Zvětšit obrázek

Vakorosnička Guentherova. Kredit: William E. Duellman, Biodiversity Institute/University of Kansas.

Moderní biologii stále ještě tíží hendikep z dávných časů před světovými válkami takzvané biologické zákony. Prakticky všichni vědí, že jsou starožitné, zbytečné a vzhledem k výjimkám rozhodně nejsou stoprocentní, ale přesto o nich lze stále ještě občas slyšet. Jedním z takových zbytečných „pravidel“ je i Dollův zákon o nevratnosti evolučního vývoje.

Zvětšit obrázek

Vakorosnička Guentherova z roku 1882. Kredit: Edwin Wilson. Wikimedia Commons.

Belgický paleontolog Louis Dollo v roce 1893 prohlásil, že se v evoluci nemůže nic opakovat. Pokud se prý během evolučního vývoje něco ztratí, tak se to už nemůže znovu ve stejné podobě objevit. Od té chvíle se tento nabubřelý „zákon“ dlouhou dobu do zhloupnutí papouškoval v učebnicích a encyklopediích a málokdo se nad tím pozastavoval. Dneska už Dollův „zákon“ a podobné říkanky naštěstí mezi odborníky většinou vzbuzují jen soucit. Popisují sice více či méně obvyklý průběh evoluce, ale jejich nesmiřitelnost je v optice soudobé biologie směšná. Přesto, a nebo právě proto, přitahují výjimky Dollova „zákona“ o nezvratitelné evoluci škodolibou pozornost.

Na této vlně se svezl i John Wiens ze Stony Brook University, který použil v čase ukotvenou fylogenezi 170 druhů obojživelníků ke zhodnocení pozoruhodného případu jediné známé žáby světa s mandibulárními zuby, čili s ozubenou dolní čelistí a posléze i k publikaci v časopise Evolution. Dotyčným obojživelníkem je poněkud démonicky vyhlížející vakorosnička Guentherova (Gastrotheca guentheri, anglicky Guenther"s Marsupial Frog). Žije ve vlhkých tropických lesích svahů And Kolumbie a Ekvádoru, odkud děsí zoology celého světa svojí pozoruhodnou zubatou dolní čelistí. Jak napovídá její rodové jméno, samičky vakorosničky nosí vajíčka v kapse na zádech.

Zvětšit obrázek

Vakorosnička Gastrotheca cornuta. Kredit: Brian Gratwicke, Wikimedia Commons.

Podle Wiense žáby ztratily zuby v dolní čelisti přinejmenším v triasu, před 230 milióny let, tedy prakticky na samém počátku druhohor. Někdy před 5-17 milióny let, tedy v mladších třetihorách během miocénu, ale zubatou dolní čelist slavnostně znovuobjevil předek vakorosničky Guentherovy, i když mu asi nebyla nijak převratně užitečná.
Je sice pravda, že žáby běžně vlastní zuby v horní čelisti, i tak je ale propast času mezi vymizení a opětovným objevením zubů v dolní čelisti žab ohromující. Není v tom pochopitelně nutné hledat černou magii ani vúdú, jen se ukázalo, že genetické instrukce pro molekulární mechanismy výroby ozubené dolní čelisti mohou být pozoruhodně trvanlivé. 220 miliónů let je opravdu hodně, i v geologickém smyslu slova.

Zvětšit obrázek

Louis Dollo. Kredit: volně dostupné, Wikimedia Commons.

Vakorosnička Guentherova tedy vlastně zuby v dolní čelisti nevynalezla. Jen se po strašlivě dlouhé době, zřejmě díky náhodě, čili řadě šťastně trefených náhodných mutací, u ní znovu objevily. Jako ozvěna dávného světa triasu, kdy se planeta stále ještě vzpamatovávala z nepředstavitelného vymírání na konci permu a kdy předci dnešních žab ještě stále měli ozubenou dolní čelisti. A jako políček do tváře předpotopního „zákona“ Louise Dolla.

Prameny:

Evolution online 27.1. 2011, BBC Earth News 31.1. 2011, Wikipedia (Dollo"s Law of Irreversibility).