Globální renesance jaderné energie na obzoru  


Science uveřejnil velkorysý koncept celoplanetární renesance jaderné energetiky. Strach z klimatu a ropného šoku už zřejmě přetlačuje obavy z jádra a nukleární zimy. Dočkáme se mobilních reaktorů s dlouhou životností a minireaktorů na jedno použití?

 

Zvětšit obrázek
Čínská jaderná elektrárna CANDU. Kredit: AECL, Wikimedia Commons.

Vztah moderní civilizace k jaderné energii vlastně nepřetržitě prochází dramatickým vývojem. Původně salónní záležitost několika nesrozumitelných fyziků upoutala pozornost vojenského průmyslu a tajných služeb, aby se po úspěšné likvidaci center nepřátelské mocnosti stala populárním palivem a zároveň spolehlivým strašákem moderní doby.

Zvětšit obrázek
Superphénix. Zatím největší rychlý množivý reaktor. 1982 terčem ekoteroristického raketového útoku, 1997 uzavřen z politických důvodů. Kredit: Yann Forget, Wikimedia Commons.

Úlek z několika fakticky nepříliš významných nehod, které svým reálným rozsahem zaostávají za jinými průmyslovými katastrofami, přiživil mysteriózní strach z jaderné konfrontace velmocí a jako výsledek dodnes přežívá úsměvný postoj, že jaderná energie zásadně ohrožuje životní prostředí. Zmatené zelené skupiny bojují proti jádru, které je ve skutečnosti zelenější, než oni sami.

 

 

Dny aktivistů připoutaných k jaderným reaktorům jsou už ale podle všeho sečteny. Obavu z jaderného zničení vystřídal neméně populární a možná ještě více mysteriózní strach z počasí, který odhaluje neudržitelnost protijaderného postoje. Časy se mění a pěkně to ilustruje i nový koncept blízké jaderné budoucnosti, který teď pro časopis Science sepsali britští odborníci Robin Grimes z Imperial College London a William Nuttall z Cambridge University. Je to vlastně cestovní mapa evoluce jaderné energie, která by se při respektu k lidskému zdraví i okolnímu prostředí měla stát klíčovým zdrojem energie pro planetární civilizaci nadcházejících desetiletí. V jejich představě by se měly odehrát dvě fáze této evoluce, přičemž v první z nich jaderné státy obmění svůj stávající jaderný park či prodlouží jeho životnost.

Zvětšit obrázek
Jako pevnost. Jaderná elektrárna Laguna Verde. Kredit: Exarkunmx, Wikimedia Commons.

Po uplynutí zhruba dvaceti let by se měla rozběhnout druhá fáze jaderné evoluce, během níž by se moderní jaderné technologie lavinovitě rozšířily do průmyslu a každodenního života všech zemí.

 

 

Podle Grimese a Nuttalla vedou obavy z klimatu, rozklížení energetické bezpečnosti a vyčerpání klasických zdrojů energie vcelku nevyhnutelně k veselé renesanci tolik zatracované jaderné energie, která zatím přes snahy mnoha vědeckých projektů zůstává nejreálnější variantou pro spolehlivý pohon civilizace. Autoři předpokládají, že kolem roku 2030 budou k energetické síti připojeny první jaderné reaktory nové generace, které budou využívat uranové palivo zhruba patnáctkrát účinněji oproti dnešním reaktorům. Upozorňují i na vývoj reaktorů s vyměnitelnými komponenty, jejichž životnost by mohla být až 70 let, přičemž současné reaktory pracují kolem 40-50 let. To by pochopitelně snížilo náklady a dál zvýšilo bezpečnost provozu takových reaktorů.

 

Zvětšit obrázek
Robin Grimes zády před reaktorem. Kredit: EPSCR.

 

Jaderné technologie jsou v dnešní době převážně velmi nemobilní. Grimes a Nuttall je oproti tomu vidí v blízké budoucnosti jako poměrně slušně pohyblivé. Lodě s instalovanými reaktory by mohly podle aktuální potřeby kotvit u velkých měst či průmyslových zón i v zemích, které dosud nemají vybudovanou solidní energetickou síť. Mobilní zdroje energie by ale jistě uvítaly i ty nejrozvinutější země. Ať chceme nebo ne, naše planeta je hodně neklidné místo a na různá překvapení tu nikdy nebude nouze. Grimes s Nuttallem zmiňují i velmi zajímavou technologii malých kompaktních reaktorů, které by fungovaly jako přerostlé jaderné monočlánky. Dodávaly by se naplněné palivem, fungovaly by několik desítek let a pak by se vracely výrobci, čímž by odpadlo zdlouhavé a problematické doplňovaní jaderného paliva. Prý by to mohl být i způsob, jak odříznout neatomové země od jaderného materiálu. Naskýtá se ovšem otázka, zda by nějaký prohnaný stát, silně toužící po jaderných hlavicích, opravdu nebyl schopen se do uzavřených reaktorů dostat, když už by je měl pod nosem na svém území.

 

 

 

 
Dokáže to? Kredit: Fox Broadcasting Company.

Na konceptu Globální jaderné renesance je sympatický důraz na investice do jaderného výzkumu a hlavně do vzdělávání nové generace jaderných inženýrů. Kvůli jaderné panice minulých desetiletí je jaderných specialistů málo a bez kvalitních lidí a myšlenek žádná renesance nebude. Taky by nebylo špatné zapracovat na obrazu jaderné energetiky v médiích. Neohroženým astronautem chce být skoro každý, Homerem Simpsonem v jaderné elektrárně asi málokdo. Na druhou stranu, s ohledem na nedávnou minulost civilizace východního bloku, lze opodstatněně varovat před přílišným oslněním dlouhodobými plány a přehnanou důvěrou v souznění cílů a snah významných států budoucnosti. Pokud můžeme vůbec něco vědět o světě za dvacet let, tak je to jistota, že vývoj civilizace nebude odpovídat našim dnešním představám. Můžeme vzít jed na to, že přijde překvapivý objev či událost, která nasměruje energetiku úplně novým směrem. Těžko říct, jaký bude osud jaderné energie, je ale moc dobře, že jsme ji nepohřbili v záchvatu protijaderné deprese.


Prameny:

ScienceDaily 12. 8. 2010, Science online 13. 8. 2010.



 

Datum: 13.08.2010 18:00
Tisk článku

Fyzika 5 pro základní školu Metodická příručka RVP - Tesař Jiří, Jáchim František
 
 
cena původní: 132 Kč
cena: 117 Kč
Fyzika 5 pro základní školu Metodická příručka RVP
Tesař Jiří, Jáchim František
Související články:

Temnota na druhou: Jsou černé díry z temné energie?     Autor: Stanislav Mihulka (12.09.2019)
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost.     Autor: Jan Kašinský (25.02.2019)
Možnosti využití geotermální energie     Autor: Jan Šafanda (18.12.2018)
Akumulace a regulace sítě     Autor: Vladimír Wagner (04.09.2018)
Jak vytěžit elektřinu z odpadního tepla?     Autor: Stanislav Mihulka (11.07.2018)



Diskuze:

Ja bych ten odpad...

Radek Cimr,2010-08-17 10:17:39

strilel do vesmiru ;)))

Odpovědět


Barak Obava,2010-08-19 12:36:35

Taková škoda! Rozhodně nikam nestřílet, nýbrž bezpečně uskladnit. Jednou se to bude hodit.

Odpovědět

Propaguji heslo

Barak Obava,2010-08-15 20:34:54

Jaderný minireaktor do každé rodiny! ;-)

Odpovědět

Palivo

Jan Konečný,2010-08-15 19:15:47

Nehledě na úsměvný obrázek Homera Simpsona : ) by mne zajímal nějaký článek na téma jaderného odpadu. Protože si myslím, že jaderný odpad je jedna z těch věcí, která kdyby zmizela (využila se či nebyla radioaktivní), nestálo by jaderné energetice téměř nic v cestě...

Odpovědět


Není to tak jednoduché

Milan Štětina,2010-08-17 09:05:21

I kdyby vyhořelé palivo nebylo radioaktivní (v laboratorních podmínkách už to lze. ale ve velkém je to zatím nákladnější než dlouhodobé skladování), pořád vám zůstane (chemicky) jedovatý oxid uranu (navíc rozpustný ve vodě, takže se snadno přenese na velké vzdálenosti na druhou stranu se rychle naředí). Dále je tu možnost havárie nebo teroristického útoku. Ono sice při součastné úrovni je pravděpodobnost úmrtí/poškození zdraví v důsledku jaderné havárie je o několik řádů menší než při automobilové nehodě, ale ty tisíce mrtvých najednou se krásně vyjímají ve zprávách, že. Taky by naše ekonomika nemusela utáhnout tolik přírodních parků (opravdu jsem se nespletl - kolem Černobylu sice pořád nemohou kvůli radioaktivitě bydlet lidi, ale žije tam spoustu vzácných druhů rostlin i živočichů) :-).
Ještě mi napadlo, že hledači spiknutí by mohly v pozadí klimaalarmismu najít nějaké projaderné lobisty. Trochu jim to lobovaní možná přerostlo přes hlavu, ale pevně věřím, že zvítězí rozum, tj. kombinace jaderné a fosilní energetiky v odůvodněných případech doplněnou o obnovitelné zdroje.

Odpovědět

Optimismus sdílím.

Radim Dvořák,2010-08-14 04:50:37

Specifický styl autora uznávám jako podnět k diskuzi.

Ad naplněné monočlánky - ono to tak v podstatě dnes funguje. Jen málo zemí si připravuje palivo ve vlastní režii. Ale zpětná rekonstrukce (reverse engineering) je možná na základě špionáže a všeobecně dostupných znalostí, nejlépe spolu se vzorkem.

Kéž zelení dneška zhynou a rozum zvítězí!!!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace