Špatné vzpomínky lze přepsat  
Většina psychologů byla přesvědčena, že jakmile se nám vzpomínky uloží do mozku, nelze je změnit. Montrealští lékaři z centra pro výzkum stresu tuto obecně uznávanou představu zbořili. Pomocníkem jim v tom byl lék Metyrapon.

Zvětšit obrázek
Marie-France Marin, Université de Montréal

Metyrapon je droga, která výrazně snižuje hladinu steroidního hormonu kortizolu. Ten je znám také pod přezdívkou stresový hormon a je o něm delší dobu známo, že má prsty i ve vyvolávání vzpomínek. Proto ani moc nepřekvapuje, že hrátkami s hladinou kortizolu v době tvorby nových vzpomínek lze potlačit negativní emoce spojené s dávno minulými negativními zkušenostmi. Tvrdí to Marie-France Marinová, vedoucí autorka studie, která vyšla v odborném časopisu pro endokrinology. Jejímu týmu se ve spolupráci s Američany podařilo pomocí testů prokázat, že manipulací s hladinou kortizolu lze z naší paměti vymazat „to zlé“. Zdá se, že efekt takového jednorázového hormonálního úklidu naší mysli účinkuje dlouhodobě.

 

Sudičkám, které některým z nás do života přibalily až příliš mnoho utrpení, by jejich zlovůli mohla učinit přítrž chemie v podobě metyraponu. Tato droga blokuje syntézu kortizolu inhibicí enzymu hydroxylázy, ovlivňuje sekreci adrenokortikotropního hormonu adenohypofýzy – ústředního stresového hormonu a jak se ukazuje dovoluje mozku přepisovat zlé vzpomínky.

Největší zásluhu na novém objevu má třicet tři dobrovolníků. Šlo o muže, kteří se účastnili příběhu s nahranými neutrálními a negativními událostmi. Tři dny po tomto zážitku byli náhodně rozděleni do tří skupin. Muži v první skupině dostávali jednu dávku metyraponu (750 mg), ti v druhé měli dávku dvojitou a muži ze skupiny třetí, kontrolní, polykali jen placebo. Po tomto krátkodobém chemickém „rozhašení“ hormonálního metabolismu byli všichni požádáni, aby svůj příběh popsali. Jejich paměť byla znovu testována o čtyři dny později, to když již droga v jejich tělech nekolovala a hormonální hladiny se jim vrátily k normálu. Z psychologických testů vyplynulo, že muži, kteří byli pod jednorázovým účinkem dvojité dávky metyraponu, si nevzpomínali na negativní události příběhu. Nejzajímavějším zjištěním na tom ale bylo, že se jim jejich zlé vzpomínky vytratily natrvalo a nevracely se ani později. I když traumatizující záležitosti z paměti mužům vymizely kamsi do nenávratna, informace vztahující se k neutrálním částem příběhu zůstaly zachovány. Laicky řečeno, kouzlo takového zákroku na lidskou mysl spočívá v tom, že selektivně vyzmizíkuje jen to, co jí škodí, přitom ale neudělá z pacientů totálně vygumované blbečky.

 

Poznatek ověřený kanadskými a pensylvánskými psychiatry tak dává naději lidem, kteří trpí post-traumatickým syndromem. A nejen jim. Ještě více než obětí násilníků a sirotků po přírodních katastrofách je těch, kteří se ke svým stresům a depresivním stavům dopracovali předepsanou hormonální léčbou. Bez léčby glukokortikoidy se neobejdou například těžcí alergici, astmatici, pacienti po tranplantaci, nemocní s kožními systémovými chorobami, nemocní s polyartritidou, revmatici... Mezi nimi je také dost těch, které sžírají „noční můry“. Cílené občasné přepsání úporně se vracejících negativních vzpomínek krátkodobým potlačením vlivu kortizolu by mohlo být cestou, která by pomohla zvládat stavy utrpení, jež si my, kteří jsme happy, jen těžko dovedeme představit. Snad toto poznání přispěje brzo i ke snížení počtu případů s tím nejsmutnějším koncem, kdy si lidé z pocitu beznaděje sahají na život. Metyrapon není ani drahou záležitostí a ani není jedinou látkou, kterou lze účinek kortizolu utlumit a tak je vysoce pravděpodobné, že se nyní rozběhne celá řada klinických testů s dalšími preparáty. Možná mezi nimi bude i takový, který zachová kortizolu jeho příznivé účinky a přitom učiní přítrž navozeným „nočním můrám“. V léčbě deprese by se tak brzo mohlo začít blýskat na lepší časy.

 


Pramen: M.-F. Marin, A. Hupbach, F. S. Maheu, K. Nader, S. J. Lupien: Metyrapone Administration Reduces the Strength of an Emotional Memory Trace in a Long-Lasting Manner. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 2011; DOI: 10.1210/jc.2011-0226

Datum: 29.05.2011 01:11
Tisk článku

Stres - Richards Mary
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 145 Kč
cena: 129 Kč
Stres
Richards Mary
Související články:

I čtyřdenní embryo prožívá „stres“     Autor: Josef Pazdera (18.10.2013)
Máte astma a bojíte se námahy?     Autor: Josef Pazdera (20.05.2012)
Takřka lidští androidi nás děsí     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2011)
Stres propojuje vzájemně nesouvisející vzpomínky     Autor: Jaroslav Petr (12.01.2011)
Sladkosti a sex snižují stres     Autor: Josef Pazdera (14.11.2010)



Diskuze:

Dvě strany

Michal Ošťádal,2011-06-14 21:02:52

Na jednu stranu to dokáže pomoci těm, kterým nelze pomoci dosud známými postupy v oborech psychologie a psychiatrie, ale na druhou stranu naše JÁ se skládá ze všech prožitků a vjemů.
Takže i když si budeme moci nechat vymazat negativní části vzpomínek, tak si tím necháme vymazat i tu část, která nás ovlivnila tím a tím způsobem a díky tomu jsme se rozvíjeli tím a tím směrem.
Ještě se musí podotknout, že ne každá negativní emoce z našich zážitků je špatná. Špatnou ji můžeme pouze vnímat z důvodu, že se nám projevuje negativním způsobem u dotyčné osoby. To negativní nám říká, že je něco špatně.

Odpovědět

Přepsání vzpomínek jako marketingový cíl

Digi Onlyone,2011-05-30 14:08:48

Zajímavé video na podobné téma:

http://www.azarask.in/blog/post/memory/ (cca od 10:45)

Odpovědět

Budu trochu přehánět, jo...?

Jirka Veselý,2011-05-30 10:16:13

Hmmm... To třeba vrahové zapomenou na ty pitomý a dotěrný výčitky svědomí, z kterejch na ně jdou občas deprese?
Taková pilulka rozhřešení...?
Nevím, nevím...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace