Znovuobjevení prapodivné mouchy  
Hezký příklad evoluce, která v změněném prostředí přetvoří organismus téměř k nepoznání od původního druhu

Kam byste v prvním okamžiku zařadili hmyz v následujícím videu?

 

Asi jenom entomologové by si okamžitě uvědomili, že tento „pavouk“ nemá osm, ale jenom šest noh. A protože zjevně o chybějící pár končetin nepřišel v nelítostném souboji, pak to ani pavouk být nemůže. Kupodivu je to moucha. První nelétavá kterou známe.

Zvětšit obrázek
Mormotomyia hirsuta – asi centimetr velký chlupatější sameček. Kredit: Robert Copeland

 

Diptera, tedy dvoukřídlí, kam patří asi jenom dipterology oblíbené mouchy a komáři, je obrovský hmyzí řád, který čítá odhadem asi 240 tisíci druhů. Popsána je přibližně polovina z nich. Lze tedy očekávat objevy zajímavých evolučních extravagantností. Takovou je i moucha Mormotomyia hirsuta, jež pavouka připomíná nejenom dlouhými nohami, ale i pro muší rod zcela neobvyklým ochlupením. Zvláštní tělo je výsledkem přizpůsobení na netypické prostředí – temnotu uzavřeného prostoru.

Zvětšit obrázek
Jediná dosud známá lokalita asi 220 km východně od hlavního keňského města Nairobi, kde byla moucha Mormotomyia hirsuta objevena. Kredit: Google maps

Jediným dosud známým místem výskytu Mormotomyi je osamoceně čnící fotogenická skála s obrovskou puklinou, ve které zuby času a vodní eroze vyhlodaly jeskyni. Nachází se v Keni, v nízkých kopečcích Ukazi, směrem na východo-severovýchod od Nairobi. Zde byla Mormotomyia nalezena již dávněji - v r. 1933 a v r. 1948. V průběhu dalších více než 60 let jí pak marně hledalo několik týmů. Až letos se štěstí opět usmálo na entomology z Mezinárodního centra fyziologie a ekologie hmyzu a z texaské A&M university.


Je možné, že Mormotomyia hirsuta je endemický druh vázaný jenom na tuto jedinou osamocenou lokalitu. Za svůj vznik pravděpodobně vděčí netopýrům, pro něž skýtají prostory uvnitř skály ideální úkryt před září a žárem afrického slunce. Zdá se, že pro mouchu jsou exkrementy malých létavých savců vydatným zdrojem potravy. Za její každodenní přísun, za chládek a vlhko ale obětovala schopnost létat. Z křídel jí zůstaly jen jakési krátké výrůstky. I oči ji zakrněly, protože ve tmě zrak přišel o svou důležitou roli. Na orientaci v temnotách se hodí spíše echolokace a tou jsou obdařeni právě hmyzožraví netopýři. I to je důvod, proč není radno kolem nich létat, navíc poslepu. O to je důležitější se umět po skále hbitě pohybovat. Delší pavoučí končetiny jsou pro tento účel lepším řešením, než původní muší.

Zvětšit obrázek
Mormotomyia hirsuta – méně chlupatá a trochu robustnější samička. Kredit: Robert Copeland

 

Mnohem záhadnější je příčina, jež vedla k výraznému ochlupení zejména samečků. Právě tento pohlavní dimorfizmus naznačuje, že asi nejde o životně důležitou adaptaci na prostředí, protože v tom případě by v nevýhodě byly samičky, které mají chloupky řidší a kratší. Vědci přemýšlejí, jestli tato ozdoba těla nesouvisí s pářením, při němž možná funguje jako suchý zip bránící vyvolené, nebo spíše ve tmě nalezené, lehce uniknout z láskyplného objetí.

 

 

 

Mormotomyia hirsuta - hlava se zakrnělýma očima a hrudní segment s krátkými výrůstky jenž zbyly po původních křídlech. Kredit: Robert Copeland Pro porovnání – pohled do velkých očí mouchy tse-tse Kredit: G. Attardo, Yale University, (zdroj

Zvláštní nelétavá ochlupená moucha Mormotomyia hirsuta se ukrývá ve velké skalní puklině v kopcích Ukazi, v Keni.

 


Zdroj: LiveScience, 10. 12. 2010

Datum: 14.12.2010 09:41
Tisk článku

Hmyz kolem nás - Helb Matthias
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 212 Kč
Hmyz kolem nás
Helb Matthias

Diskuze:

Chloupky jako adaptace?

Pavel Payne,2010-12-14 14:13:00

Nemohlo by byt extremni ochlupeni tez antipredacnim mechanismem? Jak znamo, chlupate veci tlumi odrazy zvukovych vln, coz by se temto prazvlastnim moucham mohlo tuze hodit. Uznavam, vzhledem k pohlavnimu dimorfismu a mensimu zastoupeni chlouku u samicky je tento argument slabsi, nicmene by to mohla byt jedna z pricin tohoto ochlupeni. A kdo vi, jake jsou behavioralni rozdily mezi pohlavimi, treba to ty samicky tolik nepotrebuji...

Odpovědět


A co samicky?

Elek Oskar,2010-12-14 20:50:03

No ale presne, ako vravite - preco ich potom nemaju samicky? Mna skor napadlo, ci ich pricinou nemoze byt hmatove rozlisenie samcekov od samiciek. Takyto hmyz sice asi zvykne mat pomerne dobry cuch, ale ktovie, mozno ze by sa v tej tme a vlhku (a "voni" netopierych exkrementov :) ) mohli preorientovat na orientaciu hmatom...

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-12-14 22:05:13

Je to logické, že chĺpky by mali byť aj hmatovým senzormi - aspoň do určitej miery. Aj keď evolučné mechanizmy sú nástrojmi "slepého hodinára", v konečnom dôsledku selekcia vedie v daných podmienkach a s danými počiatočnými "surovinami" k doslova logickým riešeniam. Ani mne samotnej sa nepozdáva ponúkané vysvetlenie, ale nechcela som ísť viacej nad rámec dostupných info... aj tak som si dovolila vlastnú "dointerpretáciu".
Chĺpky by mohli byť ako orgány hmatu pre samčeka o niečo dôležitejšie, ak by medzi nimi dochádzalo (napríklad) k nejakej forme vzájomnej rivality (k súbojom?). To by mohlo vysvetliť aj funkciu hmatu, aj dôvod, prečo má samček dlhšie a hustejšie "ochlpenie". Ale to je taká ad hoc špekulácia... Bez výsledkov výskumu ťažko "vymyslíme" pravdu a ľahko skĺzneme do viery v omyl.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace