Zvětšit obrázek

Fedexia striegeli. Kredit: Mark A. Klingler/Carnegie Museum of Natural History.

Paleontologie si z minulých desetiletí nese stigma vědy bádající v zatuchlých koutech muzeí nad zatuchlými kostmi a kameny. S přispěním nesporné popularity dinosaurů, mamutů a seriálu Přátelé se s tím ale vcelku dovede vyrovnat a samotní paleontologové občas překvapí zajímavým nápadem, který netečnou

Zvětšit obrázek

Stroj společnosti FedEx startuje v Los Angeles. Kredit: Brian Lockett.

veřejnost sympaticky upozorní na jejich práci. Právě tohle platí pro nedávnou publikaci o velmi zajímavém obojživelníkovi, který před 300 milióny let obýval dnešní západní Pennsylvanii.

Objevil ho před 6 lety student Adam Striegel z University of Pittsburgh a to úplnou náhodou, v amatérském zápalu nadšení během geologické exkurze. Poblíž velkého letiště Pittsburgh International Airport mu na pozemcích slavné logistické společnosti FedEx padla do oka úžasně zachovalá lebka pravěkého dravého obojživelníka z vrstev svrchního karbonu, v Americe poněkud urputně přezdívaného pennsylvanien. Vlastně si nejdřív myslel, že je to kapradina, ale jeho pedagog Charles Jones nakonec rozeznal obojživelníka a cenný nález odnesl do Carnegie Museum of Natural History. Místní specialisté nakonec novou fosilii příjemně chytlavě popsali jako Fedexia striegeli, což jistě potěšilo nálezce i majitele pozemku. Že by se paleontologie pustila do neprobádaných vod produkt placementu? Proč ne, jména firem bývají, na rozdíl od mnohdy šílených příjmení vědců nebo místních názvů, pěkně zvučná a zapamatovatelná. Leckterá prohnilá korporace by jistě neváhala spojit své logo se zajímavou fosilií.

Podle tvaru nosních dírek a dalších znaků se zdá, že fedexia je trematopid, čili příslušník jedné skupiny temnospondylních obojživelníků, kteří v mnoha různých tvarech i velikostech obývali Zemi od přelomu devonu a karbonu do období křídy, kdy jejich poslední zástupci mizí z fosilního záznamu. Samotná fedexia měřila zhruba půl metru a na první pohled se příliš

Zvětšit obrázek

Eryops, charismatický temnospondylní obojživelník ze spodního permu. Kredit: The Virtual Fossil Museum.

nelišila od velkého mloka. Zato objevená,11,5 cm dlouhá lebka fedexie je skutečně lahůdka, protože při fosilizaci nedošlo k jejímu rozmačkání a zplácnutí, takže si s ní paleontologové užívají orgie

Zvětšit obrázek

Acheloma neboli Trematops, blízký příbuzný fedexie. Kredit: Dmitry Bogdanov.

dolování zajímavých detailů ve všech třech rozměrech. Fedexia má mimo jiné velmi slušně zachovalé ušní kůstky, obě čelisti i slavnou dvojici koncových obratlů atlas plus axis, vše na svých správných místech.

Stejně jako ostatní trematopidi, i fedexia budí dojem zdatného obojživelníka adaptovaného na suchozemský životní styl. Jsou to vlastně první převážně suchozemští obratlovci severní Ameriky, což pennsylvánské patrioty jistě rozpaluje pýchou. Fedexie podle všeho žily v době divokých klimatických zvratů a výrazných pohybů mořské hladiny. Planetu tehdy sužovalo rozsáhlé zalednění a jak asi každý správě ví, doba ledová paradoxně znamená všeobecně méně vody na planetě a nepříjemná sucha na mnoha místech po světě. Tehdy postupně vysychaly slavné karbonské uhelné močály a vymíraly rostliny, které dneska nacházíme zkamenělé v černém uhlí.

Evoluční pohádka praví, že právě tihle pionýrští obojživelníci se suchu dokázali postavit čelem a prosperovali v klimaticky neklidné éře. Postupně se zbavovali závislosti na vodě a vlhkém prostředí a zvolna se odvažovali do nedostupných suchých oblastí, které se rozrůstaly v okolí dnešního Pittsburghu. Těžko říct, jak to bylo doopravdy, historie života si hledá vcelku logické i naprosto ztřeštěné cestičky a dneska už asi do detailů nezjistíme, jaký byl skutečný vliv posunů klimatu na evoluci obojživelníků. Po dalších 20 miliónech let každopádně došlo k velkému rozkvětu trematopidů i dalších linií suchozemských obratlovců.

Zvětšit obrázek

Pittsburgh International Airport. Kredit: Saddle in the Sky.

Prameny:

Science Daily 15. 3. 2010

Annals of Carnegie Museum 78 (4): 289–318

Wikipedia (Fedexia)

Ilustrace