Vědci znovu rozbíhají pokus oživení mamuta  
Jeden ze zastavených projektů na vzkříšení vyhynulých druhů se začíná znovu rozbíhat. Japonsko-rusko-americký tým se pokusí přivést klonováním k životu mamuty, kteří vyhynuli před asi 10 000 lety.

 

Nadějí pro úvahy o mrtvých stání mamuta se stal zmrzlý myšák. Takt vypadal, když jej Atsuo Ogura vyndal z mrazáku.

Vážnější úvahy o možném oživení mamutů spadají do roku 2005. Tehdy americko-kanadský tým genetiků zveřejnil, že se mu podařilo přečíst setinu mamutího genomu. Podařilo se jim to díky dobře uchované DNA v čelisti mamuta, který umrzl na Sibiři před 28 000 lety. V laboratořích Pennsylvania State University se Američanům ze vzorku kosti, kterou jim poskytli jejich ruští kolegové, podařilo poměrně snadno izolovat a přečíst 30 milionů písmen mamutího genetického kódu. V listopadu 2008 ohlásil tým Stephana Schustera z Penn State University zmapování genomu mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) a přečtení zhruba 50 procent jeho DNA. Optimismus té doby podpořily i výsledky německých paleobiologů, kteří zveřejnili rozluštění třetiny mamutí mitochondriální DNA. Zdálo se, že postupně rozšifrujeme veškerou mamutí DNA.

 

Zvětšit obrázek
Zdraví potomci zmrzlého myšáka, kteří se narodili technikou IVF. Jeho zmrzlé spermie byly vpraveny do myšího vajíčka. Potomek měl 50 % genů po uhynulém otci. (Foto: RIKEN Bioresource Center)


Z dosud provedených analýz lze ledasco vyčíst. Například, že mamuti měli blíže ke slonům indickým než k africkým. Počáteční optimismus o možném přivedení mamutů  k životu ale postupně vyprchal. Ukázalo se, že všechny v té době dostupné vzorky DNA jsou silně poškozené a navíc kontaminované cizorodou DNA z půdních mikrobů a rostlin z míst, kde zvířata uhynula. Možnému oživení těchto  tvorů přestali  věřit i samotní vědci. Po pádech ale přichází vzestup a týká se to i našeho případu. Postupně se daří číst rostlinnou a příbuznou sloní DNA a počítačové programy umí získaná data porovnávat a provádět "čištění" mamutího DNA kódu od balastních příměsí. Přesto většina odborníků stále zůstává poněkud skeptická. To proto, že i kdyby se podařilo veškerou mamutí DNA správně rozluštit, nemáme technologii, která by takové DNA „vdechla“ život. 
Japonský tým to ale tak černě nevidí a vrací se k dřívějším představám o oživení těchto tvorů. S luštěním genetického kódu se v něm nepočítá. Spoléhají na štěstí a v uchování buněčných jader v takovém stavu, že za pomoci zaběhané klonovací techniky – přenosu jádra do jiné buňky - se vymřelý život podaří znovu vzkřísit. 

Staronový plán znovuzrození mamuta počítá s tím, že jádra buněk se budou vkládat do sloních vajíček z nichž jejich vlastní jádra budou odstraněna. Vpravením diploidních jader z mamutích buněk do sloního vajíčka vznikne něco, co lze považovat za mamutí embryo. Po krátké kultivaci v laboratoři by mělo dojít k dělení a pokud by se vznikající život vyvíjel zdárně, přeneslo by se embryo do hormonálně stimulované slonice. Ta by měla cizí embryo  přijmout a donosit. Předchozí plány, které tuto metodu hodlaly využívat narazily zatím vždy na problém, který nešel překonat. Většina jader v buňkách byla poškozena ledovými krystalky a byla nepoužitelná. Proto se od plánů na chovy mamutů upustilo.

Zvětšit obrázek
Vědci ve svých znalostech pokročili a k získání potomka ze zmrzlého jedince již nepotřebují jeho spermie. Na obrázku je klon myši, který vyrobili ze zmrzlé myší tkáně, která v mrazícím boxu při -20 stupních celsia pobývala 16 let. Hnědá myška se narodila bílé mamince ale z jejího genomu nemá v sobě zhola nic. Je klonem a má 100 % jaderných genů po svém dávno mrtvém dárci zmrzlé tkáně.

Výzkumníci z Kinki University si ale nyní hodně slibují od vzorků mamutí kůže a svalů z posledních nálezů sibiřských mamutů, kteří zmrzli a permafrost je v relativně dobrém stavu uchoval až do dnešních dob. Schůdnost této metody ukázal pokus se zmraženým myšákem, který se po více než desetiletí ztuhlý na kost v mrazícím boxu, stal otcem. Ukázalo se, že jeho zmrzlé spermie šlo injekčně vpravit do vajíček a těmi pak oplodněné samičky rodily zdravé potomky. Sami autoři ale na nějaké oživení mamutů nepomýšleli a tvrdili, že  uchování oplození schopných mamutích spermií je vysoce nepravděpodobné.

Před dvěma lety ale Teruhiko Wakayama z RIKEN Center for Developmental Biology v japonském Kobe zájem mecenášů ochotných věnovat prostředky do realizace skutečného Jurského parku znovu oživil. Tentokrát nešlo o oplodňování zmrazenými spermiemi, ale o klonování myšího organismu z buněk, které byly 16 let zmražené na kost. Jádra rozmražených buněk přenesl Wakayama do čerstvých myších vajíček. Takto sestavená buňka se chová jako embryo a lze jí nechat donosit náhradními myšími matkami.

Teruhiko Wakayama: „Na myších umíme získat klon zvířete, které bylo zmrzlé desítky let. Ideální pro oživení mamutů by bylo získat vzorek jeho mozkové tkáně. Jádra vhodná ke klonování lze ale získat také ze zmrzlé krve a buněk kostní dřeně.“

Při těchto pokusech se paradoxně ukázalo, že nejlépe se k těmto hrátkám hodí jádra buněk pocházejících z mozku. K témuž účelu jde ale využít i jádra buněk kůže.
 
Po úspěšném oživení zmrzlých myší japonský tým z Kobe oprášil myšlenku získat živé osrstěné tlustokožce a myslí to s oživováním mamutích zdechlin zcela vážně. Jak si jinak vysvětlit, že přizvali ke spolupráci Minoru Miyashita z Univerzity Kinki. Jde o bývalého ředitele zoologické zahrady v Osace a jeho úkolem je získat sloní vaječné buňky. Miyashita již rozhodil sítě a pokud v nějaké zoo uhyne slonice, jsou jí odebrány vaječníky. Na projektu již přijali účast i ruské výzkumné laboratoře. Ty do projektu přispívají svými bohatými zásobami vzorků mamutích tkání. Možnost hostovat  na universitě a účastnit se projektu přijali hned dva američtí odborníci na rozmnožování slonů. Jejich úkolem je přenášet vyvíjející se embrya do afrických slonic. Přivádění mamuta k životu je již japonsko – rusko – americkou záležitostí a tento tým hýří optimismem. Pokud prý vše půjde podle plánu, mělo by se první mládě narodit do pěti až šesti let. Přes media veřejnosti sdělují, že je čas začít diskusi co s výsledným produktem udělat? Jasno v tom by společnost měla mít ještě předtím, než embrya do náhradních matek začnou přenášet.

 

Zvětšit obrázek
Budoucnost v představách Teruhiko Wakayamy.


Mamut nemusí být jediným adeptem na pravěké safari. Nedávno vyšel seznam druhů, jejichž oživení by mohlo připadat v úvahu. Jsou mezi nimi vakovlk, pták moa, nosorožec srstnatý, tygr šavlozubý, medvěd krátkočelý, obří daněk a bobr a další vyhynulí borci. Dinosauři zde k velkému překvapení chybí. Je to proto, že se ukazuje, že DNA má šanci přežít maximálně milion let. Reálná možnost na přečtení celého genomu je podle vědců ještě kratší a proto má smysl se pokoušet jen o oživení fosilií mladších 100 000 let. Na rozdíl od dinosaurů se mezi adepty na oživení protlačili i neandrtálci a blboun nejapný. Biolog Stanislav Mihulka k tomu poznamenává: „I když to zatím nevypadá moc dobře, kdo ví. Mít vlastního blbouna je snem každého přírodovědce a s dárcem vajíčka by nebyl problém, holubů je dost.“

 

 

Datum: 17.01.2011 18:08
Tisk článku

Fyzika pro 8. r. ZŠ - pracovní sešit - Bohuněk J.
 
 
cena původní: 81 Kč
cena: 81 Kč
Fyzika pro 8. r. ZŠ - pracovní sešit
Bohuněk J.
Související články:

Mamutí krev s živými buňkami     Autor: Josef Pazdera (31.05.2013)
Východ jde klonovat mamuty     Autor: Stanislav Mihulka (21.03.2012)
Mamutí klon jako evergreen     Autor: Jaroslav Petr (10.12.2011)



Diskuze:

pardon

Peter Fidler,2011-01-18 13:20:00

toto mala byt reakcia vo vlakne "uzasne" :)

Odpovědět

ale ved

Peter Fidler,2011-01-18 13:19:18

ja som tam napisal co myslim pod modernym clovekom... nie kromanonca ktory lovil mamuty aby sa najedol a lovil ich mozno tak intenzivne (a zbytocne intenzivne) az ich vyhubil. Bol to sice clovek ako my ale beriem ho viac ako sucast prirodzenej prirody.

Na druhej strane je tu moderny clovek, ktory sposobil vyhynutie mnohych druhov len tak z dlhej chvile (ako dodo) alebo tym ze premyslene (a hlupo) doniesol druhy do takych koncin, kde predtym nikdy nezili.

Odpovědět


A kto bude urcovat hranicu prirodzenosti?

Marek Fucila,2011-01-18 19:06:50

Podla mojho nazoru "zabijanie z dlhej chvile" je pre cloveka prirodzene. Rovnako ako "ozivovanie" z dlhej chvile. Dost pochybujem o tom, ze vladne vseobecny konsenzus na zaskatulkovani zivocichov do kategorii podla ich moralneho naroku na vyhynutie. Ak sa maju stanovit nejake kriteria vyberu, tak skor si myslim, ze podla bezpecnostneho rizika. Napriklad aby staronovy druh neprispel k vyhynutiu nejakeho sucasneho. Aj ked aj tam je otazka, ci by to bolo nevyhnutne "zle".

Odpovědět


Karel Š,2011-01-19 06:48:24

Podle mě člověk zatím způsobil vyhynutí jen velmi málo druhů. Tím myslím "přímo", tedy že dané druhy doopravdy vyzabíjel a nepočítám vyhynutí způsobené změnou životního prostředí. V takovém případě druh vyhynul na nepřizpůsobivost a vyhynul by stejně dobře při obdobné změně způsobené "přirozenými" příčinami.
Naprostá většina druhů naopak projevuje velmi dobrou odolnost proti vyzabíjení člověkem, zvlášť v případě že člověku o to vyzabíjení doopravdy jde - konkrétně v případě druhů které člověk považuje za škůdce.

Odpovědět


pánovi Karlovi

Martin Smatana,2011-01-19 09:08:21

Tu je zoznam druhov, ktorých vyhynutie pravdepodobne spôsobil človek. Je podozrivé, že ich vyhynutie vykazuje nápadnú časovú koreláciu s rastom ľudskej ppulácie, takže v tom môže byť nielen časová korelácia, ale aj príčinná súvislosť. V niektorých prípadoch sú uvedené aj roky, kedy bol daný živočích
človekom "vyhynutý".

http://en.wikipedia.org/wiki/Extinct_animals

Odpovědět


Karel Š,2011-01-19 16:45:21

Psal jsem o tom kolik druhů člověk vyhubil přímo, tedy že všechny exempláře daného druhu pozabíjel. Tuhle informaci v tom seznamu postrádám.

Odpovědět


Pozabíjení všech jedinců

Ota Beran,2011-01-22 10:41:59

daného druhu se nejlépe dosáhne tím, že se jim zničí prostředí na které jsou adaptováni. A v ničení životního prostředí je člověk přeborníkem nad jiné zdatným.

Odpovědět

uzasne

Peter Fidler,2011-01-18 11:45:38

ale bol by som skor zato, aby sa takto ozivili len zvierata vyhubene modernym clovekom (modernym myslim poslednych 1000-2000 rokov maximalne), pretoze tieto zvierata si akosi "zasluzia" zit... typickym prikladom moze byt prave dront mauricijsky..to je myslim ten "blboun nejapny" :).

Mamutov by som nechal tak, tych priroda zomlela prirodzene.

Odpovědět


Roman Rodak,2011-01-18 12:43:34

a co ked sa ukaze, ze o vymretie mamutov sa pricinil aj "moderny" clovek?

Odpovědět

jakutský Pleistocénny park

Martin Smatana,2011-01-18 09:07:35

V Jaktskej oblasti bol v roku 1989 založený Pleistocénny park - ruský vedec Sergej A. Zimov v ňom overuje teóriu, že vyhynutie alebo vyzabíjanie pleistocénnej charizmatickej megafauny spôsobilo degradáciu úrodnej trávnatej mamutej stepi na rozbahnenú málo úrodnú machom porastenú tundru. V roku 1989 začal s chovom polodivých jakutských koní. Pokus je úspešný - na miestach, kde sa kone pasú, mach úplne ustúpil a nahradila ho tráva. V roku 2010 získal 9 mladých pižmoňov z Wrangelovho ostrova a snaží sa získať aj kanadské lesné bizóny.
V jednom rozhovore sa vyjadril, že keď sa podarí mamuta naklonovať, tak ten už bude mať v Pleistocénnom parku pripravený nový domov. Uvažuje sa aj o vypustení levov, ktoré by mali nahradiť vyyhnutého jaskynného leva, v ZOO v Novosibirsku kapské levy zimujú vonku aj pri -49°C bez ujmy na zdraví.

Odpovědět


to není nic překvapivého

Tomáš Hluska,2011-01-18 10:14:11

Právě okus je důvodem, proč i v subtropických savanách přežívají právě traviny. Zatímco normální kytka se horko ťažko vzpamatovává, když jí odstraníte apikální vrchol, traviny rostou odspodu a tím mají výhodu...

Odpovědět


Tu ide o niečo iné

Martin Smatana,2011-01-18 12:12:32

Podstatou nie je len okus, ale skôr udupávanie a narúšanie machu kopytami zvierat, a tiež to, že keď vyhynuli (boli vyhubené?) veľké bylinožravce, na bývalej mamutej stepi sa vytvorila hrubá vrstva nerozloženej trávy, ktorá zaizolovala spodné vrstvy pôdy, pôda sa rozbahnila, začal sa hromadiť mach a zastavila sa výmena živín. Nastala celková degradácia biotopu.

Odpovědět


Kolobeh vody

Stanislav Bandur,2011-02-18 05:46:24

tiez je dolezity kolobeh vody v prirode, okusovana trava je hustejsia a pri dorastani potrebuje vodu, takze zjednodusene odparuje aj "mamut" aj trava

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace