Móda prověřená cholerou  
Sárí je pruh látky obvykle dlouhý kolem 4 až 7 metrů s šířkou přibližně 100 až 130 cm. Obtáčí se okolo těla a nosí ho ženy na celém indickém subkontinentu. Název zřejmě pochází ze sanskrtského výrazu pro pruh látky „sati“ a tradice jeho nošení sahá hluboko do minulosti. Jen málo kdo by v něm hledal něco víc, než estetickou ochranu před sluncem, chladem a obtížným hmyzem.


 

 
Mysleli jsme si, že sárí je především příjemným a praktickým „obalovým“ materiálem ženského těla. Jeho významnější role zřejmě je v ochraně komunity před smrtícími průjmy.

Průjmy jsou v mnoha zemích stále hlavní příčinou úmrtí dětí do pěti let věku a cholera je v těchto případech tou hlavní příčinou. Snad nejvíce se to týká Indů a Bangladéšanů, kteří patří k té miliardě osob, pro něž je nekontaminovaná pitná voda luxusem. I když celá řada výzkumných prací stále dokola omílá, jak je zajištění zdravotně nezávadné vody důležité, jen málo je těch které se věnují nějakému rozumnému návodu jak z problémů vybřednout. Ne že by neexistovaly doporučující projekty, těch je habaděj, od nejjednodušších doporučujících vodu převařit, přes ty co hodlají rozdávat tablety a používat chemikálie, až po zavádění mikro a nanofiltrace.

 

Zvětšit obrázek
Vibrio – původce cholery (Kredit: Dartmouth Electron Microscope Facility)

Bohužel, to co funguje v laboratoři se v praxi míjí účinkem. Důvody jsou prozaické. V přelidněných oblastech je problém uvařit oběd, natož sehnat dřevo na převáření vody. Doporučovat chudákům, kteří trpí hladem, aby si koupili filtr, je také dost uhozené. Navíc se filtry rychle zanesou směsí organických i anorganických kalů a je z nich spíše semeniště infekce než cokoli jiného. Kdo byl na vojně zase ví, jak chutnají “desinfekční tablety” a je mu jasné co s něčím tak odporným udělá negramotný člověk. V úvahu by tedy nejspíše mohla  připadat solární dezinfekce. Sluneční záření obsahuje UV paprsky o vlnové délce 286–400nm a ty mají mikrobicidní účinek.

 

Nejjednodušším dostupným zařízením je plastová láhev naplněná vodou ponechaná na přímém slunci. Zkuste ale, když máte žízeň, čekat 5 hodin. Nehledě na to, že občas je také zataženo. Nakonec už zbývá jen tradiční přelití vody přes podolek ženské „sukně“, jak to občas tamní kuchařky dělají, když chtějí, aby jim v polévce neplavaly breberky. Uvážíme-li rozměr bakterií a velikost ok na látce, tak to jako prevenci před bakteriální infekcí brát vážně nemůžeme. Je nelogické, aby makové zrníčko neprošly dírami velkými jako autobus. Opak je ale pravdou.

 

 

Cholera

Zvětšit obrázek
Sárí je vhodná do slamů… (Kredit: LenR)

Cholera je nemoc, která propuká až po pozření určité dávky infekčního agens. Klinické problémy nastanou při pozření 103 - 106  vibrií. Dávka musí být relativně velká, neboť tyto bakterie nesnášejí kyselé prostředí žaludku a mnoho jich cestou zahyne. Pokud se jim barieru žaludku podaří překonat a ve zdraví se dostanou do tenkého střeva, začnou se množit a produkovat toxin zvaný choleratoxin. Pak už jde všechno velmi rychle, doslova všechno a ztráty vody při tom mohou být až 25 litrů za den!

 

Matlab
Řadu let již vědci sledují oblast v okolí Dhaky s hojným výskytem cholery, venkovskou oblast Matlab. Jde o místo severně od ústí řeky Gangy, takové lidské mraveniště s půl milionem obyvatel přezdívané bangladéšské semeniště nemocí. Právě zde se vědci rozhodli prověřit dopad různých preventivních opatření, včetně zmíněného návratu k tradici jednoduché filtrace vody přes kus oděvu. V tamních končinách je zvykem, že se o zásobování domácnosti vodou starají výhradně ženy a bývalo tam kdysi dobrým zvykem zde vodu cedit přes kus „spodničky“ (spodní vrstvy sárí).


 

Zvětšit obrázek
… i do společnosti.

Po pěti letech vědci znovu vyhodnotili infekční situaci v této přelidněné oblasti a sledovali jak tamní lidé vodu upravují a zda to má nějaký efekt. Kriteriem byl výskyt cholery. Celkem sledovali 7 233 venkovských žen. Všechny zajišťovaly vodu pro domácnost. Ukázalo se, že 31 % z nich vodu filtrovalo a z těch 60 % jich k tomu používalo právě svůj oděv. Statistika jasně ukázala, že ženské šaty dokážou držet infekci na uzdě a že z této praktiky mají prospěch i ti, kteří sami vodu nefiltrují, ale mají to štěstí, že jejich sousedé tak činí. Je asi zbytečné dodávat, v čem takový prospěch spočívá a proč je dobré mít souseda bez průjmu.   

 

 

Vibria
Původci cholery - vibria jsou symbionty sladkovodních korýšů a jsou jakousi přirozenou mikroflórou planktonu. V jednom takovém hostiteli jich může být 103 - 104  . To je důvod proč obyčejná filtrace přes látku sníží množství vibrií ve vodě o dva řády. Vícero vrstev látky účinnost ještě zvyšuje. Jedna až tři vrstvy (podle způsobu tkaní a materiálu) odstraní z vody okolo 90 % bakterií. I když rozdíl při použití dvou a třech vrstev nebyl v laboratoři pozorován, vědci přesto doporučují přeložit ženám „spodničku“ tak, aby vytvořila čtyři vrstvy. Takové řešení by u bavlněného sárí neměl být problém (jde totiž o pruh látky většinou 5,5 metru dlouhý). Podle laboratorních testů by takové opatření mělo odstraňovat až 99 % zárodků cholery.


Jenže teorie a praxe bývají odlišné a proto se také konal tento výzkum. Část prověřování reality se odehrála na třech venkovských lokalitách. V jedné vesničany nabádali k návratu ke zvyku vyžívat tradiční sárí, v druhé rozdali nylonové filtry a vysvětlili jak s touto moderní vymožeností zacházet. Třetí lokalita zůstala „nepoučená“ a tamní komunita sloužila jako kontrola.

Vedoucí týmu Ritu R. Colwellovou ale výhody nošení sárí zřejmě moc přesvědčily.

Ve všech případech šlo nejméně o 15 000 sledovaných osob a oblast byla pod dohledem zdravotníků, bedlivě sledujících každý klinický případ nemocničního ošetření. Cholera v prvních dvou případech klesla o padesát procent. V komunitě používající drahé filtry překvapivě bylo nakažených o něco více než v té, kde ženy využívaly jen své šaty. I když v laboratoři sárí odstraňovalo 90 – 99 % choroboplodných zárodků, počet nemocných cholerou klesl „jen“ o polovinu. I to je ale obrovský úspěch a primitivní metodu to nikterak neznevážilo, naopak.

Vědce hlavně zajímalo, jaké následky jejich školení a propagace filtrování vody v lidech zanechala a tak se po pěti letech vrátili, aby si to ověřili. Zjistili, že všechny skupiny si své praktiky víceméně ponechaly. Jak ty, co jim byla znovu vštípena výhoda dodržování tradice, tak ta, co si osvojila používat moderní technologii nylonových filtrů. Své „nicnedělání“ si ale uchovala i skupina třetí, nepoučená.

 

A závěr? Není nad staré dobré sárí - je neustále po ruce, použití nevyžaduje žádné školení, může si ho dovolit každá domácnost a funguje stejně, ne-li lépe, jako drahý výkvět moderní technologie - mikrofiltry. Raději ale nebudeme domýšlet co se stane, až  indické a bangladéšské krásky ve snaze být „in“ se nasoukají do popnutých texasek. 

 

Pramen: International Centre for Diarrhoeal Disease Research, Bangladesh

Datum: 23.05.2010 13:55
Tisk článku

Alimentární infekce - Vacek Václav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 150 Kč
cena: 150 Kč
Alimentární infekce
Vacek Václav

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace