HoneySweet - rezistentní švestka vůči viru šarky švestky  
Kdo by nelitoval švestek, které úspěšně odkvetou, pěkně se nalévají, ale před uzráním opadnou. Jsou deformované a v případě, i kdyby uzrály, jsou natvrdlé mají nepěknou chuť. To jsou příznaky infekce virem šarky švestky. Označuje se jako PPV podle anglického Plum Pox Virus.

 


 

Zvětšit obrázek
Mšice broskvoňová – přenašeč viru PPV (Kredit: Scott Bauer, Agricultural Research Service, the research agency of the USA)

Choroba Choroba peckovin, způsobovaná virem byla prvně popsána v roce 1917 v Bulharsku, u nás v roce 1926. Dnes kromě severských států je v celé Evropě a její původce se už objevil v Jižní Americe (v roce 1993, Chile), v Severní Americe (v roce 1999, USA a v roce 2000 Kanada) a v roce 2009 i v Číně. Napadá nejen švestky, ale i jiné příbuzné  peckoviny jako meruňky, broskve a slívy a rozrůznil se do sedmi kmenů. Šíří se přenášením napadených stromků a místně mšicemi.  Tam, kde není  silně rozšířen, bojuje se proti PPV vykácením napadených stromů. Ve Francii tak padlo přes 90 tisíc stromů, v Itálii 70 tisíc se škodou půl milionu euro. Celková škoda v Evropě se odhaduje na miliardu euro. V Československu se tak  postupovalo začátkem 60. let, ale nevedlo to k úspěchu. Ve Francii a Itálii to možná dopadne stejně. Ve státech s masivnějším napadením – mezi které patří ČR s 80 % infikovaných stromů - , není omezování šarky možné kácením. Jelikož takových  států je víc a jiné chtějí zavést prevenci (USA), vzniklo mezinárodní konsorcium pro vypěstování šarka-rezistentní odrůdy švestky. Klasickými postupy se to přes četné pokusy nedaří, a proto se volí genové inženýrství.


 

Zvětšit obrázek
Transgenní švestka „C5“ obsahuje gen, který ji činí vůči plum pox viru vysoce odolnou.

Tento projekt má velký ekonomický význam.Ve Francii se ročně sklidí 890 tisíc tun švestek, v Německu skoro 550 tisíc tun. Proto také ve Francii a v USA začala práce na transgenní rezistentní odrůdě. Postupovalo se klasickým způsobem navozování necitlivosti na rostlinný virus. Spočívá v zavedení do buněk rostliny genu, který spustí tvorbu obalové bílkoviny virové částice. Rostlina začne vytvářet proti tomuto obalu obranu, takže dostane-li se do ní celý virus, je blokován dřív, než se může začít množit. Proto v INRA klonovaly gen řídící syntézu obalové bílkoviny PPV a za použití tohoto genu byl v USDA vytvořen transgenní klon švestky. Klasickým způsobem se zavedl do rostlinných buněk pomocí bakterie Agrobacterium  tumefaciens. Rostliny se pak testovaly na odolnost k PPV. S překvapením se zjistilo, že rostlina s nejvyšší rezistencí vůbec žádný obalový protein netvoří. Ukázalo se, že příčnou je specifická RNA, která vyblokuje právě gen pro tvorbu obalové bílkoviny. Protože gen uklidní (silencing), označuje se jako siRNA. Nemůže-li se tvořit obalový gen, nemohou v takových buňkách ani vznikat nové viry. To se potvrdilo; resistentní odrůda se nemůže stát zdrojem infekce ani po záměrném naočkování virem. Při umělé infekci v takových stromcích počet viru postupně klesá. Při uzrání plodů, není v nich přítomen. Důležité je, že ani v době, kdy je ještě přítomen, mšice ho nepřenášejí na zdravé stromky.

 

Další šlechtitelsky významná vlastnost je, že se tento mechanismus necitlivosti přenáší při šlechtění. Švestky rezistentních stromů jsou chutnější a mají vyšší i obsah cukru. Tato odrůda dostala jméno HoneySweet a koncem května se ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v.v.i. v Ruzyni konal mezinárodní pracovní seminář o tomto projektu. Zúčastnili se ho partneři z Bulharska, Francie, Polska, Rumunska, Španělska a USA. Cílem bylo shrnout dosavadní výsledky a dohodnout další postup.

Zvětšit obrázek
Symptomy nakažení virem PPV. (Kredit: Scott Bauer, Agricultural Research Service, the research agency of the USA)

Po stránce biologické je vše v podstatě vyřešeno. Nastává ten nejobtížnější, protože iracionální úkol – dosáhnout v Evropě povolení k pěstování. V USA je tento stupeň díky racionální legislativě splněn. Testy byly povoleny APHIS již v roce 1995. V roce 2009 FDA nechala vypracovat 78 posudků na HoneySweet jako potravinu. Z toho 76 bylo pozitivních. Proto v červnu 2007 byla tato odrůda deregulována, tj. nevztahují se na ni předpisy coby na GMO. V květnu 2010 EPA rozhodla o deregulaci dalších podobně odvozených plodů – meruněk, broskví a mandlí.

 

Dr. Ralph Scorza, který zastupoval USDA přislíbil, že podklady, které vedly k deregulaci, poskytne pro vypracování žádosti pro EU. Je to velká pomoc, ovšem předpisy EU mají ráz středověkého myšlení, takže bude nezbytné připravit další podklady. Určilo se, která skupina pokryje kterou oblast. Koordinátorem akce byl schválen doc. Polák. Ne v nejlepším stavu je ekonomická oblast projektu. Ani v USA není rozhodnuto, kdo bude provádět množení a distribuci této odrůdy. Tím není otevřena cesta pro soukromý kapitál, který by měl umožnit
nákladné testy, které jsou ještě pro EU nezbytné.



Článek vyšel v bulletinu Svět biotechnologií, IV. ročník/2011 v němž najdete tyto další články:

 

Analýza socio-ekonomické stránky GM plodin
Okurky a „Moudrý Zelený“

Celé květnové číslo je ke stažení ZDE

Datum: 20.06.2011 00:12
Tisk článku

Související články:

A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně     Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)
Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru     Autor: Josef Pazdera (07.01.2019)
Šplhavnice zlatá v roli fytoremedikátora     Autor: Josef Pazdera (24.12.2018)
Elowan – první kybernetická rostlina     Autor: Josef Pazdera (07.12.2018)



Diskuze:

rezistentní odrůda

Pepa Holec,2011-06-23 10:47:24

U nás už se prodává konvenčním šlechtěním získaná odrůda rezistetní k šarce - Jojo.

Odpovědět

Úplně amatérský dotaz z valašska

Mirek N,2011-06-20 10:22:22

... pokud budu mít 1 takovouto švestku v nakaženém sadu, je možné aby byl tento gen šířen při opilování a i nakažené švestky měly resistentní plody?

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2011-06-20 20:00:43

Což o to, gen by se šířil, ale ovocné stromy se roubují, jedině že byste chtěl rezistentní podnož.

Odpovědět


Karel Š,2011-06-20 20:30:12

Nejsem odborník takže mé vyjádření berte prosím s rezervou, ale myslím si že plody by rezistentní nebyly, maximálně by mohly rezistenci podědit nové stromy vypěstované z těch plodů.

Odpovědět


Jan Konečný,2011-06-22 14:44:37

malé RNA se nepřenáší i z podnože? podnože ovlivňují roub a RNA je v rostlinné buňce krásnej adept na předávání, nejenom hormony... jde o to, jakej to má dosah, asi jenom v rámci linie spojené plasmodesmaty (?)

Odpovědět


Martin Lukas,2011-06-29 15:12:13

Super fundované příspěvky, ale na jasně položenou otázku jste mu neodpověděli ani vzdáleně.
Mirku, bylo by potřeba znát další podrobnosti o mechanismu fungování této resistence, ale dle informací v článku by měla být nejspíš způsobena dominantním genem, takže odolnost proti šarce by měly mít jak všechny plody nové odrůdy (včetně těch opylených z neresistentních stromů), tak ty plody na napadených stromech opylené novou odrůdou.
Otázka je, jestli to něco řeší - nejsem odborník na šarku a nevím, jesti stačí, aby byl geneticky resistentní plod na napadeném stromu k tomu, aby neupadl před dozráním.
V praxi je to ale nejspíše stejně nepoužitelný model. Kolik plodů vznikne opylením modifikovanou švestkou, pokud bude jeden takový strom v sadu? Zhruba by se dalo odhadnout, že na každém stromu bude v průměru takové procento zdravých plodů, jaký bude v sadu poměr modifikovaných stromů k původním. Než mít jeden resistentní na 10 napadených a sklízet 10% použitelné úrody, není lepší vykácet to všechno a vysázet jen tenhle GM zázrak?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace