Varování z doby ledové  
Doba ledová je doba ledová. Je za námi, otepluje se. Nebo je opět před námi? Média se předhánějí v líčení hrůz, které teplo přinese. Je tu však svědek, který nelže - sama planeta Země. Ta hovoří jasně, stručně a bez emocí.

 

Zvětšit obrázek
Křivka teplot získaná studiem ledovcového jádra z Antarktidy, základna Vostok. Čtyři chladná období oddělují meziledové doby. Za pozornot stojí pravidelnost a hlavně krátkodobost teplých meziledovách dob.

Jaké bylo klima v minulosti se dovídáme různými metodami. Některé jsou složité, jiné naopak až překvapivě jednoduché. Často se stačí jenom dobře dívat kolem sebe. Dokladů o tom, že klima je až neuvěřitelně proměnlivé, je všude kolem nás dost. I v té proměnlivosti je však určitá pravidelnost. Stejně jako se střídají den a noc nebo roční období, střídá se i studené a teplé klima.

 

Po většinu doby existence naší planety bylo klima teplejší než dnes. Fenomén ledových dob je spíše výjimkou. Ledová doba, která nyní probíhá, má svá chladnější období (glaciály) proložené teplejšími úseky (interglaciály). Ledové doby zasahují i do třetihor a probíhají po celé čtvrtohory. Glaciály jsou výrazně delší, než interglaciály. Rozdíl v teplotách není nijak velký – globálně je to asi 10 stupňů Celsia. Změna klimatu však probíhala rychle.
Glaciály u nás byly studené a suché, vytvořila se studená step a tundra. Z dřevin se vyskytovaly převážně jen zakrslé břízy a vrby. Charakterističtí představitelé zvířeny jsou jeskynní medvěd, hyena a lev, dále pak mamut a srstnatý nosorožec. Další druhy se zachovaly až do současnosti – sob, kůň, pižmoň, vlk, polární liška, zajíc, svišť, rosomák a lumík.

 

V teplejších interglaciálech tu rostly smíšené a hlavně listnaté lesy podobné současným, jen bohatší o některé druhy, které dnes najdeme v jižní Evropě. Podobně zvěř byla podobná dnešní, ve starších interglaciálech tu ale žil i lesní slon, nosorožec, velebobr, šavlozubý tygr, a dokonce i opice. Klima mohlo být až o 3 stupně Celsia teplejší než dnes, srážek o 70% víc, horní hranice lesa byla o 200 – 300 m výše, než dnes. Naše pohraniční hory byly tedy (až na skalnatá místa) zcela zalesněné.

 

V glaciálech bylo ohromné množství ledu vázáno v ledovcích. Mořská hladina poklesla až o 120 m proti současnosti. Když se klima přepnulo na teplejší interglaciál, nastalo tání. I jeho rychlost kolísala. Voda ze všech ledovců by hladinu zvýšila o dalších 80 m. V současnosti však hladina více méně stagnuje. V minulosti to však bylo jiné. Když se provalila ledovcová jezera v Severní Americe, zvýšila se hladina celosvětově asi o 40 cm.

 

Zvětšit obrázek
Křivka teplot získaná studiem izotopů kyslíku ve vápnitých mořských usazeninách. Doby meziledové jsou v tomto případě nejnižší čáti křivky. Tato metoda ukazuje teplotu oceánu a může být použita daleko do minulosti.

Cyklické střídání glaciálů a interglaciálů mělo za následek vznik říčních teras. V chladném, suchém klimatu glaciálů vodní toky ukládaly štěrky a písky. Valouny na povrchu terasy opracovával písek hnaný větrem. Vznikly tak charakteristické hrance. Naopak během interglaciálů měly řeky dost vody a tedy i sílu zařezávat se do podloží.

 

Aby mohlo vzniknout trvalé zalednění, musí být splněny 3 podmínky – pevnina v blízkosti pólu, nízké teploty (hlavně chladná léta) a zdroj sněhu. Pokud by tedy moře bylo chladné, není dostatečný výpar a srážky. Pak bude chladno, ale s minimálním zaledněním. V případě Antarktidy byly tyto podmínky splněny daleko dřív a zalednění tam začalo asi před 35 miliony let. Na severní polokouli však k němu došlo později – odhaduje se, že asi před 3 miliony let. Jedna z teorií dává vinu Golfskému proudu. Ten původně směřoval z Atlantiku do Pacifiku, ale byl obrácen k severu Panamskou šíjí. Severní Atlantik se oteplil, zvýšily se srážky a na severu kontinentů se začal hromadit led.

 

Zvětšit obrázek
Ledovce tají a hladina stoupá už 20 000 let. V současnosti je stoupání hladiny jen malé.

Milušin Milankovič přišel ve dvacátých letech minulého století s teorií, že výkyvy klimatu mají kosmické příčiny – změna oběžné dráhy Země kolem Slunce s periodicitou 95 tisíc let, změna sklonu zemské osy s periodicitou 41 tisíc let a konečně precese zemské osy s periodicitou 22 tisíc let. Milankovič pomocí těchto změn vysvětlil počet a průběh glaciálů a dokonce odhadl další vývoj. Ale tyto změny jsou jen nepatrné, a i když souhlasí s tím, co geologové zjistili o vývoji klimatu, jsou proti této teorii stále námitky.

 

Richard Miller z Kalifornské univerzity předpokládá, že naše planetární soustava prochází každých 100 000 let oblakem kosmického prachu. Jiné teorie upozorňují na cyklické změny v samotném Slunci.
Mění se i složení atmosféry. Lákavé je použít k vysvětlení klimatických změn kolísání obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. Ale i to má problémy – vypadá to, že dříve se zvýší teploty a pak teprve obsah oxidu uhličitého.

 

Když už příčiny glaciálů a interglaciálů neznáme, můžeme se alespoň pokusit odhadnout, co může přinést budoucnost. Interglaciální období za posledních 800 000 let trvala průměrně 11 000 let. Současný interglaciál trvá ale déle než zmíněných 11 000 let. I když existují i interglaciály delší, teplé období se podle řady vědců blíží ke konci. Ochlazení může nastat nečekaně - a bude to ochlazení velmi rychlé. Kolik času nám ještě zbývá, nevíme. Teplo může vydržet třeba i tisíce let, ale může také naprosto nečekaně skončit. Pak nastane 90 000 let ledu, chladu a sucha. Taková Země nebude schopna uživit současnou lidskou populaci. Odhaduje se, že v Evropě by v takových podmínkách mohlo být soběstačných jen asi 5% současné populace. Suché klima v glaciálech se projevilo i v tropech, kde došlo k rozšíření pouští.

 

Může nás zachránit to, čemu se říká globální oteplování? Na Univerzitě východní Anglie vyvinuli počítačový model, který ukázal, že pokud se koncentrace oxidu uhličitého zdvojnásobí, může se zbrzdit příchod dalšího glaciálu až o 50 000 let. Další glaciál by byl ale mnohem chladnější, než obvykle. To je ale ovšem jen počítačový model. Skutečnost může (ale také nemusí) být úplně jiná.

 

 

     
 Jak se mění výška hladiny ukazuje tvar pobřeží. V tomto případě hladina stoupá (Kornati, Chorvatsko)   Trasy Vltavy, ale i jiných řek a větších potoků vznikaly v suchém a chladném klimatu. Naopak v teplých meziledových obdobích bylo srážek víc a vodní toky se zařezávaly do podloží.  Terasy Vltavy v Praze - pohled od jihu k severu
     
 Terasy jsou rozeznatelné i na fotografii (pohled od severu k jihu)  Kámen ohlazený činností větru  Kámen s více ohlazenými plochami - hranec. Podle fotografií víme, že hrance se vyskytují i na Marsu.

 

A jaká jsou vlastně ta varování z doby ledové?

     Klima se může i bez lidského vlivu měnit rychleji, než v současnosti
     Doby ledové jsou vzácné anomálie v historii Země
     Teplé interglaciály jsou poměrně krátké
     Teplota v interglaciálech byla i vyšší, než teplota v současnosti
     Glaciály jsou nejen chladné, ale i suché
     Interglaciály znamenají nejen oteplení, ale i vyšší srážky
     Nižší hladina vody v oceánech znamená i mnohem menší možnost získání potravin z oblasti šelfů


A tak až se vydáte na výlet a najdete kámen s vyhlazenými plochami, budete mít v ruce doklad o tom, že vlastně ještě nedávno u nás bylo drsné, suché a chladné klima, které se opět vrátí. Jenom zatím nevíme, kdy.

 

Prameny:
Článek byl původně napsán pro bigbloger.lidovky.cz
Chlupáč, Ivo: Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Academia, 2002
Macdougall, J. D.: Stručné dějiny planety Země. Dokořán, 2004
Ward, Peter - Brownlee, Donald: Život a smrt planety Země. Dokořán, 2004


 

Datum: 01.06.2011 07:57
Tisk článku

Související články:

Mohlo by fungovat geoinženýrství s aerosoly proti globálnímu oteplování?     Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2018)
Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje     Autor: Josef Pazdera (14.11.2018)
Klementinum – opravdu nejtepleji za 244 roků?     Autor: Vítězslav Kremlík (10.09.2018)
Boj s klimatem pomůže 24, ale poškodí 75 milionů lidí     Autor: Vítězslav Kremlík (28.08.2018)
Se změnou klimatu porostou plochy využitelné k pěstování obilovin     Autor: Josef Pazdera (27.05.2018)



Diskuze:

Ode zdi ke zdi? Nie tak celkom

Miroslav Novak2,2011-06-12 17:49:31

Prečo? Pretože takmer nič sa v našej prirode nemení skokovo. A tak je to aj s teplotou. Predstavme si, ze nase Slnko nam zrazu prestane dodavat energiu (skokovo). Teplota nasej atmosfery a zemegule neklesne na teplotu kozmickeho priestoru skokovo. Ale velmi postupne. Preto nas nesmu Vami poukazovane pomale trendy rastu a poklesu teplot o velkosti toho neznameho spustacieho impulzu zmiast. Vzdy je to vzajomny sulad medzi zdrojom energie (Slnko, geo teplo) a ich zasobníkmi (voda oceanov, masa ladovcov, atmosfera, biopaliva, biohmota). Vsetko je to o tom spustacom mechanizme, na ktory mam hypotezu a coskoro by som ju mohol prezentovat na tomto fore.

Suhlasim s Vami, ze tie alarmisticke politikarcenia su smiesne.

peace ... miro novak

Odpovědět

Chyba nadalej vysvetlenie niekolkych otazok

Miroslav Novak2,2011-06-12 17:33:37

Dobry den, moje meno je miroslav novak a som vo vasom diskusnom fore novy, mam nekonvencne nazory a preto ocakavam, ze ma budete trhat na marne kusky.

Skoda, na vase stranky som sa dostal dnes az potom, co som poslal clanok do casopisu Vesmir.cz. Moj clanok pojednava o spatnej interpretacii Daltonovho minima a jednym zo zaverov je vysvetlenie dob ladovych, pricinach extincii, vznikoch ozonovych dier. Uvidime, ci bude tento clanok zverejneny, ak nie, ponuknem ho tomuto serveru.

Methanova hypoteza je zaujimava najma tym, ze aspon priblizne vysvetluje niektore javy, najma preco by mohlo dochadzat k dvom nepopieratelnym trendom: globalnemu oteplovaniu a globalnemu ochladzovaniu. Tieto javy vysvetluje len priblizne, ine vobec nie. Postupne ochladzovanie klimy totiz v ziadnom pripade nedokaze realizovat ohromny narast ladovcov, nakolko postupne ochladzovanie atmosfery znamena aj postupne ochladzovanie vod mori a oceanov. Mala teplota vody nedokaze pri tejto hypoteze dostatocne vysvetlit pokles hladin mori a oceanov o 70 metrov (nie cm, ani mm). A tento extremny pokles hladin je zaznamenany za relativne velmi kratku dobu.

peace ... miro novak

Odpovědět

Reakce na Karel Š

Tomáš Chmelík,2011-06-02 17:55:11

špatně jsem zařadil příspevek,
můj komentář byl myšlen jako odpověď na:
"Ode zdi ke zdi"
od: Karel Š
ze dne: 01.06

Odpovědět

Vymírání

Tomáš Chmelík,2011-06-02 17:51:47

Sdílím Vaši skepsi a použití slova alarmismus, ale více (zbytečně) alarmující mi přišla věta: ...Země nebude schopna uživit současnou lidskou populaci... protože již dnes jsou problémy s hladomorem(Afrika), a proto si myslím že ten kdo bude mít moc (peníze) tak ten hlady neumře. otázka je jestli se o své zdroje podělí s méně štastnými (nebo ve velkém - solidarita mezi zeměmi)

Odpovědět


Karel Š,2011-06-03 00:31:06

Co se hladomoru v Africe tyka, je to nesmirne slozity problem. Lide dnes ziji v podstate jako mravenci - dve sousedni mraveniste (staty) si hrajou kazde na svem pisecku, pokud maji v jednom hladomor tak se mozna vypravi na loupezivou vypravu ale rozhodne se nestane ze by z toho druheho se nejak ochotne delili o zasoby. Svet je rozdeleny nescetnymi barierami - politickymi, kulturnimi, a v neposledni rade statnimi hranicemi ktere si vsechny staty zarlive strezi. Pokud chceme aby si lidi pomahali, musime nejdriv zborit tyhle hranice - ale zpusobem ktery funguje, ne idealistickymi pristupy jako je treba myslenka multikulturni spolecnosti.
Pokud v dnesnim rozdelenem svete posilame do Afriky humanitarni pomoc tak jim tam v podstate vic skodime nez pomahame - nejen ze o to co jim tam dovezeme my zbohatnou jejich diktatori (nejsou tak hloupi aby kradli tu pomoc, ale proste lidem nedaji stejny objem z toho co se vyrobi doma) ale hlavne cim vic jsou obyvatele zavisli na humanitarni pomoci tim mensi maji motivaci starat se o sebe sami. Pritom co nejvic potrebuji je prave naucit se postarat se sami o sebe. Takovehle projekty samozrejme take existuji, ale jejich vysledky jsou velmi diskutabilni a situace se zlepsuje zoufale pomalu. Afrika by nemela tak velky problem uzivit sve obyvatele kdyby to nebyla tak neskutecne zaostala zeme.
Nejvetsi nadeji v tomhle smeru vidim paradoxne v globalizaci. Velke mezinarodni firmy maji totiz zajem na tom aby jejich zamestnanci pracovali jak nejlepe mohou at jsou kdekoliv na svete. S Afrikou je jen ten drobny problem ze tam si mezinarodni firmy nemuzou byt nikdy jiste kdy si domaci diktator vzpomene znarodnovat - neni divu ze se investice nehrnou.

Odpovědět

Ode zdi ke zdi

Karel Š,2011-06-01 15:27:26

Clanek na nas trochu pousti hruzu z blizici se doby ledove - pusobi to na me v dnesni dobe hruzy z oteplovani trochu paradoxne.
Nemuzu se ale ubranit pocitu, ze jsou pouzity nektere prostredky velmi podobne prostredkum tzv "alarmistu". Napriklad poznamka "Ochlazení může nastat nečekaně - a bude to ochlazení velmi rychlé." - co je mineno tim "velmi rychle"? Podle grafu teplot jsou sestupy do dob ledovych pomalejsi nez vystupy do dob meziledovych a v obou pripadech jde o radove jednotky desetin stupne za desetileti, tedy zmeny pomalejsi nez byl narust v uplynulych deseti letech. Toho se mame bat?
Strasenim globalnim ochlazovanim jsme uz jednou prosli, projekty na zachranu lidstva byly tehdy asi tak stejne prastene jako jsou dnesni projekty na zachranu lidstva pred globalnim oteplovanim. Myslim si ze v soucasne dobe potrebujeme predevsim pochopit jak to vsechno funguje a pak teprve muzeme zacit delat nejake zavery.

Odpovědět

Malé upresnenie

Pavol Zelený,2011-06-01 10:40:59

RE: "Mění se i složení atmosféry. Lákavé je použít k vysvětlení klimatických změn kolísání obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. Ale i to má problémy – vypadá to, že dříve se zvýší teploty a pak teprve obsah oxidu uhličitého."

Obvykle je schéma takáto ako píšete, ale neplatí to všeobecne. Ak sa z nejakých dôvodov (iných ako rast teploty) najskôr uvoľní CO2 alebo metán, tak rast teploty nastáva až po tomto uvoľnení. Príkladom môže byť oteplenie Paleocén-Eocén známe pod skratkou PETM. Vtedy sa najskôr do atmosféry a oceánov uvoľnil uhlík. A oteplenie nastalo až následne. V súčasnosti prebieha niečo podobné ako vtedy, ibaže toho uhlíka je o niečo menej, čo sa však rýchlo môže zmeniť vplyvom spätných väzieb. Počas PETM sa uvoľnilo 2000 gigaton uhlíka. Dnes je tá rýchlosť uvoľnovania vplyvom spaľovania fosílnych palív asi 9 Gigaton uhlíka ročne. Ak to bude trvať (a už vlastne trvá) dlhšiu dobu, kumulovane to môže byť porovnateľné s PETM. Vtedy počas PETM oteplenie trvalo asi 130 000 rokov a bolo pomerne masívne, až 5°C. V závere PETM biosféra uhlík z atmosféry a oceánov odčerpala a znovu sa ochladilo. Trvalo to ale dosť dlho, 30 000 až 40 000 rokov. Bližšie tu: http://www.es.ucsc.edu/~jzachos/pubs/Bowen_Zachos_2010.pdf

Odpovědět


Karel Š,2011-06-01 15:14:14

Co se koncentrace CO2 a zmeny teploty tyka, porad jeste jsem neslysel zadne srozumitelne vysvetleni proc pri prechodu z glacialu do interglacialu nejdriv prestanou rust teploty a az pote, vyznamne pozdeji prestava rust koncentrace CO2, v dobe kdy teploty uz nerostou nebo dokonce klesaji.

Odpovědět


Poučení

Pavel A1,2011-06-01 21:36:43

Takže jestli vám dobře rozumím, tak během PETM tady byly vyšší koncentrace CO2 než dnes, teplota o pět stupňů vyšší než dnes, a vlastně se nic nestalo. Žádná katastrofa galaktických rozměrů, koráli to přežili, kytičky i zvířátka taky, a možná se dokonce měli lépe než dnes, neb netrpěli chladem.

Já tomu strašení z globálního oteplování fakt nerozumím.

Odpovědět


Lukáš Z,2011-06-02 00:24:14

@Pavel A1
Až na to že tyhle teplejší období bývají obvykle zakončené masivním vymíráním druhů. Viz konec eocénu - vymřelo cca 50% druhů.

@Karel Š
Není možné že růst teploty se zpomalí díky změně albeda Země? S rostoucí teplotou stoupá množství mraků, rozšiřují se pouště -> stoupá odrazivost Země a tím klesá tepelný příkon. Tím se zpomalí růst teploty a postupně se přestane uvolňovat CO2 rozpuštěný v oceánech. Současně se flóra (nejen suchozemská) adaptuje na zvýšené koncentrace CO2 a úspěšně se rozšiřuje přičemž ukládá značná množství CO2.

Leč to jsou jen mé dohady. Nejsem na tohle téma odborník...

Odpovědět


Karel Š,2011-06-02 07:34:38

Pouste se rozsiruji predevsim v dobach ledovych, zatimco v dobach meziledovych od okraju naopak zarustaji vegetaci. Stejne tak v dobach ledovych je zeme podstatne svetlejsi z duvodu rozsahle snehove/ledove pokryvky. Rozpousteni CO2 v oceanech je myslim take naopak, cim vyssi teplota tim vice se ho dokaze rozpustit, narust behem zmeny je zpusobeny spise uvolnovanim CO2 z ledove pokryvky.

To ze na konci narustu teploty na konci doby meziledove koncentrace CO2 stale roste a teploty uz stagnuji svedci pro to ze tento narust je tazeny nejakym mnohem silnejsim mechanismem nez koncentraci CO2.

Moje soukroma hypoteza je, ze to souvisi spise s obsahem vody nez CO2 ve vzduchu - odtavani uvolnuje vetsi plochu vodni hladiny a umoznuje vetsi vypar, voda ve vzduchu jako nejsilnejsi sklenikovy plyn akceleruje narust teploty. V urcitem stadiu ale je uz ledova pokryvka lokalizovana a zadny podstatny narust vodni hladiny se nekona, vypar se stabilizuje (se zvysujici se teplotou dal roste, ale ne dostatecne rychle) a narust teploty se zastavi.

Co se tyka masivniho vymirani druhu, priroda neni muzeum a netrva na tom ze vsechny druhy musi byt zachovany. Preziji ti kteri se dokazi prizpusobit a ti co vymrou jim uvolni zivotni prostor. Ze k vymirani dochazi pri ochlazeni mi prijde logicke.

... ale taky nejsem odbornik.

Odpovědět


Amatérská methanová hypotéza

Vojtěch Kocián,2011-06-02 08:32:27

Jestli mohu také představit svou soukromou neodbornou hypotézu... Jejím hlavním motorem není CO2, ale methan.

Přechod glaciál => interglaciál
Ze země se během tisíciletí uvolňuje velké množství methanu z rozkladu těl organismů a úniku fosilních ložisek zemního plynu. Během doby ledové je však spoustal methanu zadržena v permafrostu nebo pod pevninskými ledovci. Na Sibiři je možné uvolňovat methan rozmražením permafrostu i dnes.
Ke změně stavu stačí, aby se dostatečné množství metanu dostalo do atmosféry. Pomoci tomu může Slunce, vulkanická činnost, zemětřesení, které naruší fosilní ložisko... Metan nastartuje globální oteplení, začnou tát další ledovce a další permafrost - kladná zpětná vazba. Jelikož je metan lehčí než vzduch, nebudou v ledovcových vrtech znatelné jeho stopy, ale vliv na klima bude dostatečný.
Vlivem rostoucí teploty začne klesat kapacita oceánů ohledně absorbce CO2, což oteplování ještě urychlí. (Studená voda absorbuje CO2 lépe, což je vidět i na láhvi piva nebo sodovky).
Vodní pára bude mít vliv také, ale budou se tvořit i oblaka, která mají opačný než skleníkový efekt. Množství methanu akumulované v ledovcích a permafrostu je omezené stejně jako množství CO2 v oceánech, takže oteplování se postupně zastaví.

Přechod interglaciál => glaciál
Methan je oproti CO2 poměrně snadno rozložitelný pomocí UV záření za přítomnosti kyslíku. Rozkládá se na CO2 a vodu. Voda opět velký efekt mít nebude (atmosféra neudrží vyšší koncentraci při dané teplotě a pára zkondenzuje, což je velmi rychlý proces oproti rozkladu methanu) a CO2 má slabší skleníkový vliv než methan. Nakonec se koncentrace methanu dostane na úroveň dostatečně nízkou, aby začalo ochlazování. Absorbce CO2 vodou se bude zvyšovat jen pomalu, takže jeho koncentrace může zůstávat vysoká i po ochlazení, které se tím zpozdí. Ale nakonec klesne. Rovněž stabilní přísun methanu klesne, když vzroste plocha ledovců a permafrostu. Cyklus se může opakovat.

Závěrem bych chtěl říct, že je to jen naprosto neověřená amatérská hypotéza založená pouze na několika televizních dokumentech. Nicméně, líbí se mi a lepší jsem neviděl. Je samozřejmě možné, že za to může Slunce, vulkanické cykly Země nebo něco úplně jiného, ale věřím, že methan do toho svým dílem příspívá. A samozřejmě je také možné, že mi to tady rozcupujete na kousky, ale od toho hypotézy jsou.

Odpovědět


Poučenie

Pavol Zelený,2011-06-03 08:26:02

K PETM treba povedať, že vtedy vymrelo 35 až 50% bentických hlbokomorských organizmov (benthic foraminifera), ktorých schránky sú tvorené uhličitanom vápenatým. Vtedy totiž došlo k značnému okysleniu oceánov a to sa deje aj v súčasnosti - kyslosť oceánov rastie. Táto skupina živočíchov bola postihnutá počas PETM viac, ako pri vymieraní dinosaurov. Čo sa týka rozvoja veľkých cicavcov, to je logickým dôsledkom oteplenia klímy, keď lesy ustupovali na sever a južnejšie zalesnené oblasti vymizli a pokryla ich savana a buš, niektoré sa ale premenili na púšte. Ako vieme, savana a buš sú oblasti, kde aj dnes v Afrike prekvitá život veľkých bylinožravcov a ich predátorov. Aký by malo PETM dopad na človeka, ale predovšetkým na komplikovanú ľudskú civilizáciu to povedať z geologických záznamov nedokážeme - človek vtedy ešte neexistoval. A ani civilizácia samozrejme. Vtedy došlo aj k rastu hladiny oceánu z dôvodu tepelnej expanzie. Toľko malý exkurz do Eocénu, a teraz sa pozrime do súčasnosti. Zjednodušenie, ktoré uvádzate nie je vôbec na mieste. Toto zjednodušenie je, že oteplenie prináša vešobecný prospech. To samozrejme nie je pravda. Biodiverzita na Zemi bola najvyššia vždy v chladnejších obdobiach, kedy lesy pokrývali väčšinu planéty. Zem má rada chladnejšiu klímu. Dnes človek odlesnil veľké oblasti planéty, ale napriek tomu boom veľkých cicavcov nenastal. Skôr opak je pravdou. Plochu sme totiž zabrali a využívame my ľudia (premnožení) a veľké cicavce sme vykynožili. Síce patríme tiež medzi veľké cicavce, ale masívne oteplenie pre nás ako druh a hlavne pre našu civilizáciu nebude vôbec prospešné. Naša infraštruktúra je totiž až priveľmi prispôsobená súčasnej pobrežnej čiare a súčasnej klíme. Masívne oteplenie by viedlo k oveľa rýchlejšiemu a väčšiemu rastu hladiny oceánu ako počas PETM, pretože by sa roztopil aj pevninský ľad, ktorý v Eocéne chýbal. Výsledkom by bol kolaps našej civilizácie ako ju poznáme dnes, decimácia počtu nášho druhu, pretože planéta by nedokázala 7 miliárd ľudí uživiť. Možno by opäť došlo k renesancii veľkých druhov cicavcov - bylinožravcov a ich predátorov na úkor nás ľudí a my by sme sa opäť stali lovcami, ako kedysi. Takže žiadna katastrofa by sa nekonala, okrem kolapsu ľudskej civilizácie a degradácie ľudského druhu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace