Žabka velikosti hrášku  
Nejmenší žábu Asie, Afriky a Evropy objevili v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo. Jde o nový druh k jehož charakteristice patří, že jeho příslušníci jsou menší než 15 milimetrů.

 

Zvětšit obrázek
Microhyla nepenthicola - nejmenší žába starého světa. (Kredit: Indraneil Das)

Minulý týden byl publikován článek v časopisu Zootaxa o žábě o níž vědci soudí, že by měla být nejmenší na starém kontinentu. Vedoucím objevitelského týmu je  Indraneil Das, který poprvé na titěrného tvora narazil na ostrově Borneo v září 2004 v národním parku Sarawak.

Zvětšit obrázek
I ti největší samečci mají jen něco přes dvanáct milimetrů. (Kredit: Indraneil Das)

Teprve nyní se letité monitorování tamního ekosystému a odhalení jejích zvláštního způsobu rozmnožování zúročilo. Obojživelník, jehož samičky jsou pod patnáct milimetrů a samci ještě menší, mohl být prohlášen za samostatný druh. 

 


U zrodu objevu nejmenší žáby stojí dvě věci – nadační fond Volswagenu a pozornost Dase, kterému kdysi dávno neušlo, že v muzejních exponátech něco nehraje - maličké žáby uváděné ve sbírkách jako „nedospělci“ známých druhů žab. Areál výskytu nově objevené mini žáby (Microhyla nepenthicola) je oblast Kubah a lokalita poblíž cesty vedoucí na vrchol hory Gunung Serapi. Nový druh byl pojmenován podle rostliny, která zde roste a na kterou jsou žabky odkázány. Jde o láčkovku soudečkovou (Nepenthes ampullaria). Domovem této masožravky jsou vlhké stinné lesy.  Aby v prostředí chudém na dusík nemusela živořit, vylepšuje si situaci lapáním všeho, co se opováží vlézt do jejích nálevkovitých pastí. Na vnitřní okraj těchto „soudečků“ si žáby ukládají svá vajíčka. Pulci po vykulení spadnou na dno láčky kde je tekutina, kterou si rostlina ve svém lapacím ústrojí udržuje k topení hmyzích vetřelců. Jde zřejmě o oboustranně výhodnou symbiózu s obojživelníky a pulci svými výkaly zcela jistě pomáhají rostlině řešit její potravinový deficit. Žabí drobotina zase těží z ochrany, kterou jim rostliny svými "mini-jezírky" dopřávají.

 


Ve skutečnosti nejde o zcela nový objev. Zmíněné žabky lze najít v muzejních sbírkách starých i sto let. Jsou však chybně zařazené. Také  Daseho týmu trvalo téměř sedm let, než si vědci byli zcela jisti, že jde o nový druh a objev publikovali.

 

 

Zde se můžete zaposlouchat do večerních zvuků přírody Bornea Na pozadí rozličného hmyzího "šumu" lze zaznamenat ostřejší skřehotavé volání roztoužených žabích samečků. Ač jsou jen 10,6 až 12,8 mm velcí, výdrž jim upřít nelze. Jejich chorál začíná při soumraku a končí až nad ránem. Nyní se Daseho tým chce zaměřit na nalezení živých žab Ansonia latidisca, jejíž zástupci byli spatřeni naposledy v roce 1950.

 

Dr. Indraneil Das, Institute of Biodiversity and Environmental Conservation

Zcela jistě lze z taxonomického hlediska o velmi zajímavý objev, bohužel se týká živočicha, jehož životní prostor je již ohrožen a na tristní situaci obojživelníků, z nichž celé třetině hrozí vyhynutí, toho tedy ani on moc nezmění.    

  Netřeba komentovat

 

Prameny:
Zootaxa 2571: 37–52 (2010)
Institute of Biodiversity and Environmental Conservation



 

Datum: 26.08.2010 11:41
Tisk článku

Žába a škorpion - Drnek Jan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 331 Kč
Žába a škorpion
Drnek Jan

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace