:: OSEL.CZ :: - NOAA: teplota utěšeně stoupá, v Atlantiku bouře, Pacifiku klid
NOAA: teplota utěšeně stoupá, v Atlantiku bouře, Pacifiku klid  
Z globálního hlediska je letošní jaro teplejší, duben byl prý extrémní. V Pacifiku se bude tvořit více subtropických bouří a hurikánů, v Pacifiku zase méně.

Zvětšit obrázek
Mapa teplotních anomálií pro březen 2010. Jde o znázornění rozdílů v jednotlivých oblastech světa vzhledem na březnový průměr vypočtený z 30leté „normální periody“ 1971 – 2000. Kredit: NOAA

Možnosti známých amerických velkých výzkumných organizací jsou v našich končinách světa téměř nepředstavitelné. A není to jen gigant NASA. Do popředí povědomí světové veřejnosti se s kauzou globálního oteplování dostává zkratka NOAA - National Oceanic and Atmospheric Administration, tedy Národní úřad pro oceán a atmosféru. Je organizační složkou Ministerstva obchodu Spojených států amerických. Roční rozpočty se pomalu ale jistě šplhají nahoru a pro příští rok návrh předložený prezidentskou kanceláří počítá s 5,6 miliardy dolarů. Ve hře o globální oteplování jde o hráče číslo 1 s nejlepším technickým vybavením, počínaje pozemními stanicemi, přes průzkumné lodě, letadla až po satelity. Data získává z více než 200 zemí světa.

Zvětšit obrázek
Mapa teplotních anomálií pro duben 2010. Kredit NOAA


Mrazík: „Teď už je ti teplo, milé děvče?“
Nastěnka: „Teplo, Mrazíčku. Teplo, dědečku.“

Kdyby se vám zdálo, že je nějak chladno a budete se chtít ohřát, pak stránky NOAA jsou pro to ideální. Na nich se dovíte, že letošní rok potvrzuje oteplovací trend a že duben byl extrémně teplým a o 0,76 °C přesáhl svůj průměr za posledních 30 let 20. století. Byl (po zohlednění teploty povrchu souše i oceánů) nejteplejším dubnem od roku 1880.
Březen na tom nebyl vůbec lépe, ten byl prý "globálně" o 0,77 °C teplejší, než je jeho dlouhodobý průměr.

Zkompletujme si ještě leden a únor. Oba první měsíce v roce byly podle údajů NOAA nadnormální o 0,6 °C nad své průměry z let poslední třetiny 20. století.


A teplo by nás mělo sužovat i nadále. K Američanům se ve varovných předpovědích přidali i Britové z Met Office (Britské národní meteorologické služby), kteří zvěstují, že tento rok má více než 50% šanci být tím nejteplejším na dosavadních záznamech (“This year has more than a 50% chance of being the warmest on record”).

Zvětšit obrázek
Mapa oblastí tropických cyklonů. Kredit: Martin Walz/National Geographic

Atlantik bouřlivější, Pacifik naopak klidnější

Tropické cyklóny vznikající v subtropickém pásmu mají svá oblastní pojmenování – cyklón, tajfun, hurikán. Poslední označení se používá pro tropické cyklóny, které vznikají v Atlantiku a východním Pacifiku a představují potenciální hrozbu pro jih severoamerického kontinentu. Obávanější jsou zejména ty atlantické, směřující z oceánu na pevninu. Je celkem logické, že se NOAA snaží o dlouhodobé předpovědi i když není radno se ptát, jestli je to i racionální. Ohrožené oblasti musí být na nebezpečí připraveny bez ohledu na prognózu. Vznik a pohyb těchto gigantických vzdušných vírů se s nijakou relevantní přesností dlouhodobě předpovědět nedají. Pro letošní sezónu hurikánů NOAA vydala dvě prognózy. Podle jedné by měla být v Atlantiku nadprůměrně intenzivní, zatímco podle druhé bude v Pacifiku pokojnější a méně bouřlivá .


V subtropické oblasti západního Atlantiku půlletá sezóna hurikánů „oficiálně“ začala včera a podle prognóz s pravděpodobností 70 % by se v jejím průběhu mělo rozpoutat 14 až 23 známých a pojmenovaných bouří s maximální rychlostí větru 63 km/h, z nichž minimálně 8 a maximálně 14 by mělo dosáhnout kategorie hurikánů s rychlostí větru až 119 km/h. Z této skupiny 3 až 7 hurikánů by se mělo řadit mezi „major“, tedy velké nebo závažné, při kterých vítr šílí rychlostí minimálně 179 km/h.
Uvedené horní odhady přesahují průměr o hodnotu 11 u silných bouří, 6 u hurikánů a 2 u velkých hurikánů.


Co podporuje tuto prognózu? Po současném rozpadu začátkem roku probuzeného jevu El Niño (který je spojený s nárůstem teploty povrchových vod v rovníkových oblastech východního Pacifiku) se očekává, že „větrné nůžky“ - vertikální i horizontální rozdíl v rychlosti proudění atmosférických mas - budou slabší a tak „nerozstříhají“, nebo spíše nerozfoukají vznikající bouřková jádra (jak tomu bylo v roce 2009).
Dalším hnacím motorem podporujícím vznik hurikánů by měla být vyšší teplota povrchových vod Atlaniku – o asi 2 °C nad dlouhodobý průměr.
A do třetice nejpádnější argument – za posledních 15 let bylo 8 sezon nadprůměrně intenzivních, což očekávání výrazně ovlivňuje.

Zvětšit obrázek
28. srpna 2005 dosáhl nad Mexickám zálivem známý hurikán Katrina kategorii 5. Vítr dosahoval rychlost 282 km/h. Snímek pořídil NOAA satelit GOES. Kredit: NOAA


Na druhé straně je se tříčtvrtinovou pravděpodobností věštěna klidnější sezona hurikánů pro Pacifik, kde začala před 2 týdny a potrvá do 30 listopadu. Jenom s asi 5procentní šancí bude tomu naopak a v této oblasti se přece jenom vyskytne více bouří a hurikánů, než obvykle. Tento málo pravděpodobný scénář by mohlo naplnit probuzení La Niñy, která souvisí s ochlazením povrchových vod rovníkové oblasti východního Pacifiku – působí jako anti-El Niño. „Děvčátko“ by obě předpovědi – pro Atlantik i Pacifik - mohlo obrátit doslova vzhůru nohama.

I pro oblast Tichého oceánu se předpověď člení na 3 kategorie. Bouří by se mělo vytvořit 9 až 15, z toho 4 až 8 se sílou hurikánů, maximálně tři v kategorii „major“. Pro porovnání: průměrné počty pro pacifickou oblast jsou 15 – 16 bouří, z toho 9 hurikánů a z nich 4 – 5 z kategorie velmi nebezpečných.

Východopacifické bouře ale i tak převážně směrují na západ, nad otevřené moře a někdy zasáhnou oblast Havajských ostrovů. Výjimečně se vydají na severovýchod a zaútočí na pobřežní oblasti Kalifornie a přinesou nejen silný vítr, ale i očekávané letní deště.


Dodatek

Když člověk pátrá po síti, hledajíce informace pro porovnání klimatických údajů, zakopne o zajímavou nesrovnalost – rozdílná období pro výpočet průměru, ke kterým se vztahují porovnávané hodnoty. IPCC se podřídilo takzvané „normální periodě“, počítané za 30leté období 1961-1990, kterou stanovila Světová meteorologická organizace WMO. K průměru z této periody vztahuje i známé alarmistické grafy a zprávy.

Tuto periodu bere jako základ pro porovnávání teplotních rozdílů i Úsek meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.


V článku uvedené grafy a data z NOAA se vztahují k 30letému období 1971 – 2000. Čili o deset let posunutého k současnosti vzhledem k standardu WMO.


Opačný směr – posun 30letého srovnávacího období o deset let zpátky - si zvolili na Slovensku. Při hledání údajů o prvních měsících letošního roku internet nabídne analýzu vztaženou k „dlhodobému priemeru (DP) z obdobia 1951 – 1980“.


Kdyby měl někdo zájem si pohrát s porovnáním grafů z dlouhodobých (více jako 200 letých) pozorování v různých městech Evropy, nabízí to stránka Climatereason. Tento pramen chce upozornit na rostoucí efekt „městského ostrova“ v závislosti na jeho postupném zvětšování, jak přibývalo obyvatelstvo. Což potvrdila i měření městských meteorologických stanic. Že město vytváří své vlastní mikroklima prokázalo již vícero studií, mezi nimi i rozsáhlý průzkum iniciovaný Světovou zdravotnickou organizací WHO (byl zaměřen na zhoršení letních vln tropických veder v prostředí městského mikroklimatu).



Zdroje: stránky NOAA (odkazy v textu)

Datum: 02.06.2010 09:12
Tisk článku

Sběratel žárovek ? Hurikán - Cervenka Jarda
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 59 Kč
cena: 55 Kč
Sběratel žárovek ? Hurikán
Cervenka Jarda

Diskuze:

tak nevím...

Evžen Oněgin,2010-06-07 14:35:02

"V Pacifiku se bude tvořit více subtropických bouří a hurikánů, v Pacifiku zase méně."

Tak méně, nebo více? A předpověď pro Atlantik...?

Odpovědět

Škoda, že žádné oteplování není

Pavel Kolar,2010-06-02 21:46:08

Já bych ho naopak uvítal. I více CO2 v ovzduší. Přírodě se vždy daří v teple s dostatkem stavebního materiálu a následně celému potravnímu řetězci. Apropó, máte rádi 7 měsíců zimy, nebo raději léto, byť 1 měsíc?

Odpovědět

Že si města vytvářejí

Tomáš Bartoň,2010-06-02 18:21:42

své vlastní počasí, nemusí potvrzovat žádné studie, to je dávno jasné každému kdo aspoň pár let žil v Č. Budějovicích. Spojení terénní konfigurace kotliny spolu s městskou aglomerací je drsná kombinace nespočtem atmosférických jevů oplývající :-))

Odpovědět

Tedy

Barak Obava,2010-06-02 13:57:03

ten "dlouhodobý" průměr mne rozesmál. Ono je to celkově hodně úsměvné, strašit oteplováním na planetě, která se posledních pár milionů let potácí v dobách ledových. Já teda doufám, že se oteplí ;-)

Odpovědět


:)

Dagmar Gregorova,2010-06-02 15:46:28

to je právě ten problém... jak na desetinu stupně zjistíte průměrnou teplotu třeba za tisíc let, když to, co se dnes měří se i tak porovnává s obdobím, kdy "stejnost" měření je diskutabilní. A teď se žongluje s desetinami, protože je nutné vydat několik varování do roka, tak každá setina je dobrá...
To, co bych ráda, abyste mezi řádky našel, je "nebezpečí monopolu na informace" (přístup jenom k již zpracovaným datům) ... a nevím, jestli to není pro vědu nebezpečnější, než samotné oteplování...
Právě pro "climagate" je to typické.

Odpovědět


Statistika

Stanislav Brabec,2010-06-04 09:50:03

Nás na statistice učili, že průměr lze sice spočítat libovolně přesně, ale že nás to nemá svádět k tomu, abychom si mysleli, že ty číslice mají nějakou vypovídací hodnotu, pokud tomu přesnost měření vstupních hodnot neodpovídá.

Příklad: Dáte 100 zedníkům změřit zeď metrem, který ukazuje jen centimetry. Pak spočítáte průměr. Průměr je na desetiny milimetru. Znamená to, že jsme délku zdi změřili na desetinu milimetru přesně? Ne, neznamená!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace