Krása výjimek  
Učebnice říkají, že s klesajícím počtem jedinců v populaci klesá i genetická různorodost. A bezpočet příkladů dokládá, že je to člověk, kdo snižuje počty organismů a gumuje jejich genetickou variabilitu. Najdou se výjimky potvrzující pravidlo.


 


 

Zvětšit obrázek
Achatina žravá

Na všech zákonitostech přírody jsou nejzajímavější výjimky. Ty existují i z pravidel, jimiž se řídí genetická rozmanitost populací pozemských organismů. Redukce počtů příslušníků daného druhu s sebou nosívá redukci jejich genetické různorodosti. To je efekt „hrdla láhve“. 

Zvětšit obrázek
Oleacina růžová

V přírodě však najdeme případy, kdy se genetická pestrost populace nezmenšila, i když se její četnost povážlivě smrskla. Tyto organismy vyšly z  hrdla láhve bezmála stejně pestrobarevné,  jako do něj vstoupili. Na tichomořském souostroví Tahiti žil druh drobného plže z rodu Partula. Z analýz dědičné informace exemplářů uložených v muzeích víme, že původně patřila tahitská Partula k pěti základním genetickým typům.

 

 

To platilo až do druhé světové války. Americká armáda se tehdy snažila zajistit svým vojákům v Tichomoří vydatný zdroj bílkovinné stravy nezávislý na importu ze Spojených států. Nechala proto dovést z Afriky velké šneky achatiny žravé. Tenhle plž dělá čest svému jménu. Aby získal dost vápníku pro stavbu ulity, dokáže hlodat i beton. Snadno se chová a roste jako z vody. Vojáci si mohli jeho masem vylepšovat jídelníček.

 

 

Jako v mnoha podobných případech, i tentokrát vedla cesta dlážděná dobrými úmysly přímo do pekel. Achatiny unikly do volné přírody a žraly, na co přišly. Po válce už představovaly pro tahitskou přírodu vážnou hrozbu. Proto padlo rozhodnutí dovézt na Tahiti dravého plže oleacinu růžovou v naději, že tenhle šnečí tygr africké vetřelce zlikviduje. Oleacina však začala lovit místní plže Partula a bezmála je vyhubila. Partuly byly rázem velkou vzácností. Dalo by se předpokládat, že přežívající jedinci budou mít drasticky zredukované spektrum genů. Jenže ještě dnes najdeme na Tahiti partuly náležející ke čtyřem z pěti původních geneticky odlišných skupin.

 


 

Zvětšit obrázek
Pěnice černohlavá

Druhý příklad dokazuje, že člověk nemusí vždycky působit jako destruktivní činitel, který stojí v pozadí zúžené genetické pestrosti volně žijící tvorů. Pro tento příklad už nebudeme cestovat na druhý konec světa. Vydáme se do středního Německa. Tamější pěnice černohlavé odlétají na zimu do krajin s příhodnějším klimatem. Dlouho létaly na Pyrenejský poloostrov, kde se přes zimu živily hlavně olivami.

 

Zvětšit obrázek
Tahitská Partula

 

V posledních době ale část německých pěnic zimuje ve Velké Británii. Krmí se tam potravou, kterou jim Britové sypou do krmítek. Tento zvyk se v Británii v druhé polovině 20. století rozmohl natolik, že krmítka vytvořila pěnicím spolehlivou potravinovou základnu. Pozoruhodné je, že se pěnice vracejí z Británie i Španělska na léto do stejné oblasti v Německu, ale vzájemně už se nekříží. Přilétají ze zimovišť  v odlišných termínech a vzájemné námluvy nestihnou. V každé populaci se tak začaly uplatňovat jiné varianty genů.

 

 

Když si dáme s pozorováním pěnic trochu práce, obě populace od sebe poznáme. V Británii zimující pěnice mají hnědší zbarvení na zádech. Jsou pro ně typická kratší a okrouhleji střižená křídla, jež jsou výhodnější pro kratší lety na Britské ostrovy. Změnil se jim i zobák. Nemusí zápolit s olivami. Při konzumaci drobných kousků potravy z krmítka vystačí se zobákem lehčí stavby. Žádná z variant německých pěnic zřejmě nepřeroste v samostatný druh. I tak nám ale dávají názornou lekci z evoluce a ukazují, jakou roli při ní hraje genetická rozmanitost.

 

Pořad  Vstupte! věnovaný biodiverzitě a genetické diverzitě vysílá Český rozhlas Leonardo  v premiéře  9. dubna 2010 v 11.00. Poté bude pořad k dispozici volně ke stažení v archivu pořadu i zde na Oslu v rubrice audio

Datum: 06.04.2010 09:57
Tisk článku

Kvantová kniha odpovědí - Goswami Amit
 
 
cena původní: 289 Kč
cena: 257 Kč
Kvantová kniha odpovědí
Goswami Amit
Související články:

Žádné cykly smrti? Asteroidy bombardují Zemi asi zcela náhodně     Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2017)
Proč je v moři tak málo ryb?     Autor: Stanislav Mihulka (22.02.2012)
Inventura moří a oceánů     Autor: Jaroslav Petr (12.10.2010)
Populační genetika motýlů odhaluje novou úroveň tropické biodiverzity     Autor: Redakce (15.03.2010)
Klimatická změna vyvolala explozi biodiverzity     Autor: Anna Marcinková (29.07.2008)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace