Nejstaršímu pozemskému antiatomu bylo přes čtvrt hodiny  
Odborný časopis Nature Physics zveřejnil výsledky série nedávných experimentů, při kterých jaderní fyzikové spolupracující v CERN na projektu ALPHA mnohonásobně prodloužili pozemskou existenci atomů antivodíku.

V polovině loňského listopadu proběhla médii vzrušující zpráva, že v CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) se mezinárodnímu týmu jaderných fyziků spolupracujících v rámci projektu ALPHA (Antihydrogen Laser PHysics Apparatus) podařilo neutrální atomy antivodíku udržet v magnetické pasti po dobu necelých dvou desetin sekundy. (Podrobnosti o produkci antivodíkových atomů a fyzikálním principu magnetické pasti i video pod článkem.)


Přešlo pár měsíců a ALPHA hlásí nový rekord – v sérii loňských experimentů se podařilo 112 atomů antivodíku uvěznit na dobu od jedné pětiny sekundy až po 1 000 sekund, tedy 16 minut a 40 sekund. A to je pozoruhodné prodloužení existence neutrální formy antihmoty v našem hmotném světě. Nejmenší antiatomy, v nichž pozitron obíhá okolo jednoho antiprotonu „vyrábějí“ v CERN již devět let a fyzikové jejich produkci již považují za rutinu. S jejich záchytem a udržením je to ale o něco složitější a první stránka kroniky úspěšných pokusů byla napsána také u Ženevy v roce 2009. Za tři roky se vědcům podařilo na různě dlouhý okamžik před anihilací uchránit celkem 309 antiatomů. Jenže aby je mohli zkoumat a provádět s nimi experimenty, musí je „při životě“ udržet co nejdéle. A to není vůbec jednoduché. Aby se antiprotony svázaly s pozitrony a vytvořili neutrální antiatomy, musí být zpomaleny na dostatečně nízkou energii a zachyceny v extrémním vakuu v speciální magnetické pasti. Má tvar dutého válce s vnitřním průměrem 44,5 mm. V plášti několik vrstev podélného vinutí ze supravodivého materiálu tvoří oktupólový elektromagnet, jenž je chlazený tekutým héliem (obrázek). Při experimentech elektrický proud generuje v okolí vinutí silné magnetické pole, které směrem do středu válcové pasti prudce klesá z hodnoty 3 Tesla až na třetinu, na 1 Tesla. Na dně této potenciálové jámy se zachytí antiatomy s nejnižší energií. V podélném směru past z obou stran uzavírá dvojteslové pole dvou kruhových zrcadlových cívek (na obrázcích pod označením mirror coils). Jejich vzájemná vzdálenost je 27 cm.

Zvětšit obrázek
Upraveno podle G. B. Andresen et al.; Nature Physics 2011

 

Obrázek vpravo znázorňuje intenzitu magnetického pole v podélném řezu této magnetické pasti. Čím je barva žlutější a zářivější, tím je pole silnější (do 3 T). Tmavé odstíny představují slabší pole (okolo 1 T). Centrální temně červená oblast představuje hluboké potenciálové vězení pro podchlazené antivodíkové atomy. I když jsou navenek elektricky neutrální, na intenzivní vnější pole reagují díky slabému magnetickému momentu. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto zachycené antiatomy se nacházejí v nejnižším, tedy základním energetickém stavu, kdy pozitron obíhá okolo antiprotonu na atomovém orbitalu 1s.

 
Atomy vodíku jsou v našem světě velmi stabilní a téměř všechny vznikly, když bylo vesmíru pouhých asi 380 tisíc let a jeho teplota klesla na 3 000 K. V antihmotném světě by antivodík měl mít stejnou kosmicky dlouhou životnost. Ale i jiné vlastnosti, jako například hmotnost nebo magnetický moment, by měly mít vodík i antivodík stejné. Protože v nejranějších stadiích vývoje vesmíru ne všechny fyzikální procesy probíhaly zcela symetricky (rozpad K0 mezonu), vzniklo o něco více částic hmoty než antihmoty. Díky tomu, že neměly svůj protipól, nezanikly anihilací a vytvořily všechny přímo i nepřímo pozorovatelné hmotné struktury. I když nevíme, co přesně se ukrývá pod pojmem neviditelná temná hmota, je nanejvýš pravděpodobné, že ani ona není antihmotná. I když by v takovém případě měla stejné gravitační účinky, jaké pozorujeme nyní, museli bychom registrovat nepřehlédnutelné důsledky její interakce s hmotou. Například elektron anihiluje s pozitronem za vzniku gama záření. Interakce proton – antiproton je složitější, asi třetina jejich celkové energie se transformuje do neutrin.

Zvětšit obrázek
Elektrický proud v speciálně navinutých cívkách ze supravodivého materiálu generuje silné oktupólové magnetické pole udržující některé atomy antivodíku v centru pasti. V podélném směru je vězní pole dvou kruhových cívek (mirror coils). Kredit: GRALLATOR

 

Sice jsme neobjevili žádné větší kosmické seskupení antihmoty, antičástice však nejsou ničím výjimečným, vznikají v mnoha energetických procesech nejen ve vesmíru, ale i přímo na Zemi. Jsou například mezi produkty radioaktivního rozpadu nebo srážek gama fotonů s částicemi běžné hmoty. Proč se tedy fyzikové snaží „vyrábět“ celé antiatomy a s velkým úsilím je udržet co nejdéle „naživu“? Vždyť v propočtu na gram je produkce antivodíku bezpochyby tou nejdražší materiálovou výrobou s extrémně nestabilním výsledkem. Cílem je studium vlastností antihmoty. Výzkumný tým experimentu ALPHA dokončuje novou magnetickou past, která by v příštím roce měla umožnit nejenom antiatomy udržet dostatečně dlouho, po dobu 10 až 30 minut, ale pomocí laseru a mikrovln něco o nich i zjistit. Zpočátku nepůjde o žádné dech vyrážející pokusy, spíše o testy platnosti základních předpokladů. Například jestli foton s konkrétní energií překlopí spin antiatomu, čím ho sice vysvobodí z magnetické pasti, ale zároveň vrhne do náruče hmoty, s níž anihiluje a stane se tak soustem pro detektory.


Podrobný výzkum antihmoty nebude jednoduchý. Jeho úkolem je potvrdit, nebo zpochybnit domněnku, že elektromagnetické a gravitační interakce jsou v antisvětě stejné, jaké známe z našeho světa a že antiatomy také dodržují CPT symetrii. Tedy že zrcadlový antivesmír by byl tomu našemu velmi podobný. (Víc v článcích V. Wagnera Bude padat kámen z antihmoty na Zemi jinak než kámen z hmoty? a Andělé a démoni aneb jak se v laboratoři CERN opravdu vyrábí antihmota.) Kdyby se tyto předpoklady nepotvrdily, máme problém a budeme muset svůj pohled na podstatu světa pozměnit. Nebylo by to sice jednoduché, ale motivující. A jak by asi poznamenal Richard Feynman, je lépe žít s pocitem, že něco nevíme nebo tomu nerozumíme, než si za každou cenu vytvářet mylné představy a žít v sebeklamu.


Odkaz na volně dostupný článek v Nature Physics


Video - fyzik Joel Fajans z Kalifornské university v Berkeley, člen týmu ALPHA komentuje princip pasti pro atomy antivodíku:



 

Zdroj: UC Berkeley News

Autor: Dagmar Gregorová
Datum: 07.06.2011 15:02
Tisk článku

Biele noci Atom klubu - Gallo Igor
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 135 Kč
Biele noci Atom klubu
Gallo Igor
Oto Otépka
sponzor


Diskuze:

Jen stručně

Petr Valonis,2011-06-13 17:27:34

Ten výrok svědčí o jediném: Weinberg nesnášel ornitology, protože chránili ptáky, kteří mu neuctivě kálely na jarmulku )

Tragikomické pak je, když ptáče, nepoučené ornitologií, začně kálet do rodného hnízda a vejce snášet na hnůj

Odpovědět

Re: hmotové pole a gravitace

Petr Valonis,2011-06-10 13:50:57

Dost mne překvapuje, že ačkoliv velice dobře chápete takové "specialitky" KMV, jako je asymetrie hm. pole, kterou správně přirovnáváte ke klasickému termínu setrvačnost a přesto vám dělá problém podstata pohybu elementární částice jako symbiotikum vakantu a jeho hm. pole. Toto "soulodí" může prijít jen tam, kde projde jako komplet; tedy vakant i jeho pole. Kam neprojde vakant, tam se i jeho hm. pole zastaví! Narazí-li vakant na "hradbu" vakantů, jakým je např. pevná fáze přepážky,tam dochází k bodové interakci vakantu pohybující se částice s vakanty přepážky. Pokud není míra asymetrie jeho hm. pole dostatečná, k tomu aby překonala odpor vakantů přepážky (prorazila ji), tak tam se vakant zastaví a s ním i jeho hm. pole, protože jsou spolu "geneticky" svázány. Je to asi vysvětlení mnohoslovné, ale vystihuje tu situaci: Elem. částice jako celek může projít jenom tam, kde nenarazí na odpor jiných částic. Laicky řečeno: Asymetrické hm. pole vakantu může projít pouze tam, kde může za sebou "protáhnout" i svého vakanta. A takovým místem jsou jen štěrbiny v přepážce.
K vašemu návrhu na vhodnější fórum. Poprvdě řečeno, nevím o žádném jiném. Aldebaran je pouze pro konformisty posvěcené vědy, (mám s tím neblahou zkušenost)a jinde 'zdechl pes'. Máte-li zájem, můžeme si vyměňovat názory na KMV na svých privátních majlech. Můj je: valonis@seznam.cz Máte jiný návrh?

Odpovědět


Renonc

Petr Valonis,2011-06-10 14:40:11

Předešlý příspěvek je určen především pro Vojtěcha Kociána, jemuž se tím omlouvám za špatné umístění v posloupnosti diskusí.

Odpovědět

citace z 09.07.2008

Jan Špaček,2011-06-10 13:20:20

"Ale na Zefíra mi nesahejte! I když byl poněkud "nesmělý" měl ve svých projevech nádhernou poetiku a navíc se člověk zasmál. Nikdy nezapomenu na jeho kouzelný popis toho, jak světelný paprsek klouže po duhových bublinách časoprostorové pěny. No není to krásná představa. Ono by se to dokonce dalo i spočítat. Podobní "géniové" tu ale budou vždy. S tím musíme počítat. Jediná obrana je nereagovat..." Petr Hloušek

Odpovědět


:D

Marcel Koníček,2011-06-10 22:46:55

Jo, jo, a nezapomeňte, že časoprostor se projevuje jako zhluk fraktálně seskupené superkritické pěny! A já se musim přiznat, poněkud stojím za tím, že byl zabanován... Když se tak dívám na to, co máme tady, možná je to škoda.

Odpovědět

Taky jsem si na něho vzpomněl :-)

Jan Špaček,2011-06-10 13:16:43

Měl přezdívku Zefír. Jestli si chcete nostalgicky zavzpomínat, tak doporučuji do googlu zadat "Zefír site:osel.cz"

Odpovědět

Koníčku, Koníčku,

Jan Blažej,2011-06-10 12:00:38

tobě není pomoci

Odpovědět


:-)

Marcel Koníček,2011-06-10 22:45:25

Věřím, že právě naopak :D

Odpovědět

Josef Jindra,2011-06-10 00:15:43

Chvíli je to sranda ale časem to už nudí.

Odpovědět


:D

Marcel Koníček,2011-06-10 09:55:45

Amen, amen.

Vzpomínáte ještě někdo na toho chlápka co tady pod každým článkem podporoval nějakou pěnovou kvantovou teorii? Kam ho vzala voda...

Odpovědět


Barak Obava,2011-06-10 10:41:30

Nemáte pravdu, není to sranda ani chvíli. Je to od začátku až do konce jenom otravné blábolení.

Odpovědět

Hmotové pole a gravitace

Petr Valonis,2011-06-09 17:35:57

Je velice chvályhodné, že jste si kvartonovku znovu prošel. Opravdu, není to moc zábavné čtení. Ale jedno jste přehlédl: hmotové pole vakantu je existenčně závislé na neustálé vzájemné konfrontaci, chcete-li interakci,vakantu s 1. excitační slupkou hm. pole. Hmotové pole vakantu samozřejmě "prochází" materiálem přepážky se štěrbinami a přispívá tak svou nepatrnou excitací k aditivnímu gravitačnímu poli ode všech vakantů co jich zeměkoule obsahuje. Ale to je vše! Svůj vakant mezi ostatní vakanty přepážky neprotáhne. Ten se zastaví o odpor vakantů materiálu přepážky. A bez pohybu vakantu se zastaví i jeho hm. pole!!! Protože jejich součinnost je oboustranná: asymetrické hm. pole "táhne" ve směru své asymetrie vakant a ten zase po každém přechodu kvartonu svým hm. působením regeneruje své hm. pole o rozteč jednoho kvartonu dále. Jakmile se ovšem vakant nepohne, neposune se ani jeho hm. pole. Prostě: nárazem na seskupení vakantů přepážky a interakcí s nimi se pohyb vakantu zastaví a jeho hm. pole se tím rovněž zastaví, protože je "existenčně" vázáno na tento vakant a přispívá už jen na "posílení" aditivního gravitačního pole.
Jiná je situace při t.zv. anihilaci elektronu a pozitronu. Oba vakanty spolu splynou, vytvoří úplný kvarton a přestanou jako vakanty existovat. Jejich "osiřelá" hm. pole tím ztratí "kotvu" na vakant a rozletí se prostorem jako dva fotony. V http://qarton.sweb.cz je to názorně i modelově demonstrováno.

Odpovědět


Vojtěch Kocián,2011-06-09 22:21:36

Po pravdě řečeno, pořád nechápu. Asymetrické hmotové pole je vlastně setrvačnost (kinetická energie, kinetická hmotnost, na terminologii nesejde) vakantu. Potud v pořádku. To pole je ale tvořeno stejnými excitovanými kvartony jako to symetrické, jen velikost a směr excitace je u jednotlivých kvartonů jiná. Když vakant interaguje s jiným (a zastaví se), energie toho pole se předá ve srážce a pole (resp. příspěvek námi sledovaného vakantu) se zakulatí. Chápu, ale není to případ průchodu štěrbinou a pořád to ale nevysvětluje, proč se asymetrické pole umí protáhnout jenom štěrbinami a neprojde hmotou jako to statické, když je až na tvar totožné.

Mimochodem, není někde nějaké vhodnější fórum na diskusi o kvartonové teorii? Tady bychom si mohli za chvíli vykoledovat ban za otravování ostatních diskusí mimo téma článku.

Odpovědět

Re: neutrina.

Petr Valonis,2011-06-09 14:16:21

Dovolím si jen malou jízlivou poznámku: kdyby Otto Hahn, nebo James Chadwick už v roce 1914 znali kvartonové schema rozpadu neutronu jako případ anomálního přechodu vakantu neutronu přes kvarton, ušetřili by si 16 let trvajících pochybností o počtu rozpadových produktů a tím i o nesrovnalostech v energetické a impulsové bilanci produktů rozpadu.
Ještě se vrátím k oficiálním rozměrům leptonů: Doc. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. píše v článku Neutrinová astronomie o leptonech toto: Celé rodině těchto částic říkáme leptony.Jde o tři elektrony a jejich neutrina.A samozřejmě také antičástice. Dohromady
6 částic a 6 antičástic, u kterých je
prokázána bodová struktura až do 10-18 m:

Odpovědět


Je to logické,

Jan Blažej,2011-06-09 14:45:35

cesta "odspodu" přináší bohatý rejstřík mnohosti, každý případ je něčím jiný, odlišný a vytváří další násobné úrovně mnohosti včetně dalších chybných předpokladů - a tím k cíli (teorii všeho) nevede. Cesta "odshora" je jednoduchá a přímá, ale protože pádné důkazy pro ní zná jen 200-300 lidí ve světě a protože jí v cestě stojí zažitá "teorie mnohosti" vládnoucí vědě, její cesta realizace ve vědě je kontroverzní a bez důkladného pochopení všeho jako celku vlastně nemožná. Konfrontaci tedy může udělat jen špičkový vědec, který bude ochoten tuto cestu "odshora" pochopit jako celek a postupně pak oba pohledy konfrontovat bez upřednostňování jednoho či druhého. Co vy na to, pane Wagnere?

Odpovědět

kvartonová teorie

Petr Valonis,2011-06-09 12:54:57

Pane Koníčku, ještě jednou se omlouvám za to "zmšené" příjmení. Elektron, jehož fyzické rozměry by byly srovnatelné se vzdálenostmí štěrbin by žádnou z nich neprošel! Věhlasní fyzikové dokonce považují korpuskuli elektronu za bodovou. Paul Dirac ve své moskevské přednášce (říjen 1956) říká:"Všechny úspěchy bodové teorie dosažené v současné době souvisejí s modelem bodového elektronu ..." Ano, svým pojetím korpuskule+vlna se přibližujete teorii de Broglieho a poněkud, sice nedostatečně,(hmotové pole korpuskule-vakantu nemá ve volném prostoru omezení)i KMV. Je velice nekonzistentní představa, že při jaderném beta rozpadu vylétá z jádra o rozměrech fm kompletní elektron s rozměry řádově nm.
Také při dopadu na displej je elektron interagující s materiálem displeje, "bodový". Takže argument proti QED, že elektron před štěrbinami nemůže znát současný stav obou štěrbin trvá...
Myslím, že teotetik L. Smolin je dostatečnou autoritou pro posouzení věrohodnosti QED a ten svoje výhrady vůči kauzalitě QED uveřejnil v knize Fyzika v potížích.

Pro Vojtěcha Kociána: Hmotové pole neprochází pevnou hmotou, protože tento kvartonový prostor je zcela vyplněn hmotovými poli elem. částic tvořících tuto hmotu, lépe řečeno, látku. Hmotové pole vakantů jako forma excitace kvartonů končí tam, kde začíná hm. pole jiných vakantů.(Je to jako s lidskými právy :-)). Už jsem tu psal, že oběma štěrbinami neprochází submikroskopický vakant (agens) elektronu,(prochází jen jednou z nich) ale jeho makroskopické hm. pole, které svým asymetrickým tvarem excitace "vleče" vakant prostorem; určuje jeho prostorový pohyb! A to je podstatné pro existenci jevu interference elem. částic na dvojštěrbině!!! Chce to jen hlubší seznámení s kvartonovým modelem vakua.

Odpovědět


Hmotové pole a gravitace

Vojtěch Kocián,2011-06-09 14:54:58

Pro jistotu jsem si to prošel znovu. Hmotové pole je tvořeno hmotově excitovanými kvartony. S tím nemám problém. Gravitační pole je vysvětleno jako hmotové makropole. Opět bez problému. Gravitační pole nejde odstínit ani oslabit žádnou známou pevnou látkou, to je fakt. O hmotovém poli by mělo platit totéž (hustota kvartonů v každé známé látce je řádově vyšší než hustota vakantů, takže ani tady nevidím komplikace). Měl by platit i princip superpozice, kdy každý excitovaný kvarton excituje svého souseda nezávisle na tom, jestli a jak moc už je excitován jiným sousedem. Tedy, nevidím způsob, jakým zablokovat hmotové pole materiálem kolem štěrbin a zároveň skrz ten samý materiál nechat působit gravitaci naprosto bez zábran.

Odpovědět

K diskusi o dvojštěrbinovém pokusu

Petr Karel,2011-06-09 12:11:20

připojuji aktuální referenci, která by mohla být diskutujícím užitečná (anglicky):
http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/0706/0706.3966v2.pdf
(populárněji v článku http://physicsworld.com/cws/article/news/46193)

Odpovědět

Myslíte?

Jan Blažej,2011-06-09 11:48:49

Mně vychází neutrino. Zkuste si tuto věc dosadit do jiného rámce a máte hned jiný pohled. Víte kolik nesprávných výstupů už vědci nadělali? Když jim něco chybí, dosadí si tam hypotetickou částici a hotovo - tak to bylo s antineutrinem, gravitonem, bosonem, atd., po čase se to stane ikonou a takoví, jako jste vy, jim to baští. Navrhuji příměří - nebudeme mezi sebou diskutovat, nemá to cenu. Ať to není o emocích.

Odpovědět


to je odpověď panu Koníčkovi

Jan Blažej,2011-06-09 11:51:48

- o kousek níž.

Odpovědět

Ano, paní Gregorová,

Jan Blažej,2011-06-09 09:04:32

beta rozpad je s normálním elementárním neutrinem, to při srážce s protonem vyrazí ten pozitron a zůstane namísto něj. Antineutrino je bujnou fantazií někoho, kdo chtěl za každou cenu něco nového objevit, jak už to dnes chodí. Možná si tim vysvětlil jeden dílčí problém - a už tu byla antičástice. Ve skutečnosti k nové teorii všeho větší "částici" než dvoukvantové neutrino ani nepotřebujeme. To úsilí a prostředky vynaložené na "rozborku" jádra bylo z tohoto pohledu až zbytečné. (Ale s těmi procenty obsahu hmoty ve vesmíru je to jinak, viz "Přátelé... - Re:4)

Odpovědět


Neutrina

Marcel Koníček,2011-06-09 10:06:34

Promiňte, ale je vidět, že tomu očividně nerozumíte i přes váš božský vhled. Neutrino(či antineutrino) při rozpadu neutronu není nějakým výmyslem vědců, ale reálným faktem, jenom špatně zjistitelným. Jak na něj vědci přišli? Bylo to tak, že ho našli ve svých rovnicích? Ne, vůbec, bylo to tak, že nedovedli vysvětlit, proč vzniklé částice míří "špatným směrem" nebo jsou moc pomalé. Prostě a jednoduše, z celé reakce něco kradlo trošičku hybnosti. Bylo to málo, ale dalo se to sledovat. Tak ti vědci ke své nelibosti byli nuceni zavést další částici, kterou bohužel něměli moc jak sledovat.
Dnes už ji sledovat můžeme, i když náročně, takže můžeme potvrdit, že to je přesně tak, jak to oni tehdy mysleli.

Odpovědět

Vlna-částice?

Jan Blažej,2011-06-09 01:26:12

To už je přes 30 let, co nás to učili. Měli bychom se držet kvantového pojetí v rámci podstaty všeho - rotujícího magnetického kvanta energie a jediné magnetické interakce. A fyzikální představy. Vše je pochopitelné.

Odpovědět


Josef Jindra,2011-06-09 09:08:33

Pane Blažej, nemáte pravdu, to vaše rotujicí kvantum magnetické energie je jenom projevem skutečné podstaty která je založena na cyklické rezonanci tachyonových částic přes všechny možné vesmíry s přihlédnutím k opravě na vesmíry které nikdy neexistovali jakožto kladný příspěvek hmotové funkce a k opravě na vesmíry které budou teprve existovat jakožto záporný příspěvek jejich hmotové funkce.

ps. co takhle zavést rubriku "Mašíbl" ?

Odpovědět


Nerozumím vám,

Jan Blažej,2011-06-09 09:32:59

poznal jsem VESMÍR jako jeden z mála a tohle mi nic neříká. Neexistují nějaké paralelní vesmíry, jen tento a je setsakramentsky reálný. A svou podstatou poměrně jednoduchý. A v tom je jeho krása.

Odpovědět


Já zase nerozumím vám.

Marcel Koníček,2011-06-09 09:53:25

Pokud je ten vesmír tak hrozně jednoduchý, proč mi vaše příspěvky připadají, jako by byly psané marťanštinou?

Odpovědět


Protože

Jan Blažej,2011-06-09 09:55:41

žijete v bludu.

Odpovědět

Re: kvartonová teorie

Petr Valonis,2011-06-09 00:36:07

Obávám se. pane Kociáne, že jste zcela nepochopil situaci elektronu před dvojštěrbinou. Trajektorie elektronu za dvojštěrbinou je plně závislá na tom, zda-li je i druhá štěrbina otevřená, nebo zakrytá, nebo zda vůbec existuje. QED předpokládá, že ten elektron to ví! Jenže o co QED opírá tento neseriózní předpoklad?! To je ten klíčový zádrhel QED! V 1. příspěvku jsem uvedl vztah mezi poloměrem elektronu a obecně známou vzdáleností atomů v mřížce mědi (Pokus byl prováděn právě na destičce mědi jejíž mezery mezi atomy v povrchové mřížce posloužily jako štěrbiny) Představte si, že vy máte rozměr (výšku) asi 2 metry a nacházíte se před jednou ze dvou štěrbinou a máte poznat v jakém stavu se nachází druhá štěrbina, která je ve vzdálenosti asi 2000 km od vás. QED předpokládá, že to budete vědět :-)).
Logické řešení KMV vychází z předpokladu, že každá elementární částice je tvořena organickou symbiózou submikroskopického agens (vakant) a jím generovaného makroskopického hmotového pole. Teď už je situace diametrálně jiná.Submikroskopický vakant elektronu projde jednou ze štěrbin a jeho makroskopické hm. pole prochází bez problému oběma štěrbinami!! Hmotové pole elektronu za štěrbinami má teď dva synchronní excitační zdroje (na těch štěrbinách) a jimi generovaná dvě hm. pole jsouce ve fázi spolu za mřížkou interferují. Úplně stejně jako ty Fresnelovy světelné fotony. Není třeba vymýšlet jiný matematický aparát!!! Podle de Broglieho představy: vlna-pilot, "vedou" spoluinterferující svazky hmotového pole elektronu svého vakanta po dráze vytvořených maxim na příslušné místo na displeji. Podobně se chovají i Fresnelovy fotony. Toť vše. Opakuji: QED není schopna kauzálně vysvětlit jak ten elektron pozná stav a existenci 2. štěrbiny. Tady nepomůže žádný sebesofistikovanější matematický aparát!
Jen tak na okraj: experiment na dvojštěrbině je naprosto nezávislý na existenci gravitačního i elektrického pole.

Odpovědět


Velikost elektronu

Marcel Koníček,2011-06-09 00:54:52

Podle mých znalostí je elektron srovnatelně velký s vzdáleností štěrbin, tedy, lépe řečeno, když bereme elektron jako vlnu. Protože ta není místně určená, tak ta vlastně rpochází oběma štěrbinami najednou.

Já vím, že to je taková poněkud laická představa: "když se na něj nedíváme, je to vlna, když ano, je to částice, ale doopravdy to je obojí najednou", ale jenom si tak říkám, jestli to doopravdy není tímhle... Tadyto by měl zodpovědět někdo, kdo více rozumí QED a tomu vašemu příspěvku nahoře...

Odpovědět


Karel Š,2011-06-09 07:27:04

Když připojíte mixér do elektrické sítě a začnete mixovat, je to proto že elektronům někdo oznámil že jste přišel s mixérem? Ne, je to proto že připojením mixéru k síti jste ovlivnil vlastnosti elektrické sítě a příslušná poměrná část elektronů tedy putuje i přes váš mixér. Elektrony nepočítají jestli je pro ně výhodnější jít přes váš mixér nebo třeba přes fén sousedky, prostě procházejí všemi cestami které jsou k dispozici.
Stejně tak je tomu s dvojštěrbinou - otevření nebo uzavření štěrbiny ovlivňuje vlastnosti prostředí kterým se elektron pohybuje a ten podle toho přizpůsobuje svoji dráhu. QED s tím problém žádný nemá.

Odpovědět


Velikost elektronu

Vojtěch Kocián,2011-06-09 08:01:47

Na hmotnosti částice je závislý výsledek při použití QED a i v KMV se v tomto případě operuje s hmotovým. Proč to hmotové pole prochází pouze štěrbinami a ne pevnou hmotou, která mu normálně nevadí, KMV nevysvětluje (což je jedna z těch věcí, které mi nesedí). Což asi znamená, že i má úvaha z tohoto důvodu zcestná.

Jak psal pan Koníček, podle QED vlna elektronu opravdu musí mít srovnatelnou vlnovou délku se vzdáleností štěrbin, jinak se žádný interferenční obrazec neobjeví (což platí naprosto stejně i pro fotony), takže to vysvětlitelné je. Elektron je příliš lehká částice, než aby se podle principu neurčitosti dala určit jeho přesná poloha i rychlost. Když si to dosadíte pro elektron právě procházející dvojštěrbinou, tak Vám vyjde, že se s pravděpodobností 99% nachází někde v prostoru těch dvou štěrbin. Takže ano, opravdu je "tak velký". I elektron v atomu té mědi, která tvoří mřížku je "někde v obalu na svém orbitalu" a také nemůžeme určit, jestli z našeho pohledu vpravo nebo vlevo od jádra. Laicky řečeno, je tak velký, jako jeho orbital, což u valenčních elektronů znamená velikost celého atomu.

Odpovědět


Martin Chabada,2011-06-09 16:32:49

Pojmy ako castica, trajektoria su pojmami klasickej fyziky a na kvantovej urovni ich mozeme pouzivat len ako priblizny model.
Podla QED je elektron "rozptyleny" po celom vesmire (aj ked vo vacsine vesmiru je pravdepodobnost jeho vyskytu blizka nule) teda sa nachadza aj v jednej a aj v druhej strbine SUCASNE (v kazdej vsak s inou pravdepodobnostou).

Odpovědět


Pro Martina Chabadu:

Petr Valonis,2011-06-10 14:33:38

"Podla QED je elektron "rozptyleny" po celom vesmire (aj ked vo vacsine vesmiru je pravdepodobnost jeho vyskytu blizka nule) teda sa nachadza aj v jednej a aj v druhej strbine SUCASNE (v kazdej vsak s inou pravdepodobnostou)."
To je téměř pravdivé jen s malou doložkou: to co se rozprostírá po 'celém vesmíru' není celá částice, ale jen jedna její složka; její vnější excitované hmotové pole. To nejdůležitější každé částice, její genetické agens, podle KMV vakant,je submikroskopických rozměrů a uplatňuje se především při přímých interakcích elem. částic. Např: při konverzích nukleonů s leptony. V Sokratově modelu je to prezentováno jako "zrcadlové transmutace nukleonů s leptony" názornými zobrazeními fázových přechodů transmutací. A obecně: při jakýchkoliv transmutacích a rozpadech částic vstupují do interakcí jejich vakanty, nikoliv nějaké libovolně vzdálené excitace jejich hm. polí. Podívejte se na příslušné pasáže http://qarton.sweb.cz

Odpovědět

Přátelé,

Jan Blažej,2011-06-08 19:21:44

celý život předtím jsem byl "kovaný" materialista, vzešlý z ČVUT. Vůbec jsem nechápal věřící, i když ve mně postupně uzrával názor, že na tom něco dobrého je. Jednoho dne jsem se neplánovaně a spontánně dostal do situace tzv. samádhi - kdy vlastní vědomí (átma) opustí prostor mozku a ocitne se v prostoru. To není z hlediska fyziky žádná ezoterika. Člověk je v tom stavu při plném vědomí, ale vše se odehrává intuitivně, bez zapojení mozku, nevěděli byste ani jak se jmenujete. Poznal jsem obrovskou energii prostoru, která byla mým vědomím ve VESMÍRNÉM VĚDOMÍ. Mohl jsem si pohrávat pouhým vědomím s energií několika km3 o mohutné síle. Nechci popisovat další podrobnosti, protože nemám v úmyslu je zveřejňovat, jde o vlastnosti prostoru, gravitace, struktury, ale i hmoty. Toto samádhi jsem mohl i potom kdykoliv zopakovat, ale upozorňuji předem, že se to děje v režii Boha, nadpozemského vědomí a nelze to zneužít ve prospěch čehokoliv. Po několikaletém přemýšlení jsem postupně došel v roce 1999 k hrubé formě nové teorie VESMÍRU. Neměl jsem v úmyslu ji zveřejňovat. Postupně se jen objevovaly další důkazy, hovořící v její prospěch. Lidstvo se dostává do již před 15 lety očekávaných problémů a je nejvyšší čas tuto teorii i související duchovní knihu zveřejnit. Neočekával jsem, že vzbudím tolik ignorance se strany vědy a tolik nepochopení od ostatních. Přesto - bez ohledu na to, že si někteří myslí, že to dělám pro kšeft a jiní, že chci oblbovat ezoterikou, atd., odmyslete si vše, co číst nechcete a podívejte se na www.jan-blazej.eu na ukázku z Taj.VESM. odhaleno, kde je kompletní kapitola o vzniku vesmíru a také jedna o časech vývoje vesmíru. Týká se to zde vzniklé tematiky. Jsem vědecký laik, tak se předem omlouvám za některé nedokonalosti v knize, byla dost ukvapeně aktualizována a vydána, druhé vydání ty nedostatky odstraní. Děkuji.

Odpovědět


Příteli,

Marcel Koníček,2011-06-09 00:41:29

Já jsem křesťan. Byl jsem vychován jako katolík a doufám, že můžu říci, že jsem věřící křesťan. Věřím, že náš svět má řád, a že člověk ho může rozumem odhalovat. Věřím také, že tento řád v sobě obsahuje krásu neuchopitelného Boha a věřím také, že exituje příliš mnoho lhářů, než abych věřil úplně všemu, co mě někdo říká.
Věnujte se dále své práci, jistě má také svůj význam a důfám, že vám přináší potěšení. Až budoucnost dokáže, která práce byla významější, jestli vaše, nebo ta z experimentu ALPHA.

A energie se nedá vyjádřit objemem, ale jednotkami energie, tedy jouly či elektron volty. To jenom k vašim Km3 :).

Odpovědět


Re:

Jan Blažej,2011-06-09 01:35:52

Ono je těžké zeptat se prostoru-Boha, kolik má energie. Rozhodně jí má tolik, kolik stačilo na zničení Sodomy a Gomory.

Odpovědět


Ale vážně,

Jan Blažej,2011-06-09 01:55:45

tu hustotu neutrinové struktury by měla potvrdit věda sama. Pokud vyjdeme z toho, že atomy na horním konci periodické tabulky prvků jsou radioaktivní pravděpodobně právě proto, že jim brání v růstu jádra neutrinová struktura, mohla by být ta hustota energie prostoru i vyšší, než u atomu. Je i uvnitř atomu, takže gravitace působí stejně. Přidejte si energii W=mcc a zjistíte, oč tu běží. Elektron se při pohybu přes neutrina struktury rovněž transponuje, tomu struktura nepřekáží. Při pohybu se ale vůči magnetickému poli "prozradí" a tím dojde k silové magnetické interakci (F=Bqv vektorově, v=0...síla interakce nepůsobí). Nezačíná vás to zajímat?

Odpovědět


Co pak z toho plyne?

Jan Blažej,2011-06-09 02:03:32

Hmota vesmíru je o tolik řádů vyšší, než jí projektují vědci, že by se to číslo snad ani nevešlo na řádek. Takže nějaké rozpínání vesmíru do nekonečna můžeme škrtnout a příslušné kosmologické konstanty zahodit.

Odpovědět


Pohyb elektronu na orbitu atomu

Jan Blažej,2011-06-09 09:53:12

je ale složitější, než pohyb elektronu v prostoru. Fyzikální představa už je obtížná, chtělo by to 3D model, ať mechanický, nebo naprogramovaný. Domnívám se, že zde je pohyb elektronu zasynchronizován tak, že obíhá v mezikruží mezi obálkami struktury neutrin a pokud se "cvakne" s neutrinem, přejde např. z excitace na nižší dráhu s vyzářením přebytku energie. Vidět kvantum energie elektronu ve všech třech druzích rotace je už dost náročné na představivost, ten pohyb je třeba rozfázovat v čase na modelu.

Odpovědět


Radioaktivní atomy

Marcel Koníček,2011-06-09 09:56:10

Co já vím, tak atomům zabraňuje v růstu elektromagnetická síla, lépe řečeno to, že silná jaderná síla už při určité velikosti jádra nemá dostatečný dosah, zatímco dosah síly elektromagnetické mje nekonečný. Pokud říkám něco špatně opravte mě prosím...

Odpovědět


Je jen jediná síla-interakce, pane Koníček,

Jan Blažej,2011-06-09 12:01:13

magnetická. Věříte-li v Boha, tak věřte tomu, kdo na jeho pozici byl-vše je pod jedinou synchronní frekvencí (tedy prostor, hmota, gravitace, struktura, neutrino jako e+p) a vše je jedinou silou-interakcí. A už se mnou nekomunikujte, nebaví mne to. Máte něco naučeno a na jakoukoliv změnu je u vás už asi pozdě.

Odpovědět

Fyzika versus fyzmatika

Petr Valonis,2011-06-08 16:18:15

Pane Kmoníčku, jiným nežádoucím extrémem je fyzmatika. Fyzmatik si podle svých hledisek "matematické krásy" sestaví rovnice a potom se sveřepě snaží do nich "narvat" přírodu a reálfyziku. Odstrašujícím příkladem budiž Diracovy 'bezedné oceány elektronů se zápornou energií'. Matematicky mu to "štimovalo", ale příroda a kauzalita byly proti. Podobně si počínají strunaři, jejichž rovnicím nejvíce vyhovuje příroda s 11 dimenzemi.
Jiným, flagrantním případem je interference elementárních částic na dvojštěrbině, R. Feynmanem nazvaná "srdce kvantové fyziky". Fyzmatici spočítali, že pro místa dopadů, např. elektronů, na displej, je třeba spočítat amplitudy pravděpodobností za předpokladu, že jsou obě štěrbiny otevřeny. Pokud nejsou, počítají se polohy dopadů podle jiné rovnice. Fyzmatika nezajímá, jak se ten elektron "zevlující" před 1. štěrbinou dozví zdali je 2. štěrbina, nacházející se od něho ve vzdálenosti miliónkrát převyšující jeho vlastní poloměr otevřena, nebo zavřená! On se totiž podle toho musí zachovat na displeji za štěrbinami!Tady je fyzmatika s kauzalitou naštíru. Kdyby vás to zajímalo, tak elegantní a jednoznačné řešení částic na dvojštěrbině podává Sokratův model vakua a elementárních částic (viz http://qarton.sweb.cz). Pro výpočet dopadů částic na displej vám postačí 'stará, dobrá' Fresnelova interferenční optika.

Odpovědět


Kvartonová teorie

Vojtěch Kocián,2011-06-08 19:10:00

Přemíra matematiky škodí, to je pravda. Obecná poučka říká, že když je teorie příliš složitá, bude buď špatně nebo existuje jednodušší, která to vysvětluje stejně dobře. Na druhou stranu, některé věci prostě složité jsou a nedá se s nimi nic dělat.

Kvartonovou teorii jsem pročetl. Jako laikovi, který o částicové fyzice ví ze střední školy a několika přednášek na VŠ, mi některá vysvětlení připadala velmi zajímavá, ale jiná mi prostě neseděla do reality. Elektrony na dvojštěrbině patřily mezi ty zajímavé části, ale myslím si, že by se k podobnému výsledku dospělo použitím klasických teorií elektrického a gravitačního pole. Třeba někdy vyhrabu skripta a zkusím to na příkladu elektronu porovnat s oficiální teorií vlnové povahy částic. Bohužel na odkazovaném webu nejsou rovnice pro výpočet, takže s kvartonovou teorií to ověřit nepůjde, čímž se dostává z oblasti vědecké teorie do oblasti filozofické úvahy.

Odpovědět


Díky, pane Kociáne

Marcel Koníček,2011-06-09 00:49:21

za to, že jste úplně vyjádřil můj názor. A pane Valonisi, jmenuji se Koníček, jako malý kůn. Já vím, že to není moc časté jméno, ale je to opravdu Koníček.

Jinak, samozřejmě že nikdo nechce, aby teorie byla jenom matematická, ale musí nám umožňovat vypočítat nějaké problémy. Všichni víme, že jedenáct rozměrů teorie strun je poněkud divných, ale dokud ji nebudeme moci vyrátit nebo potvrdit, můžeme na ní pracovat. Nikdo neříká, že to je jediná možnost. Na to, abychom potvrdili pravdivost nějaké teorie nebo hypotézy přece existují experimenty, ne? Když mi ta teorie dovede popsat daný problém dokonale, je správná, jestli ne, musí existovat nějaká lepší. Takhle by fyzika podle mě, "poučeného laika" měla fungovat.

Odpovědět


Mám takový dojem,

Jan Blažej,2011-06-09 09:25:15

že patříte k těm, kdo za vědu považuje jen to, co počmáře vzorci celou tabuli. Byť nesmyslnými. Znám takových lidí dost, nemohou za to.

Odpovědět

Jen cituji

Petr Karel,2011-06-08 14:16:35

Steven Weinberg: "Filosofie přírodních věd je přírodovědcům stejně užitečná, jako ornitologie ptákům."

Odpovědět


Stručně, moudře a trefně řečeno!

Dagmar Gregorova,2011-06-11 03:31:32

Díky
Protože není v mých schopnostech se do diskuze, která sklouzla do "náboženského filozofování" vůbec začíst, téměř jsem Weinbergův výrok přehlédla. Je v tomto moři myšlenek, které se "hodí" na zcela jinou web stránku, jako kapka živé vody.

Odpovědět


Jasně a stručně

Petr Valonis,2011-06-13 17:38:52

Tragikomické pak je, když ptáče, nepoučené ornitologií, začně kálet do rodného hnízda a vejce snášet na hnůj

Odpovědět

Věda versus filosofie

Marcel Koníček,2011-06-08 00:03:23

To, co dneska málokdo chápe je to, že fyzika a přírodní vědy obecně nemají právo zabývat se otázkami jako "co je poznání" a "jaký vesmír doopravdy je", ale má vypočítávat věci. V tom je totiž zatraceně dobrá.

Tedy, z pohledu fyziky je jedno, co říkal A. Einstein ohledně humanity a poznání vesmíru, hlavně když jeho rovnice fungují. Neříkám, že by se nikdo otázkami jako co je hmota, svět, čas a prostor zabývat neměl, ale je to záležitost filosofie, ačkoli často praktikované přirodovědci.

Proto musíme dělat naše experimenty a vypočty, protože nám to umožňuje předpovídat výsledky a nacházet aplikace a také navrhovat jak by věci mohly fungovat doopravdy. Ovšem to, jestli doopravdy takhle fungují atd., to je záležitost filosofie, přesněji filosofického výkladu fyziky. (např. otázka formální existence/neexistence smýšených stavů částic je spíše otázka filosofická, než fyzikální)

Osel není stránkou filosofů, ale přírodovědců, proto tady budou články o rovnicích, teoriích a pokusech a ne o esoterickém tajemství všeobjímajícího vesmíru.(Tím samozřejmě nechci snižovat význam filosofie, jenom chci poukázat na nepatřičnost komentáře pana Blažeje. Až mi ukáže rovnice, které tím vypočítal, můj názor se změní.)

Odpovědět


Roman Rodak,2011-06-08 09:40:58

samozrejme máte pravdu, len dnes je taká doba, že ľudia berú fyziku ako svoje náboženstvo (v zmysle "fyzika raz dá odpoveď na to prečo sme tu, aký je zmysel toho, atď..."), prípadne fyzikou argumentujú proti iným náboženstvám a tým do nej práve pletú filozofiu (či už chtiac alebo nechtiac)

Odpovědět


Filozofie ve vědě

Vojtěch Kocián,2011-06-08 11:34:19

No, kdyby se Vašim názorem doslova řídil třeba Albert Einstein, tak žádnou teorii relativity neformuloval. Na jejím začátku totiž nebylo měření, pozorování a už vůbec ne nějaké výpočty, byla to filozofická úvaha.

Filozofie vždy byla hybatelkou pokroku v přírodních vědách a nemyslím, že by bylo dobré se od toho úplně oprostit. Samozřejmě není možné jen tak nějakou úvahu, ať už je myšlena sebelépe, vzít za fakt. Tady musí nastoupit klasická věda, která za pomoci pozorování a pokusů z filozofické úvahy udělá vědeckou hypotézu, z té pak teorii a na jejím základě se dají formulovat zákony. V každém kroku se však může ukázat, že původní úvaha byla chybná a ve vědě nemá co dělat.

Odpovědět


Bez filozofie to ale nejde

Martin Chabada,2011-06-08 11:41:26

No ale bez filozofie to nejde. Ak napriklad niektore interpretacie kvantovej fyziky tvrdia (a teoreticky dokazuju) ze "samotna realita je relativna", spochybnuje to zakladnu metodu fyziky (a inych exaktnych vied) kde teoria musi byt dokazana "objektivnym" experimentom (teda takym, ktoreho vysledok je platny vo vztahu ku vsetkym pozorovatelom) a taky experiment mozno v extremnych pripadoch ani nebude mozny.
http://en.wikipedia.org/wiki/Relational_quantum_mechanics
http://en.wikipedia.org/wiki/Leggett-Garg_inequality

Odpovědět


Filosofie

Marcel Koníček,2011-06-09 00:31:47

Já jsem se vyjádřil asi poněkud nešťastně... Nechtěl jsem říct, že nemá existovat přírodovědná filosofie, ale že má být určitá hranice mezi ní a fyzikou, abychom mohli zabránit šarlatánům, kteří tento rozdíl nevidí.

A nesouhlasím s tím, že by Einstein došel ke své teorii nějakým filosofickým postupem, ne, jeho teorie byla způsobem, jak řešit některé pozorovnané fyzikální problémy, např změřenou nepřesnost v očekávané precesi Merkuru.

Samozřejmě neříkám, že myšlenka nemůže předcházet výpočtům, ale měla by k ním směřovat, protože pak nebudeme ve fyzice, ale někde v alchymii vyrábět kámen mudrců, protože nás přestane zajímat, jestli je naše vytvořená hypotéza reálná, jestli je ověřitelná a následně i správná.

Samozřejmě kvantová fyzika například stále čeká na svůj filosofický výklad a myslím si, že dosažení nějakého konsensu je ještě náročnější než mnatematické ustanovení této teorie.

Odpovědět


Re: věda versus filozofie

Petr Valonis,2011-06-09 00:51:40

Především omluvte, pane Koníček, mé zmršení vašeho příjmení. Podotýkám jen, že podle názorů některých teoretických fyziků (např. Lee Smolin) QED nemá kauzální fyzikální interpretaci. Např. instrument kolapsu vlnové funkce. A stěží ji někdy získá, pokud bude předpokládat nemožné: že elem. částice při průchodu jednou z obou štěrbin zná stav druhé štěrbiny.

Odpovědět


Bez filozofie to ale nejde

Petr Valonis,2011-06-10 13:57:39

Odpovědět

Několik drobných faktických připomínek.

Karel Š,2011-06-07 23:55:13

Dovolil bych si napadnout několik tvrzení která jsou v článku uvedena a která podle mě neodpovídají pravdě. Samozřejmě je možné že se mýlím já.

- "Protože v nejranějších stadiích vývoje vesmíru ne všechny fyzikální procesy probíhaly zcela symetricky (rozpad K0 mezonu), vzniklo o něco více částic hmoty než antihmoty." Věta je napsána jako by rozpad K0 mezonu byl ten důvod proč je tu hmota a ne antihmota. Ano, je pravda že je to jedna ze známých asymetrií, ale sama o sobě pokud vím na současný objem hmoty ve vesmíru nestačí - pokud se pamatuji dobře, odhad je že tento rozpad sám o sobě by stačil na cca jednu galaxii v celém pozorovatelném vesmíru. Pokud vím tak taková asymetrie která by vznik veškeré hmoty vysvětlila není dosud známa a to je taky důvod proč existují teorie superstrun nebo SuSy a proč je tolik prostředků věnováno na jejich ověřování.

- "I když nevíme, co přesně se ukrývá pod pojmem neviditelná temná hmota, je nanejvýš pravděpodobné, že ani ona není antihmotná. I když by v takovém případě měla stejné gravitační účinky, jaké pozorujeme nyní, museli bychom registrovat nepřehlédnutelné důsledky její interakce s hmotou." - není pravda že antihmota s "normální" hmotou vždy anihiluje. Jednak existují neutrina a antineutrina o kterých se dá těžko říct že jsou nepřehlédnutelná (vím že temná hmota není výhradně z nich, ale může mít podobné vlastnosti), ale ani "normální" částice nemusí hned anihilovat. Pokud se setká proton s pozitronem, nemají k anihilaci důvod. Tím samozřejmě neříkám že temná hmota musí být "anti", jen že pokud jsou zde důvody k tomu aby nebyla pak to podle mě nejsou tyto.

Jinak samozřejmě celému týmu experimentu ALPHA držím palce, přestože si myslím že jediné co objeví je že antivodík se chová přesně stejně jako vodík.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2011-06-08 04:59:57

Když budeme brát v úvahu jenom hmotu (ne ve formě energie), pak té temné hmoty je ve vesmíru asi 80 % a viditelné 20 %. "Víme" to na základě gravitačních účinků. Zkuste si těch 80 % představit ve formě neutrin a antineutrin s mizivou klidovou hmotností.
Jinak když nepozorujete přímo beta rozpad, jak zjistíte, že Vám detektor neutrin zaregistroval antineutrino a ne neutrino?
Fritz Zwicky o temné hmotě začal uvažovat na základě studia galaxií a jejich seskupení. Když nebudeme uvažovat o málo pravděpodobných antineutrinech (která by nakonec čistě teoreticky s neutriny interagovat měly), zůstává k reálné viditelné a v čase stabilní hmotě antihmotný protiklad z pozitronů a z částic skládajících se z antikvarků - antibaryonů. Myslíte si, že by v galaxii mohla většina hmoty být ve formě, které anihilace s viditelnou hmotou "hrozí" bez toho, aby k výrazným anihilačním "eventům" (událostem) aspoň z času na čas nedocházelo? (Nemyslím tím samozřejmě anihilace částic produkovaných hmotou ve vysoceenergetických jevech). Jak by hmotno - antihmotná galaxie vůbec vznikla? Dobře, mohli bychom "vymyslet" zcela odlišnou formu stabilní anithmoty, než je pozorovaná hmota. Ale i vzhledem na principy symetrie mi to přijde jako násilné lámání Occamovy břitvy. A ani šuplík s názvem "antihmota" příliš vela možnosti asi nenabízí

K tomu K0 mezonu - postačí, když vymažu tu závorku?
:)
Jediné co jistě víme, že symetrie byla nějak narušena, anebo špatně interpretujeme to, co vidíme a hlavně nevidíme ve vesmíru... Pokud nebude možné teorie (třeba struny) nějako prokázat, zůstanou pouhými hypotézami. Pro někoho více, pro jiného méně přítažlivé - a teď nemyslím laiky.

Odpovědět

Kdo má názor na věc dřív,

Jan Blažej,2011-06-07 23:38:27

než se s věcí seznámí, je osel.cz

Odpovědět

Nezlobte se, že jdu proti proudu,

Jan Blažej,2011-06-07 20:00:59

ale mám několik výhrad proti článku. Jednak odhadnout stáří tvorby hmoty přesně, bez znalosti podstaty všeho, to už musí být odvaha. Důkazem pro toto tvrzení je tedy idea, ne realita. Myslím si, že by se muselo několik řádů přidat, aby se to blížilo pravdě. Mluvit o antihmotě tam, kde je převrácena role elektronu a pozitronu v atomu, byť na okamžik, to je rovněž přehnané - když uvážíme, že neutron má 1024 neutrin, která sama sama v sobě schovávají "hmotu a antihmotu"v rotaci (elektronu a pozitronu). Celý ten humbuk kolem antihmoty ve vesmíru je trochu "ulítlý". Ano, antihmota (pokud je obrácená magnetická rotace vůči synchronní frekvenci prostoru hodna toho označení) má svůj význam - při anihilaci VESMÍRU, ale i při expanzích černých děr-supernov, kde hybnou silou je anihilace uvnitř hroutící se masivní hvězdy. Prostor má neutrinovou strukturu a z tohoto pohledu jsou i další uvedené citace dost mimo. Všichni jedou podle toho, co se naučili a k čemu je vede věda - ale co když věda odzačátku nemá pravdu? Je šance to zvrátit? Byla ta cesta vědy "odspodu" formou mravenčího pídění se po milionech jednotlivostí, které pak ve svých výstupech obludně narůstají do jednoho velikého nepřehledného zmatku, rozumná? Není jednodušší cesta "odshora", respektující nadpozemské poznání SKUTEČNOSTI VESMÍRU od žijících světců (dokonce i uznávaný A.Einstein tuto skutečnost poznal), po které by každý fyzik na vše plané, co se naučil, rychle zapomněl? To vše bez dalších vysokých nákladů do mnoha "hraček" vědců. Kniha Tajemství VESMÍRU odhaleno! jde touto cestou, jednoduše, pro někoho až laicky, ale s výsledným obrazem, který hraje dohromady a je opřen o pádné důkazy (a které nejsou obsahem, každý vědec najde). Je-li např. náš vesmír nepravidelný a má zrcadlový odraz (viz obrázek v knize), už to je důvod, proč odhodit současný balast vědy a snažit se pochopit nové.

Odpovědět


:-)

Jan Špaček,2011-06-07 21:39:55

Člověk který odhodil současný balast vědy a chápe nové je třeba Vlastík Plamínek! http://www.youtube.com/watch?v=l5amymUjGvI&feature=related

Odpovědět


A reklamní kampaň je v plném proudu!

Jiří Novák,2011-06-08 09:55:24

Nezapomeňte si už nyní koupit knihu Tajemství VESMÍRU odhaleno! Když budete hodní, třeba navrch dostanete Evu a Vaška osobně.

:-D

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni