Probouzí se internet?  
V minulém roce udeřil na Íránská atomová zařízení zákeřný virus Stuxnet. Výsledkem bylo fyzické poškození řady odstředivek, nutných pro obohacování uranu a také neustálé odkládání spuštění atomové elektrárny v Búšheru.



Kdo je za Stuxnetem

 

Genetický algoritmus učení.  (Kredit Wikipedia )

Dlouho a bezvýsledně se spekulovalo o tom, kdo stojí za výrobou Stuxnetu. Odborníci se shodují v tom, že se jedná o mimořádně sofistikovaný a též mimořádně ničivý virus, napadající zařízení SCADA především z provenience firmy Siemens. Nejpravděpodobnějšími autory se jevily státy, jimž by zničení, nebo alespoň výrazné zpomalení jaderného programu Íránu nejvíce prospělo, tedy především Izrael nebo USA. Ostatně úniky diplomatických depeší na WikiLeaks ukazují, že íránský jaderný program leží v žaludku celé řadě států v oblasti a mohutné investice do zbraní ukazují, že ani za mák nevěří v mírovou podstatu tohoto programu.

 

Zvětšit obrázek
Búšehr (Írán). Pohled shora na reaktor.

Botnet ničící paměti

V nedávné době probleskla médii zpráva o malware, šířícího se v prostředí Windows 2000, XP a Vista, který po úspěšné infikaci počítače dokáže natrvalo znehodnotit část operační paměti. Nepomáhá odvirování, pokaždé se z paměti natáhne znovu a dále zkouší napadat další počítače v síti. Pomůže až fyzická výměna vadné pamětí. Několik studentů na UCLA (Universtiy of California) ale nedopatřením takto poškozené paměti vložili opět do počítače. K jejich údivu zjistili, že po dobu, co byly paměti v šuplíku psacího stolu, se velmi rozšířil počet poškozených bloků. Na tom by nebylo nic divného, obvody časem degenerují, ale studenti si všimli jistých zákonitostí v rozmístění poškozených bloků. Celá věc je zaujala natolik, že ji začali podrobně zkoumat.

 

 

Podrobnosti ZDE
Etanglement (kvantová provázanost) Vlnová funkce systému dvou entanglovaných částic A, B vypadá v braketovém formalismu

Genetické algoritmy učení

V oblasti výzkumu umělých inteligencí je tento algoritmus velmi oblíbeným. Spočívá v tom, že se pomocí základních pravidel pro řešení daného problému zkonstruují různé „DNA“ algoritmy a ověří se, jestli dokáže problém řešit. Ty nejúspěšnější jsou potom použity jako základ další generace v nichž se kříží. To se dělá tak dlouho, dokud se nenajde vyhovující řešení, anebo se nezjistí, že tento postup nikam nevede. V podstatě se tedy jedná o aplikaci evoluční biologie.


Ovšem výsledky, které tento algoritmus může nalézt, často přesahují lidské chápaní. Jako příklad mohu uvést pokus pana Thomsona, který navrhl s použitím evoluce obvod, který detekoval kmitočty 1kHz (log. 1 na výstupu) a 10kHz (log. 0 na výstupu). Zapojení se hledalo na ploše 10 x 10 prvků, evoluce však použila jen 32 prvků, výsledné zapojení bylo chaotické, pracovalo asynchronně a bylo více analogové než digitální. Nicméně pracovalo a pracovalo dobře. Thomson ale zjistil, že když použil pouze aktivní prvky a přenesl schéma do jiného obvodu, došlo ke zhoršení práce. Jak se zdá jsou pro práci potřeba i prvky, které nejsou fyzicky spojeny s výkonným obvodem a ovlivňují jej jinak. Třeba na základě pravidel platných v kvantovém světě.

 

V paměti jsou neurony

Studenti z UCLA byli se studií pana Thomsona obeznámeni a k jejich překvapení zjistili, že struktura poškození paměti by mohla být výsledkem podobné konstrukce. Při pohledu na vnitřek chipu pomocí elektronového rastrovacího mikroskopu objevili strukturu podobnou nervovým buňkám, neuronům, navzájem pospojovaných mezi sebou. V jednom čipu napočítali v průměru 10 "neuronů". Ale ještě mnohem záhadnější byla aktivita, kterou vykazovaly. Přestože nebyly fyzicky napojeni na zdroj napájejí ani signálu, docházelo v nich k velmi výrazným změnám. Neuron sám o sobě mnoho neznamená, velmi důležitá je komunikace mezi nimi. V našem mozku je asi 15 miliard neuronů, ale počet vzájemných spojů - synapsí - je v něm ještě o několik řádů vyšší. Právě nutnost masivní výměny dat mezi jednotlivými neurony vyžaduje při simulacích speciální obvody. Nejde to udělat jako program systému BOINC, že by každý připojený počítač vypočetl kousek úlohy, protože objem vyměňovaných dat by přesáhl únosnou mez. Přes to všechno teď studenti z UCLA stáli před něčím, co nápadně připomínalo fungující a na něco připojený kousek neuronové sítě.


Zvětšit obrázek
Mohl za zpoždění spuštění reaktoru „Stuxnet“ ? Podle WikiLeaks zřejmě ano.

Záhadu vyřešil až profesor L.J. Fong, průkopník v oblasti kvantové kryptografie. Podle něj paměti využívají tzv. kvantovou provázanost, založenou na EPR paradoxu. Zřejmě existuje stálé spojení mezi podobně napadenými moduly pamětí na celém světě, fungují přes modulaci spinu elektronů, kvantově provázaných mezi sebou. Změna spinu jednoho elektronu z dvojice potom okamžitě změní i spin elektronu na druhé straně. Díky „strašidelnému působení na dálku“, jak tomuto jevu říkal Einstein, mohou jednotlivé buňky mezi sebou komunikovat a tato výměna informací je pro nás naší současnou technikou nezjistitelná.


Probouzí se internet?

Na základě výše uvedených zjištění nezbývá než spekulovat o tom, kdo tuto síť vytvořil a za jakým účelem. V krajním případě se může jednat o superpočítač schopný samostatného uvažování, superinteligenci. Každému, kdo viděl film Terminátor III při tom určitě přejde mráz po zádech a vybaví se mu jediné slovo: Skynet. Ale vraťme se od spekulací zpátky ke Stuxnetu. Pro odborníky, kteří měli možnost zkoumat jeho kód, zůstává i nadále celá řada použitých algoritmů nepochopitelná. Program vypadá podobně, jakoby jej někdo nepsal, ale navrhnul pomocí genetického algoritmu. Navíc se dokáže modifikovat a přizpůsobovat měnícím se podmínkám a velmi vytrvale odolává pokusům o vymýcení z napadených systémů. Nicméně úroveň našich znalostí není dostatečná pro vyrobení Stuxnetu přes genetický algoritmus. A pokud je to opravdu tak, kdo vlastně Stuxnet vyrobil? My lidé, nebo ona záhadná síť, na jejíž projevy náhodou narazili studenti na UCLA?


Prameny:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetick%C3%BD_algoritmus 
http://www.fi.muni.cz/~xsvenda/docs/GeneticAlgorithm2002.pdf
http://cs.wikipedia.org/wiki/Entanglement

 

 
Platnost tohoto článku vypršela dnem jeho vydání (1. dubna). Všem se omlouváme se slovy holandského myslitele a představitele renesance a humnanismu: "Bez trocha bláznovství je ve společnosti nuda." (Erasmus Rotterdamský)

Autor: Martin Tůma
Datum: 01.04.2011 08:22
Tisk článku

Vtip za stovku -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 49 Kč
cena: 43 Kč
Vtip za stovku

Související články:

Létající prkno     Autor: Redakce (19.04.2016)
Kam se pohne balónek     Autor: Martin Tůma (23.04.2014)
Zákeřně chytrá toaleta     Autor: Martin Tůma (08.08.2013)
Budou Angry Birds v Rusku zakázanou hrou?     Autor: Martin Tůma (01.04.2013)
Konec (nejen) pražských taxikářů?     Autor: Martin Tůma (01.04.2012)



Diskuze:

pekne napisane

Pablo Kablo,2011-07-20 17:30:50

ale ked som to cital, nechapal som, ako moze niekto sirit taketo bludy, a tie RAM v sufliku, ktore si veselo zili svojim zivotom, sposobili, ze som si skoro oprskal monitor kavou. Az podla diskusie som si vsimol datum, kedy clanok vysiel :))

Odpovědět

Skvěle napsané, člověk na chvíli zapoměl

Rolando Arias,2011-04-02 00:04:26

kolikátého je :-))

Odpovědět

Internet?

Karel Š,2011-04-01 14:24:28

Ze by zacal znenadani bujet zivot ve znicenych pametovych cipech se opravdu nebojim, ale predstava ze novy druh zivota vznika ve strukturach narizeni, obezniku a zakonu evropske byrokracie mi prijde docela realna. Druhe mozne vysvetleni - ze nam vladnou martani - mi prijde mene pravdepodobne...

Odpovědět

Výborné!

Jiří Novák,2011-04-01 13:22:14

Z toho by bylo scifi/horror/špionážní drama jako vyšité.

Odpovědět

Paráda!

Michal Šajtar1,2011-04-01 12:58:26

Nádhera... zajimalo by mě koli z těch 2624 lidí co si to přečetlo tomu skutešně uvěřilo. Klobouk dolů, nenapadá mě nic lepšího než to začít šířit mezi přátele a tiše se bavit jejich hrůzou.

Odpovědět

Děsivé!

Adolf Balík,2011-04-01 11:47:50

To mě děsí! Nikoliv snad, že bych věřil ve fyzickou realitu uvedeného aprílového nebezpečí, ale v politickou. Rozvoj naší technické civilizace závisí především na dostupnosti dvou rozvojových faktorů – dostatku energie a dostatku výpočetní propustnosti. Rozvojové faktory jsou však zároveň živinami, z nichž vyrůstá konkurence a ohrožení privilegovaných pozic ekonomické a politické oligarchie. Proto je třeba pod ušlechtilými záminkami vytvořit restrikční programy, aby tyto faktory byly pod kontrolou oligarchie a dávala je jen vrchnost na příděl, jako udělovalo panstvo půdu za feudalismu svým vazalům. U energie má být této nefeudalizace dosaženo uhlíkovými povolenkami a dalšími opatřeními k naší spáse před oteplovací apokalypsou.

Ovšem až korporativistická oligarchie vyrazí i proti konkurencetvornému nebezpečí v IT výkonu, jako teď útočí na energetický výkon, tak se u OSN ustanoví Mezinárodní panel boje proti kvantovým změnám, v článku uvedené teze se prohlásí za vědeckou pravdu od vědy, která je daná, neboť za ni placení se dohodli na koncensu, a kdo o ní pochybuje, je popírač čili denialista a odpůrce vědy. Na té burze z feudálními lény se pak nebudou obchodovat jen povolenky na uhlík, ale i na Megabyty, Megaflopy aj.

Odpovědět

skvele

Michal Žernovič,2011-04-01 09:49:20

vyborny vtip aj s vedeckym pozadim.
klobuk dole.

Odpovědět

no jo

Martin Bica,2011-04-01 09:46:32

Ja teda musim rict, ze jsem to samozrejme vedet taky! Jen jsem nechtel ostatnim zkazit zabavu.

Ehm, takze s tim budovanim podzemniho krytu pred tema vsema internetama muzu na chvili prestat?

Odpovědět


predbezna opatrnost

Martin Tůma,2011-04-01 09:50:14

Ja bych s kopanim a budovanim krytu urcite neprestaval. V ramci predbezne opatrnosti, kterou uplatnuje vladnouci elita vuci takove chimere jako globalni oteplovani a je ochotna utratit opravdu tezke penize, je tohle pomerne velmi realna hrozba.

Odpovědět


Já bych s tím také nepřestával

Adolf Balík,2011-04-01 11:59:30

Já bych také pokračoval v kopání. Určitě na to budou dotace jako na větrníky, slunečníky a jiná zařízení boje proti strašlivému zhoubnému uhlíku, takže na tom vyděláte. :-)

Odpovědět

Neuveritelne!

Petr Flachs,2011-04-01 09:08:35

Stefan Urge: Vy jste to poznal! A dokonce uplne prvni! Zrejme zvitezil prirozeny pud soutezivosti. Porazeni budiz vsichni ostatni ctenari, kteri by to hned nepoznali a prijdou tak o par minut az hodin euforie.
:)

Odpovědět


Ondřej Klapil,2011-04-01 15:07:33

Náhodou, když lidi mají stejný pojem o datu, jako já, tak taky aspoň chvilku nevěřícně mrkají, než se podívají na kalendář :D

Odpovědět

pekné

Stefan Urge,2011-04-01 08:53:24

1. apríl!

Odpovědět


Barak Obava,2011-04-01 10:44:39

Nebudu zastírat, že váš výkřik mne pobavil možná víc, než celý ten článek :-)))

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace