Technické rekultivace lomů škodí přírodě  
Lomy, výsypky, pískovny a podobná místa hrubě zdevastovaná průmyslovou civilizací, jsou ve skutečnosti rájem mnoha extrémně ohrožených rostlin i živočichů. Finančně nákladné technické rekultivace tato místa spolehlivě likvidují za spoustu peněz z děravého státního rozpočtu. Pomůže slibně se rozvíjející ekologie obnovy?

 

Zvětšit obrázek
Nikoliv jizva na tváři krajiny, ale naděje pro mnoho vzácných organismů. Kredit: Hnutí Duha.

Stejně jako mnohá jiná zvířata se i lidé dovedou nesmazatelně podepsat na tváři krajiny. Některé striktně civilizační produkty obvykle poněkud nesmyslně vnímáme jako „přírodu“ – to je případ drtivé většiny českých lesů nebo luk. Jiné zase naopak často velmi stroze odsuzujeme a snažíme se je co nejrychleji vymazat z povrchu zemského. Řeč je například o kamenolomech, povrchových dolech, výsypkách hlušiny, pískovnách a dalších pozůstatcích po těžbě nerostných surovin. Jsou to vesměs běžné a důvěrně známé prvky dnešní středoevropské krajiny.

 

Zvětšit obrázek
Příroda vítězí a je to zadarmo. Spontánní zarůstání haldy bývalého lomu Theodor. Kredit: Robert Tropek

Je pozoruhodné, že těžební společnosti i státní pokladna investují do likvidace takových míst stovky milionů korun ročně, obvykle za značného zájmu médií, která se rozplývají, jak hezky je o naši krajinu postaráno. Podle nejnovější studie českých vědců z jsou přitom tyto peníze často mrhány zcela nadarmo. Ba co víc, ač to zní velice děsivě, v řadě případů je dokonce těmito penězi očividně financována aktivní likvidace řady cenných rostlin a živočichů.

 

V posledním čísle prestižního zahraničního časopisu Journal of Applied Ecology byly zveřejněny unikátní výsledky zásadní studie vlivu technických rekultivací na biodiverzitu cévnatých rostlin a deseti skupin členovců vápencových lomů v chráněné krajinné oblasti Český Kras. Je skvělé, že se na tomto výzkumu podílelo deset vědců ze sedmi  českých univerzitních, akademických a muzejních pracovišť pod vedením Roberta Tropka a Martina Konvičky z Entomologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

 

Ještě to není tak dávno, co běžní ochránci přírody či středoškolští pedagogové netušili vůbec nic o ekologii obnovy. V jihočeském vědeckém prostoru přitom již delší dobu fungují úspěšné badatelské týmy vedené světově významnými odborníky na obnovu krajiny a společenstev - Karlem Prachem a Martinem Konvičkou. S Robertem Tropkem, Jiřím Benešem a řadou dalších odborníků a studentů se již řadu let zabývají mimo jiné i problematikou míst po těžbě nerostných surovin.

 

Zvětšit obrázek
Robert Tropek zachraňuje lomy. Kredit: Robert Tropek

Opakovaně se jim podařilo prokázat, že zdánlivě brutálně zdevastované prostory těžby a souvisejících procesů bývají překvapivě často útočištěm celé řady kriticky ohrožených a vymírajících živočichů i rostlin. Navzdory zarytým předsudkům milovníků přírody jsou lomy, výsypky a podobná místa nesmírně cenné, protože obohacují mozaiku naší krajiny o velmi ojedinělý typ prostředí, v němž bujná vegetace nepotlačuje úžasně vzácné křehké drobné rostliny nebo neméně vzácná slunomilná zvířata nejrůznějších druhů. Výsledky zmíněné nejnovější studie pak ukazují, že většina těchto druhů bývá nenávratně zahubena velmi nákladnými rekultivacemi, které přicházejí po ukončení těžby v daném místě. Zcela jasně se potvrdilo, že při revitalizaci člověkem pozměněných oblastí je žádoucí upřednostnit spontánní přírodní procesy před často značně finančně nákladným budováním umělé „nové přírody“, která je však nakonec ve skutečnosti jenom parodií toho, co by na stejném místě mohlo být bez rekultivačního zásahu.

 

Zvětšit obrázek
Okáč skalní, extrémně vzácný milovník starých zpustlých lomů. Kredit: Marek Vojtíšek, http://motyli.kolas.cz.

Výsledky studie jsou bezesporu významné pro koncepci ochrany přírody a krajiny v České republice, zvláště v souvislosti s ekonomickými těžkostmi současného světa. Technické rekultivace, které jsou v České republice bohužel stále zcela běžné, totiž nejen škodí cenným druhům, ale především i věčně hladovému rozpočtu ČR.

 

Podle Martina Konvičky je teď nejdůležitější protlačit jejich výsledky do běžné praxe. Jen tak je podle něj možné zamezit pokračujícímu ničení cenných stanovišť i hubení ohrožených druhů, které snad s dobrým úmyslem financují státní i soukromé zdroje, paradoxně výslovně určené k ochraně přírody. Jihočeští vědci se proto snaží stále intenzivněji oslovovat ochranáře, těžaře, média i širokou veřejnost. Jde vlastně o mimořádně vzácnou situaci, kdy méně peněz znamená více ochrany a jen naprostý hlupák by se alespoň nepokusil nalézt přijatelné řešení vedoucí k efektivnímu využívání peněz v ochraně české přírody. Na rozdíl od investic do báchorek o počasí, by tohle rozhodně mělo smysl.

 

Pramen:
Tropek et al. 2010. Journal of Applied Ecology 47: 139-147.

Datum: 15.02.2010 19:15
Tisk článku

Související články:

Oteplují ledovce planetu? Některé ano!     Autor: Josef Pazdera (27.11.2018)
Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje     Autor: Josef Pazdera (14.11.2018)
Trend v zemědělství je neudržitelný a je v rozporu se zdravou výživou     Autor: Josef Pazdera (01.11.2018)
Alternativní trávník     Autor: Josef Pazdera (17.10.2018)
Schránky ramenonožců pomohou pochopit klimatické změny     Autor: Martina Beranová (02.06.2018)



Diskuze:

Roberte a také Stando

Pavel Bezděčka,2010-02-18 09:44:03

Můj příspěvek (Stando) byl příspěvkem diskuzním. Lze tedy jen velmi nesnadno napsat, že nemám pravdu. V diskuzi má každý diskutující právo na svůj názor a proto je obratnější odpovědět třeba formulací - já jsem jiného názoru. Zrovna tak (Roberte) je to s tou "ranou pod pás". Opět jsem pouze vyslovil svůj názor a proti nikomu jsem to nemířil, za to mi žádné téma ani člověk nestojí, abych někoho napadal a už vůbec ne veřejně touto cestou. Sám jsem řešil již několik grantů a tak vím, jak to chodí. V grantech je prostor na služby, externí expertízy, etc. a lze je obhájit. Navíc je možno, je-li grant zaměřený na vypracování návrhu ochrany stanovišť, vypracování právní expertízy přímo zahrnout do podání návrhu projektu. Zkusil to někdo a neprošlo to? Nebo se o to ještě nikdo nepokusil? Nevím a proto jsem to ve svém diskuzním příspěvku zmínil. Toť vše. Netřeba se bránit nějakým ranám pod pas :-)))
Nu a k tématu samotnému? Za téměř dvacet let ve státní ochraně přírody jsem snad trochu v obraze. Proto dobře vím, co vše a kdo se v netechnických rekultivacích lomů v republice angažoval v posledních desetiletích, co všechno se (bez velkého medializování) povedlo prosadit. Rozhodně to není žádná nová hvězdička na ochranářském či odborném nebi. Žádný novodobý vynález (jak si myslí Standa - a Stando pozor, toto je opět jen diskuze :-)))).
Stejně tak za léta praxe vím, jak důležitá je změna legislativy a stejně tak vím, že změny se nedělají podle toho kolik článků se objeví v denním a jiném tisku. Změny se vaří v parlamentu, licitují se co za co mezi resorty, jednotlivými poslanci a stranami, atd. Chce to tam někoho k protlačení změn a toho nezískáte pomocí článků.
Pokud budete objektivní i přesto jsem medializaci ve svém předcházejícím příspěvku nezavrhl, naopak jsem napsal, že je to potřebné. Nicméně iniciativa v zákonodárných sborech je prostě důležitější a jediná cesta k dosažení změny.
Howg.
Pavel

Odpovědět

Panu Tropkovi - pokračování

Radim Dvořák,2010-02-17 03:27:22

"Pri tezbe, rekultivaci, orbe pole apod. nevznikaji zadne "nove niky", pouze se sukcese vegetace navraci do ranejsich fazi (u rekultivace s cilem sukcesi vyrazne urychlit)."

Jak se to vezme. Někdy vznikají a někdy nevznikají. Jestliže na daném místě vše zplundruji (vytěžím uhlí) a poté rekultivuji (zavezu zeminou, zasadím stromy, zaseji trávu apod.), nacházím se na naprosté startovní čáře sukcesních mechanismů, nikoliv v nějaké "ranější fázi".

"...človek odstranil prirozene disturbancni mechanismy..."

Ano, odstranil, a pro přírodu to na určitých lokalitách není dobré. Ale na druhou stranu, lidi nemají rádi, když jim za domem hoří les, což je asi jediný disturbanční mechanismus, který může člověk v současné době ovlivnit. Nebo snad poručíme větru, dešti, sopkám, zemětřesením, tsunami, meteoritům atd.???

Odpovědět


Robert Tropek,2010-02-17 09:16:16

To, co pisete, jsou jakesi filosoficke domnenky, co jsem psal ja, je naopak podlozeno kvalitnimi daty cele rady svetovych odborniku. Pokud mi poslete mail (adresu snadno vygooglite), poslu vam nejake studie. Pro zacatek doporucuji tyto dve knihy, jsou v cestine a najdete tam i mnozstvi odkazu na puvodni zdroje:

http://www.lepidoptera.cz/index.php?s=file_download&id=25
http://www.lepidoptera.cz/index.php?s=file_download&id=17

Nebo doporucuji precist si prispevek S. Mihulky vyse, take podlozeny daty;-)

Odpovědět

reakce na pana Tropka

Radim Dvořák,2010-02-17 03:01:57

Tropek: "Chranit ma smysl jen a pouze to, co je ohrozene, s prioritou toho, co je ohrozeno kriticky, zvlaste bylo-li to v minulosti hojne a protozatelne to ubyva."

Inu, to bychom se s ochranou nikam nedostali. Počkáme si, až bude něco na vymření, a pak to s velkou pompou, granty a dotacemi začneme za velkého zájmu médií zachraňovat. A nakonec neuspějeme, ale to nevadí, peníze se sypou po pytlích a všichni zainteresovaní se smějí.

A co takhle usilovat o udržitelnou symbiózu přírody a člověka? Akceptovat, že civilizace mnohé změnila, možná lze říci zničila, a funguje jako významný evoluční i krajinotvorný faktor? S tím mají mnozí ekologové velký problém, přitom je to nevyhnutelné.

Tropek: "Rekultivace nevytvareji nic, co by melo cokoliv spolecneho s "puvodni" nebo "prirozenou" krajinou. Ta byla vzdy tvorena jemnou mozaikou stanovist v ruznych sukcesnich stadii."

To je zásadní omyl. Rekultivace se nesnaží navrátit krajinu do původní podoby (což ani nelze), snaží se ji vrátit do podoby snesitelné či v lepším případě příznivé pro život lidí i dalších organismů.

Veškeré vaše odvolávání se na sukcese je marné, v dnešní urbanisticko-zemědělské krajině není obvykle prostor a hlavně čas k tomu, aby proběhla přirozená sukcese, která v důsledku vede ke klimaxovým společenstvům daným charakteristikou příslušné lokality. Člověk zasáhne a zasahuje mnohem dříve, než se sukcese a následná rovnováha mohou realizovat. Není vůbec od věci implantovat na rekultivované pozemky do jisté míry ruderální společenstva, tak by tomu bylo, byť pomaleji, i samovolně, ostatně běžte se podívat na 20-30 let staré rekultivované lokality.

Odpovědět


Robert Tropek,2010-02-17 09:27:13

Na rekultivovanych i nerekultivovanych postindustrialnich stanovistich travim kazdorocne vyznamnou cast vegetacni sezony, tak trochu je znam;-)
Studiem sukcese v stredoevropske krajine (ktera podle vas neexistuje?) se zabyva rada tymu na velmi dobre urovni.
To, ze krajina (ekosystemy apod., je jedno, jak tomu rikate) nespeji k bajnemu klimaxu, si uz dnes v odbornych kruzich nemysli snad nikdo. Cely ten system je znacne dynamicky (a to "prirozene").
Howgh, pokud chcete v diskuzi pokracovat, ozvete se mi na mail, poskytnu vam podklady a studijni materialy, abyste si mohl udelat svuj vlastni, ale "fundovany" nazor. Takto je to trochu marne...

Odpovědět


p.Dvořákovi

Petr D,2010-02-17 17:13:51

Nejsem si jist, jak je to s ochranou a financemi, ale co se týče ochrany lokalit, tak ať jde o prachy sebevíc, tak přes myšlení lidí vlak nejede...Nejsme schopni ochránit ani ty prioritní lokality! Tento postup, který popisujete, je přesně vlastní byrokratům - ochrana až za minutu 12 a když se něco nepovede, můžou za to ochranáři, to už si nikdo nevzpomene, že o tomto problému mluví již 10 let...

Kdo má problém s krajinotvorným lidským prvkem jsou většinou ti, kteří jsou nejvíc slyšet(mnohdy až utopistické názory některých zájmových organizací..), takže se snaží člověka a lidský vliv separovat. Ale otázka OŽP spočívá v míře důsledků lidských aktivit tvorba/destrukce/následky...

Ohledně rekultivace je to Váš omyl. Neplést rekultivaci a revitalizaci... Rekultivace je nástroj, kterým se zahlazují destruktivní/exploatační lidské aktivity v krajině - nic přírodního se nevytváří - Vrátit do podoby příznivé pro život lidí i dalších organismů? - A tady je ta věčná filosofická otázka: dokáže to člověk lépe než příroda....?

Proč by bylo odvolání na sukcese marné? Jděte se podívat na 20-30let staré sukcesní plochy...Kterou urbanistickou krajinu máte na mysli? Lomy, výsypky, haldy, odkaliště a nevím co ještě, které stejně lidem nebudou přístupny(rozhodně ne všem aktivitám) ještě X desítek let po ukončení těžby? Nejde o nějakou imaginární rovnováhu, stejně v těchto měřítkách, nedosažitelnou. Jde o to, nechat přírodními procesy nastat podmínky, které už ve volné krajině nejsou...

Odpovědět


Panu Robertu Tropkovi

Vladimír Říha,2010-02-17 21:25:15

V příspěvku pana Radima Dvořáka jsem nenašel nic, co by opravňovalo tvrzení, že sukcese ve středoevropské krajině neexistuje, jak mu ve své odpovědi podsouváte. Píše, že "...v dnešní urbanisticko-zemědělské krajině není obvykle prostor a hlavně čas...", tedy že sukcese obvykle nemá čas proběhnout až do klimaxového stadia, protože je přerušena nějakým dalším, v našich podmínkách obvykle lidským zásahem.
Sukcese samozřejmě existuje i v podmínkách zemědělsko-průmyslové krajiny, protože sukcese je život; ovšem někdy je sukcese, tedy čistě přírodní proces, zřejmě škodlivá, a proto je třeba ji potlačit - např. v NPŠ dle čl. II/5/c dokumentu MŽP a NPŠ „Společná vize Šumava 2020“. To ve mně vyvolává určité obavy, pokud vím, jak se MŽP a NPŠ dlouhá léta chová ke klimaxovým společenstvům vrcholových partií Šumavy.

Odpovědět


sukcese a klimax

Robert Tropek,2010-02-17 22:37:46

Vazne doporucuju podivat se do nejake novejsi literatury (pokud mozno ne-ceske, nebo psane modernimi ekology jako jsou Konvicka, Sadlo, Storch, Pokorny, Leps, Prach etc.). Klimax podle soucasneho stavu vědění jiz neni svatym gralem sukcesniho vyvoje krajiny. Krajina je dynamicky system se vsemi disturbancemi, "prirozenymi" faktory jez sukcesi dlouhodobe blokuji a/nebo opakovane vraci zpet do ranejsich stadii. Clovek radu z nich odstranil. Nemluvim pouze o ohni, jak mi bylo podsouvano, ale treba i o "skudcich", o "napravach katastrof", jez sukcesni vyvoj umele urychluji. Predstavte si, jak musela nase krajina vypadat v dobe, kdy tu zila stada zubru, praturu a tarpanu (nemluve o vetsich zviratech z predchozich interglacialu). Dnes si lesnici stezuji, jak jim hospodarske lesy "devastuji" pomerne male srnky... Dalsim jevem, vyrazne zasahujicim do sukcesnich a disturbancnich procesu v krajine je jeji fertilizace. To vede k potirani extremnich sukcesnich stadii (krome tech pokrocilych - "klimaxovych" - take tech nejranejsich) a k celkove homogenizaci krajiny. No a proto patri druhy techto extremu prave k tem nejohrozenejsim a nejrychleji ustupujicim. Ale to tu nerikam nic noveho, kouknete do odkazu, ktere uz jsem sem umistil...

Odpovědět

ateista?

Miluše Raabová,2010-02-16 16:54:58

nic tak duchovního jsem dlouho nečetla.

Odpovědět


To mělo být na mě?

Radim Dvořák,2010-02-17 02:45:36

?

Odpovědět

příroda

Miluše Raabová,2010-02-16 16:53:38

je mocná a s našimi vylomeninami si sama poradí, jakmile ji chceme " pomáhat", tak to dopadne vždy špatně. Ona si totiž na naši činnost pomalu zvyká, zakládá to do svých zkušeností a přesně ví, jak reagovat. To jen zelení rouhači si myslí, že jsou chytřejší než ona.

Odpovědět

re: Pláč na špatném hrobě

Standa Resl,2010-02-16 13:46:21

Pavle, v tomhle si dovolím s tebou nesouhlasit. Já si nemyslím, že "popularizace" výsledků věděckého výzkumu je marné usilí. Bez informovanosti a podpory širší veřejnosti se politická vůle k řešení určitě nenajde.
Navíc, osvětové a popularizační úsilí je základním cílem tohoto webu ;) a podobné články jsou přesně ten důvod, proč tento web pravidelně čtu. Bez něj by mě tahle informace jistě unikla, protože Živu čtu opravdu velmi zřídka :o)
Např. mě, jako naprostého laika překvapilo, že tento jev někdo systematicky zkoumá až teď. Vždy jsem měl dojem, že je všem naprosto jasný a měl jsem také dojem, že se při rekultivacích bere v potaz. Očividně jsem se mýlil ;)

Odpovědět


tak jsem další...

Standa Resl,2010-02-16 13:47:26

tak jsem další, kdo neumí správně strukturovat :)

Odpovědět

Pláč na špatném hrobě

Pavel Bezděčka,2010-02-16 10:35:42

Reaguji na větu: "Jihočeští vědci se proto snaží stále intenzivněji oslovovat ochranáře, těžaře, média i širokou veřejnost."
To je vskutku zbytečné úsilí. Je třeba navrhnout a připravit změnu zákonů týkajících se těžby. Tyto zákony totiž přikazují rekultivace (rozsah, způsob, atd.) již před otevřením ložiska a dokonce podle nich firma po celou dobu těžby odkládá průběžně finance na zvláštní účet sloužící k rekultivaci. Je naprosto marné oslovovat veřejnost, média a těžaře - to je pouze populismus. Jsem přesvědčen, že vědci z tak významné instituce by jiste mohli spolupracovat s právníky a potřebnou změnu zákonů připravit a předložit ji vládě nebo prostřednictvím zeleně uvažujících poslanců ji mohou předložit parlamentu. Na financování právníků by mohli najít peníze v grantech, případně se mohou obrátit na Ekologický právní institut. Psani studií do zahraničních časopisů a populárních článků do Živy, rozhovory s rekatory novin je jistě žádoucí, ale nic to nevyřeší.

Odpovědět


Plac ne jednom ze spravnych hrobu

Robert Tropek,2010-02-16 10:43:20

Pavle, to o cem pises, se skutecne deje (ac za to nejsme placeni a uz vubec nebudem po reforme financovani vedy a vyzkumu). Prestoze se o problematiku hloubeji nezajimas, jiste vis, ze v rade pripadu se nam (vcetne mnoha kolegu z jinych akademickych pracovist, z nevladek, ze statni ochrany prirody) podarilo prosadit rekultivaci prirodnimi procesy. Kolega Frouz z UPB ma v rukou pravni analyzu, podle ktere stavajici legislativa prirode blizky postupum nebrani. Rekultivace jsou prikazany, ale jejich metodika je velmi volna. I pres to o.s. Calla letos organizuje pravni navrhy na zmenu legislativy, oslovujeme politiky i statni pracovniky v OP. Ale co si budem povidat, politici (i tezari) budou pochopitelne delat to, co si mysli verenost. Proto je osveta verejnosti prinejmensim stejne dulezita jako osveta politiku. Pokud by te zajimaly podrobnosti, ozvi se mi mailem...

Odpovědět


Robert Tropek,2010-02-16 10:59:53

Jeste zareaguji na tvou poznamku o hledani penez v grantech: To je tak trochu rana pod pas, sam bys mel vedet, ze to neni tak jednoduche a ve vetsine pripadu ani mozne...

Odpovědět

ateista

Petr Ka,2010-02-16 08:28:42

Nikdo, kdo o tom uvažuje, není dostatečně ateistický, ale pod vlivem středověkých bludů církve, kdy prý svět patří člověku. To, že vydělujete člověka (a jeho vlivy) z přírody (a přitom asi věříte Darwinovi), svědčí o namyšlenosti. Tedy neni nic "původní", "přirozené", ... "Příroda" dává všechny možnosti a lze jen pŕemýšlet nad tím, co nutí někoho k tomu zpátečnickému blokování.

Odpovědět

Dovolím si nabídnout jiný názor:

Vladimír Říha,2010-02-16 08:09:12

příroda se nedělí na přírodu "cennou" a přírodu "nežádoucí" (v článku je tato příroda uváděna v uvozovkách) – to je pohled čistě antropický, spíše ideologický než vědecký –, ale prostě na ten či onen biotop, více či méně ovlivněný člověkem. Nebo snad rybenka či pavouk žijící v betonovém bunkru jsou méně přírodní, než kdyby žili v jeskyni?
Co se rekultivací týká, jedná se o opatření, která mají rekultivovanou lokalitu navrátit do původního stavu. Nechci polemizovat s tím, zda je to dobře, nebo špatně, zda cíl je, či není reálný, nebo zda jde pouze o vygenerování co největšího objemu prací, a tím i co největší hromady peněz, ze které lze potom snáze různoroději čerpat; taková je prostě oficiální společenská objednávka.
Nelze asi předpokládat, že stovky a tisíce hektarů dramaticky přeměněného území po povrchové těžbě budou ponechány svému osudu (příroda si samozřejmě "poradí", neboť i vytěžená jáma po uhlí je přírodou), protože toto území je (nebo spíše bylo) obvykle i životním prostorem lidí, ale snad lze dosáhnout toho, aby některé lokality byly ponechány bez úprav, a zvýšily tak diverzitu území. A právě v tom je úkol vědců – odbornou fundovanou argumentací, oproštěnou od ideologického nátěru "opravdové přírody", prosadit ochranu těch lokalit, které zpestří rekultivované území a navrátí do něj dávno ztracená společenstva. Ochrana přírody totiž je právě ochranou biotopů, nikoli revolučním vytvářením biotopů nových na troskách biotopů cíleně likvidovaných (NPŠ), a to také za peníze ze státního rozpočtu.
A poznatek, že nové životní podmínky přinášejí nové životní příležitosti a možnosti není vůbec nový; každý, kdo chodí s otevřenýma očima a vidí přírodu v souvislostech, to ví. Koneckonců i o tom je výborná kniha "Jak se dělá evoluce".

Odpovědět


Robert Tropek,2010-02-16 09:23:14

Jen kratce:

1. Chranit ma smysl jen a pouze to, co je ohrozene, s prioritou toho, co je ohrozeno kriticky, zvlaste bylo-li to v minulosti hojne a protozatelne to ubyva. Podivate-li se do kterekoliv soucasne literatury, zjistite, ze nezpochybnitelne nejohrozenejsimi biotopy jsou ty, ktere jsou dlouhodobe ("prirozene") udrzovany v rane sukcesnich stadiich a s nimi spojene druhy. Naopak, to , co je hojne, z definice chranit nemusime (nabo ano, na ukor vzacnych fenomenu, protoze nase moznosti jsou omezene). Rekultivace vytvareji biotopy hojne (produkcni eutrofizovane travniky, lesni monokultury), jsou proto osidlovany druhy hojnymi - a to na ukor druhu vzacnych (to, ze jde o druhy puvodni apod. je myslim dostatecne zrejme...).

2. Rekultivace nevytvareji nic, co by melo cokoliv spolecneho s "puvodni" nebo "prirozenou" krajinou. Ta byla vzdy tvorena jemnou mozaikou stanovist v ruznych sukcesnich stadii. To az clovek odstranil "prirozene" disturbancni mechanizmy a krajinu cilene homogenizuje. Napriklad i zbytecnymi rekultivacemi. Ted jen nahrazuje "prirozene" disturbance temi "antropogennimi" a ajhle, ohrozenym druhum, kterym predtim sebral misto k ziti, to prospiva. Je na tom neco spatneho?

3. Pri tezbe, rekultivaci, orbe pole apod. nevznikaji zadne "nove niky", pouze se sukcese vegetace navraci do ranejsich fazi (u rekultivace s cilem sukcesi vyrazne urychlit). A je pak osidlovana druhy, ktere jsou na tato stanoviste adaptovane a v okolni krajine uz jsou pritomne (bohuzel rada uz neni...). Znam osobne vsechny tri autory Vami zminovane knihy a jsem si naprosto jisty, ze by v ni ani oni nenasli nic, co by Vasi tezi podporovalo.

4. Diky, ze jste si vygooglil muj zivotopis, to mi lichoti. Skoda, ze jste si nedal jeste trochu prace a nenasel si nekterou z praci. Zjistil byste, ze je v ni cela rada odkazu na "dlouhodobe studium" cele rady odborniku;-)

RT

Odpovědět


úkol vědců...

Petr D,2010-02-16 12:34:13

Ono je hezké, když je zřejmé, jaký je úkol vědců: ,,...úkol vědců – odbornou fundovanou argumentací, oproštěnou od ideologického nátěru "opravdové přírody", prosadit ochranu těch lokalit, které zpestří rekultivované území a navrátí do něj dávno ztracená společenstva."

Ale problém je, když každým hektar znamená veliký tok jistých státních financí rekultivačním firmám - ty pak zajisté mají i jiné páky proti fundované vědecké diskusi, aby se místo zrekultivovalo z našich daní...

Odpovědět


to Petr D

Robert Tropek,2010-02-16 12:42:03

Mate naprostou pravdu. A to ani nemluvim o tom, ze "ukoly", ktere uvadi V. Riha nalezi statni ochrane prirody, tam jsou zamestnanci, kteri jsou za uvadeni vedeckych vysledku do praxe primo placeni.

Odpovědět


Panu Robertu Tropkovi

Vladimír Říha,2010-02-16 20:55:59

Myslím si, že má smysl chránit před ničením nebo dravou exploatací i to, čeho je na první pohled dost; ale především považuji za nejdůležitější chránit biotopy, aby případné ohrožené nebo vzácné druhy vůbec měly kde žít. Nesnadné ovšem je nalézt takové řešení, aby vedle sebe mohli žít jak lidé, tak ostatní obyvatelé krajiny.

Rekultivace jsou povinné ze zákona (44/1988 Sb., 334/1992 Sb. aj.) a mají vrátit území plnění původních funkcí, tedy funkcí, které území plnilo PŘED technickou exploatací. Tohle je obsahem druhého odstavce mého příspěvku, nic víc, a k této skutečnosti se váže i jeho konec a odstavec třetí.

Věta "A poznatek, že nové životní podmínky přinášejí nové životní příležitosti ..." říká pouze to, že poznatek o (relativně) bouřlivém osidlování nové niky, vzniklé třeba devastací stávajícího biotopu, není nikterak nový, což by asi, myslím, nerozporovali ani autoři zmiňované knihy, ač osobně neznám ani jednoho z nich. Ke kvalitě biotopů vzniklých rekultivacemi se poslední odstavec mého příspěvku skutečně nevyjadřoval.

Obávám se, že jsem si Váš životopis nevygooglil, a ani mne to nenapadlo. Můj příspěvek totiž reagoval na článek pan Mihulky. (I proto ta jemná narážka na knihu "Jak se dělá ekologie".)

Odpovědět


Robert Tropek,2010-02-17 09:30:46

No jo, vetsina me odpovedi patrila jinemu prispevku, kapku jsem se do tech vlaken diskuze zamotal...

"ale především považuji za nejdůležitější chránit biotopy, aby případné ohrožené nebo vzácné druhy vůbec měly kde žít. Nesnadné ovšem je nalézt takové řešení, aby vedle sebe mohli žít jak lidé, tak ostatní obyvatelé krajiny."

Ano o to presne jde a nikdy bych netvrdil nic jineho. A prave tyto biotopy obyvane kriticky ohrozenymi organismy jsou niceny drahymi technickymi rekultivacemi.

Odpovědět


to Petr D

Milan Štětina,2010-02-18 08:14:04

Ano, také se připojuji k tomuto názoru. Daňový poplatník (který to všechno platí) není účastníkem řízení o rekultivaci, a proto čím dražší, tím lepší. Nehledě na to, že v okolí výsypek a lomů bydlí voliči a tim nikdo nevymluví, že les nebo golfové hřiště je mnohem lepší než kopec zarostlý bodláky a kopřivami (což při přirozené obnově v první fázi bude).

Odpovědět

ocividne to zas tak jasne neni

Robert Tropek,2010-02-16 00:16:44

Vyznam lomu a spol. je v tom, ze prinaseji podminky pro tvorbu biotopu, ktere clovek z nasi krajiny uz prakticky odstranil. V lomech, na vysypkach, na odkalistich (...) zije cela rada ohrozenych i kriticky ohrozenych druhu organismu, ktere byly vsak jeste pred par desetiletimi vcelku beznymi. Zaroven se snad zadny z nich v bezne krajine (a rada ani v rezervacich) mimo lomy apod. nevyskytuje, takze pokud je budeme rekultivovat, tyto druhy si jednoduse vyhubime. Pokud plochu zavezete zeminou, obsadi ji vzapeti druhy volne krajiny - ty jez obyvaji temer kazde pole, "louky" mezi panelaky, smrkove lesy - a to na ukor druhu, ktere jsou skutecne kriticky ohrozene.
A paradoxne nejcennejsi jsou prave velke plochy - jen tam je mozne, aby se sukcesne mlade biotopy udrzely dostatecne dlouho a v dostatecne velkych rozlohach nutnych pro preziti druhu. Cele kouzlo je prave v tom, jak Vy pisete, ze "to bude trvat strasne dlouho". Ale nepochopte me spatne, nikdo nechce, aby obrovske rozlohy podkrusnohorskych dolu a vysypek zustaly tak jak jsou. Dnes se ale rekultivuje technokraticky odhadem 98% techto uzemi. To je drahe a pro nasi prirody naprosto fatalni. Pritom by stacilo zmenit stavajici praxi, hledat kompromisni reseni a klast mnohem vetsi duraz na prirodni procesy.
A prosim, neobvinujte mne z toho, ze jsem placen tezari. Z jejich strany je velmi negativni a zamitava reakce spise pravidlem, casto neni v jejich zajmu nechat plochy prirodnim procesum...

Odpovědět


Robert Tropek,2010-02-16 00:17:52

Omlouvam se, toto mela byt odpoved na prispevek Radima Dvoraka...

Odpovědět


Děkuji za fundovanou odpověď.

Radim Dvořák,2010-02-16 01:55:00

Já mám ovšem poněkud jiný názor.

1. Filozoficky - myslím si, že člověk, má-li tu možnost a chce-li se mu, může naši planetu obestavět kilometr vysokou železobetonovou konstrukcí. Bude-li schopen si technologicky zajistit své vlastní přežití, ať si dělá, jak se mu zlíbí. Již dnes je na Zemi téměř bohem (jsem ateista).

2. Jakékoliv snahy lidstva o ochranu biodiverzity narážejí na mnoho problémů - potřebujeme prostor pro naši civilizaci, neznáme přesně komplikované vztahy organismů, naše myšlení je egocentrické a antropomorfní. Aby nevznikla mýlka, mám přírodu velmi rád, jsem dokonce dlouho členem několika přírodovědných společností. Civilizací postižená krajina je zkrátka jiná než ta originální, kterou vlastně ani moc neznáme.

3. Nyní konkrétně k lomům. Jaký smysl má udržovat či snad cíleně vytvářet biotop, který v našich podmínkách nemá původní ekvivalent? Nebo snad má - teplomilná skalní společenstva? Ale tyto biotopy přece stále v dostatečné míře existují, kdo by taky co stavěl nebo demoloval na skále. Chcete tedy "božskou rukou ekologa" za minimálních nákladů (není to to hlavní?) tvořit ve velké míře tyto biotopy nově? Neberu Vám údaje o ohrožených druzích, ale jaký má smysl, když najdu ohrožených druh v kalové jímce? Budu cíleně budovat či chránit kalové jímky???

4. Kdo určuje, který druh je cenný a který ne? Vzácnost (ohrožení) se dá do určité míry statisticky podchytit, existuje na to i metodika, ale cennost? Podle mého názoru, ať se budeme snažit o destrukci Země sebevíce, nenaděláme mnoho škody. Po pár milionech let po nás ani xxxyyy nevzdechne.

Odpovědět


Ještě bych doplnil k ohroženým druhům a biotopům.

Radim Dvořák,2010-02-16 02:11:06

Nemá příliš smysl chránit:
- Druhy na hranici geografického areálu rozšíření. Klima se mění a areály se příslušně posouvají. Sem částečně spadají i glaciální relikty.
- Druhy a biotopy sice ohrožené, ale nepůvodní. Nebo ano??? :-) Příklad - smrčiny na Českém krasu.
- Druhy antropogenní. Příklad - dřevomorka domácí je ve volné přírodě velmi vzácná. V dřevěných stavbách je častou a obávanou hrozbou.
- Biotopy, které jsou přímým zdrojem závažných chorob člověka nebo hospodářských zvířat, např. subtropické a tropické močály poblíž sídel apod.

A tak by se dalo pokračovat...

Odpovědět


A závěrem bych, s ohledem na Vaši studijní a

Radim Dvořák,2010-02-16 04:05:03

publikační činnost a zejména na její délku, doporučil pokračovat v dlouhodobém studiu těchto aspektů. Nemyslím si, že 2-4 roky strávené diplomovou a rigorózní prací jsou dostatečným úvodem do problematiky.

Neberte to prosím jako útok ad hominem, tak to nemyslím, chci tím zdůraznit nutnost dlouhodobého studia před vytvářením kategorických závěrů.

Odpovědět


Re: Radim Dvořák

Tomáš Hluska,2010-02-16 07:46:59

Nemyslím si, že 2-4 roky strávené diplomovou a rigorózní prací jsou dostatečným úvodem do problematiky.

///

Že jsem tak troufalý, jakou průpravu máte Vy, že jsou pro Vás 2-4 roky strávené na diplomce či doktorátě málo?

Odpovědět


Robert Tropek,2010-02-16 09:35:35

Omlouvam se, castecne jsem Vam odpovedel v odpovedi na jiny prispevek, nejsem moc zbehly internetovy diskuter...

Jen jeste par poznamek:
Skutecne ma smysl chranit to, co je ohrozene. Pokud najdu v kalove jimce ohrozeny druh, ktery byl v minulosti hojny, znamena to, ze mu kalova jimka supluje nejake podminky, ktere z bezne krajiny zmizely (co ja vim? Periodicky mokrad? Zadny podobny priklad neznam, proto nemusim uvazovat nad spravnym ekvivalentem). Asi byste se divil, jek nesmirne cenna spolecenstva napriklad blanokridleho hmyzu obyvaji struskopopilkova odkaliste - rada druhu je na pokraji vyhynuti, nebo dokonce byla pred jejich objevenim na odkalistich povazovana za vymrele. Jsou to vesmes druhy kontinentalnich piscin, ktere byly na nasem uzemi leckde, ale jsou dnes vetsinou zalesnene - a to bud cilene clovekem nebo tim, ze clovek odstranil prirozene disturbancni mechanismy, ktera tato stanovista udrzovala.

Odpovědět

To je přece jasné

Radim Dvořák,2010-02-15 23:16:33

Biodiverzita je největší určitou dobu po objevení se nové niky. Všechny druhy spolu bojují o nový prostor. Časem i takovýto lom zvětrá, zaroste a bude k nepoznání.

Problém je, že to bude trvat strašně dlouho a kdo někdy viděl obrovské lomy v Českém Krasu nebo Severočeskou hnědouhelnou pánev, asi si tam nepřipadal jako v té nejryzejší přírodě. Tu a tam bych klidně nějaký menší lom ponechal, ale ty velké bych jednoznačně doporučil rekultivovat, ať to stojí, co to stojí.

I rekultivovaná stanoviště mají podobnou biodiverzitu jako nová nika a nachází se na nich mnoho vzácných druhů. Ono to trvá desítky či spíše stovky let, než vznikne klimaxový biosystém, ale tak dlouho to místo člověk stejně nenechá na pokoji...

Odpovědět

ostrava

Jan Kočí,2010-02-15 21:14:38

Prakticky totožnému tématu se již řadu let věnuje i několik ostravských vědců, zejména Aleš Dolný, který v poslední době vstoupil do podvědomí veřejnosti rozsáhlou bichlí o vážkách, s fotografiemi zpěváka Dana Bárty (ukázky článků např.: http://publib.upol.cz/~obd/fulltext/Biologica38/Biologica38_5.pdf
http://md1.csa.com/partners/viewrecord.php?requester=gs&collection=ENV&recid=8071325&q=&uid=788823057&setcookie=yes ).
Obecně tato problematika není příliš nová (ač jako pouhý student jsem s ní seznámen asi rok a půl), loni například vyšel v časopise Živa (02/2009) článek, obsahující přepis otevřeného dopisu vědců vládě o stavu Šumavského NP. Byl to nejlepší ekologický článek, jaký jsem kdy četl. Ve stejném čísle je také článek Pracha a kol. přímo na téma ekologie obnovy těžbou narušených míst. Články v Živě jsou však samozřejmě podřadného významu, že? (Taky se mi nelíbí, že Živa i Vesmír citují pouze své články, proto chodím na Osla. Zapomínat na jejich přínos mi ale stejně příjde.. neslušné.)
Já jen, že my Slezáci máme stále komplexy, že se na nás zapomíná... ;)

Odpovědět


podradnost casopisu

Robert Tropek,2010-02-16 00:06:12

Podivate-li se znovu do zminovaneho cisla Zivy, zjistite, ze prvni autor clanku, o nemz je tento prispevek na Oslu, je i soucasti autorskeho kolektivu Vami zminovaneho popularizacniho clanku v Zive. Ani jeden z dotcenych zdroju informaci (vcetne Osla) neni podradny, jen je kazdy urcen jinemu ctenarstvu. Proto je treba informovat ve vsech, o coz se ale autor studie snazi;-)
Ad novost vysledku: Netvrdim, ze myslenka studie je jakkoliv originalni, ale tato velmi dulezita podpurna data dosud ve svetove literature chybela. Jejich vyznam potvrzuje to, ze byl clanek editorkou casopisu doporucen jako Editor's choice. To, ze Ostravaci na tematu take pracuji, je samozrejme dobre, je to vyznamne. Ale prvnimi, kdo si vyznamu techto stanovist vsiml v systematictejsi publikaci byli budejovicti a prazsti botanici (K. Prach, J. Sadlo), prazsti ornitologove (K. Stastny, V. Bejcek) a budejovicko-olomoucti entomologove (M. Konvicka, J. Benes).
A o dulezitosti informovani "na vsech frontach" vas presvedci napriklad diskuzni prispevek umisteny hned nad tim vasim, rozhovor s praktikem, nebo treba jeden z recenznich posudku originalniho clanku;-)

Odpovědět

To snad není nic nového

Frantisek Kroupa,2010-02-15 19:51:42

Snad každý, kdo měl jako dítě měl to štěstí, že mohl prosmejčit každý kamenolom, smetiště, polorozpadlou stavbu, železniční násep atd. ví, že právě tam tam toho rostlo nejvíce.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace