Zelené stravování nemusí být tak zelené  
Ekologičtí aktivisté často argumentují tím, že produkce organických potravin a vegetariánství jsou k udržitelnosti zemědělství tou nejlepší cestou a že také nejméně škodí změně klimatu.

 

Risku-Norja, profesorka na MTT Agrifood Research: “ Vegetariánstvím a konzumací organických potravin k udržitelnosti nepřispějeme”.


Dvě finské vědkyně Helmi Risku-Norja a Sirpa Kurppa z MTT Agrifood Research, spolu se svým kolegou Juha Helenius z University of Helsinki si dali práci a spočítali, jak je to s obhospodařováním půdy pro jednotlivé účely. Zajímalo je, jak moc škodlivých emisí vyprodukuje chovatelství a kolik rostlinná výroba. Z toho jim pak vyšly zajímavé závěry. Tak například kdybychom se všichni stali vegany (jde o přísnější formu vegetariánství při které se zříkáme kromě masa i vajec a mléčných výrobků ale i medu a odmítáme rybaření i myslivost), a jedli jen potraviny rostlinného původu, tak bychom snížili emise oteplovacích plynů. Ve srovnání s těmi, které pro zajištění potravin produkujeme dnes, by byl pokles jen asi o 7%.

Zvětšit obrázek
Martin Stropnický:  „Vědci dokázali, že chov skotu škodí životnímu prostředí…. a proto jsem se rozhodl, že až do konce života nebudu jíst v pátek maso.“ (5.12..2009)

Méně razantní přechod, kdybychom se všichni naráz stali „jen“ vegetariány, pak by se prakticky na celé bilanci nezměnilo nic, nebo jen nepatrně. Kdybychom se rozhodli všichni konzumovat jen takzvané „organické“ potraviny, tak by byl efekt dokonce opačný – vedlo by to ke zvýšení oteplovacích emisí. Podrobnosti zveřejní časopis Progress in Industrial Ecology.

 

Autoři vše dokumentují na případu Finska, kde běžná potřeba potravin v sobě zahrnuje emise z půdy, které representují 62% všech emisí. Plyny produkované skotem představují 24%, spotřeba energie a výroba hnojiv produkují každá po 8%.


To, co často bývá dáváno za vzor správného počínání a na což plynulo nemálo dotačních prostředků, je ono zmíněné „organické farmaření“, pro které se dokonce vžila nálepka „zelená alternativa“. Organické zemědělství je hospodaření, založené čistě na používání organických hnojiv (hnůj, kejda, kompost, atd.). Nepřipouští hnojiva minerální, průmyslová, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové regulátory a geneticky modifikované organismy. Je považováno za jeden z prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky Evropské unie. Podporováno je také proto, že produkce plynů při tomto extenzivním způsobu hospodaření, je malá. Tento způsob hospodaření má ale nízkou efektivitu a výtěžnost a tak k zajištění stejného množství potravin potřebuje více plochy a to tuto jeho proklamovanou přednost zcela potírá. Z pohledu produkce škodlivých plynů je toto hospodaření kontraproduktivní.

 

Zvětšit obrázek
Také v Japonsku počítají, kolik škodlivin máme na svědomí. Z celkové produkce CO2 na průměrnou osobu vyplývá, že ten z potravy představuje z celkového množství zhruba 20%. (Kredit: Kihara)

Finský tým došel k závěru, že snažit se o snížení emisí při výrobě potravin je více než problematické. K dosažení minimálních efektů by byly potřebné rozsáhlé změny v přístupu k hospodaření u veškeré lidské populace. Místo snah měnit lidem jejich stravovací zvyklosti, bychom se podle Finů měli spíše zaměřit na všeobecnou výchovu k dlouhodobě udržitelné produkci potravin a hlavně jejich zdravotní nezávadnost. Měli bychom zavádět služby, které výrobcům potravin umožní záměny energeticky náročných materiálů, které se při produkci potravin spotřebovávají. Potraviny ničím nahradit nelze, ale jistý přínos by mohlo mít omezení plýtvání v domácnostech a lepší organizace v třídění a likvidaci odpadu.  

 
V roce 2007 se na planetě za biopotraviny utratilo skoro 50 miliard dolarů. Otázkou je, jak by se kupující zachovali, kdyby nepodlehli reklamě, a seznámili se se závěrem rozsáhlé loňské studie z London School of Hygiene & Tropical Medicine - biopotraviny neposkytují kvalitnější výživu...

Za nejdůležitější považují autoři efektivitu výroby a zpracování produktů, které spotřebu velkou měrou ovlivňuje. Výchovou mladé generace bychom se podle autorů měli pokusit o to, aby se ony větší měrou přinutily ke změně životního stylu a lépe se vypořádávali s udržitelností výroby potravin.

Když vše shrneme, tak se nám autoři snaží vysvětlit, že zelené alternativy, jako veganství, vegetariánství a organické hospodaření jsou z pohledu zachraňování planety před oteplením nesmysl. Jíst nás potřebuje čím dál tím více a klasické hospodaření západního typu na tom s efektivitou špatně není. Problémem finálních potravin jsou spíše energeticky náročné vstupy při zpracování. Šanci, jak na tom něco výrazněji změnit k lepšímu, mají až další generace. Proto investice do vzdělání a výchovy jsou tím nejlepším, čím můžeme přispět. 


Prameny: Inderscience, AlphaGalileo,
The American Journal of Clinical Nutrition Online

Datum: 02.04.2010 14:34
Tisk článku


Diskuze:

zvláštní věda

Milan Štětina,2010-04-07 08:27:48

Já z článku cítím, jak se vědci snaží porazit ekoaktivisty (nebo říkejme rovnou ekoteroristy) jejich vlastními zbraněmi: Vyberu si něco, co se mi nelíbí (v daném případě vegetariánství a biozemědělství) popřípadě co chci podpořit (zde GMO) pak udělám nějaké statistické výpočty nebo nějaký model a to by bylo, aby nevyšla nějaká zajímavá korelace (v daném případě s CO2 a ekologickou stopou - obojí jsou témata, na které se dají dobře získávat peníze, slyší na to veřejnost i politici). A pro jistotu korelaci budeme říkat příčinná sovislost ( i když to v tomto článku není zásadní).
Mám smíšené pocity z toho, že se takto dělá věda. Na jednu stranu je to dobrá metoda pro poražení ekoaktivistů na druhou stranu se děsím, že se věda už jinak nedělá.

Odpovědět

Cena

Aleš Metzmacher,2010-04-06 13:46:15

No zrovna u toho Ferrari a Octavie to o energeticky narocnosti vypovida dost, pri vyvoji Ferrari se propali ohromny mnozstvi energie pri testovani a zdokonalovani a potom taky pri zavodech, ty penize se nikde neztrati, u koncernovyho auta se da snizit cena tim ze vyvoj je minimalni a pouzijou se levny materialy

Odpovědět

Bio vs. vegetariánství

Robert Antonio,2010-04-06 13:45:03

Nevím proč v článku míchají dohromady biopotraviny a vegetariánství. Je jasné, že kdyby se živočišná výroba v současném rozsahu převedla komplet na bio, tak nám současná orná půda stačit nebude. Ale dobře také víte o 10násobné náročnosti potravin živočišného původu oproti potravinám rostlinného původu. Bioplodiny mohou být pozemkově náročnější než jejich nebio kolegyně, ale desetkrát ani náhodou. Proto i ten, kdo se z nebio-masožravce stane bio-vegetariánem, snižuje pozemkovou náročnost, a tedy i uhlíkovou stopu.

Odpovědět

cena

Viliam Rockai,2010-04-05 00:46:50

zaujimavy postreh, priznam sa, ze takto hlboko som v svojich uvahach siel malokedy. je ale dost mozne, ze BIO vyrobcovia sa snazia celkovo svoju eko stopu minimalizovat (ci uz z vlastnych pohnutok, alebo ako imidz firmy) - teda peniaze, ktore zarobia minaju "rozumnejsie". to, ze "rozumnejsie" moze byt drahsie uz naznacil pan Taborsky.

Odpovědět

Pan Neznámý,2010-04-03 15:47:01

No jen tak mezi námi, úplně všecko započítat stejnak nejde. Protože to bychom museli vzít v úvahu, že ve výrobě je naprosto nepostradatelným elementem člověk: a právě ten člověk, ať už je to investor (máme kapitalismus, tak jej nelze opomenout), výkonný ředitel nebo traktorista, má nezanedbatelnou ekologickou stopu, kterou je třeba započítat (bez toho člověka by daný produkt nevzniknul). Dovolím si tvrdit, že právě tento lidský element není započtený nikde a je nejvýznamnější, takže stejnak jsou všechny studie nepřesné. A dovoluji si tvrdit, že nejlepším měřítkem ekologie je vždy cena, protože i kdyby sám produkt byl ekologicky čistý a levný a cena byla jen o marži, tuhle marži nakonec stejně někdo prožere. A navíc od dob průmyslové revoluce víme, že peníze nevznikají lidskou prací, ale díky levné energii (díky spotřebě neobnovitelných zdrojů). Víme-i navíc, že BIO je výrazně dražší než cokoliv ostatního, máme jasno.

Odpovědět


Opravdu je to tak jednoduché?

Pavel Táborský,2010-04-04 07:57:57

Chcete říct, že cena výrobku nebo služby je součtem ceny energie a marže? Ekonomické školy nemám, ale myslel jsem, že cena odráží poměr nabídky a poptávky.

Odpovědět


Cena

Michal Kára,2010-04-05 10:57:50

p. Táborský: Uvažujete dobře, ale málo důsledně. Od čeho se odvíjí nabídka? Přece od spotřebovaných zdrojů (to je IMHO přesnější termín, než "energie"). Tedy na efektivním trhu bude cena poměrně přesně odrážet náročnost na zdroje. na méně efektivním ji bude odrážet méně, ale pořád lépe, než nějaké pokusy o umělý vypočet nákladů od zeleného stolu.

Odpovědět


Cena

Pavel Táborský,2010-04-05 18:57:06

Myslím, že málokde má málokteré zboží má tak efektivní trh, aby tam opravdu došlo na takové lámání chleba, aby cena odrážela hlavně energetickou náročnost (proč je v USA většina spotřebního zboží daleko levnější než v Evropě?). Evropský trh s potravinami je navíc pokřivený dotacemi.
A můžu uvést i efektivní trhy, kde cena energetickou náročnost určitě neodráží. Třeba trh s ropou nebo se sexem. :-)

Odpovědět


Cena

Michal Kára,2010-04-05 22:52:54

US vs Evropa: Částečně za to mohou různé daně a menší efektivnost roztříštěnějšího evropského trhu, ale i tak je méně náročné vyrábět / dodávat / podporovat výrobek pro velký jednotný trh, než pro mnoho malých evropských trhů.

Cenou myslím samozřejmě cenu bez dotací, pokud to jde odlišit. Nejlépe odpočíst i ty různé daně.

Trh s ropou zrovna moc efektivní není. V případě zvýšené poptávky nelze udělat nový vrt za noc. A pokud je naopad převis nabídky, nikomu se do snižování těžby nejde, pokud není cena vyloženě pod náklady.

Opakuji - neříkám, že se cena má brát dogmaricky stylem "A stojí 499 Kč, B stojí 500 Kč, takže B je náročnějsí na zdroje". Říkám, že je to přesnější ukazatel, než pokusy o umělé vyčíslení té náročnosti.

Odpovědět


Cena

Pavel Táborský,2010-04-06 08:19:27

Rozumím, jen se obávám, že nepřesnost je příliš velká. Dobrá analogie je možná značkové (nebo luxusní) zboži. Když je Ferrari 10x dražší než Octavia, co to vypovídá o energetické náročnosti? A co třeba kabelka od Vuttona, která stojí 50x víc než její napodobenina?
Jestliže nálepka BIO také vzbuzuje dojem nějaké exkluzivity, vyšší kvality nebo "značkovosti", určití zákazníci jsou prostě ochotni zaplatit víc i na efektivním trhu. S energetickou náročností to vůbec nesouvisí.

Odpovědět

prameny

Viliam Rockai,2010-04-03 00:36:22

je mozne "prameny" vidiet niekde online? rad by som si precital povodnu studiu, kedze to su vsetko uplne ine cisla ako som doteraz vidaval. nie je mi celkom jasne co sa porovnavalo. slo o porovnanie mnozstva skodlivych emisii pri chove a polnohospodarstve.. brala sa do uvahy ekologicka stopa spojena s vyrobou krmiva pre zvierata? porovnaval sa stav, kde sa krmivo vyraba tradicnymi postupmi vs. "bio" polnohospodarstvo? ak v tom nebude nejaky figel, tak to je pekne zaujimave zistenie.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2010-04-02 18:45:01

Toto podvodné zemědělství, abych tak řekl, mi taky dost vadí. Je to přehlídka plýtvání. Co se týče GMO, tak jakmile si na jeho efektivitu zvykne trh, už zůstane. GMO tak může zastavit jedině válka, pokud přijde před jeho plošným nasazením.

Odpovědět


Naopak, GMO může masově rozšířit jedině válka,

Radim Dvořák,2010-04-03 03:36:04

protože pak bude prioritou nasytit obyvatelstvo a ne bojovat úřednické žabomyší války o razítka.

Odpovědět

Organické se česky řekne BIO

Pan Neznámý,2010-04-02 18:14:11

Zajímavé je, že je odsuzovaná "ekologická alternativa" právě pomocí "alternativního" kriteria emisí skleníkových plynů. Dalo by se říci, důkaz sporem, na druhou stranu bio a udržitelné zemědělství nejsou jenom o emisích. Čímž se jich nechci zastávat, leží mi v krku hlavně programově nízkými výnosy v době, kdy je půda drahá, a tím pádem jistou "zelenou exkluzivitou" namísto zelené všednosti, jak je propagována. Ta exkluzivita se pochopitelně pozná na ceně a navíc ani není o kvalitě (!). A nejvíc mi leze na nervy bio-mrkev z Belgie, která jasně ukazuje, na čem reálně jsme.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace