Proč italská studená fúze nemůže fungovat  
Před několika dny proletěla mediálním světem zpráva o veřejné prezentaci přístroje, v němž podle italských fyziků dochází ke studené syntéze jader niklu a vodíku. I když se autoři snaží všemožně přesvědčit o své pravdě a tvrdí, že mají uzavřené kontrakty v Evropě i v USA a již letos bude na světě první komerčně využitelný prototyp, laická veřejnost pochybuje, odborníci nevěří. Postoj Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je jednoznačný: "Podle mého názoru je italská studená fúze nereálná a s největší pravděpodobností podvodem."

 

Zvětšit obrázek
Martin Fleischmann a Stanley Pons s nejdůležitější částí přístroje pro elektrolýzu těžké vody, při které měla probíhat fúze jader atomů deuteria – deuteronů.

Před třemi dny se na Oslu objevil článek o studené fúzi, kterou údajně uskutečnili italští „fyzikové“. Abych lépe osvětlil, proč si myslím, že nová italská etapa v historii studené fúze je jen velký humbuk, vrátím se k počátku tohoto oboru. Ten začal v březnu roku 1989, když Martin Fleischmann a Stanley Pons ohlásili, že při experimentech s elektrolýzou těžké vody pomocí paládiových elektrod pozorují mírný přebytek tepla měřený kalorimetricky. Ten nedokázali vysvětlit jinak, než jako důsledek jaderných reakcí za pokojové teploty. Zároveň prý pozorovali slabé náznaky detekce záření, které mělo být produktem těchto reakcí. Pak se ovšem ukázalo, že evidence produktů reakcí byla chybná a v pozdějších článcích se jí už nevěnovali, zaměřili se pouze na kalorimetrii. Ihned po tiskové konferenci, na které svůj objev ohlásili, řada laboratoří jejich relativně velmi jednoduchý experiment zopakovala. Ve většině případů se přebytek tepla nepozoroval. V těch, jež dospěly k nějakým pozitivním výsledkům, se naměřené hodnoty tohoto přebytku výrazně rozcházely. Nikdy ale nedosáhly více než pár desítek procent energie dodané do systému. V oblasti detekce produktů reakcí byla situace ještě horší. Pokud se něco podařilo pozorovat, tak to bylo absolutně nereprodukovatelné. Později se většinou našla chyba v experimentálním uspořádání či interpretaci měření. Velkým počtem následných, daleko přesnějších experimentů byla měření M. Fleischmanna a S. Ponse vyvrácena.

Zvětšit obrázek
Přibližné schéma italského „zesilovače energie“. (zdroj)

 

Co se podle M. Fleischmanna a S. Ponse mělo v jejich zařízení dít? Za katalytického účinku paládia se v průběhu elektrolýzy měla slučovat jádra deuteria, izotopu vodíku se dvěma nukleony - jedním protonem a jedním neutronem. Vodík má z atomových jader nejmenší náboj. Jejich slučování tedy brání nejmenší odpudivá elektrická síla, která vytváří tzv. coulombovskou bariéru. Ta je u všech dalších prvků vyšší, proto jejich slučování je ještě náročnější. Ovšem i pro vodíky je tato bariéra natolik vysoká, že za normálních podmínek se přes ni jádra s rozložením kinetických energií odpovídajícím pokojové teplotě mohou dostat pouze kvantovým tunelováním. A to je extrémně málo pravděpodobný jev. U slučovacích reakcí vodíku je jeden z nejlepších poměrů mezi energií uvolněnou fúzí a hmotností jader. Zároveň si tuto energii odnášejí vzniklá jádra či neutrony. U jader se velmi lehce kinetická energie přemění na tepelnou energii prostředí, ve kterém se vzniklé jádro pohybuje. Stejně je tomu i u neutronů, zvláště pak v případě, že prostředí obsahuje lehké prvky, třeba právě vodík. Z toho je vidět, že právě v tomto případě je největší naděje na uskutečnění fúze v nezanedbatelném množství při pokojové teplotě, pokud by nějaký zatím neznámý fyzikální proces toto umožňoval.

Zvětšit obrázek
Podnikavý Andrea Rossi z americké korporace Leonardo při velkém vynálezu – malém, téměř příručním „fúzním reaktoru“.

 

Sergio Focardi a Andrea Rossi ve svém zařízení využívají proud vodíku dopadající na práškový nikl, přičemž by mělo podle nich docházet k fúzi protonů s niklem za vzniku jader mědi. Náboj jádra niklu je 28krát větší než náboj protonu, zhruba tolikrát větší je i coulombovská bariera, přes kterou se oproti situaci u M. Fleischmanna a S. Ponse musí proton dostat. Energie uvolněná při jedné fúzi protonu a niklu a následném rozpadu beta je srovnatelná nebo spíše menší než při fúzních reakcích deuteronu s deuteronem. Navíc je uvolněná energie podle situace dominantně předána elektronu, pozitronu, fotonům gama a neutrinům. To jsou částice, které ji daleko hůře předávají okolnímu materiálu. Neutrina dokonce neinteragují vůbec a energie, kterou získala, je odnášena pryč. Z toho je vidět, že situace v tomto případě je o mnoho řádů méně výhodná pro uskutečňování fúze a přeměnu uvolněné energie na teplo než u slučování deuteronů.

Zvětšit obrázek
Ve svém odborném článku, který se nepodařilo publikovat v žádném seriózním vědeckém časopisu, dvojice Focardi – Rossi uvádí ohromující hodnoty energetického zisku – poměru výstupní a vstupní energie. „Trapný“ jenom 80 násobek mělo na svědomí znečištění „paliva“. Zdroj: S. Focardi, A. Rossi A new energy source from nuclear fusion, march 2010.

 

S. Focardi a A. Rossi navíc prezentují zařízení, u kterého: „Pro další chod už stačí příkon 400 W. Zařízení každou minutu promění 292 g 20 °C teplé vody na páru o teplotě 101 °C, což odpovídá výkonu cca 12 400 W. Energetický zisk tedy činí 31 násobek vložené energie.“ Pokud tolik páry toto zařízení opravdu za minutu vyrobí, tak dostaneme uvedený výkon. To je jednoduchý fyzikální příklad snad i pro žáka základní školy. Problém je, že je to výkon za daných podmínek strašlivě velký. Pokud se podíváme do tabulky energií uvolněných při fúzi a následném rozpadu beta, uvedené v předchozím článku, vidíme, že i když energie obou následných procesů sečteme, dostaneme energii méně než 10 MeV. I kdybychom předpokládali, že se uvolní energie okolo zmíněných 10 MeV a všechna se přemění na teplo (absolutně nereálné), muselo by pro zajištění uváděného výkonu za sekundu proběhnout 1016 reakcí. V našem případě však navíc je poločas rozpadu beta možných produkovaných radioaktivních izotopů mědi od 81 s do téměř třinácti hodin, takže realizace veškeré potenciální energie se zdržuje. Tato energie se většinou uvolňuje ve formě záření gama. Fotony mívají energie v řádech stovek kiloelektronvoltů, takže na každou fúzi by jich mělo být několik. Jak už jsem zmínil, zajistit efektivní transformaci energie elektronů, pozitronů a fotonů gama na tepelnou energii okolního prostředí je velmi náročné a nezanedbatelná část energie by se také ztratila se vzniklými neutriny. Vidíme to třeba i u radioizotopových zdrojů, které místo rozpadu alfa využívají rozpad beta (blíže v článku Jaderné zdroje pro vesmírnou kolonizaci).


Důsledkem je, že pro zajištění uváděné produkce páry musí probíhat o mnoho řádů více reakcí než je zmíněných 1016. To by z relativně malého stolního zařízení dělalo zářič s aktivitou vysoce přesahující terabecquerely. Navíc by se díky dlouhému poločasu rozpadu některých radioizotopů mědi musela radioaktivita v průběhu chodu přístroje kumulovat. Vznikl by tak nebezpečný zdroj záření, jehož gama emise by se musely dát velice dobře měřit. Podle jejich charakteristik by se pak dalo přesně určit, jaká jádra se v případných fúzních reakcích tvoří.

Zvětšit obrázek
V průběhu veřejného předvádění měřil Focardiho kolega David Bianchini z Katedry fyziky slavné Boloňské university radioaktivitu v blízkosti přístroje. Údaje (v nanosievertech za hodinu) dokazují, že kromě přirozeného pozadí nic zvláštního nezaregistroval v žádné fázi prezentace. (Zdroj)

To, že nejspíše žádná radioaktivita nevzniká, potvrzují i dozimetrická měření (viz tabulka). Ta sice nemohou vyloučit aktivitu uvnitř zařízení, ale při její předpokládané intenzitě by stínění muselo být velice sofistikované a masivní. I bez ohledu na radioaktivitu by zařízení, které Italové nazývají „zesilovač energie“, bylo nebezpečné. Produkovalo by nemalý výkon o více než jeden řád větší, než je příkon v situaci, kdy vůbec nevíme, co v něm probíhá. Nedá se odhadnout, zda jej lze ovládat a zda najednou daný výkon nevzroste třeba ještě o další řád. Samozřejmě za předpokladu, že tvrzení autorů jsou pravdivá. Jejich chování při předvádění na tiskovce spíše naznačuje, že moc dobře ví, co a jak se v jejich zařízení děje a že se není čeho bát. Alespoň co se samotného přístroje týká.


U experimentu se studenou fúzí Martina Fleischmanna a Stanleye Ponse byl jimi naměřený malý přebytek energie dán nepřesností situace v měřícím zařízení a experimentální nejistotou při kalorimetrickém měření. Selhání při detekci produktů předpokládaných „jaderných reakcí“ pak vzniklo podle mého názoru tím, že měli minimální zkušenosti s experimenty v jaderné fyzice. Myslím si, že u nich se jednalo o experimentální chybu a hlavní jejich problém vidím ve způsobu prezentace výsledků nejistých měření bez důkladného ověření a vědecké diskuze. U současného zařízení jsem přesvědčen, že jde o podvod. I když by bylo opravdu krásné, kdyby šlo získat fúzní zdroj tak jednoduchým způsobem, italská „studená fúze“ je dokonce za hranicí fantastiky. Nedávno mě jeden z diskutujících pod článkem Není teplota jako teplota a chladno jako chladno označil za příznivce sci-fi a fantastu, ale fantastiku italského kalibru skousnout přece jen nedokážu.

 

Autor: Vladimír Wagner
Datum: 24.01.2011 12:42
Tisk článku

Akvizice a fúze menších a středních firem - CD - John Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 97 Kč
cena: 79 Kč
Akvizice a fúze menších a středních firem - CD
John Vladimír
Související články:

Fúzní megaprojekt nabral pětileté zpoždění     Autor: Stanislav Mihulka (20.06.2016)
Zbrusu nový stellarátor Wendelstein 7-X už žhaví plazma     Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2015)
Zachrání jadernou fúzi divoce tvarované stellarátory?     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2015)
Fúzní reaktory jsou podle expertů ekonomicky životaschopné     Autor: Stanislav Mihulka (03.10.2015)
Společnost Tri Alpha Energy pokročila ve vývoji fúzního reaktoru     Autor: Stanislav Mihulka (03.09.2015)



Diskuze:

Činský zájem o solné reaktory

Vladimír Wagner,2011-02-01 08:09:59

Připravuji delší článek (články) o tom, jak na transurany a thoriový cyklus. K tomu by právě mohly pomoci solné reaktory, o kterých se ve zmíněném odkazu píše. V jejich studiu je daleko i Česko a psal jsem o tom na Oslovi nedávno: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5094 . V tomto článku je i vysvětleno, proč jsou velmi výhodné pro využití thoria. Čína (stejně jako Indie a Austrálie) má velké zásoby thoria. Proto je tam tak velký zájem o systémy schopné využít thorium (tedy solné reaktory a urychlovačem řízené systémy - o těch více zde http://www.osel.cz/index.php?clanek=3743). S kolegou Uhlířem jsme ne tak dávno měli povídání i o solných reaktorech v Mileniu: http://www.ct24.cz/vysilani/2010/01/25/10159875412-210411058030125-12:33-milenium/?streamtype=WM2

Odpovědět

Čínské thoriové reaktory

Adolf Balík,2011-01-31 12:30:22

O tomhle by nám pan Wagner mohl poreferovat:
http://wattsupwiththat.com/2011/01/30/china-announces-thorium-reactor-energy-program-obama-still-dwelling-on-sputnik-moments/

Odpovědět

No, tak nějak,

Dag Bedmen,2011-01-29 04:48:56

neměl jsem na mysli problém s hromaděním vodíku a jeho extrémním stlačením v elektrodě, ale s havárií při které se uvolnilo tak velké množství energie, že došlo doslova k vypaření části elektrod a rozmetání silného litinového elektrolyzéru. Při "obyčejném" zkratu (zapřičiněném vznikajícími "boulemi" na elektrodách) došlo vždy maximálně k "ustřelení" sifonu a výpadku proudu, což energeticky odpovídalo velikosti zatížení a množství vodíku v elektrolyzéru. Při této poslední havárii bylo množství uvolněné energie extrémě vysoké.

Odpovědět

To je nedorozumění

Ladislav Kopecký,2011-01-27 20:45:38

Můj komentář se týkal reakce pana Hudecka, který se navážel do mého webu a řešil věci, které se studenou fúzí vůbec nesouvisí.
Samozřejmě, v případě Eugena Mallove jde o spekulaci. Zpochybnit se dá úplně všechno. Jiná věc ale je, kde je pravda. Nebylo by to poprvé, kdyby šlo o fingovanou loupežnou vraždu a skutečný motiv tohoto zločinu byl úplně jiný.
Čas ukáže, jestli má studená fúze budoucnost nebo ne. Já věřím, že ano. Taky si myslím, že současná věda zdaleka neobjevila vše a podle mnohých je ve slepé uličce. Je docela možné, že vysmívaný a zavrhovaný éter ještě svou roli sehraje a dojde k jeho znovuobjevení. Teorie éteru momentálně živoří ve vědeckém disentu podobně jako studená fúze. Potom se CF náhle objeví v mainstreamu a všichni (kteří sledují jen mainstream) se diví a nic nechápou. Jenomže těch 20 let na tom spousta lidí pracovala a pan Rossi čerpal z práce tisíců dalších vědců.

Odpovědět


Myšlenka studené fůze jako taková mi nevadí, ale

Pavel Hudecek,2011-01-27 22:50:04

1. Jsem vyloženě alergickej na "volnoenergetické" weby, protože tam obvykle píšou evidentní pitomosti a ten Váš web je toho dokonalým příkladem. V případě zájmu se můžeme sejít u nějakého dobrého pití a klidně Vám vysvětlím podstatu problému.
2. Až do včerejška jsem si myslel, že éteristi jen velkou oklikou popisují totéž, co tvrdí TR. Dokonce mi to minimálně dva potvrdili. Jenže na tom Vašem webu jsem narazil na ono tvrzení, že éter brzdí i rovně letící elektrony a to je v rozporu se známou realitou.
--------------------
Pokud chcete něco konstruktivního, tak jsem dnes trochu pátral a výsledkem je zjištění, že materiál na vyzkoušení klasické studené fůze lze v ČR pořídit za cca 3-4 kKč. Sice si myslím, že i kdyby to fungovalo, tak to právě z důvodu té "studenosti" nepůjde použít k výrobě elektřiny, ale do podlahového topení, nebo na ohřev TUV by to stačit mohlo:-)

Odpovědět

Co kdybyste zkusil neodbíhat od tématu?

Ladislav Kopecký,2011-01-27 09:23:02

Když chybí argumenty, tak se začne rozebírat oponent. Myslím, že řeč byla o studené fúzi.

Odpovědět


Nechápu

Jan Jaroš,2011-01-27 15:55:58

Nechápu váš komentář. První kdo tady začal psát o vraždách ve spojení se studenou fúzí jste byl vy...

Odpovědět

Potlačování výzkumu studené fúze

Ladislav Kopecký,2011-01-26 09:51:18

Dr. Eugene Mallove, propagátor studené fúze, zavražděn:
http://free-energy.xf.cz/suppressed/mallove.htm
Falšování dat v MIT:
http://free-energy.xf.cz/cf/milton.htm

Odpovědět


Pro ty, co to nečetli

Jan Jaroš,2011-01-26 19:02:07

Nějak nechápu, co má vražda toho pána společného s potlačováním výzkumu studené fúze (kromě toho, že jde hezky použít pro navození konspirační atmosféry). V tom článku se hned na začátku píše toto:

Je známo málo faktů, ale předběžné informace naznačují, že mohlo jít o loupež nebo možná o spor s nájemcem pozemku. Místní policie případ stále vyšetřuje. Nezmínila se o totožnosti nebo motivech útočníka(ků) a v současné době neexistují důkazy o politickém spojení s jeho vrahem.

Odpovědět


Ten web "free energy" je vůbec celkem vt

Pavel Hudecek,2011-01-27 02:25:49

Např. v sekci "pro odborníky" lze najít spoustu materiálů, ze kterých plyne jediné: Autor nechápe pojem "jalový výkon" a proto si plete jakost s účinností.
A nebo "Detekce éteru" - to je taky dost výživné čtení:-) Např. v kapitole o Stanfordském urychlovači tvrdí, že nabité částice jsou éterem bržděny - což je ovšem v rozporu s realitou: Třeba v LHC částice vesele běhají setrvačností mnoho hodin po urychlení a VF systém se už jen stará o to, aby se nerozlezly a běhaly stále spořádaně ve skupinkách.

Odpovědět


Karel Š,2011-01-27 21:00:59

V LHC částice samozřejmě potřebují urychlovat trvale, protože neustále ztrácejí energii díky synchrotronovému záření. Ale o tření s éterem zde skutečně nejde.

Odpovědět

Pamatujete se?

Marcel Koníček,2011-01-25 13:18:56

Určitě je to celé podvod. Ten návrh, že se jedná o spalování vodíku za přítomnosti niklu je určitě hodně blízko k pravdě. Já jenom, pamatujete se někdo na ten případ, kdy někdo ohlásil, že dokáže vesmírné lodi pohánět mikrovlnami a tím by odpadlo vození paliva, asi dva roky zpátky? To byl pokud se nepletu taky dobře vymyšlený podvod. Vypadalo to hodně uvěřitelně.

Někteří vědci, nebo "vědci", prostě jinak úspěchu dosáhnout nedokážou.

Odpovědět

Studená fúze nebo studený podvod

Adolf Balík,2011-01-25 09:57:10

Zdá se mi, že se tu řeší záhady dvě. Jednou z nich je, co se tam opravdu fyzikálně děje. Většina si myslí, že jde o nějaký běžný exotermní fyzikálně-chemický jev, pro který je tam dost chemického potenciálu někde v konfiguraci vložených komponent, což není na první pohled patrné, ale po bližším přezkoumání se to odhalí. Větší část této většiny si také myslí, že demonstrátoři, i kdyby snad nevěděli, jak to fakt funguje, by museli být neuvěřitelně naivní, kdyby si to nemysleli také. O té chemii tedy s napětím čekají, že se brzy dočtou a budou o ní možná moci i diskutovat.

Je tu ale druhá záhada. Jestli demonstrátoři nejsou naivnější než podprůměrný teenager, tak jim při tomto rozruchu musí být jasné, že normálního podfuku s vylákáním peněz od investorů by ta studená fúze skončila v chládku studeného kriminálu. Otázkou tedy je, existuje-li možnost studeného podfuku, kdy z lidí nelákají prachy, nýbrž jinou komoditu způsobem, za který jsou nepostižitelní. Existuje prostor pro takový podfuk? – Jistěže existuje:

Získají spoustu reakcí spousty subjektů, kteří nepřespávají v parku na lavičce. A seznam těchto subjektů spolu s charakterem jejich reakcí má např. nepochybnou tržní hodnotu pro cílenou reklamu.

Stejně by byl největší gól, kdyby to fakt fungovalo. :-)

Odpovědět

Vsak ono se to brzo ukaze

Martin Tůma,2011-01-25 09:21:22

Nase veda je zalozena na overitelnosti experimentalnich vysledku. Celkem chapu, ze si dotycni mysli, ze maji v ruce technologii, ktera jim muze vynest vice penez nez prodej povolenek na CO2 a Windows k tomu a ze to nechteji dat z ruky. Nicmene po tom, co si to patentuji, budou muset s pravdou ven a pokud je v tom nejaky podfuk, o cem jsem z vetsi casti presvedcen, tak to urcite na Oslikovi poradne rozmaznu ;)

Odpovědět

mozne vysvetleni, pokud nejde o uplny podvod...

Ivan Kmínek,2011-01-25 07:57:39

Vi: http://hardware.slashdot.org/comments.pl?sid=1964112&cid=34983290
"From the reaction and results this looks like chemistry as well. They have built a very expensive and not very practical chemical battery. Reducing the layer of oxidized nickel in the presence of oxygen and hydrogen is an exothermic reaction that produces heat at about the levels shown in this experiment. This is chemistry they are doing. The hydrogen is combining with oxygen and producing steam. There are about 50ppm of copper in nickel and they are merely extracting it... They should call up a mining engineer or just google the 'Sherritt-Gordon process' to learn more about what they are actually doing. What they are doing is seperating the nickel and the copper that occurs naturally."
Pokud je to správná stopa, je s podivem, že to ňák nenapadlo samotné italské vynálezce.

Odpovědět


Pro ty, co měli ve škole ještě ruštinu

Adolf Balík,2011-01-25 09:33:37

„Na základě reakce a jejích výsledků to vypadá, že také jde o chemii. Postavili velmi drahou a ne moc praktickou chemickou baterii. Redukce vrstvy zoxidovaného niklu v přítomnosti kyslíku a vodíku je exotermickou reakcí, která uvolňuje teplo ve zhruba stejném množství, jaké se ukazuje v tomto experimentu. To, co dělají, je chemie. Vodík se váže s kyslíkem a vytváří páru. V niklu je asi 50 ppm mědi a oni ji z toho pouze extrahují … Měli by zavolat nějakému důlnímu inženýrovi nebo jen zagooglit ‚Sherritt-Gordonův proces‘, čímž by se o tom, co opravdu dělají, dověděli více. To, co dělají, je oddělování niklu a mědi, k čemuž dochází přirozeně.“

Odpovědět

Dajme im šancu

Maros Juris,2011-01-24 20:59:51

Ako tak pozorujem, obrovská väčšina akademikov sa okamžite poponáhľala s vyjadrením ze sa jedna o podvod. Chápem síce že zverejnenie celého objavu prebehlo veľmi neštandardne, ale nemali by sme s "hádzaním kameňov" počkať až kým bude jasne že ide o podvod? Je pravda ze skúsenosti hovoria v neprospech podobných objavov (90% chyba merania, 10% vedomý podvod) ale zo súčasnej vedeckej praxe mam pocit že dosiahla bodu maximálnej arogancie. Naozaj už rozumieme všetkému na 100%, a nič nás nemôže prekvapiť?
Dajme im šancu aby sme nemuseli v budúcnosti, keď niekto príde zo skutočne prevratným objavom, ľutovať že sme svojou zaslepenosťou zahodili jedinečnú šancu posunúť hranice vedenia a zabezpečiť prežitie ľudstva na ďalších pár tisíc rokov. Nebolo by to prvý krát v histórii keď by nás praktický objav prinútil upraviť fyzikálne zákony.
“It doesn't matter how beautiful your theory is, it doesn't matter how smart you are. If it doesn't agree with experiment, it's wrong” (Richard Feynman)

Odpovědět


Karel Š,2011-01-24 21:20:18

Nemám problém v tom dát jim šanci - ať si ten svůj postup patentují a pak sdělí detaily které je možné prakticky ověřit. To co zatím předvedli nebylo o moc lepší než předváděčky perpetua mobile v předminulém století kde se v jedné místnosti točilo kolo a v druhé seděl sluha a točil klikou.
Nejsem žádný odborník na jadernou fyziku, ale pokud vycházím z toho že ten jejich materiál je 100% pravdivý pak veškerá energie záskaná z procesu by měla být ve formě gama záření vzniklého anihilací protonů a pozitronů. Pokud by tomu tak bylo tak mi opravdu není jasné jak je možné že by hliníková fólie která to zařízení podle obrázku obaluje zachytila opravdu všechno tak důkladně že by měřák v blízkosti aparátu nezachytil víc než background.
A to je jen jeden z detailů které mi i jako laikovi na celém tom procesu připadají docela podezřelé. Osobně si myslím že získaná energie je chemického charakteru mnohem spíš než jaderného.

Odpovědět


Tak zrovna pod clankem pana Wagnera se ptat

Ondřej Zeman,2011-01-24 21:49:11

"Naozaj už rozumieme všetkému na 100%, a nič nás nemôže prekvapiť?" ?

Staci si procist par jeho clanku o jaderne astrofyzice a je naprosto jasne, ze stoprocentne nerozumime prakticky nicemu a zvlast ve fyzice je tech prekvapeni vice nez dost.

Skepse je to, co je pro vedu velice zdrave a velice dulezita. V podstate se da rici, ze diky skepsi jsou teorie potvrzovany, protoze nebyt ji, tak by nebylo pozadovano potvrzeni teorie experimentem, pozorovanim.

V historii vedy bylo hodne teorii vypracovano az po pozorovani urciteho jevu. Ale jestlize tu uz je teorie, ktera je potvrzena mnoha experimenty, pozorovanymi a najednou se objevi neco, co ji stavi uplne na hlavu, tak se nedivte ze je to odmitano. Clanek zminuje Martina Fleischmanna a Stanleye Ponse, kteri vyvolali sveho casu velkou kontroverzi, ale jejich vysledky byly takove ze to bylo "mozne", aby pripadnou fuzi tam takovyto narust energie byl a navic dali k dispozici schema a parametry sveho pokusu, aby to ostatni mohli proverit. U tohoto to ale podle platnych teorii a praxe mozne neni. Navic, dali k dispozici presny popis toho zarizeni, aby to nekdo mohl nezavisle overit? O tom jsem jeste neslysel...

Odpovědět

Josef Jindra,2011-01-24 20:02:36

Spíš buch uvažoval difuzi protonů do poruch v krystalické stavbě elektrody způsobenou potenciálovým gradientem vlivem procházejícího proudu skrz materiál elektrody.

Odpovědět


Josef Jindra,2011-01-24 20:05:57

To mělo být pro pana Bedmena a bez toho překlepu, příště se polepším.

Odpovědět

No, tak nějak,

Dag Bedmen,2011-01-24 18:56:37

při elektrolýze NaCl jsem se setkal se zajímavým úkazem, kdy se v Fe elektrodě (katodě) kumuloval vodík takovým způsobem že v ní vytvořil bublinu o průměru cca 3 cm, je zajímavé, že pronikl do nitra elektrody (je pravda že kovy jsou schopny vodík rozpouštět) ale ven již nikoli a vytvořil tak vysoký tlak, že elektrodu "zevnitř" roztrhl. Tato situace nastala výhradně až při poměrně "vysokém" proudovém zatížení cca 5 A/cm2 při nižším zatížení se toto nikdy nestalo.
S těmito pokusy jsme pak pokračovali až do doby kdy došlo k totální destrukci 4 cm silné elekrolizní vany a utavení elektrod. Vznikající vodík při elektrolýze byl odváděn přes sifonový uzávěr a v elektrolyzéru byl přetlak cca 5 cm vodního sloupce, když někdy došlo v elektrolyzéru ke zkratu, proud se automaticky vypnul a maximálně "uletěl" sifon, dodnes nikdo pořádně tuto "haváriri" nevysvětlil.

Odpovědět


Karel Š,2011-01-24 19:33:34

Vysvětloval bych to kinetickou energií jader vodíku (protonů) urychlených v elektrickém poli té katody. Vzhledem k tomu že elektron je mnohem lehčí než proton tak vzniklý atom vodíku pokračuje setrvačností dál a není už bržděný rozdílem elektrického potenciálu, jen srážkami s ostatními atomy. Čím větší napětí na katodě tím hlouběji se dostanou a pokud je ta energie dostatečná tak pak už nevydifundují zpátky.

Odpovědět

Kalorimetrie

Radek Svoboda,2011-01-24 14:21:27

Zajímalo by mne, zda se kromě přítoku vody do zařízení měřil i odtok (kondenzace -> objem) vodní páry. Pokud má v sobě zařízení skrytý rezervoár, není problém studenou vodu chvíli kumulovat a vypouštět jen část vodní páry. Ohřát by šla buď tím 400W přitápěním, nebo reakcí vodíku se vzduchem (palivový článek?).

Pokud dle autorů zařízení funguje měsíce, dovedu si představit, že jej opravdu nevypnou a nechají ohřívat páru po dobu několika dní. Rozhodně by tím zvedli ještě větší zájem a přesto by nemuseli odkrývat detaily. Ale nedělají to (zatím). Proč asi?

Odpovědět

O co jim ale jde?

Jirka Niklík,2011-01-24 13:30:01

Popisovaný výkon se dá těžko svést na chybu v měření. Ale jestli jsou to podvodníci, zbývá vyřešit záhadu, o co jim jde. Co pozitivního můžou takovým humbukem získat?
Svého času vzbudila rozruch firma Steorn http://www.steorn.com/
Tam jsem ani nedokázal odhadnout, jestli jde o úmyslný podvod, nebo jestli svým výsledkům sami věří.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-01-24 14:04:20

Také mě zaráží, že se vše děje - alespoň se to tak jeví - minimálně s vědomím, ne-li ve spolupráci s dalšími členy Katedry fyziky Boloňské university, kde je Focardi "vysloužilým", nebo zasloužilým? profesorem. To by přece žádná seriózní VŠ neriskla...
Rossi není z BU, a zdá se, že je to celkem dobrodružný "vědec", prý v minulosti obviněný z různých, s financemi souvisících machinací. Myslím, že tam bude "pes" zakopán... a tak mě napadá, jestli "nikl" nedodává on a pan profesor je v tom - i s některými kolegy - nevinně. Kontrakty a "patent" také zajišťuje Rossi. Samozřejmě, berte to jako možné vysvětlení na způsob paní Marplové... :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni