Panáka nebo půllitr denně pro vaše srdce a cévy  
Tak by mohl znít reklamní slogan výrobců alkoholických nápojů. Těžko by mu bylo co vytknout, protože by měl oporu v závěrech rozsáhlé studie kanadsko-amerického vědeckého týmu. Naštěstí to není jediný způsob pro boj s kardiovaskulárními problémy.

 

Zvětšit obrázek
Bezpočet způsobů prevence kardiovaskulárních nemocí... nebo spíše jak si je draze pořídit? I v tomto případě je důležitá správná míra.

Jistě znáte to zastaralé, vtipně nelogické a pro mnohé přítažlivé rčení: Alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství. Žel někteří se snaží přes všechny problémy s tím spjaté prokázat jeho platnost, případně i verzi zkrácenou o ty malé dávky. Že si ničí zdraví a často nejen svůj život, o tom nelze pochybovat. Ale prý ani druhý extrém nemusí být to nejzdravější řešení. Vědci, navzdory očekávání nejpřísnějších mravokárců a propagátorů prohibice a jiných, často zkreslených představ o zdravé životosprávě, opakovaně prokazují, že pravidelné požívání alkoholu může být „na zdraví“. Vše závisí od správné míry, která odpovídá té první části zmíněného rčení: Alkohol v malých dávkách neškodí. I když jsou každodenní. Vlastně by pravidelné být měly.


Opětovně to nyní potvrdili kanadští vědci z University of Calgary, kteří se spolu s americkými kolegy probrali více než čtyřmi tisíci články zveřejněnými v lékařských odborných periodikách z let 1950 až 2009. Vybrali ty, které vědecky korektně odpovídaly na dvě otázky – jaká míra rizika vzniku různých srdečně-cévních problémů hrozí střídmým konzumentům alkoholu v porovnání s abstinenty a jak se takové popíjení projeví na 21 zdravotních ukazatelích, které s kardiovaskulárními nemocemi souvisí. Výsledky pak ve formě dvou publikací zveřejnili v časopisu British Medical Journal.


A k jakým výsledkům dospěli? Podle 84 starších studií, které splňují stanovená selekční kritéria, alkohol riziko vzniku různých kardiovaskulárních problémů snižuje. Když se nebudete vyhýbat pravidelnému pití, tak podle 21 studií si asi o čtvrtinu snížíte pravděpodobnost, že na srdečně-cévní problémy umřete, podle 29 prací budete mít až o 29 % méně problémů s koronárními cévami a s 25 % menší pravděpodobností na ně zemřete (31 studií). Riziko mrtvice si snížíte o 12 % (17 studií), ale o 6 % vám stoupne pravděpodobnost, že bude příčinou vaší smrti (10 studií). Sekundární analýza, zaměřená pouze na úmrtnost z jakéhokoliv důvodu spojeného s kardiovaskulárními nemocemi, ji příznivcům alkoholu v porovnání s abstinenty snížila o 13 procent.


A co odhalila druhá, s biologickými faktory spjatá studie? Do ní vědci zahrnuli 63 výzkumů a z jejich výsledků vyčetli, že alkohol výrazně zvyšuje hladinu vysocehustotního lipoproteinu HDL, takzvaného „dobrého cholesterolu“ v krvi a pozitivně ovlivňuje i další bio-ukazatele související s metabolizmem tuků, protizánětlivými reakcemi a celkovým stavem cév.


Než ale začnete holdovat alkoholu, nepřehlédněte informaci, že tato pozitivně vyhlížející čísla se týkají jenom mírného popíjení, což podle vědců znamená 1 až 2 alkoholické nápoje denně, v závislosti od obsahu alkoholu. Přesněji vyjádřený denní limit je 30 gramů čistého lihu, tedy asi jedna velká a jedna malá desítka. To platí pro muže, ženám by měla postačit polovina. Účinky prý nezávisí od toho, jestli je 30 g alkoholu v pivu, vínu, nebo destilátu. Určitě ale neplatí, že když si týden nedáte ani slzu, pak o víkendu, ve jménu utužení zdraví, se můžete napít co hrdlo ráčí, žaludek snese a nohy unesou. Navíc je dobré si uvědomit, že studie se zabývá výhradně srdečně-cévními problémy a tak vám neodpoví na otázku, jak alkohol ovlivňuje pravděpodobnost vzniku například rakoviny trávícího traktu. Nebo s jakou pravděpodobností se infarktu vyhnete jízdou za volantem po jednom „zdravotním“. A také se nezabývá tím, že v porovnání s alkoholem je sport bezpochyby lepší prevencí kardiovaskulárních nemocí.


Video z produkce BBC dokazuje, že když se opice po nás opičí, můžou mít z toho pořádnou opici.



Zdroje: British Medical Journal 1, 2, Science Daily

Datum: 23.02.2011 17:23
Tisk článku


Diskuze:

zkušenost

Am Am,2011-02-25 20:41:57

S takovými teoriemi typu "2 deci červeného denně na krvinky, půllitr piva kvůli béčku" apod. se nyní roztrh pytel.
A něco na tom i je, např. když jednou za čas jsem nucen jít do hospody, tak mi zmizí příznaky symbolizující málo vit. B.

Měl jsem ve svém okolí ženu, která se tímto začala řídit (pivko a víno pro zdraví).
Jenže alkohol, jak je známo, je návykový. Takže z půllitru "na zdraví" se pomalu začalo stávat několik lahváčů denně. Nyní je emočně méně stabilní a je z ní cítit mužská hrubost.
A tím to nekončí. Každý člověk má obvykle v životě vzestupy a pády, období radosti i zklamání. A co udělá člověk, který byl zvyklý si sem tam nalít víno jen tak pro zdraví, když přijde smutek a zklamání? Šáhne automaticky po lahvince...
Dnes je to člověk, který bude patrně s alkoholem a závislostí bojovat do konce života.

Někdy je lepší nezkoušet každou kravinu, byť zní logicky.
Za chvíli nám začnou "odborníci" radit, ať chodíme pravidelně do bordelu, že tím třeba "uvolníme potlačené emoce".

P.S.: Člověk občas slýchává o lidech, kteří pili denně slivovici a denně kouřili, a dožili se 100 roků...
Ale třeba také mít na paměti, že dříve lidé žili taky jinak. Vstávali brzy ráno, museli dělat spoustu fyzických úkolů, nebylo tolik rozptýlení pozornosti televizí apod.

Odpovědět

souhlasím s Petr Ka

Am Am,2011-02-25 20:31:29

Souhlasím s Petr Ka, jasněji to vystihnout ani nemohl.
Je jasné, že v národě, kde většina lidí má k alkoholu kladný vztah, ale zároveň má alkohol negativní konotaci, tak taková společnost se bude alkohol spíše hájit.
Mnoho lidí, co nepijí, mohou mít více problémů jednoduše proto, že díky abstinenci mají citlivější vědomí, které vidí kolem sebe spoustu věcí, kterých si ostatní ani nevšimnou, takže je nemusí ani řešit.
U "nepijáků" může vzniknout spousta problémů už jen tím, že se nepijáctvím vyčleňují např. z pracovního kolektivu.

Odpovědět

stále trochu tendenční

Petr Ka,2011-02-24 08:55:24

1) Studie studií je vlastně studií "odborného veřejného mínění" (kde většina lidí trochu pije - takže nejde o nezávislost). To je jako kdyby teologická fakulta (a teologické odborné časopisy) zpochybňovala náboženství - což nelze čekat. (Lidé (i producenti, vlády (daně)) si vždy důvod k (odůvodnění) pití najdou ...)
2) To, že ti co nepijí vůbec, mají více problémů "nic" neznamená. Ve studiích jde pouze o korelace (nikoli o příčinnost, která se z nich nedá dovodit). Nelze tedy říci, zda (např. "dlouhodobě") nemocní (či se necítící dobře) vůbec nepijí (např. rady lékařů a pod.), ale přesto častěji umírají. Způsobila to snad nepřítomnost alkoholu? Pak jsou statistiky zkresleny. (V jaké takové studii je tento vliv kvantifikován a pak korigován?)
3) U studií zaměřeních na konkrétní nemoc (která není hlavní příčinou úmrtí a pod.) je to ale jinak (díky potlačení zkreslujícího vlivu popsaném v předchozím bodě). I od nejmenších dávek je to horší. Např. studie rakoviny prsu http://www.advisorybodies.doh.gov.uk/pdfs/alcbrrev.pdf (začíná odvoláním se na studii z roku 1995 - i pro dávky pod 5g/den - asi deci piva - je pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu o 30% věší, pro dávky na 30g/den o 72%).
4) Alkohol je jako antibiotika (či chemoterapie - použití sirné či dusíkaté chemikálie). Když budeme naloženi (i v malé koncentraci) lihu ("jedu"), tak neustále likvidujeme (spolu s naším tělem) původce nemocí (stejně jako se malé koncentrace lihu používají i mimo organismus k čištění). Jde ale o společensky (a dlouhodobě) nezodpovědný způsob (jako s antibiotiky) i přes jeho krátkodobý prospěch pro jedince (vyplatí se asi až jen při záchraně života, ale není pro každodenní užívání).
5) ...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace