Záchranu spatřuje v rozmachu vesmírných technologií Číny, který donutí zbývající vesmírné hráče zůstat ve hře. Minimálně kvůli prestiži.

 

 

Zvětšit obrázek
Ikárie XB1 v roce 2163. Kdy poletíme ke hvězdám my? Kredit: Liborův blog.

Politická atmosféra v USA prý letům s lidskou posádkou přeje. Znamenají totiž značné investice a spoustu pracovních míst, mimo jiné i na Floridě, která mívá velké slovo při volbě amerického prezidenta. Barack Obama sice v počátcích nominační kampaně demokratické strany naznačil, že by chtěl přesměrovat finanční toky z NASA do školství, během tažení na Bílý dům z toho ale postupně vycouval. Otázkou samozřejmě zůstává, jak se Obama bude k NASA chovat dál.

 

Semeniuk se spoléhá na ty odborníky, kterým je planeta Země malá. Mezi vědci a techniky, především mladé generace, jsou i dnes nadšenci, kteří snad nenechají koncept lidských letů do vesmíru zahynout. I když by se od nich americká administrativa s čele s Obamou nakonec odvrátila, tak budou svůj sen živit jako vlastní soukromý podnik. Rozhodně to je šílenství a ještě dlouho bude, pokud se zázračně neobjeví nějaká nová nečekaná technologie. Ale cizí planety a hvězdy čekají.

 

Pramen:

New Scientist 20.11. 2009.

Datum: 22.11.2009 06:58
Tisk článku

Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme? - Elgin Duane
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme?
Elgin Duane
Související články:

TNG50 je nejvíce detailní simulací vesmíru v dosavadní historii     Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2019)
Kosmologická krize? Vesmír by mohl mít tvar koule     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2019)
Temnota na druhou: Jsou černé díry z temné energie?     Autor: Stanislav Mihulka (12.09.2019)
Virtuální Stroj na vesmíry odhaluje tajemství vzniku galaxií     Autor: Stanislav Mihulka (11.08.2019)
Do neznáma: Astronomové zmapovali vesmírnou prázdnotu v sousedství     Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2019)



Diskuze:

chce to konkurenci

Antonin Stefka,2009-11-24 11:49:29

mimochodem, bezpilotní výzkum vzdálených planet byl ve 20. století usnadněn unikátní konfigurací sluneční soustavy .nyní se kosmonautika asi změní - asi to chce konkurenty , pozdější spoluúčastníky nákladného pionýrství . :)

Odpovědět

zamerane na NASA...

Dalibor Frivaldsky,2009-11-24 01:17:56

a co ine vesmirne agentury, ako ruska federalna vesmirna agentura, ESA, JAXA, cinsky, indicky, pakisktansky vesmirny program a ine ( ak som nejake opomenul )? NASA moze mat monopol v USA, ale urcite nie na celom svete

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace