První planeta z cizí galaxie  
Lovci exoplanet hlásí první úlovek z systému hvězdy, která je součástí Helmiho hvězdného proudu, čili vlastně pozůstatku cizí trpasličí galaxie. Je to sice tak trochu hra se slovíčky, ale formálně je zřejmě vše v pořádku. Máme první planetu z cizí galaxie.

 

Zvětšit obrázek
Jak asi vypadá systém objev HIP 13044 zblízka? Kredit: ESO/L. Calçada.

 

Zvětšit obrázek
Lovec planet indonéského původu Johny Setiawan. Kredit: J. Setiawan.

Lov planet, podle všeho nejnapínavější zábava ustrašené přítomnosti, pokračuje svižným tempem. Přes občasné nevyhnutelné kiksy a dohady se takřka nelze vyhnout podivuhodným novinkám z bizarního světa exoplanet. K dnešnímu dni se nám povedlo nalézt už skoro 500 planet cizích hvězdných systémů. Přesto ale dosud všechny potvrzené planety vcelku logicky pocházely z Mléčné dráhy. To se teď podle všeho změní, samozřejmě s nutnou poznámkou „pokud to celé není jenom nějaký omyl“.

 

Evropský tým astronomů vedený Johny Setiawanem z Max-Planck-Institut für Astronomie v německém Heidelbergu nedávno objevil planetu v poměrně neobyčejném hvězdném systému HIP 13044. Jeho hvězda je sice pouhých 2000 světlených let od nás, kde je viditelná v souhvězdí Pece (Fornax), takže se nepochybně nalézá ve hranicích dnešní Mléčné dráhy, její původ je ale mnohem zajímavější. Je totiž součástí takzvaného Helmiho hvězdného proudu, který obsahuje desítky až stovky milionů starých hvězd s velmi nízkou metalicitou, čili obsahem těžších prvků a několika smyčkami obtáčí Mléčnou dráhu. Tento proud je podle všeho pozůstatkem trpasličí galaxie, před 6 až 9 miliardami let pozřenou galaktickým kanibalismem nenasytné Mléčné dráhy. Jeho hvězdy jsou tedy sice momentálně v Mléčné dráze, ale zároveň takřka jistě pocházejí z jiné galaxie.

 

Setiawan a spol. objevili planetu HIP 13044 b, jejíž hmotnost je minimálně 1,25 násobku našeho Jupitera, měřením radiálních rychlostí s využitím spektrografu s vysokým rozlišením FEROS (Fibre-fed Extended Range Optical Spectrograph), nainstalovaného na 2,2 metrovém teleskopu MPG/ESO Evropské jižní observatoře La Sila v chilské poušti Atacama.

Zvětšit obrázek
Evropská jižní observatoř La Sila. Kredit: ESO, Wikimedia Commons.

První planeta hvězdy z cizí galaxie je zároveň jednou z mála známých planet, které o vlásek přežily proměnu své hvězdy v červeného obra po vyčerpání zdánlivě nekonečných zásob vodíku.


Zvětšit obrázek
Slunce jako červený obr. Kredit:
Životní cyklus Slunce
Mysid, Mrsanitazier, Wikimedia Commons.

Bylo to asi opravdu těsné, HIP 13044 b obíhá velice blízko hvězdě a svůj oběh dokončí jednou za 16,2 dne. HIP 13044 se právě teď, či přesněji řečeno právě před 2000 lety, kdy námi pozorované světlo této hvězdy vyrazilo směrem k nám, už zase smršťuje a spaluje svoje hvězdné helium. Samotná hvězda poměrně svižně rotuje, což si Setiawan s kolegy vysvětlují spolknutím vnitřních planet nově objevené soustavy.

 

Ne všechno kolem HIP 13044 je pro odborníky srozumitelné. Není jim úplně jasné, jak se mohly kolem hvězdy s tak zoufale nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium vytvořit planety. Naše dosavadní modely vzniku planetárních soustav na to prostě nestačí a je jasné, že planety u hvězd chudých na těžší prvky vznikají nějakým poněkud odlišným způsobem. Osud planet jako je HIP 13044 b přitahuje pozornost vědců jako žárovka můry, protože jim neodbytně připomíná budoucí osud Sluneční soustavy, který se naplní za přibližně 5,5 miliard let. Samotný objev HIP 13044 b je přitom ve skutečnosti součástí projektu systematického hledání exoplanet obíhajících kolem hvězd na sklonku jejich existence.


Prameny:  Science online 18.11. 2010, ESO Press Releases 18.11. 2010.

Loading player...

Datum: 18.11.2010 23:13
Tisk článku

Související články:

Horký jupiter černější než uhel     Autor: Stanislav Mihulka (18.08.2011)
O najmenších extrasolárnych planétach     Autor: Dagmar Gregorová (09.01.2010)



Diskuze:

Io Ganymed,2010-12-16 16:47:23

Vzhledem k tomu, že celá trpasličí galaxie a tento hvězdný systém byly pohlceny Mléčnou dráhou, dá se předpokládat, že prošly docela velkými změnami. Nemohla by čistě teoreticky, tato hvězda, nějaké ty planety převzít od jiné/jiných hvězd?

Odpovědět

Helmiho proud

Petr Kubala,2010-11-21 22:51:05

Helmiho proud určitě ne :) Helmi stream je nazván dle šéfky týmu, který ho poprvé popsal v roce 1999 v Nature. Jmenuje se Amina Helmi(ová).

Odpovědět

cerveny obor

Roman Rodak,2010-11-19 08:36:46

pardon za offtopic, ale zaujal ma ten obrazok cerveneho obra. Spravil som si maly prepocet a vyslo mi, ze priemerna hustota slnka v case ked bude nafuknute na cerveneho obra bude cca 1/1000 hustoty vzduchu na zemi. preto sa chcem opytat, ci je ten obrazok nakresleny len kvoli porovnaniu velkosti, alebo ten cerveny obor naozaj tak vyzera - ma totizto dost dobre definovany okraj. a ked to je len porovnaniu velkosti, vyratal uz niekto ako by cerveny obor mal vyzerat? google obrazky ukazuju len efektne ohnive gule, niektore z nich maju zapracovane tmavnutie smerom k okraju, ale to je asi tak vsetko...

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-11-20 01:25:42

Máte pravdu, fotosféra - teda viditeľný "povrch" - červeného obra je v dôsledku nízkej hustoty "rozmazanejšia" ako ju má súčasné Slnko. Inak slnečná fotosféra má hustotu asi jedna desaťtisícina hustoty zemskej atmosféry nad hladinou oceánu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace