Problém s GM kukuřicí s amylázou  
Pomocí transgeneze proto švýcarská firma Syngenta vyvinula kukuřici obsahující v zrnu enzym amylázu. Ten se postaral o štěpení škrobu, takže získat zkvasitelné cukry stálo méně energie a ušetřilo se hodně vody. Odrůdu nazvanou Enogen schválilo pro pěstování ministerstvo zemědělství USA.

 

 

Přidávání biolihu, tedy etanolu získaného z rostlinného materiálu – do benzinu se považuje za významný příspěvek ke snížení negativního vlivu skleníkových plynů. Kysličník uhličitý, který z něj vzniká, je pouze ten, který rostliny z ovzduší odebraly, čili jde o cyklus, nikoli přidávání nového z fosilních paliv.
K výrobě biolihu se hojně používá kukuřice. Škrob se však musí nejprve převést na zkvasitelné nižší cukry, a to je proces energeticky náročný, vznikají odpadní vody, které je nutno čistit. To nejen biolíh prodražuje,a le snižuje jeho pozitivní přínos pro životní prostředí.
Pomocí transgeneze proto švýcarská firma Syngenta vyvinula kukuřici obsahující v zrnu enzym amylázu. Ten se postaral o štěpení škrobu, takže získat zkvasitelné cukry stálo méně energie a ušetřilo se hodně vody. Odrůdu nazvanou Enogen schválilo pro pěstování ministerstvo zemědělství USA.
Vznikl však problém. Kdyby nepoctivý obchodník tuto průmyslovou odrůdu uplatnil v potravinářství jako kukuřičnou mouku, poškodilo by to kvalitu pečiva. Například tortily by nebyly křupavé, ale měkké.
Nastal podobný problém jako kdysi s krmnou sójou, do které pro zvýšení obsahu síru dodávajících aminokyselin byl zařazen gen para ořechů. S tím i jejich alergen. Jelikož krávy obvykle nemlsají para ořechy, mělo by to být lhostejné. Ale nepoctiví agitátoři to dodnes uvádějí jako příklad ohrožení lidského zdraví. Jde o to, že vždy se může omylem nebo podvodem krmná čí průmyslová plodina dostat do potravin. Ona krmná sója byla proto stažena z dalšího vývoje a nikdy se nepěstovala. Jak to dopadne s amylázovou kukuřicí?

Pramen:  Svět biotechnologií 

Další témata z dubnového čísla Světa biotechnologií zde:

Maďarská Bílá kniha
Evropský Parlament - měrnice 2001/18/ES
Koexistence organického a gmo zemědělství 

Vyprší patenty na Roudup Ready sóju
Transgenní rýže v Číně
Zlatá rýže
Budoucnost banánů

 

Autor: Redakce
Datum: 20.05.2011 07:47
Tisk článku


Diskuze:

Uhlíková neutralita

Martin Kovář,2011-05-21 11:28:35

Citace:
"Přidávání biolihu, tedy etanolu získaného z rostlinného materiálu – do benzinu se považuje za významný příspěvek ke snížení negativního vlivu skleníkových plynů. Kysličník uhličitý, který z něj vzniká, je pouze ten, který rostliny z ovzduší odebraly, čili jde o cyklus, nikoli přidávání nového z fosilních paliv."
Bohužel, uhlíková neutralita biopaliv, jak je prezentována v tomto článku (viz citace), patří do oblasti sci-fi. K tomu, aby bylo možné vyrobit cosi, čemu se říká třeba biolíh, se spotřebuje reativně dost fosilních paliv, konkrétně nafty, což znamená i emise oxidu uhličitého.
Rostliny, ze kteých se biopaliva vyrábějí, je nutné nejdříve vypěstovat. To zahrnuje orbu, setí, hnojení, sklizeň a možná i další věci. Dále je nutné to, co bylo sklizeno přepravit, vyrobit z toho alkohol a dále přepravit ke spotřebiteli.
Dále je nutné zohlednit třeba celkový vliv na krajinu a zemědělství. I toto hraje roli v bilanci oxidu uhličitého.
Vzhledem k výše uvedenému je pak jasné, že každý litr vyrobeného biopaliva je zatížen určitým množstvím uvolněného oxidu uhličitého do ovzduší.
Podle některých výzkummů dokonce z hlediska celkové bilance oxidu uhličitého mají biopaliva více emisí oxidu uhličitého, než fosilní zdroje.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace