Z vlasů vyčtená historie osídlování Grónska  
Odkud před asi 4 500 lety přišli první obyvatelé Grónska? A kam se ztratili? Odpověď vědci hledají v kronice DNA.

 

Zvětšit obrázek
Osídlování Grónska ovlivňovalo i klima. Kredit: Dánské přírodovědné museum Kodaň

Před 4 500 lety mělo Grónsko teplejší klima a poskytovalo podmínky relativně vhodné pro život na chlad přizpůsobených lidí, kteří celoročně žili ve stanech z kůže s ohništěm uprostřed, živili se lovem sobů, menších suchozemských zvířat, tuleňů a ryb. Byli to potomci prvních Paleo-Eskymáků, kteří někdy před 5 500 – 5 000 lety přešli z východní Sibiře přes Beringovu úžinu na západní pobřeží Aljašky a pak pokračovali dál územím dnešní severní Kanady až okolo roku 2 500 př.n.l. objevili Grónsko. Část pokračovala podél jeho severního pobřeží na východ, ale došli jen na konec ostrova, usadili se a vytvořili kulturu, jež archeologové označují jako Nezávislá I. Druhá část se vybrala od severozápadního cípu Grónska směrem na jih a osídlila dlouhý pás pobřeží na jihozápadě i jihovýchodě ostrova. Tito lidé vytvořili samostatnou kulturu, která byla pojmenována Saggag, podle jednoho z nejvýznamnějších grónských archeologických nalezišť na západním pobřeží.

Zvětšit obrázek
Jednosměrné putování předků prvních obyvatel Grónska. Z genetického hlediska se i dnes nejvíce podobají obyvatelům východní Sibiře. Kredit: Antropology.net

 

Lidé severní Nezávislé kultury I v méně pohostinných podmínkách vydrželi jenom pokud panovalo teplejší klima - asi do období okolo roku 1800 př.n.l., kdy se začalo ochlazovat. Saggagové na jihu zvládli toto krutější období a přežili dalších 1000 let. Ale i oni se okolo roku 800 vytrácejí z archeologických záznamů. Tehdy Grónsko zaplavila nová vlna velkého ochlazení, které trvalo asi tisíc let. Přinesla s sebou i další přistěhovalce, kteří přišli stejnou cestou jako 1 700 let předtím první osidlovatelé Grónska („Nezávislí I“ a „Saggagové“) a rozdělili se téměř identickým způsobem na kratší dobu trvající severní kulturu Nezávislá II a jižní raní Dorsetskou kulturu.


Vraťme se ale k prvním obyvatelům jižního Grónska – k Saggagům. Dánsky tým archeologů v roce 1986 na nalezišti Qeqertasussuk (Saggag) v Grónsku našel mezi vykopávkami z permafrostu i chomáč vlasů. V té době nikoho nenapadlo dělat podrobné genetické analýzy, ale obrovský, zejména technický rozmach metod sekvenování DNA pohled na takové vzorky zcela změnil. Jenže vlasy musely být v suterénu Dánského přírodovědného muzea v Kodani po více než dvou desetiletích znovu objeveny.

Zvětšit obrázek
Vypadal tak majitel vlasů? To se z DNA přesně nedovíme. Ruku umělce vedla pravděpodobná podobnost se současnými Čukči. Kredit: Nuka Godfredtsen

 

Pak již byly středobodem mnohem většího zájmu vědců. Uhlíkovou metodou datovali jejich stáří na asi 4 000 let, tedy do doby okolo roku 2000 př.n.l. Věk i půdní horizont jednoznačně ukazují na lidi kultury Saggag. Naštěstí některé vlasy byly vytržené, mají zachované vlasové kořínky a ty představují dostatečný zdroj DNA. Samotný vlas by nestačil – je z keratinu. Podrobný výzkum DNA probíhal ve dvou fázích. V roce 2008 se v časopisu Science objevil článek, jenž přinesl výsledky výzkumu mitochondriální DNA. Ta se nenachází v jádrech buněk a dědí se jenom po přeslici.

 

Zvětšit obrázek
Chomáč vlasů, který 4 tisíce let přečkal v permafrostu, aby teď odhalil genetické tajemství svého majitele. Kredit: Antropology.net

 

Nejnovější vydání časopisu Nature přináší další článek s analýzami DNA z těchto vlasů, které kdysi rostly na hlavě jednoho z dávných lovců populace Saggagů. Tentokráte jde o výzkum jaderné DNA, z které se podařilo zrekonstruovat 79 %. Muž měl hnědé vlasy a podle známých alel (forem) některých konkrétních genů se dá usoudit, že i hnědé oči, podsaditou postavu (což je celkem logické) a geneticky podmíněný sklon k plešatění. Podstatná je ale genetická podobnost se současnými severskými etniky, která odhaluje detaily osídlování arktických oblastí před tisíceletími. Předcházející výsledky z mitochondriální DNA i ty nynější z jaderné DNA vlasových váčků byly porovnávány se známými profily DNA dnešních Inuitů, Čukčů, Jakutů, Evenků a jiných současných skupin obyvatel severu.


Mnohočlenný tým vědců, vedený dánským evolučním biologem Eske Willerslevem došel k závěru, že muž, kterému vlasy patřily, není předkem současných domorodých amerických obyvatel ani Inuitů – populace kulturně příbuzných skupin lidí, kteří obývají arktické oblasti Ruska, Kanady, USA a Grónska. To potvrzuje teorii o nezávislé migrační vlně, jež se vzedmula mezi předky dnešních Čukčů a Korjaků ve východní Sibiři a dorazila až do Grónska, nezanechávaje po sobě geneticky dostatečně průkaznou, do dnešních dnů přes generace odevzdávanou genetickou stopu. Pradávná populace lidí kultury Saggag tedy před asi 2 800 tisíci lety vymřela.

 

Zdroje:  Nature 1  , 2 , Science , Antropology.net

Datum: 11.02.2010 11:16
Tisk článku

Sémiotické primitivy v konstrukci gramatik - Faltýnek Dan
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 185 Kč
Sémiotické primitivy v konstrukci gramatik
Faltýnek Dan

Diskuze:

věta "Vraťme se ale k prvním... ;)

Veronika Jelínková,2010-02-12 15:26:57

obyvatelům jižního Grónska mě pobavila ;)

ale jinak děkuji za článek, jen více pátrání v Grónsku! ;)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace