Týden se současnou biologií 2010  
Přírodovědecká fakulta JU pro středoškolské studenty „Týden se současnou biologií“. Zájemci se mohou přihlásit prostřednictvím vstupní soutěže, ta má osm otázek.

 

Týden se současnou biologií na Přírodovědecké fakultě JU v roce 2009

 

Na začátku loňského září proběhl na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity třetí ročník akce pro středoškolské studenty nazvané Týden se současnou biologií. Celkem 25 studentů z (nejen) celé České republiky si přijelo vyzkoušet na vlastní kůži, co obnáší vědecká práce biologa v oboru fylogenetika, molekulární genetika, algologie nebo zoologie. Přestože se loňský ročník poprvé odehrál nikoliv o prázdninách, ale ve školním roce, rozhodně se nejednalo o žádné ulejvání. Posuďte sami.

 

Prvním setkáním s vědou byla pondělní přednáška Jana Zrzavého o evoluci člověka. Do několika hodin se musely vejít informace o našich nejbližších příbuzných a předcích, koho jsme vytěsnili, koho domestikovali, kudy a jak se šířily lidské populace a jak to vše ovlivnilo současné lidstvo. No a samozřejmě, jak se to všechno zjistilo. Nakonec si studenti pomocí sociobiologických her vyzkoušeli sami na sobě, jak funguje lidská mysl ovlivněná sociálním způsobem života po nespočet generací. 

 

Jedna z otázek naší soutěže pro potenciální účastníky Týdne zněla: Kdybys mohl zakázat nějaký směr biologie, který by to byl a proč? Ačkoli většina odpovědí byla alibisticky liberální ("já bych nic nezakazoval"), významná část navržených zákazů by se byla týkala geneticky modifikovaných organismů. Rozhodli jsme se tedy, že poskytneme našim chovancům příležitost se s nějakým GMO organismem zblízka seznámit a snad si ho i oblíbit. Tímto organismem byla rostlinka rajčete s dvěma vnesenými geny, kterou nám půjčili kolegové z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR. Úkol dne byl poznat GMO rostlinu od nemodifikované prostřednictvím polymerázové řetězové reakce (PCR). Tato metoda dokáže namnožit vybranou část genomu (v tomto případě vnesený gen), kterou je pak možné díky jiné metodě vizualizovat. Nutno podotknout, že úspěšně identifikovanou GMO rostlinku následně nikdo rozhořčeně nerozšlapal.

 

Biolog nemusí nutně pracovat jen v laboratoři, někteří z nás se občas dostanou i do terénu. Aby o tuto zkušenost studenti nepřišli, ve středu se vypravili pod dozorem algologa Jana Kaštovského poznávat krásu řas Vrbenských rybníků. Jejich úkolem bylo nejen nasbírat vzorky řas pomocí sofistikovaných nástrojů, jako je kartáček na zuby, a případně ocenit, že řasy jsou pod mikroskopem skutečně velice krásné, ale i porovnat jejich druhovou rozmanitost v rybnících s různým rybářským managementem. 

Jelikož zvířata byla v našem zkoumání dosud zastoupena pouze člověkem, čtvrtek byl věnován zoologii. První ze zkoumaných zvířat byli rypoši, afričtí podzemní savci z chovů Radima Šumbery. Předmětem zkoumání pak bylo, jak dokáží sociální rypoši komunikovat pod zemí za absence světla a proudění vzduchu, a zda platí, že potravu pod zemí nacházejí náhodně. Dalšími objekty výzkumu byli ptáci, a to jak ptáci skuteční, tak i virtuální, natočení na video. Zástupcem virtuálního ptactva byl ťuhýk, útočící na atrapu sojky nebo holuba. Studenti podle videa vytvořili tabulku - etogram, který nadále pod vedením Michala Němce zpracovávali statistickými metodami. Živými ptáky byly červenky, hlavní aktérky v pokusu s tzv. batesovskými mimikry, kterým provázel ornitolog Petr Veselý. Batesovské mimikry jsou stav, kdy jeden druh postrádající jakoukoliv ochranu proti predátorům napodobuje druh jiný, který chráněný je, třeba žihadlem nebo mimořádně odpornou chutí. V roli batesovského mimika vystupoval chutný šváb s nalepenou samolepkou se vzorem nechutné červeno-černé ruměnice. Červenky potom v závislosti na tom, zda byly v minulosti krmené moučnými červy nebo nepřevlečenými šváby, byly buď schopné kamufláž odhalit, anebo ne.

 

Poslední den byl věnován fylogenetice - vědě mapující evolučně-příbuzenské vztahy mezi organismy. Téma vlastně vybrali sami studenti ve svých odpovědích na další naši testovou otázku: který vyhynulý druh by oživili, pokud by měli tu možnost. K našemu překvapení byl naprostou celebritou vyhubený pták dronte mauricijský, zlými jazyky zvaný též blboun nejapný, jehož by z neznámých důvodů chtěli oživit skoro všichni. Blbouna sice neoživili, ale srovnáním sekvencí DNA stažených z veřejné databáze GenBank studenti našli jeho nejbližšího žijícího příbuzného – holuba nikobarského a odhalili evoluční souvislosti současného rozšíření dalších nelétavých druhů.

 

Aby si studenti řádně užili svůj (většinou) první vědecký život, mezery mezi hlavními úlohami jsme vyplnili přednáškami tu o evoluci virů, tu o ochraně přírody či o historické biogeografii, a to tak důkladně, že studenti měli sotva čas dojít si na oběd. Je nutno přiznat, že to všechno přijímali poměrně nadšeně, bohatě diskutovali a nejednoho přednášejícího pořádně rozebrali. Vcelku byli drsnější než standardní studenti univerzity.

 

Týden sice oficiálně skončil v pátek, ale kdo měl chuť, mohl s námi navštívit pražskou zoologickou zahradu, která náš výlet zasponzorovala volnými lístky. Rozhodně to nebyla návštěva ledajaká. Kromě procházky s výkladem zoologa a milovníka pražské ZOO Jana Zrzavého a povinné pietní zastávky u voliéry s holubem nikobarským, jsme se díky kurátorům chovu zvířat Jaroslavu Šimkovi a Petru Velenskému dostali do zázemí pavilonu Indonéská džungle téměř na dosah varanů komodských i přímo do expozice velevzácných gaviálů indických.

 

 

Pro zájemce o účast na Týdnu se současnou biologii v roce 2010

Pokud máte zájem zúčastnit se Týdnu se současnou biologií 2010, pošlete své jméno, příjmení, ročník narození, název a adresu vaší školy, a také ročník, který studujete, na e-mailovou adresu vitkova@entu.cas.cz. Protože kapacita je omezená, máme pro vás soutěž v podobě otázek, vybraných tak, aby vypovídaly především o vašich názorech a vztahu k biologii, nikoliv o schopnosti nalézt odpovědi v knize nebo na internetu. Z otázek si vyberte jednu, na kterou odpovíte formou eseje v rozsahu jedné až dvou stran (tři nejlépe hodnocené eseje z minulého roku si můžete přečíst zde, zde a zde). Ostatní otázky zodpovězte krátkými, maximálně několikavětnými formulacemi.
Přihlášku se jménem, ročníkem a školou můžete poslat hned teď, eseje a odpovědi na otázky posílejte do půlnoci pondělí 31. 5. 2010. Jména letošních účastníků Týdne zveřejníme na těchto stránkách v pátek 20. 6. 2010. Pod tímto článkem.  Současně vítězům pošleme pozvánku s podrobnostmi o účasti na Týdnu se současnou biologií.

 


Předběžný termín letošní akce je 6.-11. 9. 2010. Účastníci Týdne budou ubytováni zdarma na vysokoškolských kolejích v areálu Přírodovědecké fakulty JU a budou mít zajištěno stravování v univerzitní menze.

 

Soutěžní otázky pro rok 2010:

1. Na které tři  dosud nevyřešené otázky (záhady) biologie by tě nejvíce zajímala odpověď?
2. Které tři organismy ti připadají nejvíc zajímavé a výjimečné, a proč?
3. Jaká novinka (objev) z oblasti biologie tě v poslední době nejvíce zaujala?
4. Máš možnost spolehlivě zachránit jenom jeden druh v přírodě. Podle čeho si vybereš?
5. Kdybys měl zakázat jeden směr moderní biologie, podle čeho by ses rozhodl?
6. Pokud bys mohl obživit jeden vymřelý druh, který by to byl a proč?
7. Je podle tebe nejpodobnější člověku mravenec, kapustňák nebo obraz Mony Lisy a proč?
8. Pokud existuje život na více místech vesmíru a všude se tam vyvíjí v souladu s Darwinovou teorií, které vlastnosti bude mít ve všech případech zcela jistě společné?

 

Místo konání akce.






Výsledky soutěže o účast na slavném TSSB (Týden Se Současnou Biologií)


Zvětšit obrázek
Těší se na vás zívající vakovlk. Kredit: copyright vypršel, Wikimedia Commons.

Ahoj, jak jsme slíbili, ozýváme se s výsledky soutěže o účast na Týdnu se současnou biologií na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Boj to byl tvrdý a nemilosrdný, nejen mezi vámi, kteří jste svým dílem nesli svou kůži na trh, ale i mezi námi, kteří jsme vaše díla posuzovali a snažili se vybrat ta nejlepší.

Zvětšit obrázek
A spolu s ním i zlobivý neandrtálec. Kredit: Ryan Somma, Wikimedia Commons.


Co se týče esejí, vaše profesionalita se zvyšuje rok od roku a za některé z nich by se nemusel stydět ani vysokoškolský student. Překvapivě, většina z vás si za téma vybrala otázku č. 7, tedy tu o kapustňákovi, mravenci a Moně Lise, na kterou jste pak odpovídali, až na čestné výjimky, víceméně stejně (což vedlo až k tomu, že ostatní členové hodnotící komise prokleli Standu Mihulku, který otázku vymyslel). Nicméně máme pocit, že to bylo spíše charakterem otázky než nedostatkem vaší fantazie, které jste popustili uzdu hlavně v zachraňování ohrožených nebo oživování vymřelých druhů organismů. Kdybyste skutečně měli tu moc, naše příroda, laboratoře, zemědělská družstva a možná i univerzitní posluchárny by byly bohatší o spoustu podivností, počínaje dinosaury nahrazující traktory, přes neandrtálce až po posledního společného předka všech živých organismů (LUCA). Ovšem i zde bychom nalezli pomyslného vítěze, takže podobně, jako byl loni při této příležitosti vybrán a tedy de facto i oživen dronte mauricijský (neboli blboun), letošním oficiálním symbolem Týdne se současnou biologií se stává vakovlk.


Ale konec chození kolem horké kaše, tady jsou jména letošních vítězů:


Klára Aldorfová (Gymnázium Českolipská, Praha), Jan Andreides (Trojské gymnázium Svatopluka Čecha, Praha), Jan Bajus (Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba), Daniel Bohutínský (Gymnázium Dvůr Králové nad Labem), Viktorie Brožová (Podještědské gymnázium, Liberec), Lucie Buchbauerová (Gymnázium J. Š. Baara, Domažlice), Lenka Čurnová (Gymnázium Jírovcova 8, České Budějovice), Lucie Doležálková (Gymnázium Uherské Hradiště), Vojtěch Dostál (Gymnázium Pardubice), Ondřej Hornych (Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora), Lucie Keltnerová (Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora), Kateřina Kmecová (GSOŠPg, Znojmo), Alena Kučerová (Gymnázium Jaroslava Vrchlického, Klatovy), Michaela Marečková (Gymnázium Brno, tř. Kpt. Jaroše), Eva Marešová (Gymnázium Čakovice, Praha Čakovice), Jan Martínek (Gymnázium Ostrov, Ostrov nad Ohří), Hana Pitáková (Podkrušnohorské gymnázium, Most), Veronika Puchnerová (Gymnázium a SOŠ Moravské Budějovice), Markéta Rezková (Gymnázium Havlíčkův Brod), Gabriela Šejnová (Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady), Jana Šimková (Gymnázium Jana Keplera, Praha), Kryštof Štafl (Gymnázium Písnická, Praha 4 – Kamýk), Klára Tabášková (Matiční Gymnázium, Ostrava), Leona Veselá (Gymnázium Jírovcova 8, České Budějovice) a Eliška Zlámalová (Gymnázium Nad Štolou, Praha).



Nejdůležitější nakonec. Děkujeme všem, že jste se soutěže zúčastnili, gratulujeme vítězům, kterým se včas ozveme s dalšími instrukcemi. Ostatní nebuďte smutní, byli jste dobří a konkurence byla veliká. Přáli bychom si mít vás tady všechny, ale není to bohužel v našich silách a možnostech. Jedinou nadějí je, že se třeba příští rok znovu přihlásíte, nebo k nám rovnou přijdete biologii studovat.


Za pořadatele: Magda Vítková, Martina Konečná, Jan Zrzavý a Stanislav Mihulka


Autor: Redakce
Datum: 04.05.2010 12:27
Tisk článku


Diskuze:

otázky

Jan Kočí,2010-05-07 13:19:59

Ač nejsem středoškolák, rád bych zkusil odpovědět na uvedené otázky. Přišly mi zajímavé, hlavně proto, že jsem u některých nevěděl, co odpovědět. Snad to nikomu nebude vadit:)
1. Vznik života, přechod k bipedii a jak a proč vznikl smysl pro krásu.
2. Všechny. Ale pokud bych měl nějaké vybrat, první mi na mysli vytanula medůzka Turritopsis nutricula, která se proslavila svou nesmrtelností (ne nezabitelností! pouze neumírá stářím). Ale zajímavé jsou všechny organismy..
3. Tohle bylo těžší, z toho, co mne zaujalo nejvíc nebylo nic novinkou (jako memetika a teorie her, která už je v důchodovém věku) a ani to nebylo v nedávné době. Pak jsem si ale vzpomněl na experimenty "potvrzující" Red Queen hypotézu. Takže tento. Navíc jsem se dnes o pár článků níže dozvěděl o horizontálním přenosu genů u eukaryot a to mě také velmi(!) zaujalo.
4. Nezachraňoval bych žádný. Ani sebe.
5. Na to jsem opravdu nevěděl, co napsat. Nevím o ničem zákazuhodném. Jediné, co mě pak napadlo, byla etologie, protože už je přežitek.
6. Žádný. Nevidím důvod.
7. Jak v čem. Biologicky je nejblíže kapustňák a nejdále obraz. Kulturně/morálně je to naopak. Asi.
8. Bude se rozmnožovat. Bude umírat a nejspíš i hromadně vymírat. Objeví se spolupráce na různých úrovních a také parazitismus. Objeví se učení a inteligence. K "našemu" typu inteligence je zapotřebí několik specialit (hlavně bipedie), ale je možné, že by se objevila i ta.
Děkuji

Odpovědět


bipedie a myšlení

Jan Konečný,2010-05-08 10:21:44

jakou souvislost má probůh bipedie s rozvojem myšlení?

Odpovědět


trochu fyziky

Jan Kočí,2010-05-13 19:16:56

rozvoj myšlení má pravděpodobně souvislost s velikostí mozku, že? A teď si představte kvadrupedního šimpanze s mozkem o hmotnosti kilo a půl... bipedie nás zbavila jednoho dost zásadního limitu. Ovšem třeba ve vodě je vše jinak:)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz