NASA ztratila klimatický satelit Glory  
Satelitní průzkum zemského klimatu utrpěl citelnou ránu. V moři zmizel satelit Glory, který měl studovat aerosoly a vliv Slunce na klima. Kdopak nám to proklel klimatické projekty NASA?

 

Zvětšit obrázek
Glory na oběžné dráze. Dnes už jen sentimentální fantazie. Kredit: NASA/GSFC, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Orbiting Carbon Observatory (OCO). Toho času na dně Indického oceánu. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Odborníci hořekují, že roky utahování opasků v rozpočtových kapitolách NASA měly devastující dopad například na program klimatických satelitů sledujících Zemi. Stávající stroje dosluhují a Obamova administrativa ruší klíčové projekty. Místní politická štěstěna se navíc v poslední době odvrací od příznivců horlivého výzkumu klimatu a to je v době vleklé krize jistě nepříjemný problém. Teď dostal americký orbitální výzkum klimatu další ránu a jeho osud nejspíš visí na vlásku. Co se stalo?

 


4. března 2011 v 11:09 středoevropského času, po odložení původně plánovaného startu ze 23. února kvůli technickému problému vybavení startovního komplexu, odstartovala z kalifornského komplexu Vandenberg Air Force Base nosná raketa Taurus XL. Měla vynést na slunečně synchronní oběžnou dráhu, tedy takovou, kdy spojnice Země-Slunce svírá s rovinou dráhy stále stejný úhel, ve výšce 690 km, satelit NASA jménem Glory, doprovázený ještě trojicí malých satelitů třídy CubeSat, postavených studenty univerzit v Montaně, Coloradu a Kentucky. 2 minuty 57 sekund šlo vše podle plánu, pak se ale neoddělil přední aerodynamický kryt nosné rakety a čtvrtý stupeň nosné rakety proto kvůli větší hmotnosti nedosáhl požadované oběžné dráhy. I se svým nešťastným nákladem pravděpodobně potupně skončil ve vlnách jižního Pacifiku. NASA v ten okamžik ztratila satelit za nejméně 424 miliónů dolarů, náklady za zmařený let nosné rakety odborníci odhadují na dalších minimálně 54 miliónů dolarů.

 

 

Zvětšit obrázek
Nosná raketa Taurus XL se satelitem OCO. Kredit: Orbital Sciences/Brett Gladish, Wikimedia Commnos.


 

Zvětšit obrázek
OCO startuje před svým pádem do hlubin. Kredit: Orbital Sciences, Wikimedia Commons.

Osud Glory (anglicky sláva) nakonec moc slavný nebyl. Klimatičtí vědci si od ní slibovali zásadní data o dosud obtížně uchopitelných aerosolech a o slunečním ozáření. S Glory klesly na dno Pacifiku zařízení „Aerosol Polarimetry Sensor“ k nepřetržitému sledování aerosolů, „Cloud camera“, čili dvoupásmový radiometr s vysokým rozlišením a „Total Irradiance Monitor“ – přístroj ke sledování celkového slunečního ozáření. Bezprostředně po havárii spadly o citelných deset procent i akcie vesmírné agentury Orbital Sciences Corporation, která postavila Glory i nosnou raketu Taurus XL a spolu s NASA řídila start.

 


V Orbital Sciences je teď hodně dusno. 24. února 2009, tedy skoro nachlup přesně před 2 lety, totiž úplně stejně skončil předchozí start nosiče Taurus XL, který se snažil pro NASA vynést Orbiting Carbon Observatory (OCO), satelit pro sledování oxidu uhličitého v atmosféře. Ten teď sleduje podmořský život v Indickém oceánu poblíž Antarktidy, kam se zřítil, kupodivu také s neodděleným předním krytem nosné rakety. Uplynulé dva roky se proto konstruktéři rakety Taurus XL snažili problém s předním krytem odstranit a udělali několik změn jeho designu, evidentně ale marně. Dvě totožné nehody pravděpodobně budou pro Orbital Sciences velmi zničující, možná i fatální. A to s nimi NASA počítala jako s dopravcem pro lety k Mezinárodní vesmírné stanici po zastavení letů raketoplánů.


 

Zemi tak dál sleduje 13 starších satelitů NASA, z nichž podle Michaela Freilicha, šéfa NASA Earth Sciences, už 12 přesluhuje svoji projektovanou životnost. Klimatolog John Overpeck z University of Arizona se nechal slyšet, že snad drží smutek všichni klimatičtí badatelé planety.

Zvětšit obrázek
Glory se chystá na start. Kredit: NASA

 

Zvětšit obrázek
Sbohem, Glory. Kredit: NASA.

Až tak zlé to asi nebude, ale přesto stojí Glory za vzpomínku. Tragédie jejího pádu spočívá v tom, že satelit měl řešit zatím dost kontroverzní problém vlivu Slunce na pozemské klima. Mohl přilít olej do plamenných klimatický proroctví, ale taky je umravnit. Stejně tak i satelit OCO. Nakonec potkají dva slibné klimatické satelity dvě velmi podobné nehody. Kdo by to byl řekl?

 

Prameny
AP 5.3. 2011, NewsDaily 4.3. 2011 Wikipedia (Glory(satellite), Orbiting Carbon Observatory).


 

Datum: 06.03.2011 02:18
Tisk článku

Související články:

Japonská společnost plánuje na rok 2019 první umělý roj meteorů     Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2017)
Nejmenší satelity ve vesmíru jsou prvním krokem na cestě ke hvězdám     Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2017)
Česko se vrací do vesmíru: Indická raketa vynesla nanosatelit VZLUSat-1     Autor: Stanislav Mihulka (23.06.2017)
Úsvit kvantové komunikace díky Číně     Autor: Dušan Majer (18.08.2016)
Testovací sonda LISA Pathfinder překonala očekávání     Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2016)



Diskuze:

Prispevek k CubeSatum u Glory

Martin Hodan,2011-03-06 18:42:33

Napsal jsem tento prispevek ohledne tech 3 CubeSatu v PPODu na prstenci pod Glory.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=544&pid=66091#pid66091

Odpovědět

Hojné materiály ke Glory

Adolf Balík,2011-03-06 09:36:25

O Glory byly a jsou hojné diskuse na Kosmoklubu:
Ve vlákně Slunce a klima
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1322&start=6000&page=201

A později ve vlákně Glory:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=6&page=1&tid=1516#pid66386

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace