Loď jako meganabíječka  
Moře si od nepaměti šplouchá a cáká, na svých vlnách unáší plavce vstříc novým obzorům nebo trosečníky vstříc jejich neblahému osudu. Energie vln je ohromná, to potvrdí každý, kdo to někdy zažil na vlastní kůži. Tuto energii se snaží lidstvo již dlouho ovládnout. K široké paletě různých nápadů přibyl jeden neotřelý projekt – lodi jako meganabíječky pro celé město.

U pobřeží celé řady států už dnes běží projekty na získávání elektrické energie z mořských vln. Jednotlivá zařízení se od sebe velmi liší ve snaze dosáhnout co nejvyšší účinnosti a efektivity provozu. Je to opravdu velmi pestrý mix různých technologií, který by sám o sobě vydal za několik článků, více najdete v Wawe power, kde je i rozcestník na jednotlivé zajímavé projekty.
 

Zvětšit obrázek
Návrh Sharonovy „nabíjecí loď. (Kredit: A. Sharon, Frauenhofen CMI)

Co prodražuje tyto projekty je nutnost jejich spojení s odběrateli energie, kilometr podmořského kabelu pro přenos elektřiny z elektrárny na břeh stojí okolo 500 000 $USD. Kromě toho se čas od času moře opravdu rozbouří natolik, že to může elektrárnu poškodit. Anebo se pro změnu uklidní a elektrárna nemá z čeho vyrábět. Eliminovat  všechna tato rizika by měl projekt profesora Andre Sharona z Fraunhofer Center for Manufacturing Innovation na Univerzitě v Bostonu. Na právě probíhající konferenci Clean Technology 2011 představil svůj projekt lodi – meganabíječky.


 Samotný nápad je poměrně prostý, Andre Sharon navrhnul 50 metrů dlouhou loď s výklopnými rameny, která by dojela na místo s příhodným vlnobitím, tam by spustila ramena do vody a začala vyrábět elektrickou energii – cca 1MW za hodinu. Na lodi by byly ohromné baterie, které do sebe pojmou až 20 MWh. Po plném nabití by se loď vrátila do přístavu, kde by energii dodala do sítě. Odpadá tedy potřeba kabelu, když bude bouře, loď ji přečká v bezpečí přístavu a sama si najde ideální místo se nejlepšími vlnami.
 Na druhou stranu bude energie z lodi k dispozici jenom po dobu, kdy bude v přístavu (na nabití potřebuje 20h), což může být výhodné především pro pokrytí denních špiček odběru, ale ne jako stálý zdroj energie. Navíce gigantické baterie celý projekt značně prodraží. Přes to všechno by takto vyráběná energie měla být levnější než stávající projekty, které mají rozmezí od 0,30 po 0,65 $USD/kWh. (zdroj: Energytechnologies ). Sharonova loď by měla dodávat energii s cenou kolem 0,15 $USD/kWh. To je ovšem pouze kalkulovaná cena, založená na testu prototypu ve vodní nádrži. Uvidíme, jestli se podaří tento projekt dotáhnout až do stavby lodi. Já osobně doufám v plně robotické zařízení, protože se o mně pokouší mořská nemoc už jenom při sledování prezentace, kterou najdete na Frauenhofen USA.  

 

Sharonova „nabíjecí loď VIDEO.  (Kredit: A. Sharon, Frauenhofen CMI)

video

 

Využití přílivové vlny podobným způsobem, ale ze břehu.

 

 


 
Aguçadoura Wave Farm

Zvětšit obrázek
Pelamis, Aguçadoura Wave Farm, Portugalsko (Kredit: Wikipedia )

První vlnovou elektrárnu Aguçadoura Wave Farm slavnostně spustili 23. září 2008 pět kilometrů od portugalského pobřeží v místě zvaném Póvoa de Varzim. Zařízení se skládá za tří jednotek Pelamis, které jsou v podstatě dlouhým hadem z několika segmentů na mořské hladině. Energii generuje vzájemný pohyb jednotlivých segmentů proti sobě, jak je postupně zvedají a zase spouštějí mořské vlny. Zařízení vyrábí skotská společnost Pelamis Wave Power.
 Aguçadoura Wave Farm má maximální výkon 2,25MW, její průměr však činil pouze 450 kW. Ano, píši správně v minulém čase, protože projekt se zastavil po pouhých dvou měsících provozu. Příčinou byly technické závady na generátorech Pelamis a také nedostatek financí. V současnosti jsou generátory v přístavu, do projektu vstoupila americká společnost Babcock & Brown, která se snaží stávající zařízení prodat. Pelamis pracuje na vylepšené verzi 2.0. Vodního hada Pelamis. Další informace na Wave farm.  Čerpat energii jde ale i z mořských proudů nebo z přílivu a odlivu. Jedna ze zajímavých cest je popsána v článku: Underwater Kite Turbines.
 

Pelamis Aguçadoura Wave Farm    VIDEO2

 


Jiná představa plovoucího energetického vlnového extraktoru.

 

 

 

Autor: Martin Tůma
Datum: 15.07.2011 17:59
Tisk článku

Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení - von Rétyi Andreas
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 248 Kč
Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení
von Rétyi Andreas
Související články:

Souboj o supernovy fatálně ohrožuje temnou energii     Autor: Stanislav Mihulka (28.11.2019)
Temnota na druhou: Jsou černé díry z temné energie?     Autor: Stanislav Mihulka (12.09.2019)
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost.     Autor: Jan Kašinský (25.02.2019)
Možnosti využití geotermální energie     Autor: Jan Šafanda (18.12.2018)
Akumulace a regulace sítě     Autor: Vladimír Wagner (04.09.2018)



Diskuze:

Jednotky a baterie - komentar autora

Martin Tůma,2011-07-21 18:23:59

Watt hodina sice neni primo jednotka SI, ale bezne se pouziva v energetice. 1 watt hodina odpovida praci stroje, kterou za 1 hodinu vykona s prikonem jeden watt. Kdyz se podivate na vyuctovani elektrini, najdete tam tez x nasobky watthodin :).
Co se tyce baterii a vubec koncepce celeho napadu:
Cena energie je odhadnuta na zaklade testu modelu v bazenu. Predpokladam, ze pan profesor je si vedom toho, co stoji patricne baterie. Napriklad by se mohl inspirovat u modernich diessel elektrickych ponorek.
A to neberu v potaz rychly rozvoj technologie ukladani energie do novych druhu medii, jako jsou kremikove nanotrubicky atd.

Odpovědět

Jednotky WaveFarm

Jiří Gheorge,2011-07-19 11:58:51

Podíval jsem se na odkaz na Wiki, co je v článku. Tam to mají správně. Celkový výkon 2,25 MW - jsou to 3 generátory po 750 kW. Udávaný průměr je 150 kW na jeden.

Odpovědět


Mate pravdu

Martin Tůma,2011-07-21 18:05:37

Dobry den,

dekuji za pripominku, ja jsem to pochopil jako celkovy vykon za elektrarnu, ale oni pisou machine, coz by odpovidalo jednomu stroji. Nicmene bych se mizive ucinnosti vubec nedivil.

Odpovědět

jeden by si myslel

Miroslav Bezouška,2011-07-18 17:06:53

že předchozí zkušenosti jsou k něčemu dobré a že lidi, když chtějí něco vymýšlet, tak si napřed pořádně nastudují to, co o věci napsali a udělali jejich předchůdci. U "zelené" energetiky to, zdá se, neplatí. Přílivových, příbojových, vlnových a bůhvijakých ještě výroben elektriky bylo sestrojeno bezmála tolik, jako různých druhů perpetua mobile, a se stejnými výsledky. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jako hošík školou povinný četl v tehdejším Mladém technikovi (později Věda a technika mládeži)o něčem podobném, měly to být jakési válce, převalující se v příboji, a pak ještě mnohokrát o jiných dalších takových nápadech. Poslední projekt, o kterém jsem slyšel, byl někde v Holandsku nebo kde, a ta věc se po uvedení do provozu potopila. Vytrvalost asi nemusí být vždycky to pravé, hlavně když u toho chybí také patřičná dávka kritičnosti (viz ostatně připomínky kolegů zde). A to, že se energie měří ve Wh, kWH, nikoliv ve W či kW už věc jenom dokresluje.

Odpovědět

Cena elektriny

Aleš Metzmacher,2011-07-18 15:51:51

Hm a ted kdo tu elektriku bude za tuhle cenu kupovat?
Vzdyt to ma teoretickou cenu zhruba na dvojnasobku soucasny ceny, realne teda tak na 3-4 nasobku.
To je leda tak cerna jama na dotace, az to bude delat elektriku za cenu za jakou se da koupit ze site, tak to bude mit nejakej smysl.

Odpovědět

Kolik budou stát ty akumulátory?

Jaroslav Santner,2011-07-18 14:59:23

Na některých vědeckých objevech je nejzajímavější to, že se zamlčí ty nejpodstatnější informace, což se bohužel na OSLU stává velmi často. Případné uvedení ceny a životnosti akumulátorů a jejich porovnání s cenou a životností podmořského kabelu (500 000 za km)by se totiž nad slunce jasněji ukázala pitomost takového projektu. Bez ohledu na to, že akumulováním automaticky přicházíme o značnou část vyrobené energie (zvláště akumulováním do elektrických akumulátorů). Nebýt tohoto drobného "vědeckého" problému, už dávno bychom jezdili v elektromobilech.

Odpovědět

jednotky

Libor Tomsik,2011-07-18 10:42:51

"cca 1MW za hodinu." Watty jsou jednotkou prace za cas. Takze MW za hodinu znamena, ze priprava k vykonu 1MW trva hodinu? Podobne "maximální výkon 2,25kW, její průměr však činil pouze 150 kW" Prumer 50x vetsi nez maximum mi prijde jako ohromny uspech. Na Oslu jsem zvykly na "fundovane" clanky v dobre kvalite, tento mezi ne rozhodne nepatri.

Odpovědět

Baterie

David Literák,2011-07-17 21:08:29

Opět jsou překážkou "ohromné baterie", máme něco lepšího, než enormně drahé a na výrobu nákladné Lithium fosfátové baterie, které se pro podobný projekt dají použít? Než by se náklady na celou loď zaplatily, tak by bylo po bateriích.

Na druhou stranu si myslím, že podobné plovákové generátory by se daly pěkně využít na ropných či výzkumných plošinách, či možná samostatných lodích ke snížení nákladů na provoz ?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace