Umělé stromy dračí krve  
Americko-francouzský tým má začít v Bostonu sázet „faux trees“.

 

Zvětšit obrázek
Vzduch je jedna z mála věcí, kterou nemůžeme plýtvat. Jeho obnovu mají zajistit umělé stromy (Kredit: Lenfest Centrum pro udržitelnou energii)

Stát se úspěšným znamená nabídnout něco, co si společnost žádá. Tím je nyní i boj proti oteplování a tak se příležitosti chápou podnikatelé, architekti i vědci. Tým pod vedením Klause Lacknera z New Yorku vytvořil za výtvarné spolupráce evropského studia umělý strom. Projekt z Lenfest centra pro udržitelnou energii na Columbijské universitě imituje funkci skutečných stromů – zbavuje atmosféru oxidu uhličitého.

Zvětšit obrázek
Vysázení 250 000 syntetických stromů nás má ročně zbavit 22 miliard tun oteplovacího plynu. (Kredit: Lenfest Centrum pro udržitelnou energii)

Zařízení je prorokováno široké uplatnění také proto, že projektům kladoucích si za cíl zlepšování životního prostředí ve městech se těžko odporuje, zvláště když se v odůvodnění praví, že umělé stromy řeší globální otázku oteplování, eliminují výskyt kyselých dešťů v průmyslových aglomeracích a zlepšením kvality ovzduší mohou omezit nárůst respiračních onemocnění.  

Zařízení, které Lackner spolu s Mariem Caceresem a Christianem Canonicem z francouzského Influx studia vyprojektovali, se nazývá Boston Treepod. Je šitý na míru průmyslovým aglomeracím typu Boston, v nichž je o prostor pro výsadbu živých stromů nouze. Podle Lacknera by jejich umělý strom měl být ve srovnání s jeho živým protějškem až tisíckrát účinnější. Za rok by měl ze vzduchu vychytat přibližně 90 000 tun CO2. To je monožství, které kompenzuje exhalace asi 15 000 automobilů.
Tvůrci umělotiny se inspirovali ve skutečném dřevině z ostrova Sokotra - stromu dračí krve. Jeho rozsochatý tvar větvoví připomíná deštník a tvarem nejlépe vyhovuje plochým solárním panelům, které umělý strom „pohánějí“.

 

Živoucí vzor má botanický název Dracena cinnibaris  a  vyskytuje se jen na souostroví v severozápadní části Indického oceánu, 240 km od východního pobřeží Somálska v mysu Guardafui a asi 350 km jihovýchodně od Arabského poloostrova.

Další rostliny ze Sokotry ZDE
Ostrovu Sokotra se někdy přezdívá „Galapágy Indického oceánu“. Po milióny let bylo toto území odděleno od okolního světa. „Strom dračí krve“ (Dracena cinnibaris) je zdejším endemitem. (Kredit: Tony Waltham / Getty).

Většina dračích stromů je již stoletých a jejich prořídlé háje postupně zanikají. Endemit je na pokraji vyhynutí i přesto, že spolu s tamní flórou byl Unescem vyhlášen za světové přírodní dědictví. Z pohledu marketingu nemohli tvůrci umělého stromu volit lépe neboť spolu s ohroženou vzácností jejich projekt symbolicky převzal i morální podporu a potřebu být chráněn.

 

Principem umělých stromů je reakce oxidu uhličitého s hydroxidem.  Probubláváním vzduchu vápenným mlékem se oxid uhličitý ukládá ve formě uhličitanu vápenatého: Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O

 

Čistit vzduch ve městech je zcela jistě bohulibá a žádoucí činnost. Zvažovaná technologie má drobnou vadu na kráse. Jako odpad nám vzniká uhličitan vápenatý, neboli vápenec. Nápň by sice šlo regenerovat termickým rozkladem (zahříváním), ale za vzniku oxidu vápenatého a oxidu uhličitého, což by našeho zloducha, kterého jsme se chtěli zbavit, zase vrátilo zpět do hry. Tvůrci uvažovali i o tom, že by místo vápníku se v reakcích využíval hořčík a produktem by pak byl stálý oxid hořečnatý. Takový postup ale chemici prohlásili za zvláště rychlou ekonomickou sebevraždu. Škarohlídi, kteří nepochopili, jak urgentní je potřeba řešit problém CO2, se snaží od projektantů získat představu nákladů na recyklaci a rozvoz absorbentů, kolik nafty se spálí při přepravě materiálu na skládky. Malichernostmi se ale velkorysé projekty zabývají nerady.


Při pokusech s umělou dracenou se vyskytl ještě jeden problém, který bylo třeba vyřešit. Ukázalo se, že k zajištění všech energetických potřeb této technické novinky, sluneční energie ze slunečních panelů, stačit nebude. Hrozilo, že z koncepce solitérních soběstačných stromů se stanou „žrouti“ energie s nutným napojením pupečními šňůrami na elektrickou rozvodnou síť.

Zvětšit obrázek
Myšlenka umělých stromů již začala žít svým vlastním životem. Sluchu jí dopřávají členové komisí a městští radní. Zaměstnává týmy projektantů, architekti v ní spatřují zajímavý urbanistický prvek a poroty za něj udělují ocenění.

Dizajnérům se ale podařilo problém elegantně vyřešit – zakomponovali do stromových hájů houpačky. Neotřelým nápadem využívajícím přirozené touhy dětí i dospělých se houpat se podařilo chybějící výkon solárních panelů zaplácnout kinetickou energií dodávanou náhodnými kolemjdoucími. Pocit laika jaksi našeptává, že pokud bychom z tohoto zdroje chtěli získat energii, která by stála za to, musel by mechanismus jít poněkud „ztuha“, čímž by se kouzlo houpačky pro děti jaksi vytratilo. Možná ale rostoucí snaha dospělých žít zdravě a zvýšený zájem o cvičení vše vykompenzuje. Jak moc nás v tomto směru chtějí tvůrci houpat, prameny neuvádějí. Ekologické projekty si ale zaslouží, abychom nějakou tu maličkost velkoryse přehlédli. I kdyby nedostatkem provozní energie živořící stromy nakonec filtrovaly vzduchu méně, než projekt předpokládá, stále tu ještě zůstává hledisko funkčního architektonického prvku, který bude v noci osvětlovat okolí. Estetický dojem lze navíc umocnit volbou barvy světla, případně hrou barev. 

 

Za velkou přednost projektu je považována jeho ekologičnost. Kmen i větve stromů jsou z recyklovaných plastových lahví a tak se nelze divit, že projekt se stává evergreenem ekologických odborných periodik a že z jeho tvůrců se stávají celebrity. Vedoucí tvůrčí skupiny Dr Lackner principy trvalého ukládání CO2  přednáší na universitách. Komunita, která ve snižování oxidu uhličitého spatřuje záchranu planety, je početná, mocná a soběstačná. Z toho, že někteří „faux trees“ považují za „faux pas“, si nic nedělá.

 

Klaus Lackner, ředitel centra obnovitelných zdrojů energie přednáší studentům na Columbia University v New Yorku, jak zachránit Zemi před škodlivým vlivem CO2.

 

Klaus Lackner on Carbon Sequestration from Earth Institute on Vimeo.

 

Další informace: SHIFT Boston   

 

 

Datum: 15.03.2011 14:40
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Dopis kancléřce Merkelové     Autor: (29.08.2009)
Korupce v Mezivládním panelu o změně klimatu     Autor: Igor Tureček (15.02.2008)



Diskuze:

pohodlní v akcii

Milan Závodný,2011-03-22 21:27:22

Kocháte sa, akí sú tí zelení blbí? Prajem vám nie len zasmradenú Ostravu, ale celú komplet ČR, s prídavným CO2 práve nad pražským hradom. Užite si tej slobody, čo sa do vás vojde.

Odpovědět


Jan Novák9,2011-03-23 14:10:48

Hm, neozvala se tady nějaká potrefená husa? Tady nejde jen tak o nějaké ty "zelené mozky" nebo o pouliční aktivisty Greenpeace. Tady jde o ředitele centra obnovitelných energií který učí na jedné z prestižních univerzit, boha jeho!
Jak mají ty projekty obnovitelných energií fungovat když to řídí takovýhle odborník?

Odpovědět

ekoaktivity

R Hendryk,2011-03-17 23:28:11

tak mě napadlo - a může být OSEL rád, že to prvně prezentuji právě zde - že snad by šlo zapojit do vytváření potřebné energie pohybuchtivé joggery a kulturisty, stačí jen na činky a nohy přiděla potřebná udělátka s kondenzátory a je to

Odpovědět

plastoví ptáčci ?

Zdena Galajdova1,2011-03-17 21:11:17

A na ty plastové stromy se nalepí plastoví ptáčci nebo se tam zavěsí živí v klecích ? To bude tedy krása.... panebože....(chtělo by to tu smajlíka, jak zvedá oči v sloup... nebudou smajlíci ???)
Zdena

Odpovědět

FAUX - PAS TREE na 2.

Karel Stolc,2011-03-16 11:28:53

Chybka se vloudila - špatné vložená závorka. Omlouvám se. K.Stolc.
Oprava:
Ale k tomu je třeba to vápno (které díky své afinitě k CO2 se také volně v přírodě nenachází)získat pálením z uhličitanu vápenatého - tedy je nutné ve vápenkách spálit značné množství fosilních paliv a uvolnit z vápence adekvátní množství kysličníku uhličitého.

Odpovědět

Toho si přece museli všimnout!

Jan Špaček,2011-03-16 11:21:18

Neříkejte mi, že ten kdo promýšlel fungování tady těch stromů nezjistil odkud se bere vápenné mléko! Buď je to nějaký vtip, nebo to vynalezla skupina klimaskeptiků-konspirátorů, kteří se tvářili jako zelení, aby ukázali, jak mohou být zelení hloupí.

Odpovědět


Roman Rodak,2011-03-16 13:52:01

no minimálne z toho budú veľmi štýlové pouličné lampy. a tým by to aj malo skončiť.

Odpovědět


Taky se divím

Vojtěch Kocián,2011-03-16 14:08:21

Ve většině propagačních materiálů, které se mi k tomu podařilo dohledat říkají, že jde o umělou fotosyntézu a CO2 se mění na O2 (kam jde ten uhlík už neřeší). Na tohle už spousta lidí (a hlavně politiků) naletět může.

Podařilo se mi taky nalézt článek Dr. Lacknera, který byl pravděpodobně základem pro tyto stromy http://www.energy.columbia.edu/sitefiles/file/ZEMAN_LACKNER_2004.pdf. Tam je celá reakce popsána včetně zachytávání CO2 do roztoku NAOH a toho CO2 vznikajícího při pálení vápna. Taky z toho jde vyčíst, že plánují celou tu chemickou továrnu mít v jednom zařízení (tehdy nejspíš netušili, že půjde o strom).

Tedy, strom by měl fungovat autonomně. Na jedné straně CO2 pohlcovat a na té druhé ho po několika chemických kotrmelcích zase vypouštět ven. Jako pouliční lampa to nevypadá zle, ale ta laboratoř uvnitř je fakt zbytečná.

Odpovědět

CO2 CaCO3 a pod...

Stanislav Bandur,2011-03-15 19:02:50

Nebolo by lacnejšie do tých recyklovaných fliaš spolu s vodou nasadili nejaké riasy, tak by to mohli pekne na seba viazať a slnko by ich priživovalo. Ešte by bolo super aby sa tá riasa dala zbierať a baliť do toho napríklad sushi...

(Len taký okamžitý nápad a aj tak by sa z nej po strávení ten CO2 uvolnil ale aspoň by sa ktosi najedol...)

Odpovědět

Podvod

Zdeněk Jindra,2011-03-15 17:42:51

Přesně jak psal Karel Stolc, ta výroba vápna vyrábí daleko víc CO2. Celá hysterie kolem CO2 je podvod, protože biomasa jeho koncentraci tak jako tak stabilizuje. Pokud by člověk chtěl vážně něco pozitivního udělat, jedinou možností je jaderná elektrárna.

Odpovědět


Pokiaľ niekto tvrdí o jedinej možnosti,

Rudolf Dovičín,2011-03-15 19:49:46

pravdepodobne sa mýli abo úmyselne klame. :-)

Odpovědět


Jan Novák9,2011-03-23 14:00:23

Samo že existují další možnosti, ale autor je pominul, protože třeba při likvidaci producentů CO2 střelnou zbraní (což je zdaleka nejúčinnější možnost = nejvyšší skutečné snížení produkce CO2) vzniká CO2 při spálení střelné náplně. :-)

Odpovědět

Umělé dračí stromy?

Karel Stolc,2011-03-15 17:02:51

Velice by mne zajímalo, jak slovutní vědci z pod vedení Klausem Lacknerem získají hydroxid vápenatý. Vzhledem k tomu, že v přírodě se obvykle volný nenachází, je nutno ho tedy připravit, nejlépe z kysličníku vápenátého - takto páleného vápna - přidáním vody. Ale k tomu je třeba to vápno získat pálením z uhličitanu vápenatého (který díky své afinitě k CO2 se také volně v přírodě nenachází) - tedy je nutné ve vápenkách spálit značné množství fosilních paliv a uvolnit z vápence adekvátní množství kysličníku uhličitého. Takže suma sumárům: jedná se o součet množství CO2 uvolněného z CaCO3 + vzniklého spálením fosilního paliva. Ca(OH)2 pak může přijmout ZPĚT stejné množsví CO2, kolik se z vápence na přípravu vápna z vápence uvolnilo. Takže takový psychodelický strom neseskvestruje nic, pouze se zamoří ovzduší dalším CO2 na výrobu Ca(OH)2. Jediný skutečný globální funkční a účinný systém eskvestrace CO2 jsou šneci, korály, škeble a jiná havěť, tvořící z rozpuštěného vápníku v mořské vodě vápenec nebo aragonit případně perly pro dámy. Ani pralesy v klimaxu nesekvestrují CO2 - kolik jej uloží do biomasy, tolik se ho rozloží dekompozicí, takže v klimaxovém pralese je konstantní množství uhlíku vázaného v biomase i nekromase (ale naděje existuje v expandující potřebě uhlíku v nanotechnologiích na fulerenovou chemii). Takže další trik pseudoekologických kšeftařů s panikou globálního oteplení???

Odpovědět


Lesy to zvládnou

Vojtěch Kocián,2011-03-15 20:06:16

Přesně tak. Akorát lesy teoreticky mohou pomoci od CO2, akorát se musí občas kácet, ze dřeva udělat dřevěné uhlí a to pak zahrabat třeba do vytěžených štol.
Otázkou je, kdo by zahrabával dřevěné uhlí, když denně vyhrabáváme miliony tun kamenného. :-)

Odpovědět

Zajímalo by mne,

Barak Obava,2011-03-15 16:24:15

co bude komunita, která ve snižování oxidu uhličitého spatřuje záchranu planety, dýchat, až likvidací CO2 zadusí rostliny. Asi se přestěhují do plastově elektronických tělíček živených solární energií.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace