Plži, již přežijí sežrání  
Podle starozákonního příběhu na příkaz Hospodina velryba spolkla Jonáše utíkajícího před svým pastorizačním úkolem. A pak ho kajícího se opět po třech dnech vyvrhla na břeh. Biologové na jednom malém japonském ostrově objevili plží Jonáše, kteří mají asi 15% šanci, že když je ptačí predátor spolkne, projdou jeho trávícím traktem bez újmy na zdraví.

 

Zvětšit obrázek
Souostroví Ogasawara vzniklo na styku dvou oceánských tektonických desek. Kredit Google Earth

Japonské ostrovy se vytvořily na rozhraní tektonických desek. Tam, kde se Pacifická deska podsouvá pod Filipínskou, zvednutá oceánská kůra a sopečná činnost daly vzniknout mnohým subtropickým a tropickým ostrovům a ostrůvkům. Asi tisíc kilometrů přímo na jih od Tokia skupince třiceti z nich, kterou Japonci nazývají souostrovím Ogasawara (a náš "západní" svět z dob osídlení Evropany Boninské ostrovy), s rozlohou 24 km2 vévodí Ostrov Otec – Čiči-džima a o něco menší je Ostrov Matka – Haha-džima s 21 km2. Souostroví bylo nedávno zapsáno do seznamu světového děditství UNESCO jako “Galapágy Orientu” pro svou jedinečnou, v izolaci se vyvíjející faunou a flórou s množstvím endemických druhů.

Zvětšit obrázek
Kruhoočko japonské (Zosterops japonicus)

 

Málo obydlený ostrov Haha-džima je známý zejména malakologům, tedy odborníkům přes měkkýše (mollusca). Protože ti suchozemští mají problém s rozšafným cestováním, vyvinulo se zde několik endemických druhů, které i v rámci samotného ostrova tvoří oddělené subpopulace, které lze rozlišit nejen podle nepatrných rozdílů, ale zejména geneticky. Na tomto kousku souše vyčnívající z vod oceánu žije i několik endemických druhů hadů a ptáků, jako například medosavka boninská (Apalopteron familiarekrásné foto zde)


Aby mohli posoudit, nakolik jsou vzácné živočišné druhy Haha-džimy ohroženy, zaměřili se biologové z Kjúšú university na stravovací návyky těch nejběžnějších ptačích druhů - kruhoočka japonského (Zosterops japonicus) a bulbulčíka japonského (Ixos amaurotis, také Hypsipetes amaurotis). Zjistili totiž, že si oba rozšířené druhy pěvců celkem rádi pochutnávají na drobných plžích druhu Tornatellides boeningi (viz obrázky zde). Tito v průměru jenom asi 2,5 milimetru velcí šnečci ale připravili pro vědce zajímavý rébus v podobě kříženců subpopulací z různých částí ostrova. Jak a proč takové dálky překonávají? Ukázalo se, že netradičním dopravním prostředkem jsou jejich ptačí predátoři, kteří je nepřenášejí jako černé pasažéry ukryté někde v peří, nýbrž jako potravu v žaludku.

Experimenty odhalily, že asi 15 % sezobnutých plžů cestu trávícím traktem přežije. Bezpochyby i díky tomu, že jsou tak malí a vědci připouštějí, že by právě tato vlastnost mohla být důsledkem evoluční selekce. Větším druhům se při zpracovávání potravy poškodí ulita a jsou stráveni. Vědci ale hodlají zkoumat dál, jestli je velikost, vlastně mrňavost, jedinou obranou. Sežrání přeživší asi sedmina plžů má pro celou populaci jistou výhodu.

Zvětšit obrázek
Bulbulčík japonský (Ixos nebo i Hypsipetes amaurotis)

Terénní studium zkombinované s laboratorními genetickými testy a výpočty potvrdilo, že v oblastech, kde se vyskytuje nejvíce kruhooček, jsou plži T. Boeningi sice více ohroženi, ale jejich genom je na těchto lokalitách nejvariabilnější. Obohacený o cizince, kteří se vyplazili z ptačího trusu. Malí pěvci tak rozšiřují nejen semena rostlin.


Upřesnění pro čtenáře s dobrou představivostí: k zmíněným 15 procentům se vědci dobrali ne terénním výzkumem, ale v s pomocí odchycených ptáčků obou sledovaných druhů uvězněných v klecích. Kruhoočkům nabídli 119 a bulbulčíkům 55 plžů. Z první obětní skupiny přežilo 14,3 %, z té druhé 16,4 %. Popularizační zprávy uvádějí ještě jednu zajímavost. Citují vedoucího výzkumného týmu Šin-Ičira Wadu: "Jeden z ptákem pozřených plžů krátce po přechodu jeho trávícím traktem porodil mláďata“ (gave birth to juveniles). Pravděpodobně jde o nepřesné vyjádření, protože tento malý suchozemský druh plže asi nebude živorodý. Takže správnější snad bude, že nakladl vajíčka oplozená před svou neplánovanou poutí.

 

Video s oběma druhy zpěvných ptáků, kterých stravovací návyky japonští biologové zkoumali.
 

 

 

Zdroj: BBC Nature News, Journal of Biogeography

Datum: 13.07.2011 11:37
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz