První objevy sondy Kepler – plynní obři i planety žhavější než jejich hvězdy  
Sonda Kepler v prvních šesti týdnech své činnosti objevila 5 exoplanet. Mají 4 až 16,5 krát větší průměr než Země, ale hustotu nižší než má voda. Ale i dva další pozorované objekty – snad také planety - představují záhadu. Jsou překvapivě jasné a horké.

 

Zvětšit obrázek
Sonda Kepler. Kredit Ames Research Center NASA

Loni, 6. března, se z floridské letecké základny Cape Canaveral vznesla raketa Delta II s vesmírnou sondou Kepler na palubě. Teď tato necelých 3 x 5 metrů velká sonda obíhá Slunce s periodou 371 dnů, tedy se postupně od Země pomalu vzdaluje. Citlivý fotometr s průměrem primárního zrcadla 1,4 m je neustále zahleděn do oblasti souhvězdí Labutě a Lyry, která je z hlediska Keplerovy oběžné dráhy dostatečně odkloněná od Slunce a kde se do vzdálenosti 3 000 světelných let nachází kolem 156 000 hvězd, u kterých by přesné analýzy změn jejich zdánlivé zářivosti mohly vést k objevům exoplanet. Právě měření světelných křivek, na kterých se projeví slabý pokles, když planeta přechází přes zářivý kotouč své mateřské hvězdy, je úkolem minimálně tři a půl, ale pravděpodobně až šestiletého projektu Kepler za 600 milionů dolarů.

Zvětšit obrázek
Princip stanovení světelné křivky – přesné měření změn zdánlivé jasnosti v závislosti na čase. Planeta přecházející před hvězdou odstíní nějakou část záření, což se projeví na poklesu jasnosti. Musí se to dít v pravidelných intervalech závislých na oběžné periodě.

 

Včera na setkání Americké astronomické společnosti byla zlatým hřebem programu přednáška o prvních exoplanetách, které sonda Kepler objevila. K dosavadnímu počtu 415 známých extrasolárních planet přidala dalších pět (Kepler 4b, 5b, 6b, 7b a 8b). Žádná sice není adeptem pro život, ale i tak jde o velice zajímavá tělesa, kterým se říká žhavé Jupitery. Všechna pozorování sondy Kepler musí být potvrzena i velkými pozemními teleskopy, které mají za úkol odhalit nepatrné cloumání mateřských hvězd způsobené gravitací obíhajících obřích planet.


I když se Kepler zaměřuje na vyhledávání planetárních světů o velikosti Země a větší, čtyři z jeho pěti prvních objevů se řadí mezi planetární giganty. Jsou o třetinu až polovinu větší, než je největší planeta Sluneční soustavy – Jupiter. Jenom jedna – Kepler 4b - má průměr 0,6 Jupiteru a velikostí spíše připomíná Neptun.
To ale neznamená, že jsou tato tělesa i patřičně hmotná. Naše kamenná Země má průměrnou hustotu 5,515 g/cm3, náš největší plynný obr Jupiter 1,326 g/cm3. Ale centimetr kubický nově objevených obrovských planet váží od 0,166 (Kepler 7b) po 0,894 gramu, takže by, čistě teoreticky, na vodě plavaly.

Zvětšit obrázek
Poměrná velikost novoobjevených exoplanet. Kredit: NASA

 

Protože planetární giganti obíhají poměrně blízko svých hvězd, jejich oběžné doby trvají jen několik pozemských dnů (3,3 až 4,9) a teplota jejich povrchu je vysoká, mezi 1 500 a 1 900 K. Pravděpodobně v tom vězí i vysvětlení, proč jsou tyto plynní obři tak „nafouklí“.

Zvětšit obrázek
Oblast oblohy, kterou Kepler zkoumá. U hvězd vzdálenějších více než 3 000 světelných let již není sto s dostatečnou přesností změřit pokles světelné křivky způsobený přechodem planety před hvězdou. Kredit: Ames Research Center NASA

 

Kepler ale objevil i dva další hvězdné průvodce, kteří představují hádanku. Z analýz světelných křivek vyplývá, že jsou zářivější, a tedy i teplejší, než povrchy jejich sluncí. Když tyto objekty z pohledu sondy přecházejí před svými hvězdami, zdánlivá jasnost o něco naroste, když se nachází za nimi, naopak poklesne. Tyto extrémně žhavé „planety“ jsou menší než Jupiter – jedna má 90% a druhá jenom 40% jeho průměru, ale jejich povrchová teplota dosahuje 13 500K a 12 000K. Na povrchu jejich mateřských hvězd je ale „jenom“ kolem 10 000K. Pro porovnání: na povrchu Slunce je téměř 5 800K, sluneční koróna je pak ještě mnohem žhavější, asi 5 milionů K. Možná vás také teď napadlo, že i tyto planety tím, že obíhají blízko svých mateřských hvězd jsou přehřívané jejich korónami. Musíme si však počkat, jestli jde o správné vysvětlení. Astronomové se zatím pro media vyjádřili, že tato kombinace velikosti a teploty neodpovídá žádnému dosud známému objektu a mechanizmus, který způsobuje tento teplotní paradox je neznámý. Rozluštění hádanky, jež je spojené i se stanovením hmotnosti těchto záhadných oběžnic představuje pro další výzkum lákavý úkol.

 

 

Zdroj: Science News, NASA/Kepler

Datum: 05.01.2010 10:15
Tisk článku

Johannes Kepler - Šolcová Alena
 
 
cena původní: 85 Kč
cena: 85 Kč
Johannes Kepler
Šolcová Alena

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace