Nezaměstnanost jako zdravotní problém  
Výzkumy v USA i Německu do řeči konkrétních statistických údajů překládají známý fakt – nezaměstnanost škodí na těle i na duši.

 

Zvětšit obrázek
Míra nezaměstnaností za posledních 12 měsíců v různých zemích světa. Tabulku lednových dostupných hodnot vede Španělsko před Slovenskem a Chorvatskem. Nespokojené Irsko je až na 4. pozici. Zdroj: Eurostat

Za dob socializmu bylo právo na práci a povinnost pracovat snad tím největším a nejvíce propagovaným výdobytkem, který zakotvovala přímo ústava (1960):
 „...Proto je práce ve prospěch celku přední povinností a právo na práci předním právem každého občana... Všichni občané mají právo na práci a na odměnu za vykonanou práci podle jejího množství, jakosti a společenského významu.“

 

A tak se mohla vykazovat plná zaměstnanost, protože právě na základě zákona jste si museli nějakou práci najít anebo vám stát nějakou musel přidělit. V občance nesmělo chybět razítko zaměstnavatele. Nezaměstnanost a stávky tak byly průvodním jevem zahnívání kapitalizmu, a z naší strany ostnatého drátu byl jenom šťastný pracující lid budující své světlé zítřky.

 

Nezpochybnitelným faktem ale je, že ze všech možných frustrací byly ubíjející pocity ze ztráty zaměstnání někde na konci tehdejšího žebříčku. V nové době, jež sice zajišťuje osobní svobodu, ale už ne právo na práci, se strach o pracovní místo a deprese z jeho ztráty dostaly do popředí. Nezaměstnanost vskutku způsobuje trauma. Nejen kvůli nedostatku peněz, což vede k často výraznému snížení jistot a míry svobodného rozhodování, ale i ze ztráty společenského zakotvení a seberealizace. Nad tím nemusí žádný vědecký tým dlouho bádat. To, co pro „běžného“, každodenní prací se živícího člověka ztráta zaměstnání přináší, si snad dokáže představit každý. A mnozí to i velmi důvěrně znají.

Zvětšit obrázek
Jak se hluboká krize projeví na nezaměstnanosti. V USA, kde krize v roce 2008 propukla, se prudce zvýšila na dvojnásobek. K předkrizovému stavu má ještě hodně daleko.

 

Nezaměstnanost zhoršuje zdraví Američanů...
Ale i vědci musí vykazovat výsledky své činnosti, tak proč ty zřejmé souvislosti nepřeložit do jazyka statistiky a neprokázat konkrétními čísly. Výzkumů vlivu nezaměstnanosti na zdraví člověka se provedlo bezpočet. Například právě před rokem se v americkém časopisu Journals of Gerontology objevil článek, v němž malý vědecký tým, kterému šéfoval Ariel Kalil z University of Chicago, zveřejnil závěry svého dvouletého průzkumu. Ten odhalil, že na pracovní nejistotu a nezaměstnanost ženy a muži reagují „po svém“ – u mužů se negativně projevuje na tělesné stránce zdravotního stavu, u žen na té duševní. Muži v porovnání se ženami nejen že svůj zdravotní stav subjektivně hodnotili jako horší, ale také se u nich více zvýšily klidové hodnoty krevního tlaku i hladina stresových hormonů katecholaminů v moči. Na druhé straně sice ženy v těchto fyziologických testech dopadly lépe, ale obavy se u nich podepsaly na hlubším pocitu zavržení, osamělosti a syndromů deprese.

 

Tyto poznatky vědci získali díky ochotě 190 dobrovolníků (Američanů), ve věku 50 až 67 let, kteří z různých důvodů měli obavu o svá pracovní místa, nebo o práci přišli. Je pak porovnávali s podobnou skupinou starších pracujících osob, které tomuto dlouhodobému pocitu nejistoty a strachu vystaveny nebyly. Jejich výsledky dopadly výrazně lépe v každém srovnávacím kriteriu, než u nezaměstnaných a nezaměstnaností ohrožených jedinců.
Podle jiné, starší americké rozsáhlé studie ztráta zaměstnání u lidí nad 50 let dokonce zdvojnásobuje riziko srdečního infarktu a mozkové příhody.

Zvětšit obrázek
Průměrný počet dnů v měsíci s uvedenými zdravotními potížemi. Zdroj: Kroll & Lampert  / Journals of Gerontology 2011 Další údaje zde.

 

… i Němců,…
Jiný přístup k potvrzení neblahého vlivu nezaměstnanosti na zdraví člověka si zvolili němečtí vědci z berlínského Ústavu Roberta Kocha. Své výsledky zveřejnili v časopisu Deutsches Ärzteblatt International. K základním datům se dopracovali poměrně jednoduše, protože jejich pracoviště uskutečnilo v Německu, v letech 2008/9, pod názvem Gesundheit in Deutschland aktuell (GEDA 2009) rozsáhlý průzkum zdravotního stavu obyvatelstva. Účasnilo se ho 21 262 dobrovolníků starších 18 let. Na své si přišly telekomunikační společnosti, protože informace se získávaly hlavně cestou telefonických rozhovorů. Tak vznikla rozsáhlá databáze pro různé statistiky, které hledají odpovědi na různé otázky týkající se korelace mezi zdravím a nějakým působícím vnějším faktorem.

 

Pro analýzu dopadu ztráty zaměstnání si vědci vybrali 12 022 lidí ve věku od 30 do 59 let a řečí statistiky potvrdili: nezaměstnanost u lidí „zhoršuje fyzický, emocionální a funkční stav“. Pod funkčním stavem se myslí negativní změny v životním režimu – zanedbání starostlivosti o sebe, nevěnování se svým koníčkům a podobně. Zkoumané osoby rozdělili podle pohlaví a věku do šesti kategorií (muži/ženy, 30 – 39, 40 – 49 a 50 – 59 let) a pro každou z nich statisticky spočítali, kolik dnů průměrně za měsíc jsou její členové postiženi zdravotními problémy fyzického a duševního charakteru anebo kolik dnů nebyli schopni „normálně“ fungovat podle zaběhaných zvyklostí. Samozřejmě s ohledem na to, jestli šlo o zaměstnaného, nebo nezaměstnaného.


Statistika potvrdila očekávané. Z hlediska pohlaví nezaměstnanost tíživěji dopadá na ženy než muže a postihuje zejména jejich duševní pohodu. Z hlediska věku se úplně jednoznačně dokázal známý fakt - ti z nejstarší kategorie (50 až 59) jsou na tom ve všech hlediscích nejhůře. Je to zcela logické. V tomto věku si již člověk nové adekvátní zaměstnání sežene jenom stěží, protože je považovaný za starého a neperspektivního. Obecné mínění přispívá k tomu, že se i sám tak začne cítit a je si vědom mizivé šance začít něco zcela nového.

 

U žen vysoká čísla prozradila nejen to, co loňský americký průzkum - nejzávažnější dopad je psychický. Němečtí badatelé ale dokázali, že se to týká i mladších dam ve věku 30 až 40 let. Možná je to statistický obraz faktu, že žena tuší, jaké jsou v době, kdy má povětšinou potomky ještě v dětském a teenagerském věku, její možnosti najít si vzdělání odpovídající "flek". Profesionálně neperspektivní se stává dříve než muž. Podle německých výsledků se ani starší muži tak neužírají ztrátou zaměstnání jako mnohem mladší ženy. Na druhé straně je asi nutné vzít v úvahu, že když se člověk zpovídá z psychických traumat, tak ženy jsou v tomto ohledu sdílnější. Muže brzdí vědomi, že zoufalé stěžování si podkopává jejich mužnost. Ze subjektivních hodnocení tak nelze vyloučit duševní faktor přirozeného pohlavního dimorfizmu.

Zvětšit obrázek
Vývoj nezaměstnanosti v ČR za posledních sedm let. Zdroj, další informace a podrobnější grafy na stránce kurzy.cz

 

...vlastně všech, co se prací musí uživit...
Tato pozorování zcela zapadají do celkové mozaiky vytvořené jinými průzkumy - nezaměstnanost má na svědomí nárůst poruch spánku, stavů strachu a paniky, závislosti na omamných látkách i počtu sebevražd. Obzvlášť deprimující je zejména situace, kdy člověk nepřichází o zaměstnání „spravedlivě“ a k frustraci se připojí i pocit křivdy. A to se při vytunelovaných firmách a zkrachovaných podnicích s dobře placeným managementem stává dost často. Dalším důležitým, i když téměř neviditelným faktorem je strach nadřízených o své pozice, který se projevuje tím, že jestli to situace dovolí, tak se zbavují svých podřízených nejen kvůli jejich neschopnosti, ale někdy ze zcela opačných důvodů. Nebo jim práci stíží natolik, až je přinutí k „vlastnímu rozhodnutí“. K stejnému výsledku může vést i oprávněná kritika, nesouhlas a mnozí zaměstnanci jsou si vědomi své „povinnosti držet hubu a krok“, když nechtějí o práci přijít.
Pro člověka, kterého to potkalo, je pak velmi důležitý postoj partnera, rodiny, případně přátel. S jejich podporou mnohem lépe zvládá zatěžující situaci a ta se pak neodrazí na jeho zdraví tak negativně, jako když se k ní přidruží pocit osamělosti, odcizení a nejednou až odsouzení. I na tento dávno známý fakt německá studie poukazuje.

 

... a je vážným celospolečenským problémem
Řeknete si, nic nového pod sluncem, ale do lesa se nosí i větší polena. Ať výsledky slouží jako další apel pro ty, kteří našli odvahu na sebe převzít podíl za řízení chodu státu. Nezaměstnanost je pro společnost velmi závažným problémem. A velmi nákladným. Nejde jenom o finanční podpory, ale i o ztráty na daních a vyšších nákladech na zdravotní péči. Lidé bez práce totiž statisticky častěji navštěvují lékaře a využívají zdravotní péči, což německý výzkum jenom opětovně potvrdil. Ztráta zaměstnání postihuje jednotlivce, ale vysoká míra nezaměstnanosti má psychologický dopad na celou společnost. Spolu s poklesem výkonnosti ekonomiky, který povětšinou doprovází, vyvolává negativní očekávání a to se pak promítá do opatrnějších investic a šetření. Tím se sníží poptávka, to tlačí na pokles výroby a spirála se roztáčí...

 

Zdroje: Journals of Gerontology Series B , Deutsches Ärzteblatt International

Datum: 03.03.2011 11:06
Tisk článku

Ako písať záverečné a kvalifikačné práce - Katuščák Dušan
 
 
cena původní: 232 Kč
cena: 218 Kč
Ako písať záverečné a kvalifikačné práce
Katuščák Dušan

Diskuze:

-

Zdeněk Jindra,2011-03-03 17:46:45

No konečně informace týkající se socialismu, která je k věci. Obvykle člověk vidí akorát náhodné pomluvy, které si vzájemně protiřečí.

Odpovědět


Behem sedmdesatych, osmdesatych let

Jiri Hasek,2011-03-04 19:39:27

u nas stredni doba doziti stagnovala. Behem poslednich dvaceti let stredni doba doziti dost prudce roste cca o pet let. Zivotni rizika tedy klesaji. Drive si chlap pekne v klidu zemrel dejme tomu v sedesati peti vetsinou na nejakou kardiovaskularni chorobu ci rakovinu a dnes aby se tady placatil jeste pet let. To jsme to tedy dopracovali

Odpovědět

Příčinou je politika

Vojtěch Kocián,2011-03-03 15:54:25

Příčinou klesání počtu pracovních neschopností a růstu jejich průměrné délky je především zákoník práce, který od jistého roku (nevím, přesně od kdy, 2006?) omezil proplácení nemocenské v prvních dnech nemoci.

Důvodem změny byla snaha omezit účelovou neschopnost typu "Dneska pro tebe nemám práci, hoď se marod".
Nežádoucím efektem bylo to, že lidé začali přecházet lehčí nemoci nebo si místo nemocenské brali dovolenou.

S přihlédnutím k této skutečnosti je ze statistického hlediska naprosto jasné, proč se grafy ohýbaly právě vámi zmiňovanými směry.

Strmější nárůst/pokles po krizi je možná zajímavý, ale otázkou je, kdy vlastně krize skončila a jestli vůbec skončila. Zrovna v našich zemích měla mírnější průběh než jinde, ale možná se zase potáhne déle (to je jen spekulace, nejsem ekonom).

Odpovědět


tak nějak

Petr Ka,2011-03-04 08:25:26

Tyto závěry mi připadaly jako samozřejmé. Napřipadalo mi zajímavé, že jde o prudčí nárůst/pokles (třeba 25% za rok 2009 - od 20000 neschopností na 100000 pojištěnců ve srovnání se změnami nezaměstnanosti do 5%), ale o to, že je stále konstantní "nemocnost" (generovaná zdravotnictvím? - stejně jako výsledky výzkumu "Ale i vědci musí vykazovat výsledky své činnosti"). "Táhlejší nemoci" však nelze jednoduše připsat "depresi" a pod. (tak jak říkáte). Ovšem něco na tom je ... Že má Praha skoro 3x méně PN na obyvatele (str. 17) je zarážející (proti vlivu znečištění ovzduší, "přepracovanosti", sedavému způsobu života, ...). Statistiky nemocí jsou vysoce subjektivní (vliv sociálních tlaků, placeba, ...), takže takovýto nelineární systém se zpětnou vazbou nelze jednoduše rozetnout a říci - příčinou je nezaměstnnost (ona je často i důsledkem).

Odpovědět

ale příčina může být jiná

Petr Ka,2011-03-03 14:09:53

Podle studie citované zde
http://www.phyast.pitt.edu/~blc/book/chapter8.html
zkracuje rok nezaměstnanosti život o 500 dní. Ovšem nelze všechna LLE lineárně sčítat (jsou korelované).
Po krizi 2008 ale u nás nevzrostla úmrtí
http://www.uzis.cz/system/files/demozem2009.pdf
Je zajímavé, jak klesá (strměji po krizi) počet pracovních neschopností (PN), ale roste jejich průměrná délka, takže zůstává celkově konstantních 2Mdny PN za rok
http://www.uzis.cz/system/files/uppn2009.pdf
(str. 15)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace