Dva odlišné názory známych fyzikov na klimatické zmeny  
Ak niekomu pri téme klimatická zmena, či globálne otepľovanie stúpa adrenalín, je to pochopiteľné. Už dávno sa táto otázka vymanila z pút kritického a výlučne len pravdu hľadajúceho vedeckého bádania a stala sa nástrojom na presadzovanie osobných záujmov. Politických, ekonomických, kariérnych. Z výsledkov rôznych štúdií a najmä z klimatických modelov sa stala neprehľadná burza viac, či menej katastrofických scenárov. Ešte dlho potrvá, kým sa všetko vráti do racionálnych koľají. Len aby dovtedy všeobecne prezentované predstavy o tom, že za zmeny môže najmä ľudstvo a že je v našich silách beh klimatických dejín zvrátiť, neviedli k rozhodnutiam, ktoré budú mať vážnejšie následky, ako klimatické zmeny samotné.

Pred pol rokom, 17. 6. 2009, sa v Bratislavskom inštitúte humanizmu uskutočnila diskusia, v ktorej sa stretli dva názory dvoch fyzikov z rôznych odborov. Moderátorom bol Alexander Áč, študent Juhočeskej univerzity v Českých Budejoviciach, ktorý je zanieteným prívržencom tábora klimatických "katastrofistov“. Z jeho blogu na stránkach najčítanejšieho slovenského denníka SME si dovoľujeme uviesť pre čitateľov Osla nasledujúce odporúčanie: "Je isté, že netreba o globálnom otepľovaní písať ideologicky a pokiaľ sa chcete dozvedieť kde sa momentálne nachádza veda o globálnom otepľovaní, neodporúčam čítať portál www.osel.cz. Ak áno, tak len pre pobavenie ;-)"
Takže Vám redakcia Osla želá príjemnú zábavu! A pánu Áčovi, ktorý na naše stránky tiež neraz zavíta (nepriateľov treba mať pod kontrolou ;) tiež...
K táboru "alarmistov" možno pripočítať aj v súčasnosti asi najznámejšieho slovenského klimatológa, prof. Milana Lapina, CSc., z Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave. V diskusii opozičné miesto zaujal a farby „klimatoskeptikov“ hájil známy český teoretický fyzik, expert na teóriu superstrún, Luboš Motl, vášnivý a úspešný blogger, ocenený Weblog Awards za najlepší blog kontinentálnej Európy v roku 2008 (rozhovor v Reflexe). V závere diskusie sám vysvetľuje, ako sa nechal vtiahnuť do inej oblasti fyziky, ako je fyzika teoretická a začal sa zaoberať mechanizmami, ovplyvňujúcimi charakter globálnej klímy. Netvrdí, že sa vôbec neotepľuje, len spochybňuje že by išlo o tak rapídny nárast teplôt, navyše spôsobený ľuďmi, ako to presadzuje IPCC a kol. Samozrejme, že na konci diskusie, ktorá sa žiaľ ani v jednom bode dostatočne nezahĺbila do problému a jeho podrobnejšieho vysvetlenia, si jej účastníci nevymenili navzájom svoje názory, ako futbalisti tričká. Ani prítomní diváci asi neodchádzali „osvietení“ opačným názorom. Ale v situácii globálnej demagógie, ktorá výskum a „využitie“ klimatických zmien postihla, je to jeden z mála ako-tak racionálnych príspevkov. Aj keď už nejaký mesiac od tejto diskusie prešiel, stránka www.infonet.tv nie je najmä v Českej republike známa, preto sme sa rozhodli ponúknuť Vám cez našu stránku možnosť sa virtuálne ex-post diskusie zúčastniť. Je rozdelená do siedmich, asi štvrťhodinových častí:



1. časť    2. časť    3. časť    4. časť    5. časť    6. časť    7. časť  

 

Od pondelka, 7. 12. do piatka 18. 12. sa v Kodani koná 15. konferencia Spojených národov o klimatických zmenách. Svojich zástupcov vyslalo 193 krajín, vrátane USA a Číny. Spolu s predstaviteľmi rôznych organizácií sa počet účastníkov pohybuje okolo čísla 15 tisíc. Hľa, koľko má svet odrazu odborníkov, ktorí vedia, ako ovplyvniť klimatický trend. Ako je jednoduché vystúpiť za rečnícky pult a s varovným pátosom v hlase vyzývať na rapídne zníženie emisií, pretože len tak môžeme zachrániť Zem a najmä ľudstvo pred blížiacou sa katastrofou. A potom so pokojným svedomím nasadnúť do luxusnej limuzíny s ešte luxusnejšou spotrebou a nechať sa previezť do hotela.

Málokto však vie, že sa paralelne koná oveľa menšia a médiami takmer prehliadaná „anti-konferencia“ klimatoskeptikov.


Skúsme na chvíľu zabudnúť na naše osobné presvedčenie a vcíťme sa do role politika, na ktorého je vyvíjaný nátlak, aby sa zasadil za záchranu ľudstva, sveta, planéty... a „tlačil“ celou svojou politickou silou na zníženie emisií a to nielen vo svojej krajine. Krajine, ktorá sa bude ešte nejaký ten čas zviechať z hospodárskej krízy. Deficit štátneho rozpočtu narástol o nesympatickú hodnotu, počet nezamestnaných je stále veľmi vysoký aj vďaka hrozivému počtu skrachovaných podnikov, tempo „naštartovania" ekonomiky sa podobá vyplašenému slimákovi.


„Poďme sa zachrániť“ vyzýva nielen Peter Nagy. Ale ako? Dobre, znížme emisie. Ak to klíme nepomôže, určite jej, ani ľudstvu to nepoškodí. Na tom sa asi zhodnú oba tábory.

Možnosť prvá – tlačiť na maximálne šetrenie. Kde? Menšia spotreba, nižšia výroba, menej áut? Nezmysel, týmto smerom cesta nevedie, to rýchlo pochopí aj absolútny ekonomický laik. Viedlo by to k hlbokému prepadu hospodárstva krajiny, k obrovskej nezamestnanosti a k ďalšej kríze. Veď o čom stále hovoríme, keď ju chceme zažehnať? O naštartovaní ekonomiky? O náraste výroby? O záchrane automobiliek?


Možnosť druhá - nové, k životnému prostrediu „priateľskejšie“ technológie. Vynikajúca myšlienka. Napokon iná cesta do budúcnosti nevedie. Ale ako rýchlo a v akej krajine sa dá po nej kráčať? A kto to zaplatí? Veď doposiaľ sa téma klimatických zmien využívala na získanie osobného prospechu, než na možnosť ako sa altruisticky prejaviť. „Účastníci kodanskej konferencie sa zaviazali mesačne prispievať pätinou svojho platu na podporu budovania moderných technológií v ázijských a v afrických krajinách.“ To je ale hlúposť, že? Aj keď zo zvyšných 4 pätín svojho platu by naďalej veľmi pohodlne prežili, neurobia to. Ani by to nič nevyriešilo, ale bolo by to aspoň gesto. Lebo niekto to zaplatiť musí.
Tak pokus druhý: „Nemecká kancelárka Angela Merkelová sa zaviazala, že bude presadzovať (paušálne) zvýšenie daní vo svojej krajine, aby Nemecko mohlo prispieť na budovanie moderných technológií...“ Ďalší blud, že? Také politické harakiri by nikto súdny nespáchal.
Ale niekto to však zaplatiť musí a menej technicky vyspelé krajiny to nebudú...


Takže katastrofisti naši, poraďte. Aj „skeptici“ nepochybne súhlasia, že sa k životnému prostrediu musíme správať tak, aby v ňom mohli žiť aj naši potomkovia. Lenže nechceme ropu, uhlie, urán a neraz ani vodné elektrárne. Považujeme automobily na vodík a elektrinu za výrazne ekologickejšie, pretože vidíme len ten záverečný stupeň premeny energie. Niekde sa však muselo „palivo“ vyrobiť a u vodíku aj s obrovskými nákladmi na distribúciu, so zvýšeným rizikom strát a výbuchu. Máme na tak drahé autá? Má na ne priemerný Číňan? Sme ochotní prispievať v podobe zvýšených daní na dotácie takejto výroby? To sú len narýchlo vytiahnuté príklady. Problém je rozmanitý, zložitý a globálny.

Zvětšit obrázek
Waldpolenz Solarpark

 

Slnko svieti „zadarmo“, využime to. Áno, ale tak rýchlo a lacno, aby to bolo z celosvetového hľadiska zaujímavé to nepôjde. Aké plochy, s akými vstupnými aj prevádzkovými nákladmi by sme museli pokryť solárnymi panelmi, ak by sme chceli nahradiť napríklad 10 percent celosvetovej energetickej spotreby (namiesto súčasnej asi stotiny percenta)? Na čele snáh o využitie slnečnej energie je Nemecko s asi 1 percentom svojej celkovej spotreby. Solárne panely ich najväčšej elektrárne tohto typu - Waldpolenz Solarpark - zaberajú 110 hektárov. Ročne do siete dodajú 40 GWh. Pre porovnanie: vodná elektráreň Gabčíkovo 2 200 GWh za rok a jadrová elektráreň Temelín okolo 13 tisíc GWh za tento rok. Ak by sme chceli rovnaké množstvo elektrickej energie získať zo solárnych panelov, museli by sme nimi pokryť plochu o 16 km2 väčšiu než majú Vysoké Tatry na slovenskej aj poľskej strane (341 km2). A to by sme nahradili jednu elektráreň typu Temelín, navyše s nepredvídateľným okamžitým výkonom, závislým od počasia.
Podobne by dopadli úvahy nad biomasou, ktorej spracovanie na palivo, alebo priame spaľovanie nie je až tak ekologické, ako sa na verejnosti povráva. Ale aj keby bolo, kde toľko biomasy získať a nezničiť krajinu i pôdu?

Svet bude potrebovať stále viac energie. V súčasnosti sa získava najmä z fosílnych palív a zorientovaní ekonómovia a prognostici o výraznejších zmenách v pomeroch jednotlivých zdrojov ani neuvažujú. Napokon škoda veľa zbytočných slov, stačí pozrieť na nasledujúce grafy:


Zastúpenie jednotlivých energetických zdrojov: a/ svet v roku 2006, b/ USA v roku 2008 Kredit: EIA


Zastúpenie jednotlivých energetických zdrojov: a/ svet v roku 2006, b/ USA v roku 2008 Kredit: EIA

 

Prognóza vzrastu energetických potrieb vo svete a/ všetky zdroje , b/ len elektrická energia Zdroj: OECD/IEA World Energy Outlook 2004

 


Prognóza vzrastu energetických potrieb vo svete a/ všetky zdroje , b/ len elektrická energia Zdroj: OECD/IEA World Energy Outlook 2004

 

A na záver ešte jeden graf - bez komentára:



Kredit: CARTER, R.M. 2007 The myth of dangerous human-caused climate change. Australasian Institute of Mining & Metallurgy, New Leaders Conference, Brisbane, May 2-3 2007, Conference Proceedings p. 61-74.

Datum: 09.12.2009 14:35
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)
Rostoucí (nebo klesající) oblačnost je důsledek (nebo příčina) oteplení     Autor: Vítězslav Kremlík (19.07.2019)
Klíčový ledovec Grónska a severní polokoule roste     Autor: Josef Pazdera (27.03.2019)



Diskuze:

Pár poznámek ke studené fůzi

Edison Neradregistraci,2009-12-24 01:33:45

Na youtube lze najít nespočet videí, kde s pomocí mobilů ohřívají kukuřičná semínka, až bouchnou jako popcorn. Přesto jsem si jist, že se jedná o triky a že se můžu s kýmkoli vsadit třeba o 10 kKč, že mi nic takového s žádným normálním mobilem úspěšně naživo nepředvede. Video s nějakým puntíkovaným, hřejícím předmětem tedy také nedokazuje nic o existenci, natož o praktické použitelnosti studené fůze.

Připusťme ale, že SF skutečně funguje. Pak je to jen další způsob, jak v domácích podmínkách uskutečnit jadernou fůzi (momentálně se mezi tyto technologie počítá fusor, tokamak a mám dojem že i pinč). Ovšem rozdíl mezi domácí hračkou a energetickým využitím je v energetické ziskovosti a také aby získaná energie byla ve využitelné formě. V případě SF je právě ta využitelná forma kamenem úrazu: Problém čiší již ze samotného názvu "studená". - Je totiž založena na přiblížení jader vodíku/deuteria/tritia v hydridu s paladiem. Jenže tohle jde jen za nízkých teplot. Zkuste si třeba nabíjet NiMH akumulátor při dejme tomu 200 °C a uvidíte:-) Tlakovodním jaderným reaktorům "ekologové" vyčítají, že elektrárny s nimi jsou neefektivní, protože pracují jen za teplot do kritického bodu vody, což je cca 370 °C. Obávám se, že za "hydrid friendly" teplot byste moc eelktřiny nevyrobil. Možná byste mohl vytápět svůj dům, případně sousedů, ale dál se s těmi desítkami °C nedostanete. A kdyby v každém domě byl topný fůzní reaktor, tak by "ekologové" začli brzy a tentokrát i oprávněně protestovat.:-)

Pokud nějaký japonec s pomocí SF vyrobil 300 MWh, pak při tom nepochybně vzniklo snadno dohledatelné množství radioaktivního odpadu a to i kdyby se jednalo o fůzi aneutronickou. Ona se ta energie musí nějak přenést a když nějaká částice nese nějaké ty MeV, způsobuje sekundární radiaci. Má p. Lžička nějaké informace o tom, kde ten odpad je?

Odpovědět

Problém je rozmanitý, zložitý a globálny.

Petr Balcar,2009-12-13 20:24:50

Ano to je. A největší problém je, že se do diskuse o něm zapáleně vrhají demagogové z obou názorových pólů.
Na rozdíl od vás se budu držet svého oboru, i když stavební fyzika je vedle jaderné fúze a spol. jen aplikovakovanou popelkou.
"Možnosť prvá" a "Možnosť druhá" - Jako příklad uvedu koncept tzv. pasivního domu, i když je v poslední době mediálně a marketigově zprofanovaný (díky zbyrokratizovanému programu Zelená úsporám má ČR papírově asi nejvíce firem působících v solárních a úsporných technologiích), proto přejdu k věcné podstatě : celoroční naměřená energetická náročnost

Odpovědět


redakční systém nezvládl použití znaména menší

Petr Balcar,2009-12-13 20:36:36

a příspěvek pokrátil, proto ho doplňuji:

... proto přejdu k věcné podstatě : celoroční naměřená energetická náročnost menší jak 1/3 oproti standartnímu domu srovnatelné velikosti, lokalitě a provozu. A toho je dosaženo pomocí technologií, které musel někdo vyrobit, přivést, namontovat. (Žádné do nezaměstnanosti a zpět na stromy ;) Ve výsledku takový dům může poskytovat CELOROČNÍ zvolený tepelný KONFORT např. 22,5stC. Zvýšené investice se uhradí z úspor na vytápění, ev. chlazení (hl. si kvalifikovaně pohlídat návrh a provedení stavby) v části životnosti technologie (ikdyž si vynásobíte PR kecy prodejců 2-3x), po zbytek životnosti je to už čistá úspora. Něco se vám na tom nelíbí?
Nevím v jakém přesně působíte oboru, ale mám určitou pochybnost zda jste absolvoval alesoň semestrální kurs úvodu do ekonomie. Pak jste možná horší než citovaný "absolútny ekonomický laik" - totiž ekonomický demagog. Hloupost a ignorance jsou totiž proměnné nezávilé na výši IQ, dosaženém vzdělání a společenském statutu.

Odpovědět

Panu Lzickovi

Stanislav Jirovec,2009-12-12 18:13:58

Pane Lzicko, podáváte lžíci nesmyslného zla proti panu Wagnerovi a p. Gregorové, kteří, na rozdíl od Vás, už něco prokázali-třeba i na osel.cz.
Uvádíte, že studená fúze vyrobila 300 MWh, škoda že jste neuvedl, kolik energie se při tom spotřebovalo.
Zaujal mě Váš údaj, že co záblesk, to jeden atom studené fúze. Termojaderná syntéza deuteria představuje několik MeV energie.
1 eV = 1,6 E-19 J. 1 MeV = 1,6 E-13 J. Takže energie záblesků, které lze (snad vizuálně či co) počítat jako jednotlivé, je nepatrná. Pan Wagner by to asi dokázal vyjádřit přesněji.

Odpovědět

Ovšem dodnesnebyla existence tohoto jevu prokázána

Jan Lzicka,2009-12-11 07:56:23

Vy snad neumíte ani číst? Připomínáte mi odpůrce Galilea, kteří si zakrývali oči, když se měli jeho dalekohledem podívat na měsíc. Za co lidi jako vy ve výzkumu platíme?

"New evidence supporting production and control of low energy nuclear reactions — Antonella De Ninno, Ph.D., a scientist with New Technologies Energy and Environment in Italy conducted lab experiments demonstrating the simultaneous production of both excess heat and helium gas, tell-tale evidence supporting the nuclear nature of LENR. She also shows that scientists can control the phenomenon. (ENVR 064, Tuesday, March 24, 10:10 a.m., Hilton, Alpine Ballroom West, during the symposium, "New Energy Technology)"

A to se bavíme jen o té poslední, Aratově verzi studené fůze. Na to, jak probíhá elektrolýza na paladiu se dokonce může každý podívat na vlastní oči:

http://www.lenr-canr.org/Collections/SzpakIR.wmv

Každá jiskřička na této infrakameře je tvořena jednou jadernou reakcí. Pokud se něco takového nikdo nepokusil zreprodukovat a přitom požaduje miliardy na vývoj tokamaku, lze mluvit o jasné ignoranci výzkumu studené fůze - protože něco takového nejsou kalorimetrická měření, ale přímo pozorovatelný jev. Pro takovéto asociální chování není žádná omluva.

Odpovědět


Wagner a Gregorová

Jan Lzicka,2009-12-11 08:25:58

Určitě se považujete za elitu národa, ale z mého pohledu jste ignoranti stejní jako poslední cikán - a můžete si o tom myslet co chcete. Pokud fyzici, kteří se honí desítky let za stopami částic nerozpoznají jev, kterým si budeme za pár let topit naveliko, pak jsou buďto blbí, nebo navedení - a měli by vrátit společnosti peníze, která vynaložila na jejich vystudování.

Osobně se po mých zkušenostech kloním spíše k první variantě, ignorance dnešních lidí je zcela srovnatelná s tím, co předváděli ve středověku. A můžete si to v duchu zdůvodňovat jak chcete - výsledek zůstane stejný: mainstream fyzika v otázce studené fůze prostě a jednoduše selhala.

Odpovědět

Graf

Pavol Zelený,2009-12-10 22:30:41

Ten graf, ktorý Ste ponechala bez komentára si ale komentár zaslúži. Medzitým som si prácu pána Cartera a tiež uvedený graf v tej práci našiel aj ja. Ako prvé je treba povedať, že sa jedná o rekonštrukciu teploty z vrtu GISP2 v centrálnom Grónsku. Podobne, ako sa teplota z Klementína nemôže brať ako berná minca pri debatách o globálnom otepľovaní, pretože sa jedná o jednu jedinú lokalitu , tak isto ani nik nemôže argumentovať rekonštrukciou GISP2, že reprezentuje priemernú globálnu teplotu za posledných 5000 rokov na celej Zemi. Možno to ponechanie bez komentára malo navodiť dojem, že toto je priebeh globálnej teploty za posledných 5000 rokov. Pokiaľ však máme byť seriózni, treba veci uviesť na pravú mieru a náležite to aj okomentovať.

Treba teda povedať, že posledná vzorka z vrtu GISP2 zobrazuje teplotu v mieste vrtu pred 100 rokmi. Graf teda končí asi v roku 1900. Od roku 1900 sa ale globálne oteplilo o 0,8°C. Netvrdím, že aj v mieste vrtu, ale kôli objektivite to treba uviesť. Grónsko má veľkú variabilitu klímy, oveľa väčšiu, ako zvyšok sveta, pretože Grónsko je ovplyvnené Golfským prúdom, ktorý často mení svoju polohu.

Seriózna rekonštrukcia globálnej teploty v Holocéne by preto mala byť robená na základe dát z rôznych miest na Zemi, získaných rôznymi metódami a ich spriemerovaním. Túto požiadavku spĺňa táto rekonštrukcia:
http://www.globalwarmingart.com/wiki/File:Holocene_Temperature_Variations_Rev_png
V závere sú uvedené práce, z ktorých bola zostavená a jedna z nich je aj vrt GISP2.
Klimatická citlivosť polárnych oblastí je asi 2x väčšia, ako klimatická citlivosť glóbu v priemere. Preto sú výkyvy teploty v polárnych oblastiach zhruba dvojnásobné oproti priemeru za celý svet. Ak pridáme variabilitu spôsobenú Golfským prúdom, záver si už urobíte sama.

Ja rovnako nespochybňujem, že sa klíma mení, menila sa a bude sa meniť. Rozchádzame sa zjavne v príčinách týchto zmien. Kým pred priemyselnou revolúciou boli zmeny klímy výlučne prirodzené, po roku 1900 môžeme pozorovať (vedecké práce to dokazujú), že na klímu začala mať vplyv aj ľudská činnosť. Najskôr len zanedbateľne, ale v posledných 40 rokoch už dosť významne. Ak by nebolo našich aktivít, klíma by sa za posledné storočie vyvíjala inak. O tom existujú pomerne presvedčivé dôkazy.

Desím sa naivných interpretácií rôznych vedeckých prác a grafov. Niekedy je to púha neznalosť, ale niekedy - a to je ten horší prípad - je to zámer.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2009-12-11 04:12:48

Vážený pán Zelený
Môžete sa desiť mojich naivných interpretácií a neznalostí – nie som klimatológ. Nebudem sa ja hrať na odborníčku, nič som osobne v tejto oblasti vedecké nepredviedla, nič som nenamerala.

Ale ak ste v obraze Vy, tak nepochybne viete, že tých výskumov napríklad na stredovekú teplú periódu – Medieval Warm Period (MWP) – bolo toľko, že grafy ktoré odporúčate z Wikipedie nie sú „spriemerovaním“ ani zlomku. Sú spriemerovaním vybraných vhodných porovnateľných dát.

Mann (autor hokejky), Bradley, Jones, prípadne Crowley... mená, ktoré sa opakujú, keď ide o tvrdenia typu: Nikdy tak nebolo, ani tak nesmie byť... nečudo, sú spoluautormi podkladov pre IPCC...

„Spriemerovať“ môžete len porovnateľné údaje. Ako spriemerujete výskumy, kde na jednej lokalite sa potvrdil výrazný nárast v období MWP a na inej žiadny? Priemer znamená, že bolo priemerne len menej teplo ako teraz? Veď je to nezmysel! Ak nejaký vrt bude vykazovať výraznú MWP a iný takmer žiadnu, ČO TO V PRIEMERE ZNAMENÁ?

Príklad: Október 2009 bol v USA výrazne podpriemerný: October 2009, with an average temperature of 50.8 degrees F was 4.0 degree F below the 20th Century average, the 3rd coldest on record. (http://www.climatechangefacts.info/Today-USA-Climate-Change-Status-and-Trends.html).
Ak bol v Európe náhodou výrazne nadpriemerný, znamená, že bol v globále priemerný?

Grafy na Vami odporúčanej stránke sa snažia dokázať, že MWP bola výrazne menej výrazná ako súčasné oteplenie (len vinič sa pestoval oveľa severnejšie...). Dobre, ale potom všetky výskumy, ktoré tvrdia niečo iné sú zámernou dezinterpretáciou? A čo napríklad - za chvíľku nájdené takéto tvrdenia? Stránka a citácia:
http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/274/5292/1503:
A radiocarbon-dated box core in the Sargasso Sea shows that sea surface temperature was approximately 1°C cooler than today approximately 400 years ago (the Little Ice Age) and 1700 years ago, and approximately 1°C warmer than today 1000 years ago (the Medieval Warm Period).
...................................................
(Wilson, A.T., Hendy, C.H. and Reynolds, C.P. 1979. Short-term climate change and New Zealand temperatures during the last millennium. Nature 279: 315-317.):
Temperatures derived from an 18O/16O profile through a stalagmite found in a New Zealand cave (40.67°S, 172.43°E) suggested the Medieval Warm Period to have occurred between AD 1050 and 1400 and to have been 0.75°C warmer than the Current Warm Period.
.......................................................

http://www.springerlink.com/content/rbkqea1dxt1ca03v/
Adhikari and Kumon (2001): investigating sediments in Lake Nakatsuna in central Japan: The sediment record from AD 900 to 1200 indicates hot summers and warm winters with less snow accumulation... The warm period from AD 900 to 1200 corresponds well to the Medieval Warm Period...
.......................................................

http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6V6R-4C76DT0-2&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_searchStrId=1131284567&_rerunOrigin=google

&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=6daed7667b27a6cd9ced5a8ee153e334
...ca. AD 1000 and 1200. Warmer summer temperatures during this period (coeval with the ‘Medieval Warm Period’ observed in other parts of Europe) are evident in a 100–140 m upward shift in the pine (Pinus sylvestris L.) limit in the Khibiny Mountains. On average, the cellulose of pine trees that grew between ca. AD 1000 and 1300 is enriched by δ13C values of around 1‰ compared to the modern trees from the region, further suggesting warmer summer climate than at present.... Our results indicate that the Medieval Warm Period on the Kola Peninsula experienced notably warm and dry conditions. Hence, this period of warming extends to northwestern Russia as well as other parts of Europe.
.......

Z rôznych kútov sveta podobné výsledky, ktoré sa snažia naznačiť, že počas MWP bolo teplejšie, než teraz. Ale potom niekto na stránke, ktorá by sa Vám pozdávala (myslím, že to bolo priamo vo Wikipedii ) o výskumoch dokazujúcich vyššiu MWP dodá:
However, all the reconstructions, as shown above, appear to indicate that it was not.
Hmmm... žeby zámerná dezinterpretácia?

Michael E. Mann je tvorca hokejky a jeden z hlavných účinkujúcich v ICPP ... a ten, čo máva taktovkou, takže potom sa človek dočíta, že stredoveká teplotná perióda (MWT) bola podla Manna a spol. (ako inak, že?) len o 0,2 st. C teplejšia ako mala doba ľadová... nuž to potom fakt súčasnosť je extrémna...:
See also the 1000 y temperature reconstruction of Mann et al [2 - IPCC Third Assessment Report]. The IPCC TAR says of the MWP that the posited Medieval Warm Period appears to have been less distinct, more moderate in amplitude, and somewhat different in timing at the hemispheric scale than is typically inferred for the conventionally-defined European epoch. The Northern Hemisphere mean temperature estimates of Jones et al. (1998), Mann et al. (1999), and Crowley and Lowery (2000) show temperatures from the 11th to 14th centuries to be about 0.2°C warmer than those from the 15th to 19th centuries, but rather below mid-20th century temperatures. A paper by Soon and Baliunas disagrees with the IPCC and Mann and states that those warm and cold periods were indeed widespread climatic anomalies (amusingly enough, Soon & Baliunas don't disagree altogether with Mann because Soon & Baliunas state in their table 1 that Mann shows a widespread Little Ice Age). However, the Soon and Baliunas report itself has been extensively criticised [3].

A ešte krátky pohľad do ešte dávnejších, ale predsalen holocénnych dôb – je zo stránky pre klimato-alarmistov nanajvýš dôveryhodná( http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/globalwarming/holocene.html)
Obrázok: http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/globalwarming/images/polarbigb.gif
Dobre si pozrite aj krivku hranice lesného porastu pred 8 tisíc rokmi – zasahovala severnejšie než dnes. Pred 6 tisíc rokmi bolo všade, okrem jedného miesta teplejšie...
Ale už sa mi nechce ďalej zámerne a naivne „dezinterpretovať“ vedecké výskumy. Takto by sme mohli hrať ping-pong donekonečna. V jednom s Vami súhlasím - nikdy predtým sa takýmto hysterickým a kontroverzným spôsobom klíma nemenila... A v jednom snáď – aspoň v duchu – budete Vy súhlasiť so mnou – vo vede ide predsa o granty a výsledky, ktoré ich zabezpečia...

Odpovědět


Graf

Pavol Zelený,2009-12-11 12:57:42

Zareagujem iba na túto časť Vášej rozsiahlej reakcie, z ktorej vyplýva, že sa riadite skôr osobným presvedčením, než faktami:
Píšete:
"ešte krátky pohľad do ešte dávnejších, ale predsalen holocénnych dôb – je zo stránky pre klimato-alarmistov nanajvýš dôveryhodná( http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/globalwarming/holocene.html)
Obrázok: http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/globalwarming/images/polarbigb.gif
Dobre si pozrite aj krivku hranice lesného porastu pred 8 tisíc rokmi – zasahovala severnejšie než dnes. Pred 6 tisíc rokmi bolo všade, okrem jedného miesta teplejšie...
Ale už sa mi nechce ďalej zámerne a naivne „dezinterpretovať“ vedecké výskumy. "

Ping-pong hrať zjavne neviete, pretože Ste mi práve prihrala na smeč. Z uvedených odkazov a obrázku totiž vyplýva, že v Holocéne je najteplejšie práve teraz. Zjavne Ste si nedala námahu preštudovať uvedené odkazy podrobnejšie. Ak by Ste tak urobila, zistila by Ste, že pred 6000 rokmi, to znamená v klimatickom optime Holocénu bolo teplejšie, ako je dnes iba v lete a iba na severnej pologuli. V zime bolo naopak chladnejšie a na južnej pologuli taktiež.
Staršie informácie hovoria, že klimatické optimum Holocénu bolo teplejšie, ako je v súčasnosti. Novšie výskumy sa už na to nepozerajú tak jednoznačne. Závery výskumov hovoria, že v strede Holocénu, to znamená asi pred 6000 rokmi bolo teplejšie, ako je dnes, ale iba v lete a iba na severnej pologuli. V zime bolo naopak chladnejšie a tiež južná pologuľa bola chladnejšia, ako je dnes. Príčiny tohto oteplenia (v lete a na severnej pologuli) pred 6000 rokmi poznáme: orbitálne parametre spôsobovali zvýšenú insoláciu práve na severnej pologuli a práve v lete (Milankovičove cykly). S istotou však môžeme povedať, že príčinou globálneho oteplenia za posledných 100 rokov určite nie sú Milankovičove cykly.
"In summary, the mid-Holocene, roughly 6,000 years ago, was generally warmer than today, but only in summer and only in the northern hemisphere. More over, we clearly know the cause of this natural warming, and know without doubt that this proven "astronomical" climate forcing mechanism cannot be responsible for the warming over the last 100 years. "
Informácie sú presne z tých odkazov, ktoré Ste sama uviedla.
P.S. NOAA nie sú žiadni klimaalarmisti.

Odpovědět


Priemery

Pavol Zelený,2009-12-11 13:35:53

Ešte pridám k tým priemerom. Priemerná hodnota má svoju výpovednú hodnotu. O tom je škoda špiritizovať.
Klimatické zmeny rozhodne neznameneajú to, že ak nameriate v Klementíne nejaký teplotný graf, že sa tak isto bude chovať aj celá planéta. Údaje z Klementína vypovedajú iba o tom, aká bola priemerná ročná alebo mesačná teplota v danom mieste, ale nič nehovoria o tom, aké boli priemerné mesačné alebo ročné teploty napríklad vo Fairbankse na Aljaške.

Aby sme dokázali zistiť, či sa Zem ako celok ochladzuje alebo otepľuje, musíme si povrch Zeme rezparcelovať na množstvo častí a merať vo všetkých týchto miestach. Potom sa to celé spriemeruje v mesačných alebo ročných intervaloch a dostaneme globálny obraz o tom, ako sa mení povrchová teplota Zeme. Či sa povrch globálne otepľuje, alebo ochladzuje. To ale nestačí. Treba merať aj zmeny obsahu tepla v oceánoch a taktiež radiačnú nerovnováhu v tropopauze. Všetky tieto ukazovatele hovoria, že sa Zem za posledných 100 rokov pomerne rýchlo otepľuje. Povrchová teplota rastie, radiačná nerovnováha hovorí, že Zem dlhodobo príjma viac energie, ako stráca a obsah tepla v oceánoch rastie. Všetko pomerne rýchlym tempom vzhľadom na rýchlosť zmien v Holocéne. Na základe paleodát vedci zistili, že v súčasnosti je globálne teplejšie, ako bolo v klimatickom optime Holocénu pred 6000 rokmi. Vtedy bolo síce teplejšie, ale iba v lete a iba na svernej pologuli. V priemere ale bolo chladnejšie. Opäť ten priemer. Vy Ste tu vytiahla údaje zo severu a z leta a snažíte sa nás presvedčiť na základe toho o opaku. Ale opäť tu máme priemer. Do priemeru musíte zarátať aj južnú pologuľu a aj zimné obdobie. Nemôžete si vyberať čerešničky z torty, ktoré sa hodia do vašej interpretácie paleoklímy.
Klimatické optimum Holocénu bolo teda globálne v priemere o niečo chladnejšie, ako dnešok. Klimatické optimum Holocénu je teplejším obdobím ako MWP (stredoveké klimatické optimum). Jednoduchou logickou úvahou si odvodíte, že MWP muselo byť chladnejšie, ako je dnes. A to nevyplýva iba z logiky veci, ale aj z paleorekonštrukcií, ktorých je dnes už niekoľko desiatok.
http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/globalwarming/references.html

Odpovědět


Stanislav Kaderabek,2010-01-04 16:13:37

Pane Zeleny, pisete "Aby sme dokázali zistiť, či sa Zem ako celok ochladzuje alebo otepľuje, musíme si povrch Zeme rezparcelovať na množstvo častí a merať vo všetkých týchto miestach. Potom sa to celé spriemeruje v mesačných alebo ročných intervaloch a dostaneme globálny obraz o tom, ako sa mení povrchová teplota Zeme. Či sa povrch globálne otepľuje, alebo ochladzuje. To ale nestačí. Treba merať aj zmeny obsahu tepla v oceánoch a taktiež radiačnú nerovnováhu v tropopauze."
Az potud s Vami naprosto souhlasim, ale dale pokracujete "Všetky tieto ukazovatele hovoria, že sa Zem za posledných 100 rokov pomerne rýchlo otepľuje". Muzete tento svuj nazor nejak obhajit na zaklade sveho vlastniho popisu, jak se to ma delat? Nevim o tom, ze by se poslednich sto roku nejake takove globalni mereni o kterem mluvite udelalo. Znam nejvyse odhady, ktere jsou ale predmetem diskuzi mezi odborniky, jestli jsou udelany spravne. Dejte nam, prosim, na takovy vyzkum odkaz, nejlepe se surovymi daty, at si muzeme subjektivni nazor udelat sami. Diky

Odpovědět

zalesňovanie

Martin Smatana,2009-12-10 19:20:29

Dávam do pozornosti články na Britských listoch, týkajúce sa pokusov so zalesnením Sahary:

V tomto sa píše o odsoľovaní morskej vody a jej využití na zavlažovanie eukalyptov, aby na seba viazali uhlík (čo je blbosť, lebo eukalyptus spotrebuje nenormálne množstvo vody, skúste ho pestovať doma v kvetináči a sami uvidíte)
http://www.blisty.cz/art/48988.html

V tomto článku sa píše o zalesnení viatych pieskov v okolí Bzenca, veľmi pekné čítanie:
http://www.blisty.cz/2009/9/17/art49009.html

Tu sú postrehy priamo z praxe, ako pokusy s čerpaním podzemnej vody a so zalesnením púští zlyhávajú kvôli neznalosti, nechápavosti, ľahkovážnosti a pohodlnosti miestnych obyvateľov:
http://www.blisty.cz/2009/9/18/art49005.html

Treba si však uvedomiť, že ešte v rímskych časoch boli v severnej Afrike bohaté stredmorské lesy a aj Dalmácia, teraz skoro holá, bola pred pár storočiami zalesnená. Tieto miesta by sa opäť dali zalesniť, hoci by si to vyžadovalo dosť veľkú trpezlivosť a hlavne by sa museli dôkladne prevychovať miestni obyvatelia, aby celý projekt v zárodku nezničili, napríklad pasením kôz. Zalesnené územie by dokázalo na seba viazať vodu, ktorá teraz rýchlo a bez úžitku odteká, možno by sa obnovili pramene a vodné toky, zmiernili by sa horúčavy, zastavilo alebo aspoň spomalilo by sa rozširovanie púští, takýto spôsob zachytenia vody by zabránil údajnému zvyšovaniu hladiny svetového oceánu. A nech mi nikto nehovorí, že to všetko nie je v ľudských silách. Žiaľ, rovnako ako je v ľudských silách aj ničenie.

Odpovědět

miesto pre solárne panely

Martin Smatana,2009-12-10 18:55:05

Ako vhodné miesto na umiestnenie solárnych panelov by sa mohli uplatniť steny našich panelákov, miesto zaberania úrodnej pôdy. Každý takýto panelák by potom síce vyzeral ako zmenšenina sklobetónovej budovy z nejakého futuristického megamesta, ale výhodou by bolo to, že by nemohli zapadnúť snehom ani prachom. Nevýhodou by bolo to, že slnko by na ne svietilo len niekedy, ale ak na prevádzku nepotrebujú priame slnko a stačí im svetlo, nemusel by to byť problém. Každá domácnosť by mala doma akumulátory a vo väčšom rozsahu by sa využívali úsporné technológie, ako sú napríklad LED-diódy (ak sa podarí dosiahnuť vhodné spektrum svetla).

Na svetelné reklamy by sa miesto elektrických svetiel mohli využívať materiály schopné absorbovať a následne vyžarovať svetlo, využívané napríklad na ciferníkoch budíkov. Takúto reklamu by stačilo občas na chvíľku osvietiť, nemusela by žrať elektrinu celú noc. A využitie elektriny na svetelné reklamy by sa malo upraviť, lebo v konečnom dôsledku sa peniaze za túto elektrinu aj tak vytiahnu z našich peňaženiek a účtov.

Párkrát sa na Oslovi v diskusiách pod článkami písalo, že na výrobu fotočlánku sa spotrebuje viac energie ako je schopný vyrobiť počas celej svojej prevádzky. Nemám ako zistiť, či je to pravda a či to platilo len v počiatkoch ich vývoja, alebo či to ešte stále platí, ale dúfam, že sa môžeme spoľahnúť na to, že vývoj ide dopredu.

Odpovědět


Re: miesto pre solárne panely

Stanislav Brabec,2009-12-15 21:42:26

Fotovoltaické fasády domů by vyžadovaly zcela jiné výrobní náklady na panely. Až budou samonosné fotovoltaické panely cenově i odolností srovnatelné s jakoukoliv jinou fasádou nebo jen o málo dražší, pak bude jistě výhodné s jejich pomocí např. dobíjet elektromobily nebo pohánět klimatizaci.

Dnes tomu tak není. Cena monokrystalických panelů klesla z někdejších 30000Kč/m² na 10000Kč/m² (plus náklady na akumulaci a konverzi na střídavý proud). Roční výkon 1m² panelu v našich končinách je kolem 150-210kWh. Nejvíce energie se vyrobí v letních slunečných dnech kolem poledne.


Moderní polykrystalické panely stojí sice jen 3500Kč/m², ale také mají 3× menší účinnost (ročně max. 70kWh).

Pro srovnání: 1kg uranu 235 uvolní při rozštěpení 21100000kWh.

Podotýkám, že panely nejsou samonosné, jsou tedy vícenákladem. A kalkulace platí pouze pro ideální nasměrování.

Problémem LED osvětlení není spektrální charakteristika, ale vysoká pořizovací cena svítitel s vysokou účinností. Ta výrazně ovlivňuje jejich návratnost, zvášť tam, kde se nesvítí nepřetržitě.

Odpovědět

Graf za posledných 5000 rokov

Pavol Zelený,2009-12-10 17:37:39

Že je graf bez komentára, to ma neprekvapuje. Každý graf, ktorému by som sa ja bol ochotný venovať podrobnejšie musí mať splnenú základnú podmienku:
Treba uviesť zdroj toho grafu a peer-review prácu, z ktorej pochádza. V opačnom prípade to nestojí ani za fajku tabaku.

Odpovědět


graf - odkaz

Dagmar Gregorova,2009-12-10 19:18:48

Graf je zo strany 9 práce dostupnej na internete:
CARTER, R.M. 2007 The myth of dangerous human-caused climate change. Australasian Institute of Mining & Metallurgy, New Leaders Conference, Brisbane, May 2-3 2007, Conference Proceedings p. 61-74.

http://members.iinet.net.au/~glrmc/2007%2005-03%20AusIMM%20corrected.pdf
A „podozrivý“ autor?
Robert M. "Bob" Carter,is an adjunct research professor in the Marine Geophysical Laboratory at James Cook University, Queensland and the University of Adelaide South Australia, Australia. He is a geologist specializing in palaeoclimatology, stratigraphy, marine geology, and environmental science. Carter is a former Director of Australia's Secretariat for the Ocean Drilling Program and a Co-Chief Scientist for drilling leg 181.

Pozrite, ja nespochybňujem, že sa klíma mení, pretože to má vo zvyku NEUSTÁLE... ale budem protestovať proti tvrdeniam, že to ešte Zem nezažila... alebo, že to nezažila ani za posledné tisícročia.
Viete dobre, že v odbore klimatickej hystérie si každý ten „svoj“ dôveryhodný graf aj argument nájde... tak napríklad:
Dnes sa desíme roztápajúceho sa Grónskeho ľadovca. A prečo sa Grónsko volá Grónsko???
Pozrite si graf http://www.geus.dk/viden_om/voii/ilulissat-uk/voii03_climate_uk.jpg
Zo stránky: http://www.geus.dk/viden_om/voii/ilulissat-uk/voii03-uk.html
Alebo graf z dielní NASA: http://data.giss.nasa.gov/gistemp/graphs/Greenland.multi.pdf
(klimakatastrofické NASA je snáď aj pre Vás dosť dôveryhodné).
Máte pocit, že dramatické teplotné zmeny sa týkali výlučne Grónska?
Viď. Wikipedia – Greenland:
Interpretation of ice core data suggests that between 800 and 1300 AD the regions around the fjords of southern Greenland experienced a mild climate, with trees and herbaceous plants growing and livestock being farmed. What is verifiable is that the ice cores indicate Greenland has experienced dramatic temperature shifts many times over the past 100,000 years — which makes it possible to say that areas of Greenland may have been much warmer during the medieval period than they are now and that the ice sheet contracted significantly.

Odpovědět

Ať si každý udělá obrázek sám

Vladimír Wagner,2009-12-10 17:36:52

Myslím, že mám poměrně dobré znalosti jaderné fyziky. Například detekce neutronů je oborem, který dost intenzivně provozuji. Zabývám se i experimentální prací v oblasti jak štěpných tak fúzních reakcí. Žádnou cenzuru nedělám a nechám na čtenářích, ať si každý udělá i z Vašich odkazů obrázek o prokázání daného jevu sám. Nevylučuji, že se někdy v budoucnu může nějaká forma studené fúze prokázat, i když možnost jejího energetického využití nepovažuji za pravděpodobnou. Pochopitelně se ale mohu mýlit. Ovšem do současné doby nebyla existence tohoto jevu prokázána. Publikované pozitivní experimenty nelze jednoznačně interpretovant a interpretace pomocí studené fúze není bezrosporná. Výzkum studené fúze neblokuji a své názory na relevantnost dosavadních výsledků jejího výzkumu si klidně zodpovím.

Odpovědět

žádný nepotvrdil ani existenci ..tohoto jevu

Jan Lzicka,2009-12-10 16:20:48

Pane Wagnere, já doteď myslel, že jste jaderný fyzik - ale vy jste buďto úplně mimo, nebo vědomě lžete. Tady je více než 1000 publikací k tématu studené fůze http://lenr-canr.org/

Nezávislé potvrzení Aratových experimentů např. od Italů. Pane Wagnere, vaše články a zaujetí pro LHC je hezké, ale tím naší civilizaci nezatopíme. Krom toho bych předpokládal vyváženější informovanost ve vašem oboru a pokud vám ta informovanost chybí, tak nižší sebevědomí při vašich tvrzeních. Ignoranti jako vy efektivně blokují výzkum studené fůze a informace o ní před veřejností už dvacet let a riskujete, že vám to jednou někdo spočítá. Ona i ta cenzura a dezinformace je přijatelná jen ocaď pocaď.

http://nextbigfuture.com/2009/03/neutron-tracks-detected-in-cold-fusion.html

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2009-12-10 19:54:24

Vazeny pan "Lzicka",
skuste obvinenia typu"vy jste buďto úplně mimo, nebo vědomě lžete" napisat pod svojim pravym menom.
Prekracujete eticke normy diskusie. Zjavne nie ste fyzikom, ale samozrejme, to Vam nebrani mat iny nazor, nez vacsina sucasnych fyzikov na tomto svete. Mate pravdu, ze "studenu" fuziu stale niekto ozivuje experimentami s vraj jednoznacnymi vysledkami. Naozaj si myslite, ze je to komplot napriklad arabskych krajin vyvazajucich ropu a nimi podplatenych fyzikov na celom svete, ze vedome, domyselne a uz 15 rokov blokuju vyskum v tejto oblasti a nedovolia verifikovat vysledky vraj uspesnych experimentov? A kedy ze to Japonsko na cele s tym narodnym hrdinom zacne stavat prvu fuznu elektraren? Ja som sa v tomto smere docitala jedinu relevantnu informaciu: Between 1992 and 1997, Japan's Ministry of International Trade and Industry sponsored a "New Hydrogen Energy Program" of US$20 million to research cold fusion. Announcing the end of the program in 1997, Hideo Ikegami stated "We couldn't achieve what was first claimed in terms of cold fusion." He added, "We can't find any reason to propose more money for the coming year or for the future."

Odpovědět


Naozaj si myslite, ze je to komplot

Jan Lzicka,2009-12-11 08:13:34

Ano, je celosvětový komplot ignorantů, kteří tvrdí něco o něčem, o čem nemají jistotu, v horším případě ani páru. Je to emergentní jev: když v zástupu lidí každý udělá jen maličký krůček proti zdi, těm u zdi začnou praskat kosti. Ptáte se jak vzniknul v Německu fašismus, nebo u nás po válce socialismus? Inu, příliš mnoho lidí projevilo svou ignoranci, nic více - nic méně.

S tím "Ja som sa v tomto smere docitala jedinu relevantnu informaciu z roku 1998" si snad ze mě děláte srandu...? Nestává se mi tak často, aby se ignorant veřejně přiznával ke své ignoranci - a můžete si o etice tohoto přiznání myslet co chcete. Umíte používat Google a internet?

http://www.google.cz/search?q=Arata+cold+fusion

Odpovědět

Poznámky k textu Jana Lzicky

Vladimír Wagner,2009-12-10 14:33:40

Myslím, že v případě potenciálu využití fúze za studena se pan Jan Lzicka hluboce mýlí. Problém je, že od experimentu Fleischmanna v roce 1989 se provedla řada testů, experimentů, ale žádný nepotvrdil ani existenci, natožpak využitelný potenciál, tohoto jevu. Netroufám si posoudit, zda je prof. Arata v Japonsku považován za národního hrdinu. Ovšem výsledky jeho pokusů jsou značně sporné. Vychází pouze z teplotních měření a nemá nezávislé potvrzení průběhu existence jaderných reakcí detekcí neutronů nebo jiných jejích produktů. S určením tepelného přebytku oproti množství tepla produkovaného v chemických reakcích a fyzikálních nejaderných procesů je velký problém s oceněním všech zdrojů tepla, které jsou v systému přítomny. Za dvacet let, které od poprasku kolem Fleischmannova experimentu uplynuly, nenastal žádný pokrok v tom smyslu, že by se podařilo relevantně prokázat existenci studené fúze a z tohoto pohledu jsme v úplně stejné situaci jako v té době. Experimenty v této oblasti jsou relativně „malé a finančně méně náročné“. Obávám se, že popsanou situaci by žádné peníze nezměnily. Na jedné straně máme spolehlivě prokázanou „horkou“ fúzi, kde máme přesnou představu jak a kolik energie za daných podmínek vzniká a víme relativně dobře, co je třeba změnit a zdokonalit, abychom dostali zařízení produkující energii. Na druhé pak „studenou“ fúzi, o které zatím nevíme ani to, jestli vůbec tento jev existuje. A nemáme žádnou představu, zda alespoň nějakou energii pomocí ní můžeme získat a tím tuplem ne, kolik energie by to mohlo být. Pokud se během dvaceti let nepodařilo prokázat ani existenci tohoto jevu, myslím, že je dost naivní si představovat, že by v nějaké dohledné době byla představitelná ekonomicky relevantní produkce energie studenou fúzí. Řeči o „neblahém vlivu“ ČEZ v této oblasti v naší republice jsou už úplně mimo mísu. Každá současná energetická firma může uvažovat pouze o v současnosti dostupných technologiích Proto může uvažovat o solárních, větrných, jaderných (štěpných) … elektrárnách, ale nemůže uvažovat o termojaderných elektrárnách a už vůbec ne o elektrárnách založených na studené fúzi. O ekonomické výhodnosti a positivech a negativech jednotlivých dostupných technologiích byla už napsána řada rozborů. Jen ještě jedna poznámka, o dostupných zásobách uranu jsem už na Oslovi podrobně psal a i při použití čistě klasických reaktorů vydrží do konce tohoto století. Rychlé reaktory se nevyužívají hlavně díky tomu, že je přírodní uran velmi laciný. V případě zdražení paliva pro klasické reaktory a tlaku na efektivnější využití zásob uranu (případně thoria) se stanou rychlé reaktory konkurenceschopné s klasickými a začnou se více využívat.

Odpovědět


nemá nezávislé potvrzení detekcí neutronů

Jan Lzicka,2009-12-11 08:33:58

Proboha, proč neutrony? Copak musí při každé fůzi vznikat neutrony?

D + D = 4He + teplo

Odpovědět


nenastal žádný pokrok v tom smyslu

Jan Lzicka,2009-12-11 08:37:46

Nenastal žádný pokrok ve vašem způsobu uvažování.

Vy ste si prostě před dvaceti lety rozhodl, že studená fůze je blbost a od té chvíle pro vás přestala existovat. Celé je to jen přelud ve vaší hlavě - jen si to přiznejte...;-)

Odpovědět

riesenie pre celu planetu

Jan Lzicka,2009-12-10 10:48:23

Řešením pro celou planetu by bylo, kdyby se světoví fyzici konečně probrali a místo zbytečných (a potenciálně nebezpečných) pokusů s LHC věnovali svoji zdvořilou pozornost výzkumu studené fůze. Tam zaspali dobrých dvacet let. Přitom už před patnácti lety bylo zcela zřejmé, že ten jev je reálný a mohu to doložit.

Jinak se o celosvětovém řešení nemá smysl moc bavit, elektřinu na takové vzdálenosti transportovat nelze a každá země má jiné podmínky. Co by fungovalo pro Rakousko nemusí fungovat v Rusku atd. Až pujde do tuhého, nějaké globální dohody ohledně spalování fosilních paliv zde stejně moc fungovat nebudou. Globální oteplování zasáhne všechny země: každý stát se musí postarat sám o sebe a neměl by spoléhat na ostatní.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2009-12-10 11:19:10

Myslím, že by s Vami fyzici asi tazko suhlasili. Nie kvoli LHC, ale kvoli realnosti nádeje, ze ked do vyskumu fuzie vlozime vsetky volne zdroje, ze ju dokazeme vyuzit dostatocne efektivne a v dostatocnom objeme ziskanej energie. Mozno sa mylim, nemam cas to overovat, ale mam pocit, ze zatial vstupy prevysuju vystupy...
Ale ja nie som odbornik, skuste sa zacitat do obsiahleho a vysvetlujuceho clanku Vladimíra Wagnera o jadrovej fuzii:
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4120

Ak sa ma kazdy stat starat o seba, potom su zbytocne Kjotske dohovory, konferencie... v dobe globalizacnej to uz asi ani nejde.

Odpovědět


Mozno sa mylim, nemam cas to overovat

Jan Lzicka,2009-12-11 08:02:34

tak proč se vůbec o tom zmiňujete, když přiznáváte, že jste nekompetentní. Takto vzniklo dvacet led odkladů výzkumu studené fůze: nikdo o tom samozřejmě neví nic pořádně, ale když to zpochybní, nic tím neriskuje.

Výsledek je ten, že budeme o dvacet let déle zbytečně pálit ropu, kterou potřebujeme jako chemickou surovinu, ničit plankton a životní prostředí - právě díky takovým ignorantům, jako jste i vy. Nemyslete si, že se na tom svým postojem nepodílíte.

Odpovědět

riesenie pre celu planetu

Dagmar Gregorova,2009-12-10 09:09:55

Pan Lzicka, v podstate by som s vami suhlasila. Keby clanok nebol o hladani celosvetoveho riesenia. S Nemeckom mate pravdu, vyuzilo situaciu a snazia sa to svoje uhlie nahradit. Nie su to vacne zasoby a jeho vyuzitie stavia Nemecko do poredia v produkcii CO2 v Europe. Su v tomto smeru jednickou a ich produkcia z roka na rok stále stupa...
Ale aby sme to uviedli na pravu mieru - nie je to tak hrozive, ale ked sa to prepocita na jedneho obyvatela. To je na tom Cesko vyrazne horsie. Aspon z hladiska CO2 a produkcia ma tiez rastuci trend. Ak by sme mali zonglovat vylucne s cislami, tak Slovaci su v tomto trojlistku najekologickejsi. Produkujeme menej ako tretinu ceskej produkcie CO2. Aj trend je u nas klesajuci. Nepochybne aj vdaka Gabcikovu – ci sa to niekomu paci, ci nie - a Jaslovskym Bohuniciam, ktore postupne musime odstavit... Ale aj „vdaka“ inym hospodarskym ukazovatelom, ktore nasich ekonomov urcite netesia. Zial nie je to tym, ze sme najvyspelejsi a najekologickejsi. Mozeme si dovolit dokonca absolutne neprehladny predaj CO2... a nikto nevie za kolko...
Nehadajme sa na vlasnom malom piekovisku, ale pozrime sa na svet, pretoze planeta je spolocna. A o tom je clanok. A tam su naozaj tazko riesitelne problemy – Cina, Azia a aj ti Africania maju pravo na hospodarsky rozvoj....
Jadrova fuzia? Samozrejme!!! Kto by nesuhlasil. Ale kedy bude jej vyuzitie ako zdroja energie realne? A co dovtedy???
Ad graf - vyskumov, dokazujucich, ze pocas stredovekeho klimatickeho maxima bolo teplejsie je naozaj dost na to, aby sme to spochybnovali. O stromoch v kanadskom ladovci neviem, poslite link, rada si precitam.

Odpovědět

Graf za posledních 5.000 let asi v pořádku nebude

Jan Lzicka,2009-12-10 05:11:52

protože tání ledovců v Kanadě odhalilo 7.000 let staré kmeny stromů, které by dávno shnily, pokud by rozmrzly během teplých period v minulosti. Z čehož vyplývá, se současné oteplování je za posledních 7.000 let nejvýraznější a nejrychlejší. Je prokázáno, že výpadek leteckého provozu po událostech 11. září změnil počasí v USA. Za deštivé víkendy může lidská činnost a pokud lidstvo může měnit klima na týdenní bázi, velmi bych si dovolil pochybovat o tom, že v současném oteplování nemáme prsty. Jiná věc je, co s tím můžeme reálně dělat, pokud světovou ekonomiku dalekosáhle rozhodí jedna lokální válka v Iráku.

Odpovědět

Nechceme ropu, uhlie, urán ani vodné elektrárne

Jan Lzicka,2009-12-10 05:01:10

Na nové vodní elektrárny v české kotlince není místo (ostatně jejich výkon je zanedbatelný), ropu kupujeme od Rusů a těžce za to platíme nejen penězi ale i svou suverenitou a Rusové to dobře vědí. Spalování uhlí devastuje naše lesy a jelikož vše dostupné je dávno vytěženo, na prolomení limitů těžby se musí zabírat další vesnice a pole.

Za této situace je pro nás nejdostupnější uran, ale musíme počítat s tím, že většinu našich zásob dávno vyrabovali Rusové a jeho ceny na světových trzích budou explodovat, protože světovými zásobami uranu lze v současných reaktorech uhlí nahradit jen na příštích dvacet let. A Temelín jsme stavěli skoro tak dlouho, jaká je jeho energetická návratnost. Problém jaderné elektrárny je, že musí běžet ve stabilním režimu, tedy musíme mimo špičky spoustu energie vyvážet za nízký peníz, což navíc přetěžuje energetickou soustavu. A elektromotory nenahradí naftu v zemědělství, kam jde třicet procent ropy. Místo elektrifikace a rozvoje vlakové sítě stavíme předražené dálnice za miliardu kilometr.

Kecům o snadné dostupnosti množivých reaktorů nevěřte, o těchto reaktorech se mluví již padesát let a kdyby byly skutečně tak levné a bezpečné, jak se o nich tvrdí, dávno by se používaly.

Odpovědět

Řešením je studená fůze

Jan Lzicka,2009-12-10 04:46:59

do které investují zejména Japonci, stejně jako iniciovali Kjoto. Není divu, Japonsko nemá uhlí ani ropu a v takovém případě jdou vědecké předsudky i ropné mafie stranou). Jejich profesor Arata je národním hrdinou, ale na západě, kde vládne energetická lobby se o jeho výzkumu téměř nic neví. Arata nedávno dosáhnul 300 MWh v jediném experimentu (pro srovnání, plasmová fůze dosud vyprodukovala 6 MJ v jediném experimentu).

Jinak samozřejmě, lepší řešení než šetřit není. Ale pokud v Německu do konce příštího desetiletí bude celých 30% elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů, stojí to za zamyšlení, jak to, že to u nás "nejde", až nám Rusové zase zavřou kohout.

Podotýkám, že Němci tu výstavbu solárních, větrných a plynových elektráren z biofermentorů z velké části financovali z dotací EU (tedy i z našich peněz), kterou si sami odhlasovali. Než se rozhoupeme k podobné akci, budou tyto dotace pod libovolnou záminkou dávno zrušeny - i na tom se ukazuje, proč na partnerství s EU nemůžeme profitovat: museli bychom být stejně pružní a operativní, jako Němci, abychom mohli využívat zákonů, které jsou šity na míru jim.

Ale co jiného čekat v zemi, jejíž prezident zaháčkovaný v ČEZu celou svou rodinou všem do očí říká, že něco jako oteplování neexistuje?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace