Zmrtvýchvstání sluneční plachetnice  
Když ji v duchu již všichni pohřbili, solární sonda NanoSail-D ožila a rozprostřela své plachty v ústrety slunečním paprskům.

 

Zvětšit obrázek
Sluneční plachetnice NanoSail-D v poskládaném stavu... (Kredit: Marshall Space Flight Center NASA)

Sluneční plachetnice jsou velmi hezkým a zdá se, že navzdory dětským nemocem i úspěšným nápadem. Vesmírné „téměřprázdno“, které neklade žádný odpor, umožňuje plout s napjatými plachtami, do kterých se namísto větru opírá proud fotonů. Japonská sonda IKAROS, která v květnu loňského roku zahájila svojí vesmírnou plavbu k Venuši, začátkem prosince proletem ve vzdálenosti 8 800 km okolo této žhavé planety úspěšně splnila svůj plánovaný úkol. Teď pokračuje směrem k Jupiteru, stále pod dozorem řídícího střediska své rodné japonské vesmírné agentury JAXA.


IKAROS ale není úplně prvním projektem svého druhu. Samozřejmě, že na počátku byli Američané. V létě 2008 Amesovo výzkumné centrum NASA vyslalo svou první plachetnici NanoSail-D. Jenže technické problémy nosné rakety Falcon 1 způsobily, že se vše i se sondou utopilo ve vodách Tichého oceánu.


Loni se NASA pokusila o reparát a 20. listopadu vyslala na oběžnou dráhu okolo Země stejnou plachetnici NanoSail-D. Žel i tuto misi doprovázejí technické problémy. Do objemu 10 x 10 x 38 centimetrů poskládaná plachetnice byla upevněna do katapultovacího zařízení na vnějším plášti satelitu FASTSAT a spolu s dalšími přístroji vynesena nosnou raketou Minotaur IV.


Jenže v okamžiku, kdy po sedmi dnech od startu se měla plachetnice oddělit a rozprostřít své plachty, neudálo se nic. Schylovalo se k druhému propadáku a ztrátě další sondy. Pro celý přípravný tým to bylo zdrcující. Jak týdny plynuly, naděje vyprchala. Sonda odmítala opustit své pohodlné místo na satelitu.


Před deseti dny, 17. ledna, když Dean Alhorn z Marshallova centra pro vesmírné lety NASA v Huntsville v americkém státě Alabama vkročil do řídící místnosti, nechtěl uvěřit svým očím – sonda NanoSail-D již letěla sama! Vědci okamžitě obvolali kolegy radioamatéry, aby se pokusili zachytit její signál. Zrovna prolétala nad Huntsville a tak štěstěna pokračovala ve své nadílce. Jednoznačně identifikovatelné volání potvrzovalo, že vesmírná plachetnice je naživu a pracuje. Jak prozradil jeho kolega, Dean Alhorn radostí skotačil jako novopečený táta.

Zvětšit obrázek
... a s rozvinutým plachtovím. (Kredit: Marshall Space Flight Center NASA)

 

Jenže sonda se pohybovala ve stavu beztíže bez rozvinutých plachet, což se podle původního plánu mělo změnit již půl až tři čtvrtě minuty po oddělení se od satelitu FASTSAT. Ve skutečnosti se to stalo až s třídenním zpožděním. 20. ledna, kolem 17. hodiny našeho času, časový spínač spustil zařízení na žhavení drátku, jenž pak propálil nylonový vlasec s nosností 22 kg. Během asi 5 sekund se plachty NanoSail-D rozvinuly do plochy 10 m2. Jsou ze 7,5 mikromeru (tisícin milimetru) tenoučkého, přesto pevného reflexního polymeru (polyimidu).


Takže nyní Zemi, na téměř kruhové dráze v průměrné výšce asi 650 km jednou za asi hodinu a půl obletí první, na sluneční světlo plachtící oběžnice. Jejím úkolem není žádné měření, ale samotný test možností této technologie. Zatímco délka první neúspěšné mise v roce 2008 byla plánována na 14 dní, nynější reparát by měl trvat 70 až 120 dní, protože byl projektován pro vyšší oběžnou dráhu. Plachetnice NanoSail-D je odsouzena na postupné klesání a rozpad v atmosféře. Je otázkou, jak po její počáteční nečekané stávce bude celá mise dále probíhat. Již teď se ví, že je co zdokonalovat. Jestli bude shledána úspěšnou, budoucí sluneční plachetnice by měly sloužit jako nosiče komunikačních antén, soustav různých senzorů nebo jako folie tenkých solárních článků pro pohon družic.


SOUTĚŽ PRO ASTROFOTOGAFY

NASA ve spolupráci se stránkou spaceweather.com vyhlásily soutěž o nejlepší amatérský snímek NanoSail-D - první solární plachetnice na oběžné dráze okolo Země. Můžete ji spatřit na jasné noční obloze i pouhým okem, samozřejmě jen v okamžiku, když se sluneční paprsky odrazí od její deset čtverečních metrů velké reflexní plachty. Optický úkaz by se měl podobat slunečním „prasátkům“ družic Iridium. V současnosti NanoSail-D zabírá v dalekohledu asi jednu obloukovou sekundu, ale sonda bude postupně klesat, až někdy v dubnu – květnu zanikne v atmosféře.

Na fotoaparát připojený k amatérskému astronomickému teleskopu by solární plachetnici NanoSail-D měl prý dokázat zachytit i začínající astrofotograf. Vítěze soutěže o technicky a umělecky nejlepší snímek čeká odměna 500 USD, druhý si odnese 200 a třetí 100 USD.

Podmínky soutěže a link pro zaslání snímků jsou na konci této stránky. Časy přeletů nad ČR - viz diskuzi.



Video: Dean Alhorn z Marshallova centra pro vesmírné lety NASA představuje solární plachetnici NanoSail-D. V době, kdy ještě netuší, že její první verze nikdy neroztáhne své plachty. Zdá se, že druhá kopie je úspěšnější, i když ona také své strůjce potrápila. 
 

 

Zdroj: NASA News

Datum: 27.01.2011 18:23
Tisk článku

Íkaros - Asteroid Android
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 177 Kč
Íkaros
Asteroid Android

Diskuze:

časy pozorování

Stanislav Brabec,2011-01-28 20:48:59

Pro zájemce přidávám nejbližší časy pozorování pro Prahu (celá ČR na tom asi bude podobně). Podle doby trvání a jasnosti to odhaduji spíš na rozptýlené světlo.
Odkaz:
http://www.heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=90027&lat=50.083&lng=14.467&loc=Prague&alt=254&tz=CET


Date Mag Starts Max. altitude Ends
Time Alt. Az. Time Alt. Az. Time Alt. Az.
28 Jan 4.2 17:37:31 10 W 17:40:56 20 NW 17:44:20 10 N
29 Jan 4.6 18:02:49 10 WNW 18:04:45 12 NW 18:06:41 10 N
31 Jan 4.2 17:08:04 10 W 17:11:13 18 NW 17:14:22 10 N
1 Feb 4.7 17:33:34 10 NW 17:34:57 11 NW 17:36:18 10 NNW

Odpovědět


Děkuji

Dagmar Gregorova,2011-01-29 20:15:41

za doplnění. DG

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace