Rozruch kolem zplanělé GM řepky  
Objev populací zplanělé geneticky vylepšené řepky kolem cest v Severní Dakotě rozvířil letní debaty o nebezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin. Máme se opravdu bát strašlivých superplevelů, které pohřbí naši ustrašenou civilizaci?

 

 

Zvětšit obrázek
Meredith Schaferová v řepce, nepochybně geneticky vylepšené. Kredit: University of Arkansas.

Sláva ropného úniku v Mexickém zálivu zvolna pohasíná a tak se v letní sezóně vědeckých novinek začínají vytahovat osvědčená témata, jako jsou třeba zdivočelé geneticky modifikované rostliny. Po mnoha serverech se jako požár šíří poplašná zpráva, že v USA byly poprvé nalezeny planě rostoucí geneticky modifikované rostliny. Cože se to ale za Velkou louží vlastně stalo?

 

Zvětšit obrázek
Krajina s řepkou. Kredit:. Flickr/8#X

Pro Evropana každodenně zpracovávaného důkladnou protigenetickou propagandou nevládních skupin i evropských úředníků bude znít asi dost zvláštně, že v Americe už dávno zvítězila geneticky upravená řepka. Pěkně to ilustruje wikipedický údaj, podle něhož představuje 80 procent řepky pěstované v klimaticky příznivé části západní Kanady geneticky modifikované typy. Jinak řečeno, GM řepka je v Americe úplně všude a není to nic divného. Zároveň každý, kdo pozná řepku, na což člověk rozhodně nemusí být tvrdě trénovaný specialista, jistě dobře ví, že řepka k smrti ráda zplaňuje. I v českých zemích velmi nadšeně a hojně lemuje snad každou silnici a chodník. Okraje cest očividně vyhovují její nátuře a zemědělci trousí její semena kudy chodí a jezdí.

 

Meredith Schaferovou, studentku University of Arkansas nedávno napadlo, že se s kolegy projede po celkem 5400 kilometrech silnic amerického státu Severní Dakota a prozkoumá populace řepky, které cestou najde. V pravidelných intervalech hledali populace řepky, které spolehlivě nemohli přehlédnout a na 46 procentech zastávek je opravdu nalezli. Sesbírali a nafotografovali celkem 406 rostlin ze zplanělých populací řepky, u nichž pak pomocí orientačního testu připomínajícího těhotenské testy zjišťovali, zda jsou nalezené rostliny geneticky vylepšené odolností vůči herbicidu. Vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná řepka je v USA normální a že pro řepku je normální zplaňovat, tak poměrně logicky odhalili, že 347 rostlin, čili 87 procent vzorků, podle testů vlastní buď EPSPS protein zodpovědný za toleranci ke glyfosfátu, známému jako herbicid Roundup anebo PAT protein, zajišťující odolnost vůči glufosinátu, komerčně přezdívanému LibertyLink. Ve dvou případech prý byly dokonce v jedné rostlině oba dva tyto proteiny současně, což údajně svědčí o úspěšném křížení. Ani to ale není pro řepku vůbec nic světoborného, běžné se kříží s desítkami dalších druhů brukvovitých rostlin.

 

Zvětšit obrázek
Kolumbijské vládní letadlo se snaží herbicidovat koku. Odnese to pravděpodobně jen okolní prales. Kredit: US Federal Government.

Schaferová a spol. oslnili svými výsledky na prezentaci posterů 95. výročního setkání Ecological Society of America v Pittsburghu a nejrůznější spolky pomlouvající genetiku budou jejich práci jistě dlouho a hlasitě citovat při každé příležitosti. Proč by to ale mělo být zajímavé?

Roundup od Monsanta. Kredit: Monsanto.

Odolnost vůči herbicidům je pro rostliny užitečná jedině v přítomnosti herbicidu. Na polích a kolem silnic má nějaký smysl, ale ochránci panenské přírody mohou být zcela v klidu. Odpůrci geneticky upravených rostlin odolných vůči herbicidům obvykle taktně zamlčují, že rostliny samotné se velmi nadšeně a spontánně stávají odolnými proti účinku herbicidů. Zemědělci by mohly vyprávět a věda zná četné příkladu evoluce odolnosti vůči nejrůznějším herbicidům. Čím lepší a účinnější herbicid, tím intenzivněji proti němu plevele vytvářejí rezistenci. Působí na ně totiž brutální evoluční tlak. Kdo není odolný, ten zemře v doslovném i evoluční smyslu slova. Potomstvo zanechají jenom odolné rostliny. Populace plevelů jsou vůbec nesmírně proměnlivě a schopné reagovat na nejrůznější změny prostředí. Pro jejich plevelný životní styl to je naprostá nutnost a zemědělci s tím nepochybně počítají. Boj s plevely se nedá vyhrát, příroda je vždycky hodně napřed.

 

Elegantní a velmi rychlý vznik odolnosti vůči Roundupu patrně zajistili i američtí bojovníci proti drogám, když v Kolumbii financovali ničení plantáží koky postřikem herbicidů. Kokoví farmáři během několika let podle všeho ze spontánně vzniklých odolných rostlin vypěstovali skvělou novou odrůdu koky jménem Boliviana Negra, které postřik Roundupem zajistí nikoliv záhubu, ale vyšší výnosy, protože na kokovém políčku zlikviduje plevele.

Zvětšit obrázek
Konec světa? Geneticky upravená řepka r. 2009 zplanělá v japonské prefektuře Chiba. Kredit: Seikatsu Club Consumers" Co-operative Union.

Kolem amerických silnic nepochybně rostou geneticky vylepšené řepky. Ale jejich odolnost vůči herbicidům není nijak výjimečná, nepřirozená nebo nebezpečná. Mediální poprask kolem nich je tudíž naprosto nepřiměřený. Genetická katastrofa ani superplevele nejsou na pořadu dne.

 

Pramen: University of Arkansas Newswire 6. 8. 2010, ScienceDaily 6. 8. 2010, Wikipedia (Canola, Boliviana negra).


 

 

 

 

 

 

Datum: 07.08.2010 17:15
Tisk článku

Botanicum - Broomová Jenny
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 404 Kč
Botanicum
Broomová Jenny
Související články:

Šetřit vodou se dá i úpravou průduchů rostlinám     Autor: Josef Pazdera (26.06.2019)
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti     Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně     Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)
Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru     Autor: Josef Pazdera (07.01.2019)



Diskuze:

kdo pozná řepku

Jan Hnojil,2013-04-26 03:23:45

já si myslím že to bude podobné jako s vydrou a tak podobně, že v čemkoliv žlutém vidí řepku, a nevadí že se tady pěstuje třeba i hořčice a jako plevel tady rostou desítky dalších příbuzných druhů,
nicméně možmá větší problém bude právě přímo na poli, že díky její odolnosti bude docházet k ještě většímu poškozování prostředí,
a taky by mě zajímalo, kolik lidí co tady vychvaluje gm-řepku, někde jinde se stejným zápalem brojí proti jejímu pěstování

Odpovědět

Třeba ?

Mojmir Kosco,2010-08-11 10:28:18

Třeba vlastní genetický výzkum ?

Odpovědět

Nejasnost

Josef Vyskočil,2010-08-10 14:56:38

cit:
Kokoví farmáři během několika let podle všeho ze spontánně vzniklých odolných rostlin vypěstovali skvělou novou odrůdu koky jménem Boliviana Negra, které postřik Roundupem zajistí nikoliv záhubu, ale vyšší výnosy, protože na kokovém políčku zlikviduje plevele.

neni mi jasne, jak je mozne ze koka se spontanne stala odolnou proti Roundupu ale plevele ktere s ni bezne rostou se odolnymi nestaly a ty postrik nici. Pritom vetsinou plevele jsou odolnejsi a prizpusobivejsi nez nejake slechtene odrudy.
Vysvetlovaly by to slova "podle vseho" ktere vyjadruji ze to neni zcela jiste a tak vlastne tato informace muze byt nepravdiva

Odpovědět


Možné vysvětlení

Richard Vacek,2010-08-12 12:15:14

Možná je to proto, že zatímco přeživší rostlinky koky si farmáři rádi předávali mezi sebou, s přeživším plevelem to nedělali a ničili ho dál klasickými postupy.

Odpovědět

ach jo

Jaromir Vrana,2010-08-09 00:02:41

jen se snazim najit spolecensky prijatelnejsi (snadneji obhajitelne) reseni. Mne samotnemu GM rostliny nevadi. V clanku zaznelo, ze byl zaznamenan uspech prirozenou cestou, tak jsem na to reagoval.

Odpovědět


chápu

Jan Konečný,2010-08-09 00:39:55

je mi 19 a taky nejsem světaznalý. odpovědi ostatních byly sice vtipné, ale jedinou smysluplnou vám poskytl Jan Špaček...

Odpovědět


pane Konečný

Tomáš Hluska,2010-08-09 19:28:35

on odpověděl rozumně i pan Jindra, ale co už.

Ostatní sice možná odpověděli podle Vás vtipně, ale celkem logicky (resp. v logice některých aktivistů.

Odpovědět

odpoveď panu Vránovi

Jan Špaček,2010-08-08 12:00:07

Protože když vnášíme jeden konkrétní gen, tak přesně víme, co se s rostlinou stalo a neovlivní to třeba výnosy. Kdybychom chtěli získat řepku postupným křížením s již odolnými příbuznými, tak by to trvalo mnohem déle a řepka by i poté měla část vlastností plevele (=pravděpodobně nižší výnosy, které by znamenaly nižší zisky pro farmáře a nutnost využívat větší plochu polí).

Odpovědět

nechapu

Jaromir Vrana,2010-08-07 22:16:30

Rozhodne nepatrim mezi odpurce GM, ale proc se misto GM repky nevyslechtila prirozenou cestou repka odolna na pesticidy podobne jako ta koka na jihoamerickych plantazich nebo onen nas plevel na poli? ;-)

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2010-08-08 12:00:31

Podle mě to bylo ekonomičtější, než 10 let náhodně šlechtit a stovkami lidí vyhodnocovat rostliny, než se najde ta správná.

Odpovědět


Taky to nechápu

Pavel S,2010-08-08 15:19:40

A taky nechápu proč kupovat oblečení v obchoďáku, když si můžeme za pomocí oštěpu ulovit nějaké zvíře, pazourkovým nožem ho stáhnout a sešrabat z kůže zbytky masa a tuku, vydělat ji pomocí popela a moče a pak si z ní kostěnným šídlem spíchnout něco slušivého.

Odpovědět


Pro Pavel S

Jaromir Vrana,2010-08-08 18:49:55

To je nestastne prirovnani, to byste musel delat sam a misto kazdeho nakupu. Repku vyslechtie jednou (jedno jakym zpusobem) a bezny zakaznik pro to nemusi 1x tydne behat po poli.

Ostatni nazory o casu, cistote a nakladech prijimam, ale tohle je mimo ;-)

Odpovědět


pane Vrana

Tomáš Hluska,2010-08-08 19:11:34

Zas tak scestné přirovnání to není.
Proč používat biotechnologie, když můžeme používat klasické šlechtění? A proč proč používat šlechtěné odrůdy, když můžeme použít plané druhy? Vždyť tak to přece příroda stvořila, tak proč to měnit, no ne? A proč vlastně něco pěstovat, když to můžeme i sbírat na louce? Kašlem na počítačem, všichni se pěkně vrhneme na louku a celých (už skoro) sedm miliard lidí bude sbírat kořínky, abychom se uživili :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace