Otec se synem poslali mobil s kamerou do stratosféry  
Amatérům z New Yorku se podařilo poslat HD kameru s iPhonem do horní vrstvy atmosféry a cestu 30 kilometrů nad zemský povrch nafilmovat.

 

Zvětšit obrázek
Poslední kontrola funkčnosti kamery (Kredit: Max a Lukáš Geissbuhlerovi)

Sedmiletého Maxe Geissbuhlera napadlo vzít kameru, přivázat ji k balonku a poslat do výšin.

Zvětšit obrázek
Start (Kredit: Max a Lukáš Geissbuhlerovi)

Spolu s tátou Lukášem věřili, že to vyletí hoooooodně vysoko, kde to  praskne a spadne jim to zase zpět. Pouťový balonek by vše neunesl a tak si opatřili větší, na jakém se vysílají meteorologické sondy. Přístroje zavřeli do nepromokavé krabičky pro případ, že by se při pádu trefili do moře. Protože jejich dílo mělo předpoklady začít se plést ve výšce 9 – 12 km letadlům do cesty, musela sonda splnit standardy stanovené Federálním leteckým úřadem USA.


Provedli pár testů s nahrávacím zařízením v malé výšce a pak se s tím vším vypravili do parku poblíž New Yorku. Místo si vybrali protože tam je hezky a prodávají tam helium.  Aby tomu nahoře nebyla zima, cestou v obchodě koupili sáčky s chemickou náplní, jaké se prodávají na zahřátí rukou a jako vložky do bot. Šoupli je do gondoly ke kameře, popřáli šťastný let a pustili do světa. 


Technické detaily
Dočasnou funkci sestupného modulu splnila krabička na svačinu. Stejná jako se používá pro uložení zeleniny v chladničce.  Aby se při pádu obsah nepoškodil, bylo třeba nanést izolační hmotu, která by sloužila i jako tepelný štít. Osvědčila se polyuretanová pěna se kterou zedníci utěsňují v interiérech dveře. Telemetrii zajistil zapůjčený mobil, který měl instalován program InstaMapper. Přijem GPS signálu umožnil kameru po pádu najít.

 

Zvětšit obrázek
Ve stratosféře. Stratosférou rozumíme prostor ve výškách 11 až 50 km nad hladinou moře. Od další vrstvy jí dělí stratopauza. Až do 30 km je v ní stálá teplota od -45 do -75 °C (podle zeměpisné šířky). V horní vrstvě stratosféry teplota s výškou stoupá až na +20 °C. Vrstva stratosféry mezi 25 až 35 km se nazývá ozonosféra. (Kredit: Max a Lukáš Geissbuhlerovi)

Balon stoupal sedm a půl metru za sekundu a po 70 minutách se dostal do výšky něco přes 30 kilometrů, rozepnul se na 6 metrů v průměru a prasknul. Gondola se pak na malém padáku snesla 48 km od místa startu. Večer a noc strávili Geissbuhlerovi hledáním, až je iPhon s GPS navigací nakonec přivedl k velkému stromu.

Zvětšit obrázek
Okamžik prasknutí balonku (Kredit: Max a Lukáš Geissbuhlerovi)

Pak už jen stačilo kameru se 100 minutovou stopáží šetrně pomocí klacků sundat a podělit se o nahrávku na webu. Záznam se na Vimeo stává hitem.
Tatínek Maxe je kameraman a za vše mohla jeho spolupráce s výzkumníky využívající balonové sondy. Doma o své práci vyprávěl a syn se zeptal, jestli si mohou vypustit vlastní kosmické plavidlo. Jaká odpověď následovala, není těžké uhodnout. Na další otázky proč je to nemožné se těžko odpovídalo a tak nakonec s přispěním bratra Phillipa, který je fyzikem a radil kolik se má koupit helia, jak vyzrát na poryvy větru (až 160 km/hod) a mráz (-60 stupňů Celsia), se klučičí sen nakonec zrealizoval.


Fotogalerie

http://www.brooklynspaceprogram.org/BSP/Images.html

 

VIDEO

 

Homemade Spacecraft from Luke Geissbuhler on Vimeo.



HD záznam je možno koupit zde: http://www.brooklynspaceprogram.org/BSP/Full_FIlm.html

Další informace:  http://www.brooklynspaceprogram.org/BSP/Home.html

Poznámka: Podobný nápad měli i na členové SOSA na Slovensku. Jejich výtvor dostal jméno JULO1:
http://www.kozmonautika.sk/obsah/odpocitavanie-do-startu

Datum: 20.10.2010 09:19
Tisk článku

Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme? - Elgin Duane
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme?
Elgin Duane

Diskuze:

Podobne projekty

Zarathushtra Spitama,2010-10-21 13:45:38

napr. kanadsti radio amateri letaji do stratosfery jiz 10 let http://bear.sbszoo.com/
HD video kameru posilali loni http://bear.sbszoo.com/bear3-4/bear4.htm
poloha balonu je snimana GPS a data jsou vysilana online na pozemni stanici
seznam GPS prijimacu fungujicich nad 18 km lze nalezt napr. zde: http://showcase.netins.net/web/wallio/GPSrcvrsvs60kft.htm

Odpovědět

Proc nejde pouzit bezna GPS

Martin Hodan,2010-10-21 03:03:21

Je to jednoduche, aby GPS system nezneuzili treba arabaci do svych ICMB mezikontinentalni atomovych raket, tak ma system umyslnou chybku nastavenou tak, aby prijimac nefungoval kdyz je prijimac vys nez 18km A SOUCASNE je rychlost pohybu prijimace vic jak 515m/s.
Vice zde:
http://blog.czanso.com/2010/02/prijem-pozice-gps-moduly-a-jejich-omezeni/

Samozrejme jsou zajimave i jine CZ/SK balonove akce z posledni doby, see:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=30&page=1&tid=1454#pid63129

http://blog.czanso.com/

http://uhfbalon.blogspot.com/

http://svetelektro.com/clanky/stratosfericky-balon-vysielac-aprs-373.html

http://www.radiosonde.eu/

http://www.cbradio.cz/forum/read.php?28,51523,page=1

http://www.cbradio.cz/forum/read.php?28,99288

http://www.cbradio.cz/forum/read.php?24,99819

Odpovědět


Karel Š,2010-10-21 07:24:45

To omezeni je jen softwarove - signal z druzic umoznuje urcit polohu i pri prekroceni techhle mezi. A arabove nejsou zase tak hloupi aby si nedokazali postavit prijimac vlastni, bez podobnych hloupych omezeni.

Co se tohohle pripadu tyka, myslim ze je uplne jedno jak presne vysoko to letelo, cil byl dostat se do stratosfery a jestli to bylo o kilometr vys nebo niz je uplne nepodstatne. Tu GPS tam stejne meli hlavne proto aby tu krabici po dopadu nasli.

Odpovědět

ad vyska

Jiri Novak,2010-10-21 02:29:33

Vysku podle me spocitali podle maximalniho rozdilu tlaku obsahu a okoli balonu pri kterem balon praskne.

Odpovědět

re: odhad

Robin Schilhart,2010-10-20 22:48:50

Rychlost stoupání se dá poměrně jednoduše vypočítat, hustota atmosféry vzhledem k výšce má poměrně jednoduchou exponenciální závislost. Koeficient odporu balonu se vypočítá z rychlosti stoupání do 18km kde je to ověřeno pomocí GPS. Horší to je s větry, kde sice horizontální větry nemají na stoupání žádný vliv, ale teplotní proudy ano. Ve výškách nad 20km se ale naštěstí snad moc nevyskytují. Pokud se údaje porovnají s údaji o oblačnosti a navíc se to doplní odhadem zakřivení země v dané výšce, může být údaj solidní.

Odpovědět

GPS

Milan Tuček,2010-10-20 17:06:51

Se zeptám možná jako blb, ale nemohli prostě mít údaje o výšce, rychlosti stoupání a poloze, čistě z GPS? GPS Družice létají ve 20tis km a oni byli jen ve 30km.

Odpovědět

vyska

M D,2010-10-20 12:25:41

Moc pekne. Jake standardy stanovené Federálním leteckým úřadem USA musel balon splnit? A jak vedeli, do jake vysky balon vystoupal? AFAIK civilni GPS nesmi ukazovat polohu nad 18km

Odpovědět


Podmínky pro balóny

Josef Pazdera,2010-10-20 12:48:47

Podmínky pro amatérské balóny jsou uvedeny na stránce GPO (http://www.gpoaccess.gov/about/index.html), konrétně zde:

http://ecfr.gpoaccess.gov/cgi/t/text/text-idx?
c=ecfr&sid=ea968eea871ed9ab2380f6d979eaa7a6&rgn=
div5&view=text&node=14:2.0.1.3.15&idno=14

Výšku, kam se jejich balon dostal odhadli. Kamera jim zaznamenávala čas a ze snímků bylo patrné kdy prolétávala jakou oblačností. Výška mraků je dostupný meteorologický údaj. Proto znali i rychlost stoupání balónu.

Odpovědět


odhad

Vít Výmola,2010-10-20 15:43:17

Stanovit výšku jenom odhadem se mi zdá hodně hrubé. Například ta oblačnost určitě nebyla až tak vysokou, aby se podle ní dalo orientovat. Rychlost stoupání se zase určitě s hustotou vzduchu měnila.

Odpovědět


To je jedno.

Miroslav Zapletal,2010-10-20 16:10:59

Nemá to chybu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace