Rostlinu před mrazem chrání lipidy  
Chemici z University státu Michigen přicházejí s mechanistickou teorií ochrany rostlin před nízkými teplotami. Paradoxně možná přišli i na způsob, jak šlechtit rostliny odolné vůči suchu.


Tukové zásoby nás lidi chrání před chladem spolehlivě. U rostlin to platí zřejmě také, i když v jiném slova smyslu.  Šlechtění rostlin na odolnost proti mrazu se lidstvo věnuje možná již od dob, kdy jsme se stali zemědělci. Přesto sadařům, agronomům a zahradníkům z nečekaných mrazíků i dnes naskakuje husí kůže. Není divu, stačí málo a veškerá práce přijde vniveč. Pomoc v tomto směru nabízejí v poslední době genetici. Za zmínku stojí snaha nahrazovat přirozeně se vyskytující bakterie v květech rostlin bakteriemi geneticky modifikovanými, jejichž struktura nevede ke vzniku kondenzačních jader. Tam, kde „semínka“ ledových krystalů bakteriím chybí, voda nezačne mrznout ani tehdy, když její teplota na nějakou dobu klesne pod bod mrazu.

 

 

Zvětšit obrázek
Efekt pětidenních mrazíků a následného oteplení na přirozenou mrazu odolnou rostlinu huseníčka Thalova (vlevo) a mutanta téže rostliny citlivého na mráz. (Credit: Eric Moellering, MSU)

Jiný směr, od kterého si biotechnologové hodně slibují, spočívá ve využití genů pro protein s účinky „fridexu“. Gen pro AFP (anti-freeze protein) čili protimrazový protein, si dokáže v případě potřeby (sezónně) vyrábět celá řada mořských živočichů. Pro rostlinu tvorba jednoho proteinu navíc také nepředstavuje velkou zátěž a tak si pomalu zvykáme na rostliny s proteinem z platýzů,... Neutuchá ani snaha o získání rostlin, v jejichž pletivech je více solí a cukrů. I ty by měly rostlinu před mrazíky chránit. Kromě zde jmenovaných trendů je potřeba zmínit i další obehranou věc - že totiž odolnost k mrazu souvisí s buněčnou membránou. Proč tomu tak je se zatím moc neví, ale práce, právě uveřejněná v časopisu Science jisté vysvětlení nabízí. Dva mladí adepti vědy Eric Moellering a Bagyalakshmi Muthan, se zaměřili na tajemný enzym lipidového metabolismu, který by za uvedenou odolností rostlin mohl stát. Na stopu je přivedl gen odpovědný za tvorbu membránových lipidů. Lipidy zatím nebyly podezřívány z toho, že by měly prsty v odolnosti rostlin před mrazem. To by se ale nyní mělo změnit. Alespoň co se týká tuků zabudovaných do membrán chloroplastů a buněk.


U objevu vztahu mrazuvzdornosti k metabolismu lipidů stála rostlina huseníček. Konkrétně jeden kmen této oblíbené rostliny genetiků, o kterém se vědělo, že je zhýčkaný a snadno zmrzne. Nyní se přišlo na to proč. Neodolný mutant totiž nedokáže tukovou složku membrány pořádně tvořit a i když ještě nejsou známy veškeré podrobnosti mechanismu tolerance k chladu, jde o velký obrat ve způsobu našeho uvažování. Rozhodujícím hráčem v odolnosti proti zmrznutí se jeví být gen SFR2, pojmenován byl podle slov SENSITIVE TO FREEZING 2.

Gen SFR2 má pod palcem galaktolipid ve vnější vrstvě membrány chloroplastů. Řídí převod galaktosylových reziduí z monogalaktolipidu na různé galaktolipidy a tvorbu oligogalaktolipidů a diacylglycerolu. Ten se dále  přeměňuje až na triacylglycerol. Aktivita genu SFR2, spolu s enzymatickou syntézou triacylglycerolu, vede k odbourávání monogalaktolipidů z membrány.

Správná funkce genu SFR2 zajišťuje potřebnou „tloušťku membránových lipidů“  (zastoupení lipidické dvojvrstvy při jeho špatné funkci klesá). To vede ke změně roztažnosti membrány a omezení schopnosti přizpůsobovat se náhlým změnám objemu organely. Právě to je ve chvíli, kdy voda začne mrznout a nebo tát, problém.


Šlechtění na chlad odolných odrůd by se úpravami „lipidového“ genu mohlo začít ubírat zcela novým směrem. Poznatek by také mohl vést k získání rostlin zvládajících i jiné nepohody. Již staří praktici znali, že odolnost k vymrzání souvisí s celkovou "otužilostí" a že odolnost stresu z mrazu souvisí s vypořádání se se suchem. I když mladí vědci, z nichž jeden je postdoktorand a druhý pouhou laborantskou sílou, citróny, jahody nebo něco jiného hmatatelného nevypěstovali, přišli na zajímavé důsledky změny metabolismu lipidů s odolnoistí rostliny k rozmarům počasí.


Nedostatek znalostí o nečekané úloze lipidů zatím vede k poněkud mechanistické teorii, ve které poškození rostlin mrazem se klade za vinu dehydrataci, kdy vymrzající voda způsobuje svraskávání organel. Scvrklé membrány mají tendenci se k sobě slepovat a  „promazání“ správným lipidem by mělo rostlině pomáhat při teplotním šoku. Jakmile jí nastanou lepší časy, snadněji se pak organely vrací do původního stavu a jsou méně potrhané. I když mechanistický pohled na věc zdá být poněkud diletantský, huseníček a jeho neodolná mutace s porušeným genem pro tvorbu membránového lipidu k takovému výkladu svádí. Lepší vysvětlení v tuto chvíli ale nemáme.
V krátké době se jistě dovíme, zda v chování huseníčku jsou nějaké obecně platné zákonitostí a zda šlechtění v němž hlavní roli budou hrát geny mající v popisu práce lipidovou skladbu buněčných membrán, se rozběhne i u jiných rostlin. Možná jsme přišli na další nástroj, jak poručit větru dešti a jak napomoci rostlinám vypořádat se s nepohodou.   


Prameny: Michigan State University http://www.msu.edu/
„Freezing Tolerance in Plants Requires Lipid Remodeling at the Outer Chloroplast Membrane“. Science, 2010; DOI: 10.1126/science.1191803:
 

Datum: 30.08.2010 10:23
Tisk článku

Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře - Hrdličková Věna, Trnka Aleš
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 149 Kč
Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře
Hrdličková Věna, Trnka Aleš

Diskuze:

???

Tomáš Hluska,2010-09-01 14:00:18

1) to, že lipidy ovlivňují chladovou toleranci je dlouho známá věc (byť jiným způsobem, ale nedělejte novinku z toho, že o tom rozhodují lipidy)

2) dvouvrstevná a jednovrstevná lipidová vrstva? A to je jako co?

3) to je citace? Možná by neškodilo uvést, že se jedná o předběžnou publikaci, ať pak člověk neprohledává pět čísel časopisu...

Odpovědět


Máte pravdu

Josef Pazdera,2010-09-01 23:46:31

Ad 1. Když se to vezme opravdu důsledně, tak se ani já nepamatuji, že by za posledních pět let na Oslovi byla nějaká zásadní převratná novinka. Vždy v tom směru již nějaký výzkum předcházel a prakticky šlo vždy jen o vylepšení nebo pokračování práce někoho jiného.
Ad 2. Kombinace aktivity SFR2 a enzymů syntetizujících triglycerol vede k tomu, že se z membrány odstraní monogalaktolipidy to vede ke změně – lipidická dvojvrstva z membrány mizí.
Ad 3. Inu to víte, informace zadara nebývají vždy ve všem kompletní. Ale děláme i rešeršní službu za úplatu :)

Odpovědět


Tomáš Hluska,2010-09-06 14:08:36

1) já netvrdím, že SFR2 není novinka! Jen říkám, že je už dlouho známo, že složení lipidové membrány ovlivňuje chladovou toleranci rostlin (zatímco Vy jste to napsal tak, jako by to byl úplný šok, že by lipidy mohly ovlivňovat chladovou toleranci).

2) no hádám, že si budu muset počkat, dokud to nevyjde, abych se na to podíval...

Odpovědět

Děkuji, zajímavé

Petr Skůpa,2010-08-30 17:43:01

Děkuji, zajímavé a dobře napsané.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace