Jed z mořské houby prospívá smrkům  
Čeští vědci zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, zlepšuje
kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Rostlinné zárodky (embrya) se v přírodě vyvíjejí z oplozeného vajíčka v semeni. Biologové však vypracovali i postupy, jak v laboratoři připravit embrya z kultury tělních buněk. Z jediné rostliny lze získat tisíce potomků, kteří jsou geneticky víceméně shodní. Technologie se již prakticky využívá: například při množení vánočních stromků nebo stromů, jejichž dřevo má optimální vlastnosti pro zpracování v papírnách.

 

Zvětšit obrázek
Zárodky smrku ztepilého vypěstované z buněčné kultury. Vzorek vpravo byl ošetřen latrunkulinem B, vzorek vlevo nikoliv. Po působení latrunkulinu B je zárodků méně, jsou ovšem lépe vyvinuté. Foto Zuzana Vondráková, Ústav experimentální botaniky AV ČR.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky AV ČR dlouhodobě studují vývoj zárodků smrku ztepilého – naší nejdůležitější dřeviny. Nyní zjišťovali, jaký vliv na embrya smrku pěstovaná v buněčné kultuře má latrunkulin B. Jde o prudký jed: ve vysokých dávkách je pro buňky smrtelný.

 

Biologové ovšem zjistili, že v menších koncentracích zabíjí především embrya, která se v kultuře vyvíjejí opožděně. Ta pokročilejší přežijí, a jejich růst je dokonce urychlen. Zárodků je nakonec méně, jsou ale lépe vyvinuté a lépe klíčí.Latrunkulin B tedy připomíná zahradníka, který jednotí rostlinky a na záhoně nechává jen ty největší.

„Objevili jsme nový způsob, jak zdokonalit přípravu zárodků jehličnatých dřevin v laboratorních podmínkách. To je dobrá zpráva i pro komerční pěstitele. Myslím, že jsme na dobré cestě k budoucímu praktickému uplatnění našich poznatků,“ říká doktor Martin Vágner z ÚEB. Jak přesně působí jed z mořské houby na smrková embrya? Klíčové je, že ničí buňky v takzvaném suspenzoru. Suspenzor je jakýsi „ocásek“ připojený k vlastnímu zárodku. Vyživuje mladé embryo, ale později může brzdit jeho další vývoj.

 

 

Zvětšit obrázek
Zárodky smrku ztepilého po dvou týdnech klíčení. Vlevo rostlinky získané běžným postupem z buněčné kultury. Vpravo rostlinky z kultury, která byla ošetřena latrunkulinem B. Ty klíčí lépe, což je dobře patrné na délce jejich kořenů. Foto Zuzana Vondráková, Ústav experimentální botaniky AV ČR.

Dobře načasované přidání  atrunkulinu B zlikviduje suspenzory právě ve chvíli, kdy je nejvyvinutější zárodky už nepotřebují. Naopak opožděná embrya bez nich odumřou, protože nejsou dostatečně vyživována. V každé rostlinné i živočišné buňce je síť bílkovinných vláken zvaná cytoskelet. Je to vnitřní „kostra“ nepostradatelná pro život buňky. Latrunkulin B poškozuje jednu složku cytoskeletu – vlákna tvořená bílkovinou aktinem. Aktinu je v rostlině více druhů. Jak odhalili badatelé z PřF UK a ÚEB, v suspenzoru se vyskytují takové druhy aktinu, které jsou obzvlášť náchylné k „otravě“ latrunkulinem B. To vysvětluje, proč jed přednostně zabíjí právě tyto buňky.



Originální článek je dostupný zde: The role of actin isoforms in somatic embryogenesis in Norway spruce, Kateřina Schwarzerová, Zuzana Vondráková, Lukáš Fischer, Petra Boříková, Erica Bellinvia, Kateřina Eliášová, Lenka Havelková, Jindřiška Fišerová, Martin Vágnera Zdeněk Opatrný. http://www.biomedcentral.com/1471-2229/10/89

Autor: Redakce
Datum: 15.07.2010 12:30
Tisk článku

Tajná řeč stromů - Thoma Erwin
 
 
cena původní: 370 Kč
cena: 311 Kč
Tajná řeč stromů
Thoma Erwin

Diskuze:

to zas někdo objevil Ameriku

Tomáš Hluska,2010-07-15 20:13:35

V Olomouci používají explantátové kultury už dávno pro produkci okrasných rostlin ve velkém.

Odpovědět


S Amerikou se pletete

Jan Kolář,2010-07-15 21:55:09

Jistě, explantátové kultury se používají už pár desítek let. Nejen v Olomouci, ale všude po světě. Množení jehličnanů způsobem popsaným v článku (tzv. somatická embryogeneze) je trochu specifický postup - stručně a populárně popsáno např. tady: http://www.ueb.cas.cz/cs/content/rostliny-s-hvezdickou.
Ale použití latrunkulinu B k vylepšení kvality embryí je novinka. Od autorů výzkumu vím, že i je samotné překvapilo, co s tou buněčnou kulturou dělá.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace