Jak si naše bakterie povedou na Marsu?  
Zajímavý experiment s bakteriemi E. coli a Serratia liquefaciens v marťanském prostředí ukazuje, že naše obavy z bakteriální nákazy Marsu jsou zatím poněkud liché. Pokud chceme Mars osídlit pozemským životem, měli bychom se rozhodně víc snažit.

 

Zvětšit obrázek
Mars pohledem sondy Phoenix. Jsou tu někde bakterie? Kredit: NASA, JPL, Caltech.

Ať se to někomu líbí nebo ne, planeta Země je planetou bakterií a archeí. Je jich opravdu hodně a na Zemi prakticky není prostředí, kde by nemohly existovat, ani metabolismus, který by nedovedly provozovat. Zároveň jsou odolné, některé dokonce extrémně odolné.

Zvětšit obrázek
E. coli. Těší se na Mars? Kredit: Eric Erbe, Christopher Pooley, USDA, ARS, EMU.

Třeba slavný deinokok, přezdívaný Conan the Bacterium, vydrží extrémní ionizující radiaci, ultrafialové záření, vyschnutí anebo působení silných chemických činidel. Není zcela vyloučeno, že se mikroorganismy nenápadně trousí ze Země do okolního kosmického prostoru. Jistou popularitu si dokonce stále drží poněkud komplikovaná a nevěrohodná představa panspermie, podle níž náš život nevznikl na Zemi, ale přišel z odněkud z vesmíru.

 

 

Otázka odolnosti mikroorganismů v kosmickém prostoru je ale každopádně docela vzrušující. Pokud se něco nepokazí, tak by v tomto směru měl udělat jasno experiment Living Interplanetary Flight Experiment, zkráceně LIFE, který připravuje nezisková a nevládní skupina Planetary Society. Projekt LIFE bude součástí ruské mise Phobos Grunt, která by měla v roce 2011 odstartovat na průzkum Marsu a především marťanského měsíčku Phobos, z něhož by v případě úspěchu měla přivést vzorky hornin. Modul LIFE bude extrémně odolná kapsule o hmotnosti maximálně 100 g, která bude obsahovat baňky s vybranými živými organismy. Jako první pasažéři k Marsu poletí bakterie (deinokok, bacilus), archea (haloarkula, metanotermobakter, pyrokokus), pivní kvasinka, semena huseníčku a zázračně odolné želvušky. Po třech letech se uvidí, jak reálné je cestování živých organismů kosmickým prostorem, pokud ovšem celá mise skončí úspěchem.

 

 

Je zvláštní, že přes nejistotu ohledně životaschopnosti bakterií ve vesmíru trpí lidé v NASA i jiných vesmírných agenturách neskrývanou posedlostí z meziplanetární nákazy bakteriemi. Ohánějí se takzvaným principem planetární ochrany (planetary protection), přičemž se komplikovanými sterilizacemi kosmických lodí snaží ochránit jiné planety před pozemským životem a zase naopak Zemi před mikroorganismy cizího původu.

Zvětšit obrázek
Modul LIFE pro misi Phobos Grunt. Kredit: The Planetary Society.

Vzhledem ke schopnostem pozemských organismů i k trvalému dešti kosmického prachu i větších těles z vesmíru na Zemi jsou svým snažením podobní proslulým rumunským pohraničníkům, kteří za tučný poplatek nutili cizince projíždět bazénem špinavé břečky a říkali tomu ochrana životního prostředí. Je na vině nemírná konzumace sci-fi thrilerů nebo lobby firem provádějících sterilizaci?

 

Zvětšit obrázek
Létá život vesmírem? Kredit: Silver Spoon Sokpop, Wikipedia.

 

Fóbie z meziplanetární kontaminace a úvahy o panspermii stály i v pozadí zajímavé studie týmu Andrewa Schuergera z Kennedy Space Center a University of Central Florida. Badatelé se rozhodli ověřit, jak dvě známé gama proteobakterie obývající navzdory snahám o sterilizaci kosmické lodi – kultovní Escherichia coli a spolu s ní Serratia liquefaciens, snášejí nasimulované prostředí odpovídající podmínkám na povrchu Marsu. Obě bakterie byly testovány na půdě odpovídající povrchu Marsu po 7 dní v nízkém atmosférickém tlaku, v lázni ultrafialového záření, za různých teplot a také různé míry zasolení.

 

Bakteriím se celkově příliš nedařilo. Zdá se, že v těchto podmínkách nejsou schopné zvyšovat své počty a jejich přežívání bylo významně snižováno kombinovaným vlivem vysychání, UV záření, velkého zasolení a nízkého tlaku. Badatelé usuzují, že E. coli by byla schopná na povrchu Marsu nějaký čas vydržet, ale ne se množit, a to jen pokud by byla chráněná před UV zářením například tenkou vrstvou prachu.

 

 

Výsledky Schuergerova týmu naznačují, že s meziplanetární nákazou to nebude zase tak žhavé. Na druhou stranu, pozemské mikroby není radno podceňovat. Jistě nebudou sedět na Marsu jako pecky a čekat na smrt.

Zvětšit obrázek
Hlavně bez bakterií. Úzkostlivá příprava robotické paže sondy Phoenix. Kredit: NASA/JPL/UA/Lockheed Martin

Není vyloučeno, že si časem najdou vhodné mutace, které jim umožní na Rudé planetě prorazit. Proč by nám to ale mělo vadit? Exobiologové trnou hrůzou, že by jim pozemští mikrobi mohli zničit místní marťanský život, v jejich představách zřejmě velmi choulostivý a neduživý. To je velmi nepravděpodobné, byť jistě smutné, případné vítězství pozemských bakterií na Marsu by ale pro exobiology bylo také ohromně inspirující.

 

 

Pramen:

Applied & Environmental Microbiology 76: 2377-2386¨

ScienceDaily 27.4. 2010.


 

 

 

 

Datum: 01.06.2010 20:47
Tisk článku

Související články:

Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série     Autor: Jan Špaček (19.01.2023)



Diskuze:

Fosilie na Marsu

Igor Turecek,2010-06-05 12:59:59

Po dosednutí vozítek Spirit a Opportunity na Marsu jsem hledal informace o vodě na Marsu. Všichni si jistě pamatujeme na kapkovité útvary na fotkách z Marsu, které mohly vzniknout pouze prouděním velkých mas vody. Nalezl jsem ale něco jiného, co mě skutečně shodilo ze židle - fosilie. Jak jsem pak zjistil, nebyl jsem první, ani druhý, ani třetí kdo si toho všiml. A pravděpodobně jsem neskončil ani pátý v pořadí světového žebříčku. Ale do té první desítky jsem se asi vešel. Jak by řekli Smoljaci a Svěráci: Pokud se člověk sám nepochválí, tak to za něj nikdo neudělá. Osel moje články o fosiliích na Marsu systematicky a zásadně odmítal. Nuže čtenáři, posuďte sami:

http://hledani.gnosis9.net/view.phpcisloclanku=2006110003
http://hledani.gnosis9.net/view.phpcisloclanku=2009120019
http://hledani.gnosis9.net/view.phpcisloclanku=2010020009

Odpovědět


Igor Tureček

Pavel Foltán,2013-09-19 18:13:56

Pane Turečku,
trochu jsem se porozhlédl po vámi zmiňovaných stránkách http://gnosis9.net/ a zároveň si tam přečetl tři vaše články.
Maně vy vyvstalo na mysli slovíčko mašíbl.
Vůbec se Oslovi nedivím, že je odmítl ke zveřejnění.
Mrzuté je, že nedokážete ani správně napsat adresu k vašim článkům tak, aby to nevyhazovalo hlášku "404 Not Found".

Odpovědět

Jmenem civilizace!

Martin Jahoda,2010-06-02 09:18:19

V momentě kdy se vyplati těžit nerosty ve vesmiru, bude platit heslo, které jsem dal do nadpisu:"Jmenem civilizace!" A už v momentě vesmirne turistiky na jiná tělesa terramorfing nikdo nezastaví.

Odpovědět


Jaroslav Záruba,2010-06-02 16:51:59

No snad máš pravdu.

Odpovědět

Trochu OT (smutná) úvaha

Jaroslav Záruba,2010-06-02 00:38:41

Za smutný považuji (dle mého) fakt, že i kdybychom náhodou nalezli planetu vhodnou k osídlení, pravděpdobně se na ni budeme jen koukat. Pokud by v tu dobu v naší společnosti vládla hloupost tak sebevědomě jako dnes, eko-lunatici budou dělat vše proti tomu, aby člověk takovou planetu pojal za svou: "V zájmu ochrany původních mikroorganismů".
Typickým příznakem dnešního "eko"-uvažování je tvářit se vůči přírodě pokorně, ale přitom člověka nad ni vyvyšovat jako něco zvláštního, na co se přírodní zákony nevztahují. Takže jakékoli ovlivnění životního prostředí člověkem je zhusta onálepkováno jako "ničení přírody". (Přesto, že své okolí ovlivňuje každý druhý organismus.)

Podle eko-lunatiků člověk na šíření svého druhu s největší pravděpodobností nemá vůbec "právo". Proto považuji "terraforming" za neprůchodný, dokud těm 'dětem' bude společnost dopřávat sluchu.

Odpovědět


pohľad z druhej strany

Martin Smatana,2010-06-05 13:06:12

Na Váš príspevok do diskusie si iste všetci spomenieme, keď Zem obsadia mimozemšťania a začnú nás vyvražďovať a meniť Zem podľa svojich potrieb, lebo si tak budú uplatňovať "právo" na šírenie svojho druhu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz