Dinosauři byli celí vesele barevní  
Další rozbor melanozomů ve fosiliích dinosaurů – tentokrát nejen ocasu, ale komplet celého dinosaura Anchiornis huxleyi. Zapomeňte na Jurský park. Teď už víme, že přinejmenším drobní svižní dinosauři byli jásavě barevní.

 

Zvětšit obrázek
Takhle vypadal Anchiornis. Kredit: DiGorgio, Yale.

Je to jenom pár týdnů, co fanoušci dinosaurů celého světa vstřebali úžasnou novinku časopisu Nature o vůbec prvním rozluštění barev peří na ocase sinosauropteryxe.

Zvětšit obrázek
Reálná velikost anchiornise. Kredit: Matt Martyniuk.

Fucheng Zhang si spolu s dalšími kolegy pohrál s analýzou struktury a rozmístění melanozomů, buněčných organel obsahujících pigment melanin, ve fosilních pozůstatcích peří několika dinosaurů. Právě melanozomy ve specializovaných buňkách melanocytech do značné míry odpovídají za barvu konkrétního kusu pírka. Zhang a spol. odhalili, že sinosauropteryx ve skutečnosti měl roztomile černě a rezavě žíhavý ocas.

 

 

Mimo jiné to velmi pádně dokazuje, že peří sinosauropteryxe je skutečně peří a ne změť kolagenových vláken, jak si poslední dobou vymyslelo pár znuděných odborníků. Peří sinosauropteryxe je samozřejmě poněkud jiné, než průměrné peří dnešních ptáků. Vědci mu někdy z nedostatku fantazie přezdívají protopeří, což ale zase budí dojem, že by ptačí linie dinosaurů měla být mladší, než sinosauropteryx a že se dnešní peří vyvinulo z peří sinosauropteryxe. Tak to ale není, protože slavný archeopteryx, čili dinosaurus z počátku ptačí linie pochází ze svrchní jury – z doby před asi 150 milióny let, kdežto sinosauropteryx je zvíře ze spodní křídy – zhruba o 25 miliónů let mladší než archeopteryx.

 

Výsledkem celého zmatku je, že někteří extrémisté jako Ruben (viz Osel 11. února 2010) nevěří na dinosauří původ ptáků a argumentují takzvaným „časovým paradoxem“. Viníkem je ale samozřejmě děravý fosilní záznam.

Zvětšit obrázek
Anchiornis jako fosilie. Kredit: Hu et al. 2009.

Najít dinosaura se zachovalým peřím není snadné, ale na druhou stranu je úplně normální představa, že se v jedné skupině vyvinul nový typ peří, zatímco jiné příbuzné linie si zachovaly peří původní a pak spolu žila zvířata s různým tělním pokryvem.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Slavný dvojplošník Microraptor. Kredit: Ed Yong.

V konkurenčním Science, který už celá desetiletí svádí boj o trůn nejprestižnějšího odborného časopisu světa jako americký protipól britského Nature, si nejspíš řekli, že nemohou nechat veškerou slávu s barevnými dinosaury nenáviděným Britům. Proto vzápětí po Zhangovi publikují právě ve Science Richard Prum z Yale University a jeho spolupracovníci výsledky analýzy melanozomů nejen ocasu, ale zcela kompletní fosilile extrémně zajímavého maličkého dinosaura jménem Anchiornis huxleyi, popsaného teprve v loňském roce z Číny. Badatelé zpracovali 29 vzorků peří z fosilních zbytků anchiornise a pečlivě proměřili nalezené melanozomy. Zjištěné údaje poté porovnali s peřím dnešních ptáků a dospěli k devadesáti procentní jistotě poznání zbarvení celého anchiornise.

 

 

I za tak krátkou dobu se výtečně zachovalý anchiornis stal žhavou celebritou světa dinosaurů. Má opeřené nejen přední, ale i zadní nohy, čímž připomíná slavného mikroraptora – jemuž ale není bezprostředně příbuzný. Odborníci ho momentálně řadí mezi troodontidy, svižné dinosaury z příbuzenstva ptačí linie. Pták to přímo nebyl, ale měl k nim jistě nebezpečně blízko. Vzhledem ke své délce kolem 30 cm a váze zhruba 110 g je anchiornis v tuto chvíli bezkonkurenčně nejmenším neptačím dinosaurem. Aby toho nebylo dost, právě anchiornis podle všeho vyřešil výše zmíněný „časový paradox“ původu ptáků. Anchiornis je totiž první známý opeřený neptačí dinosaurus, kterého jsme vykopali ze starších vrstev, než v jakých byl objevený archeopteryx. Anchiornis je o pár miliónů let starší než archeopteryx. Takže je jasno, ptáci jsou a vždycky byli jednou podskupinkou dinosaurů.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Nudní velociraptoři od Spielberga. Kredit: Jurassic Park.

Teď také díky Prumovi a spol. víme, jak anchiornisové vypadali. Pan Spielberg jistě odpustní, ale stoprocentně nešlo o ošklivě šedozelené ještěrky. Anchiornis a jistě minimálně i ostatní hbití dinosauři menší a střední velikosti hýřili barvami a připomínali zubaté papoušky, někdy poněkud nebezpečné dravé. Jak vidíme na dnešních dinosaurech – čili ptácích, i anchiornisové byli denní tvorové s výtečným zrakem, kteří si nejspíš vybírali partnery podle veselých barev a snad i zajímavého pokřiku. Nejnovější vývoj poznání opeřených dinosaurů potvrzuje představu, že peří prakticky jistě nevzniklo jako adaptace k nějakému poletování, ale sloužilo původně jako pomůcka ve věčné hře o lásku mezi samci a samicemi, případě i v jiné komunikaci drobných jurských dinosaurů.

 


Prameny:

Science Daily 5. 2. 2010, Science online 4.2. 2010, Wikipedia (Anchiornis, Sinosauropteryx).

Datum: 19.02.2010 14:51
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz