Jak nakrmit svět?  
Nad záchranou hladových v globálně otepleném světě se v New Scientistu zamyslela Debora MacKenzie. Zachrání nás snižování všemožných emisí anebo investice do zemědělského výzkumu a infrastruktury?

 

Zvětšit obrázek
Jezdci apokalypsy. Hlad v popředí na vraníkovi.  Kredit: Bully"s Blog

Hlad bývá s oblibou zobrazován jako jeden ze čtyř jezdců apokalyptického Zjevení svatého Jana. Většinou je to vychrtlá postavička na černém koni, která drží v ruce váhy a se svými kumpány Válkou, Morem a Smrtí vesele brázdí svět a rozsévá zkázu. Pěkně to ilustruje strach z hladu, který svazuje všechny lidské společnosti od chvíle, kdy podlehnou lákavým svodům zemědělství. Lovecká etnika si hladomoru v porovnání se zemědělci příliš neužijí. Je to důsledek specializace na několik málo hlavních potravin, která sice vede k oslnivému populačnímu růstu, ale samotní zemědělci často strádají. Hlad je tudíž populární.


Proto nepřekvapí, že média celého světa nadšeně sledovaly World Summit on Food Security 2009, který v Římě ve dnech 16. až 18. listopadu zorganizovala známá FAO, čili Food and Agriculture Organization of the United Nations. Pro New Scientist komentovala dění kolem této sešlosti Debora MacKenzie.

Zvětšit obrázek
Logo summitu FAO v Římě. Kredit: FAO

 

Vše se tam točilo kolem prohlášení světových lídrů, kteří by nejraději hlad jako odvěkou metlu lidstva zcela vymýtili v nejbližším možném termínu. Když ale FAO chtěla, aby slíbili zatočit s hladem do roku 2025, tak se jim do toho nechtělo. Namísto toho se prý budou snažit do roku 2015 snížit procento hladových lidí v rozvojových zemích o polovinu ze 20 na 10 procent. FAO to ovšem za současného stavu věcí vidí jako velmi problematické. Podle dnešních odhadů by kolem roku 2050 mělo na planetě žít přes 9 miliard lidí, zároveň ale panují velké obavy z dopadu klimatických změn. Co s tím?


FAO tvrdí, že k nasycení 9 miliard obyvatel potřebujeme zdvojnásobit produkci jídla. Nejvíc pozornosti je podle nich třeba věnovat chudým zemím, které by měly zvednout investice do zemědělství ze 142 na 209 miliard dolarů ročně. Klíčové jsou přitom investice do výzkumu v zemědělství, které by měly v rozvojových zemích stoupnout ze 5,1 na 16,4 miliardy dolarů ročně. Taková injekce do zemědělského výzkumu by pak minimálně zdvojnásobila zemědělskou produkci těchto zemí. Podle mezinárodní agentury pro výzkum v zemědělství CGIAR (Consultative Group on International Agricultural Research) jsou ve hře čtyři koncepty zvýšení zemědělské produkce planety.

Zvětšit obrázek
Hlad je Africe zatím všudypřítomný. Kredit: Reuters

 

1. Důraz na vodu
Podle FAO se rozloha zavlažovaných oblastí musí zvětšit o zhruba 11 procent, zejména kvůli dosluhujícím antickým zavlažovacím systémům. Odborníci doporučují různé způsoby zachycení dodatečné vody, například úpravy povrchu půdy, terénu nebo vybudování podzemních nádrží k zachycování vody z vydatných, ale příliš rychlých tropických a subtropických lijáků. Pilotní studie ukazují, že největší možnosti zlepšit dostupnost vody mají savany. Paradoxně je například v pustinách jižní Afriky k dispozici víc než dost vody, jen ji pochytat.


2. Stop orbě
Farmáři orají pole už tisíce let. Míchají tak vrstvy půdy a likvidují plevele. Podle odborníků je to prý nákladné, vůči půdě vlastně drastické a ještě ke všemu to uvolňuje skleníkové plyny.Většina amerických pěstitelů kukuřice a sóji poslední dobou od orby upouští a spoléhá se na GM plodiny odolné vůči herbicidům v kombinaci s herbicidy. Další možností je chytře střídat plodiny. Říká se tomu šetrné zemědělství (conservation agriculture) a prý to poskytuje výnosy srovnatelné s klasickým zemědělstvím.

Zvětšit obrázek
Keňa. Banánů je dost, ale shnijí. Kredit: Kedar

 

3. Řešení dopravy
Farmáři v chudých zemích budou pěstovat vysoce výnosné plodiny , jen pokud se k nim dostanou a pokud budou mít možnost je někde prodat. Podle všeho i tolik problematická Afrika ve skutečnosti produkuje potravin víc než dost. Háček je v zoufalé infrastruktuře. Farmáři kvůli mizerné dopravě nemají napojení na trhy a zároveň nemají možnost své produkty kvalitně skladovat. Například v Keni každoročně shnije polovina veškeré sklizně banánů.


4. Zvyšování výnosů
Vědci tvrdí, že zvýšení výnosu plodin v Africe o 25 procent by ve svém důsledku přineslo více jídla, než zdvojnásobení zavlažování. Dnes přitom existuje spousta moderních technologií, které umožňují podstatně zvýšit stávající výnosy zemědělských plodin. Nedávno zahájilo činnost konsorcium odborníků na pšenici, jehož cílem je geneticky vylepšit fotosyntézu pšenice. Jak každý ví, RUBISCO - jeden z klíčových enzymů fotosyntézy - je neuvěřitelně nemožný a svojí neschopností velmi významně snižuje účinnost fotosyntézy. Jeho genetický upgrade by proto měl zásadně vylepšit fungování pšenice a nejspíš i mnoha dalších zemědělských druhů. Další možností je třeba předělání plodin s C3 fotosyntézou na C4 fotosyntézu, která může být za jistých podmínek mnohem výhodnější. Právě teď se pracuje na C4 pšenici a C4 rýži. Vylepšené plodiny by mohly výrazně lépe hospodařit s vodou, odolávat teplotním extrémům i úspěšněji čelit nejrůznějším patogenům. Zásadní jsou ale v tomto ohledu peníze. Výnosy nových odrůd kukuřice rostou ve srovnání s pšenicí a rýží dvakrát rychleji, protože kukuřici se věnují soukromé společnosti investující 1,5 miliardy dolarů ročně, kdežto výzkum pšenice a rýže živoří ve vládních laboratořích s mnohem menšími financemi.

Zvětšit obrázek
Eritrea. Klíčem je infrastruktura..
Kredit: Travel-Images

 

Co když je to jinak?
Zanícení intelektuálové straší s celosvětovým hladem odjakživa. Dodnes se nadšeně cituje Thomas Malthus, který v roce 1798 viděl smrtelné nebezpečí hladu v růstu počtu obyvatel. Ve skutečnosti ale počet hladových prakticky neustále klesá, protože obyvatelé sice přibývají, ale jídlo taky. MacKenzie v New Scientistu naříká nad tím, že navzdory vší vědě je dnes šestina obyvatel světa hladových. Čtenář se už ale nedozví, že ještě v roce 1950 to byla celá polovina. Nevyznělo by tak tragicky. Problém hladu ve světě evidentně existuje a je závažný, ale zjevně se ho úspěšně daří řešit a to i přes trable způsobované občasnými ekonomickými krizemi.


Podle Lomborga i mnohých jiných je dopad globálního oteplování na problém hladu velmi přeceňovaný a podle některých realistických scénářů by v případě dlouhodobého oteplení potravin dokonce přibylo. Také vody bude nade vší pochybnost v případě oteplení víc, než je dnes, i když se její dostupnost možná lokálně do určité míry změní. Je to jednoduchá logika – víc tepla – míň ledu – víc volné vody na planetě k dispozici. Pokud opravdu chceme čelit hladu chudých, pak je nutné 1. omezit obchodní bariéry a zatnout tipec odpůrcům globálního obchodu, 2. hodně investovat do výzkumu a infrastruktury a 3. věřit geneticky vylepšeným plodinám. A kde na to vzít? Žádný problém, stačí se jenom vykašlat na bláznivé kjótské protokoly, které stejně mají na hlad minimální efekt a nasměrovat peníze - podle všeho přebytečné - tam, kde budou mít nějaký smysl.

 

Zdroje: New Scientist 18.11. 2009, Lomborg (2007): Cool It: The Skeptical Environmentalist"s Guide to Global Warming (česky), Wikipedia (Copenhagen Consensus).

Datum: 26.11.2009 10:31
Tisk článku

Východní Afrika - Keňa, Tanzanie, Uganda - průvodce přírodou - Waterkamp, Wisniewski
 
 
cena původní: 395 Kč
cena: 371 Kč
Východní Afrika - Keňa, Tanzanie, Uganda - průvodce přírodou
Waterkamp, Wisniewski

Diskuze:

x

Milan Závodný,2010-03-06 08:06:22

Ten článok je propagandistický. Jeho "brilantná logika" je odpozorovaná od istého Goebelsa. Bagatelizovanie klimatických zmien á-la Klaus je tiež z toho súdka. Sú zaplatení, lebo tak hlúpi byť nemôžu. Viac na neznyrev.sk

Odpovědět

Vykašľať sa je ľahké

Milan Závodný,2010-03-05 17:20:38

Kto vie niečo o poľnohospodárstve, musí iba zaplakať nad zdevastovanou pôdou od chemikálii /používajú sa len cca 40 rokov/, a potraviny sú už tak nekvalitné, že lepšie bude asi jesť rovno tú zem. Nasýtiť obyvateľov Zeme sa dá iba jediným spôsobom: Znížením počtu. Inak sa Zem bude zväčšovať rýchlosťou svetla - hlava na hlave je ten koeficient. Spoliehať sa na budúce technológie je nezmysel - svet súkromného vlastníctva nepripúšťa také riešenie. Opatrný hospodár sa na zlé časy pripravuje. Hýriť do nemoty a bagatelizovať hrozby je krédom... hlupákov.

Odpovědět

zvysovanie produkcie potravin

Miloš Trnavský,2009-12-13 22:35:43

najprv len poznamka k predrecnikom - nie ze by som do bodky suhlasil s tomom jonsom ale na margo pavla s chcem napisat ze clovek, ktory si mysli citujem "lidi věci nakupujou protože je potřebujou nebo chtějí" priletel z nejakej inej planety alebo ho vypustili po 30 rocnom vazeni (ked uz nechcem rovno napisat, ze je intelektualne nesmely a navyse este aj slepy)

To ze zvysovanie polnohospodarskej produkcie nezbavi tento svet hladu uz ani nechcem vydavat za nazor ale fakt, pretoze polnohospodarska produkcia sa zvysuje neustale poslednych x rokov (dosadte si aku cislicu chcete)a od hladu to nikomu nepomohlo (ani u nas ci v afrike) zaujimavy je v tejto suvislosti aj vyvoj ceny potravin - napriek tomu, ze aj v minulosti bol tlak na znizenie ceny potravin z altruistickych dovodov aby sme nasytili hladujucich, nestalo sa tak ale hospodarska kriza a mensi dopyt ceny potravin spolahlivo znizil (cize nie altruizmus ale ekonomicky mechanizmus a tak trochu strach z nizkeho obratu a slabych ziskov ceny znizil)
Je jasne ze zvysenie produkcie potravin zvysi akurat zisky korporacii a mozno zvysi populaciu nezodpovednych etnik. Zvysenie populacie povedie k dalsej devastacii zivotneho prostredia a mensim miestnym polnohospodarskym vynosom v kritickych oblastiach= vacsi pocet hladujucich bez prostriedkov = tym vacsi tlak a zavislost na dovoze potravin = vecsia humanitarna pomoc = vacsie zisky korporacii. Zacarovany kruh. A to vsetko v situacii ked ked v USA ako som sa tu na oslovi dozvedel (v inom clanku paradoxne o morskych ihliciach) 40 percent uz vyrobenych potravin skonci v odpadkoch( neda mi znovu sem prilepit kuriozny nazor pana pavla s "lidi věci nakupujou protože je potřebujou nebo chtějí" a opytat sa preco potom 40 percent z tych veci nespotrebuju ale vyhodia). V zrkadle tejto informacie su prostriedky investovane do GMO takmer vyhodenymi peniazmy (prepacte vedci ja mam vedu rad, ale skuste svoje usilie venovat inam - napriklad zakladnemu vyzkumu - ale to asi zasa tak nevynasa)

Odpovědět

Tom Jones,2009-11-29 14:57:26

Basnik chtel rici, ze si mysli, ze volny obchod a v jadru prospesna vec jako je GMO, jsou politicky zneuzivany jako prostredky k obohacovani bohatych na ukor chudych a nevyresi tedy otazku svetoveho hladoveni.

Odpovědět


Tom Jones,2009-12-01 17:51:17

tady na podporu svych tvrzeni:
http://www.youtube.com/watch?v=Cy8H0XQ6slQ&feature=related

Odpovědět

Ve výnosech problém vůbec není.

Radim Dvořák,2009-11-28 03:22:20

Problém je v managementu států, odkud odešli bývalí kolonialisté (především Británie, Francie, Holandsko, Belgie) a ponechali je napospas místním obyvatelům (doplňte si další přívlastky sami). Okamžitě po odchodu začaly kmenové půtky o území a vládu, nikdo se nestaral o zabezpečení potravy pro obyvatele, jakož ani energie, dopravní infrastruktury atd. Zkrátka návrat do doby kamenné, kde se tyto národy nacházely před koloniálním obdobím.

Odpovědět


V některých státech dokonce místní polovojenské

Radim Dvořák,2009-11-28 03:27:10

fanatické jednotky vyháněly bílé farmáře, kteří si zemi zamilovali a chtěli zůstat i po odchodu koloniální správy, zabíraly jejich půdu, masakrovaly jejich zaměstnance (dříve termín "služebnictvo") a v některých případech i je samotné s rodinami. Následující rok se pak místní divili, že nemají co jíst. Inu, těch několik tisíc let vývoje civilizace se jen tak snadno přeskočit nedá, je to jako učit psa řídit auto nebo programovat...

Odpovědět

Pavle

Tom Jones,2009-11-28 00:48:05

Vy si mozna pampersky nekoupite, ale vetsina ovcanu ano. Kdyby reklama nefungovala, tak by nebyla.
Za prve, patent je mozna docasny, ale zemedelci to pudu nevrati.
Za druhe, Zlata ryze zas az tak free neni.
"The AstraZeneca deal gives the corporation full commercial rights to the invention worldwide and "non-commercial" rights to the inventors for license-free use by national and international research institutes and resource-poor farmers in developing countries. A resource-poor farmer may sell the golden rice so long as s/he does not earn more than $10,000 a year from it. Any other commercial use of the golden rice technology – using public or private germplasm – and any export from a producer country requires a license from Zeneca on commercial terms."
Za treti, doporucuji zajimave video
http://www.youtube.com/watch?v=dyKAE7lkgGc

Odpovědět


Měl bych několik dotazů Tome Jonesi

Pavel S,2009-11-29 12:12:13

Za prvé, vysvětlete mi to svou krkolomonu konstrukci, že patentová ochrana zemědělcům půdu nevrátí? Velmi by mě zajímalo co tím chtěl básník říct?
Za druhé, možná to nevíte, ale lidi věci nakupujou protože je potřebujou nebo chtějí, reklama nikoho k ničemu nenutí, pouze informuje.
Za třetí, co má společné ideologické video plné prostřihů na pochodující vojáky a žvásy nějakého rádoby intelektuála s tak prospěšnou věcí jako je GMO?

Odpovědět

Pavle

Tom Jones,2009-11-28 00:46:24

Vy si mozna pampersky nekoupite, ale vetsina ovcanu ano. Kdyby reklama nefungovala, tak by nebyla.
Za prve, patent je mozna docasny, ale zemedelci to pudu nevrati.
Za druhe, Zlata ryze zas az tak free neni.
"The AstraZeneca deal gives the corporation full commercial rights to the invention worldwide and "non-commercial" rights to the inventors for license-free use by national and international research institutes and resource-poor farmers in developing countries. A resource-poor farmer may sell the golden rice so long as s/he does not earn more than $10,000 a year from it. Any other commercial use of the golden rice technology – using public or private germplasm – and any export from a producer country requires a license from Zeneca on commercial terms."
Za treti, doporucuji zajimave video
http://www.youtube.com/watch?v=dyKAE7lkgGc

Odpovědět

statistiky FAO

Tomáš Ditrich,2009-11-27 16:57:21

Když se podíváte na nejnovější oficiální statistiky FAO o přístupu lidí k jídlu (http://www.fao.org/economic/ess/food-security-statistics/en/), zejména na podíl podvyživených lidí (http://www.fao.org/fileadmin/templates/ess/documents/food_security_statistics/PrevalenceUndernourishment_en.xls), můžete si sami udělat obrázek. Jediný region, kde je dramatický nárůst hladovějících, je střední Afrika. I tam tvoří nárůst hlavně Demokratická republika Kongo. Situace se zhoršuje jen velmi lokálně, téměř všude se značně zlepšuje a hladovějících ubývá.

Odpovědět

Ad) Jednoducha logika?

Luděk Kabela,2009-11-27 16:53:52

Odkud pane Antonio vite, ze tani ledovcu nezvysuje srazky??
Nechci tady argumentovat za Standu, ale na dynamice saharskych vysychani a naopak zesavanovaní se zda, ze tu je velmi silna vazba, alespon v holocenu, ze kazde vyrazne ochladnuti je spojede se silnym vysychanim a epizody otepleni jsou spojene se zazelenanim Sahary.

Odpovědět

ad Lomborg je mimo

Luděk Kabela,2009-11-27 16:33:08

Tedy, tak mizerny prispevek do diskuse jsem tu necetl uz dlouho, nevite nekdo, kdo ten Bluemoon je??
Kdyz nemam sklouznout k argumentum osobnim, potom musim rici, ze mam vztek, kdyz ctu pripevek, ktery nema formu pravdivostnich vyroku a nema odvolani na zdroje, je-li silne konfrontacni.
Takove prispevky do diskuse na OSLa nepatri.
Proste vyrok "Lombork je mimo" je v tehle diskusi nanic. Co by melo smysl rici, v cem se Lomborg myli, proc a o co se takovy vyrok opira.

Odpovědět

pozitívna spätná väzba

Martin Smatana,2009-11-26 18:32:27

Zvýšenou produkciou jedla sa hlad neodstráni, lebo zvýšená produkcia jedla vyvolá pozitívnu spätnú väzbu, tzn. zvýšený nárast obyvateľstva neschopného myslieť do budúcnosti a plánovať rodinu, a to zasa vyvolá ešte väčší hlad. A produkcia jedla sa nedá zvyšovať donekonečna.

Odpovědět


Ad) pozitivni zpetna vazba

Luděk Kabela,2009-11-27 16:41:36

To by me zajimalo, z ceho pan Smatana odvodil, ze zvyseni produkce potravin vyvola populacni rust. Fakt by me zajimalo jak na to přišel, protoze me se tak laicky zda, ze zeme s nadprodukci potravin nemaji problem s nekontrolovanym populacnim rustem. Ale mozna se mylim.

Odpovědět


Ad) pozitivni zpetna vazba 2

Martin Smatana,2009-11-27 19:54:36

Stačí sledovať "baby-boom" v rómskych osadách, kde žijú ľudia na civilizačnej úrovni porovnateľnej napríklad so subsaharskou africkou populáciou. Týchto ľudí nenaučíte plánovať rodinu ani používať antikoncepciu. Keby boli bohatí, zabávali by sa drahým golfom. Sú chudobní, tak sa zabávajú nechráneným sexom.

Odpovědět

Jednoduchá logika?

Robert Antonio,2009-11-26 18:20:59

Víc tepla – míň ledu – víc volné vody na planetě k dispozici. S drobným dodatkem, že tání ledovců obecně nezvyšuje srážky, tudíž roztátá voda stejně skončí v moři. Pokud je zvýšení hladiny moře "více vody k dispozici", tak to je vskutku brilantní logika :)

Odpovědět

volný obchod

Vladimír Michálek,2009-11-26 17:44:00

V Evropě jsou potraviny levné jenom proto, že se zemědělství masivně dotuje, jinak by byly výrazně levnější odjinud. Volný obchod samozřejmě znamená, že se zároveň zruší podobné subvence.

Odpovědět


dane

Martin Smatana,2009-11-26 18:27:51

Odkiaľ sa berú peniaze na dotácie? No predsa z rozpočtu EÚ, ktorý je zasa vytvorený z daní nás všetkých. Takže potraviny sú lacné len zdanlivo. Ak sú v ňom aj nejaké dane z firiem a podnikov, aj tie sú len zo zisku, ktorý sa vytvoril tak, že firma si ponechala pre seba časť peňazí, ktoré zarobili jej zamestnanci.

Odpovědět

korporace

Tom Jones,2009-11-26 16:58:07

Myslim si, ze volny obchod akorat znici ekonomiky chudych zemi tim, ze umozni nadnarodnim korporacim zaplavit mistni trhy levnymi potravinami ze zahranici a tim zdevastuje domaci farmare. Je to zpusob jak zotrocit danou zemi. Dale ke GMO, to je vlastne totez. Nikdy v diskusich o GMO neni slyset zasadni vec, ze GMO jsou patentovane produkty a mistni farmar tak musi platit vlastnikovi patentu (opet korporace, casto Monsanto) pokazde kdyz zaseje GMO plodinu, bez ohledu na to, jestli si semena vypestoval sam. Vysledkem je casto farmar, ktery se topi v dluzuch a casem je donucen prodat pudu korporaci.

Odpovědět


Chudé země ničí humanitární pomoc

Pavel A1,2009-11-26 21:33:34

Mýlíte se, chudé země ničí humanitární pomoc, která rozdává potraviny zadarmo a tím ničí místní zemědělství (proč by to kupovali, když se můžou postavit do fronty na jídlo zadarmo) a dále prohlubuje chudobu těchto zemí.

A to GMO - pokud to je pro ty zemědělce nevýhodné, tak to přece nemusí pěstovat a můžou používat tradiční odrůdy. Pokud to používají, tak se jim to asi i s licenčními poplatky vyplatí, ne?

Odpovědět


GMO

Tom Jones,2009-11-26 23:26:27

Je pravda, ze GMO semena kupovat nemusi, ale vetsinou jsou tito zemedelci vystaveni obrovske reklamni kampani a nebezpeci si neuvedomi.
Tady priklad z Indie.
http://www.youtube.com/watch?v=Av6dx9yNiCA

Odpovědět


jasně tome jonesi

Pavel S,2009-11-27 19:51:50

když uvidíš reklamu na pamprsky tak si je hned poběžíš koupit, že. Za prvé patentová ochrana je jen dočasná a dříve či později vyprší. Za druhé, existuje řada nepatentovaných GMO plodin, které byly vyvinuty v akademickém prostředí (jako třeba zlatá rýže) a kterou lze využívat volně. Za třetí, ekonomiku chudých zemích žádná korporace dovozem levných potravin nezlikviduje, protože ty chudé země se povětšinou nacházejí v tropech kde právě jsou ideální podmínky pro produkci levných potravin. Naopak často korporace investují v těchto zemích a zakládají velké moderní farmy. Jestli někdo někoho ruinuje, tak je to EU dotovaným vývozem (z našich daní) své nekonkurenceschopné zemědělské produkce.

Odpovědět

Lomborg je mimo

Bluemoon Moon,2009-11-26 12:27:46

myslim, ze lomborg uz jenom tezi na zpochybnovanani oteplovani kvuli celosvetovemu hladu. od oteplovani antarktidy, kde ztratil argumenty, presel na takove tema jenom do rohu kouta, kam ho zahnali opravdovi vedci zabyvajici se globalnimi teoremy. uchylit se k tomuto tematu je znakem jeho zoufalosti. toto tema navic na druhou stranu jeste vice podporuje teorii, ze za vsechno muze clovek a lomborg se stava vice shizofrenim radoby vedcem, vice utiskovanym, tim samym koutem, ve kterem se naleza. v zasade jeho schizofrenie dostala takove faze, ze pokud nesouhlasite s jinym nazorem, tak se hlavne snazte souhlasit s jinym zavaznym nazorem, aby jste opravdu vysli a vybruslili z prekerni situace jako ti, co to opravdu se svetem doposavad mysleli vazne a kteri odporovat s go nazory nikdy nemeli potrebu. ted k tomu celosvetovemu hladu. my vsichni, cely svet, zachazime do extremu, kdy je vody maximalni dostatek a minimalni nedostatek a kdy davame penezum a hlavne ekonomikam prednost nehlede na jejich straty, tyto straty jsou opravdu ekonomickeho charakteru, prevladajici nad charakterem lidskym. co vic k tomu dodat. i kdyz ten chudak lomborg souhlasi s timhletim, je tedy samozrejme jasne, ze za vse muze clovek. celosvetovy hlad mne take trapi vic nez nejake go, ale na to nepotrebuji nazory primo pana lomborga. na zaver bych toto tema nazval jako go-zizen.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace