Geneticky modifikované rostliny odhalí miny  
Pokud by bylo minové pole oseto geneticky modifikovaným huseníčkem nebo jinou podobně modifikovanou rostlinou, pak by trsy barevně pozměněných rostlin prozradily, kde se miny skrývají.
 Zemí, kde nemůžete udělat krok do příkopu vedle silnice nebo se vydat na procházku za poslední stavení ve vsi, je děsivě mnoho. Všude číhají miny – pochybné dědictví z nejrůznějších konfliktů. Odminování je komplikované, drahé a nebezpečné. Země, které by jej nejvíc potřebovaly, na něj mají nejméně peněz. Následky jsou strašlivé. Například v Kambodži připadá na každých 290 obyvatel jeden člověk, jehož mina připravila o končetinu. Pomoc nabízejí biotechnologie, konkrétně genetické modifikace.

Dánská biotechnologická firma Aresa Biodetection vyvinula geneticky modifikovaný huseníček Thalův (Arabidopsis thaliana), který mění barvu listů v přítomnosti oxidu dusičitého. Ten se uvolňuje z náloží v zakopaných minách a proniká do půdy. V geneticky modifikované rostlině se startuje v přítomnosti tohoto plynu syntéza antokyanů, jimiž se barví její listy na podzim. V geneticky modifikovaném huseníku  tedy není  produkována látka, která by byla rostlině cizí a už vůbec se nemusíme bát, že by mohlo jít o nějaký toxin. Pokud by bylo minové pole oseto geneticky modifikovaným huseníčkem nebo jinou podobně modifikovanou rostlinou, pak by trsy barevně pozměněných rostlin prozradily, kde se miny skrývají. Huseníček by miny odhalil už za tři až šest týdnů od vysetí.

Zcela jistě se musí vyřešit problém bezpečného setí, protože procházet se minovým polem se semínky huseníčku není ten správný přístup k bezpečnému odhalení min. Zástupci Aresy ale předpokládají, že by se v minových polích vytvořily nejprve úzké chodníčky odminované klasickými metodami (např. s pomocí detektoru kovů  nebo s pomocí speciálně cvičených psů) a z nich by se pak plocha osela. Samozřejmě by se dala semena vysévat i z nízkoletících práškovacích letadel. Zkoušky by měly začít už letos.
Metoda biotechnologické detekce min zcela jistě nenahradí klasické metody, ale v tomto případě je jistě každý další účinný a bezpečný postup vítán. A nebo snad ne?
Mluvčí celosvětové kampaně Greenpeace cílené proti geneticky modifikovaným organismům Ben Ayliffe prohlásil: „Nejsem přesvědčen, že je to nejlepší způsob likvidace min. Efektivní způsoby likvidace už existují, ale není tu politická vůle tento problém řešit.“
Pan Ayliffe ale nenaznačil, jak hodlá dosáhnout toho, aby tu ona „politická vůle“ byla. Říká, jak by se problém řešit neměl, ale nenabízí schůdnější řešení problému. A to je určitě škoda, protože miny zabijí nebo zmrzačí desetitisíce lidí ročně.

Geneticky modifikovaný huseníček se barví v přítomnosti oxidu dusičného stejně jako se barví z podzimu. Nic děsivého se v něm tedy neděje. Nebyl do něj vpraven gen z velblouda či jiného blouda, jak nás odpůrci GMO obvykle straší.

Tahle dívka má s nášlapnou protipěchotní minou osobní děsivou zkušenost. Měla by si počkat, až odpůrci GMO najdou recept na změnu „politické vůle“?

K zemím, kde hrozí miny doslova na každém kroku a kde každý den přibývá nových obětí, patří i Angola zmítaná po desetiletí občanskou válkou.

Datum: 01.02.2004
Tisk článku

Věda a armáda - věda a válka (1914-2004) -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 50 Kč
cena: 42 Kč
Věda a armáda - věda a válka (1914-2004)


Diskuze:

austrophytecus

jarda petr,2004-02-16 12:00:52

Bez komentáře.

Odpovědět

Zbarvil se mi - letím

Koščo,2004-02-16 11:53:38

Začal jsem v reakci na článek diskuzi .Článek který v celku byl pojat i s menšími obavami snad přímo ze stránek společnosti. A vyjádřil jsem pochybnost ,že společnosti nejde o nic než o reklamu .Za to jsem dostal že jsem austrophytecus neboť nechápu vývoj .Společnosti nejde o žádný výzkum transgeneze u houseníčku je dobře zdokladovaná metoda . A tato rostlina v reakci na přebytek indikované sloučení zbarví svojí listovou hmotu a odumře .Naznačil jsem že problémy jsou i jinde (odumírání v rámci běžných fyziologických procesů ,podzim ,nedostatek vody ) na straně metody .
Na straně technologie nahrazování jedné vyspělé druhou bez zapojení místních pouze jako konzumentů miny-GMO-letadla a je mi vytýkáno že málem kladu ty miny sám. Na straně širších biocenóz zcela nejasný dopad .Všiml jsem si když se objeví něco úžasného je to nekriticky přijímáno a bráno jako fakt a to je zlé. Doufám že je to s vírou že to je to pravé ořechové .

Odpovědět

končím

jarda petr,2004-02-11 20:53:13

Končím diskuzi. Vzdávám snahu přetnout racionální argumentací začarovaný kruh iracionálních výkřiků do tmy, které se neustále opakují - snad v naději, že se naplní goebelsovská zásada o lži, která se stonásobným opakovaním promění na pravdu. Je mi líto, ale diskuze má cenu jen tam, kde obě strany naslouchají. Toto zjevně není ten případ.

Odpovědět

není řešení

Koščo,2004-02-11 13:18:16

Co mají společné miny z GMO vyšlechtěnou rostlinou na jejích odhalení .
Vyspělé technologie.
- Zbrojařské firmy
- Aviatika
- Genetické manipulace
Ani jedna věc není tradiční na daném uzemí
Humanistické hledisko nejprve dodáme miny ,neboť boj je veden ve jménu dobra .
Pak je vykopeme neboť nechceme nést odpovědnost . K tomu přidáme existující srdceryvné scény .Zcela odlišné hledisko často v rozporu s tradičními hodnotami .
Nejdůležitější věc neuvažujem o důsledcích svého konání.
Negativní dopady :
Kdo to zaplatí – nejspíš ty děti
Kdo to provede .
Kdo zkontroluje a zastaví GMO šíření.

Takže šlechtění GMO na vyhledání min je soukromá reklama
A měla by se odsoudit a ne zvýrazňovat její milí humanizmus .

Odpovědět

poznatek z vyprávění

jarda petr,2004-02-11 09:06:33

Nedávno se vrátil jeden kamarád z Angoly, která patří po desetiletích občanské války k jedněm z nejzaminovanějších zemí světa. Vyprávěl děsivou věc. Tamější miny jsou nastaveny tak, aby je odpálila přednostně noha dospělého člověka. A tak vesničané posílají do minových polí sbírat dřevo a shánět něco k jídlu děti. Ty jsou na odpálení miny většinou příliš lehké. Ovšem jen do chvíle, než si na záda naloží příliš velkou otep klestí...

Odpovědět

zkuste to jim to říct

Jana Dvořáková,2004-02-10 08:04:13

Zkuste říct dětem v zaminované zemi, že se mají smířit se smrtí. Zkuste se zeptat jejich mám, proč chodí pro jídlo na zaminované pole, když jediná alternativa je smrt hladem. možná jim vysvětlíte, že je to jen otázka priorit a že by si neměly nechat vnucovat od západního světa představu, že jídlo je nutné k přežití.
PS: Z mrtvého vajíčka nic nevyroste! O tom, jak je to z teplem se můžete poučit u ptáků z teplejších krajin, kteří naopak kolem vajec provozují roztodivné tance, aby je zastínili a ochladili, aby se jim potomci neupekli

Odpovědět

Proč píšu zle

KOščo,2004-02-09 15:34:26

Omlouvám se .Prostě na ty blechy nevidím.

Odpovědět

Jak na to ?

KOščo,2004-02-09 15:32:56

Smířit se se smrtí . Těžko člověk zemře zdravý mladý a krasný. Nebojovat s přírodou . Těžko může rostlina za to ,že někde někdo položil miny.“ Nezbrojit „ ve vztahu k rostlinám Hledat co možná nejednodušší řešení .Proč lidé chodí sbírat potravu tam kde je pro ně smrtelno , tedy když to nejsou rovnou vojáci .Nedokazovat převahu „ vyspělého světa „ nad negramotnými nevzdělanci a nevnucovat jim naše hodnoty . Zjistit jak a proč se příroda braní jednomu jedinému panu tvorstva .
A jak to vůbec funguje že z mrtvého vajíčka za pomoci tepla vyroste kuře . Jak velké % je to lídí va vztahu k TBC ?

Odpovědět

A co tedy navrhujete?

jarda petr,2004-02-06 15:10:47

Rád se nechám poučit. V biologii, reklamě i češtině. Doporučuji totéž i svému kritikovi. Zvláště lekce týkající se interpunkce by mu evidentně přišly vhod. Bohužel, z jeho příspěvků se nedozvídám nic ani o biologii, ani o reklamě, ani o češtině. Dovoluji si připomenout, že jediný návrh, který od něj zazněl, se týkal výroby min z rostlin ("A co takhle vyrobit rostlinu jako minu" - abych také citoval. A cituji přesně včetně té chybějící tečky na konci věty). Podle údajů Červeného kříže odskáče ročně nechtěné "blízké setkání" s minou 36 000 lidí. Jaké řešení tedy navrhují odpůrci GMO? Už jsem sytý ba přímo přejedený toho pokřiku "Tak takhle teda ne!" Zvláště když s ním občas letí i dlažební kostka. Tak nám alespoň jednou ukažte, jak na to. Blýskněte se duševním klenotem z vlastních maličkých šedých mozkových buněk. Ohrnovat nos nad tím, co vymysleli a udělali druzí, je úžasně jednoduché, ale k ničemu to nevede.
Takže sláva biologii, češtině a GMO!

Odpovědět

Sláva češtině

Koščo,2004-02-06 11:25:48

jimiž se barví její listy na podzim.Převzato z článku.
Za prve netvrdím žë je to blbost zabývat se výzkumem genetiky.Ale tvrdím že vyšlechtit rostlinu ,která reaguje na oxid dusičitý nebo dusný,aby napomáhala vyhledávat miny je klamavá reklama apelujicí na humanizmu což dokládají stránky společnosti ,které se z 1/2 zabývají nebezpečím min.A pak klasicky popisuji technologii ,která snad možná přinese výsledek .Je pravda ,že s podzimem uspěšnost této metody mizí až do jara půl roku v čudu.rostlina má vegetačný cyklus 6-8 týdnů a snad se zabarví mezi 4-6 týdny neboli změní barvu na konci svého veg.cyklu což udělá stejně.

Odpovědět

když ne, tak ne

jarda petr,2004-02-06 10:23:29

Chce to číst, číst a číst. A pořádně. Nikde jsem v příspěvku nenapsal, že geneticky modifikovaný huseníček mění barvu až na podzim. Aktivuje se v něm produkce antokyanů, tedy barviv, jimiž mění barvu třeba listí stromů na podzim. Tato informace je důležitá, protože nejrůznější vykukové z řad odpůrců GMO sugerují veřejnosti, že se v GMO produkují jakési děsivé sloučeniny, jaké příroda nikdy neviděla. V příspěvku je naopak napsáno, že změna barvy se odehraje do tří týdnů po vysetí. To, že je huseníček běžný plevel, je pravda. Je to opět ale argument spíše ve prospěch jeho použití než proti, protože použití jiného druhu, který není v dané oblasti původní, je z ekologického hlediska silně riskantní. Invaze cizích druhů (viz notoricky známý bolševník aj.) jsou ekologické průšvihy, nad nimiž se pozastaví jen málokdo, ale jsou to průšvihy reálné a devastující.
O tom, že rosltiny reagují prakticky na všechno, včetně oxidů dusíku, není pochyb. Problém je v tom, jak tuhle reakci zjistit s dostatečným odstupem od miny, nad kterou ta rostlina roste. Nápady jsou vítány.
Odpověď na otázku, proč se tím ta firma zabývá, když to nefunguje, je jednoduchá. Zabývá se tím proto, že to funguje. Představa, že vše, co se vymyká mému duševnímu obzoru, je blbost, je sice v Čechách velice oblíbená, ale bohužel, je od základu mylná.
Na základě vlastních trpkých zkušeností musím říci, že jí velmi často trpí lidé, kteří vidí svět ryze zeleně - ale jen do chvíle, než uslyší slovní spojení "geneticky modifkovaný". Pak vidí zřejmě rudě.
Takže ještě jednou. GMO nejsou všelékem. Na nic. Tím míň na miny. Ale je to jedna z možností. V tomto případě je každá šance dobrá.

Odpovědět

Gmo odmiňování

Koščo,2004-02-05 14:10:08

Rostlina vyšlechtěná pomocí GMO není žádné řešení ,které může napomoci odmiňovaní to je prostě slepá cesta .
Jsou i jiné rostliny ,které v reakci na konkretní prvek v půdě mění své vlastnosti dokonce dá se říct že všechny.
Hl:avníoxid usičity důvody : proč né nezmíňěné v článku
oxid dusičitý patří mezi běžné prvky nacházejíci se v atmosféře a indikujíci znečištění.
Předpokláda ,že mina položená v zemi uvolňuje dostatečně velké množství reagujicího prvku a že je to pouze jediný zdroj na daném uzemí.
Velice krátka až zanedbatelná doba použití tj.podzim před opadem listů.
další dopĺňete.
Takže proč se tím firma vůbec zabývá za prvé houseníček patří mezí nejpoužívanější rostliny pro výzkum GMO a tudíž nejlevnější pro důkaz schopností
za druhé miny jsou velice oblíbenou starostí
takže soukromá společnost takovým způsobem nejlépe dokáže svojí schopnost uplatnit se na trhu.

Odpovědět

mělo by se to zakázat

jana dvořáková,2004-02-04 12:35:54

Samozřejmě, že to jde i bez GMO. Před pár dny jsem četla, že vědci něco jako zřížili původce malárie s kozou, takové svinstvo! A dokonce nadojenou GMO vakcínu začali zkoušet na dětech na Nové Guineji. A přitom každý grínpísák ví, že podobná zvěrstva by se měla zakázat. Jednak nikdo neví, jak bude GMO vakcína na lidi působit, jednak nikdo neví, co udělá s přírodou GMO koza, která uteče.

Odpovědět

jde to

jarda petr,2004-02-04 11:19:55

Ale to je hrozný omyl! Bez GMO to samozřejmě jde. Ono by to šlo dokonce i bez antibiotik, spalovacích motorů, elektřiny a dalších výdobytků. Ostatně se říká, že už za australopiteků se brblalo: "Že prej pazourek! Kdo to kdy slyšel! Takový novoty!"
Sitace se má jinak. Zaminování je reálný problém. Můžeme se tvářit, že není, protože u nás miny (zatím) nemáme. A můžeme dokonce trpět iluzí, že máme právo poroučet těm, kdo miny za barákem mají, jak by si je měli nebo neměli likvidovat. Pokud by se nám to však povedlo a rozhodli jsme, že třeba geneticky modifikovaným huseníčkem se miny likvidovat nebudou, pak na nás dopadá díl zodpovědnosti za každého mrtvého a zraněného, který přijde k úhoně v minovém poli, které mohlo být s pomocí huseníčku odminováno. Jsme za to spoluzodpovědní spolu s tím blbcem, co to zaminoval. Nestačí říct, takhle se to dělat nebude a basta. To je jen A, po kterém musí následovat B. Tedy doporučení, jak problém řešit. Kritici GMO jej nenabízejí. Geneticky modifkovaný huseníček je JEDNÍM Z MOŽNÝCH ŘEŠENÍ. Nic víc, ale taky nic míň.
Mimochodem, ti staří brblající australopiteci měli pravdu. Pazourek je na nic. Už dlouho jsem neviděl, že by si někdo krájel chleba pazourkovým nožem.

Odpovědět

GMO Miny

Koščo,2004-02-02 13:14:42

Zase jeden způsob jak dokázat že bez GMO to prostě nejde.Ukázat lidské neštěstí a pak navrhnout elegantní cestu ven.A co takhle vyrobit rostlinu jako minu

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace