Dušnost, čili astma bronchiale, je vlastně chronický zánět sliznic dýchacího ústrojí, který v mnoha různých podobách trápí na celém světě přes 300 miliónů lidí, nezřídka až k smrti. Jen v roce 2009 jich právě astma zabilo zhruba 250 tisíc. V posledních desetiletích podle všeho značně přibývá počet případů astmatu, které jsou vyvolané alergiemi a to očividně v takzvaném rozvinutém světě. Jak už to tak bývá, nadšení odborníci často připisují tuto epidemii astmatu znečištěnému životnímu prostředí, kouření a vůbec zlotřilému životnímu stylu moderní civilizace.
Proti těmto procítěným představám ale stojí velmi zajímavá „hygienická hypotéza“ nebo spíš hygienický koncept, podle něhož raketový nárůst onemocnění alergického původu, včetně astmatu není důsledkem znečištění, ale naopak přílišné čistoty a hypertrofovaného zdraví industriální společnosti. S rozvojem moderních technologií hygieny a efektivní lékařské péče jsme totiž postupně zvítězili nad celou řadou našich tradičních protivníků, nechutnými červíky počínaje a zlomyslnými bakteriemi konče, což uvrhlo náš mocný imunitní systém do nebezpečné nudy, která může vyústit ve velmi závažné problémy. Nažhavená imunita zaútočí proti vlastnímu tělu. V případě astmatu se stále častěji ukazuje, že by překvapivě významnou roli mohla hrát poťouchlá bakterie Helicobacter pylori. Prudký ústup tohoto bakteriálního kolonisty lidského žaludku ze skupiny epsilon proteobakterií v rozvinutých zemích a s ním spojené změny ve fungování imunitního systému zřejmě masově podporují astma.
Tuto představu velmi posílil nedávný výzkum Anne Müller z University of Zurich, jejíž tým studoval laboratorní myši s astmatem vyvolávaným ovalbuminem či alergeny z roztočů, které buď byly anebo nebyly osídlené helikobakterem. Jejich výsledky jsou poměrně přesvědčivé. Když se helikobakter dostal do myšek pár dní starých, tak jim byly testované alergeny vcelku lhostejné. Myši, které se až do dospělosti s helikobakterem nesetkaly, byly alergeny mnohem zranitelnější. Jak je to možné? Müllerová vysvětluje mechanismus helikobakterového štítu vůči astmatu skrze narušování dozrávání dendritických buněk bakteriemi. Nezralé dendritické buňky totiž stimulují vznik regulačních T-lymfocytů, což oslabuje ostří imunitního systému a potlačuje rozvoj astmatu.
Co se stane, když přenesete regulační T lymfocyty z myši kolonizované helikobakterem do myši bez této bakterie? Ukázalo se, že dotyčná myš získá bonus ochrany proti astmatu. Pokud ale myš chráněná helikobakterem o tyhle bakterie přijde úderem antibiotik, je ochranný imunitní štít fuč. Podle Christiana Taubeho z Johannes Gutenberg University Mainz, člena výzkumného týmu Müllerové, se tak ukazuje stinná stránka užívání antibiotik, které sice každý den zachraňují nespočet životů, ale není to bohužel úplně zadarmo. Jak se zdá, vybití helikobaktera v žaludku, často i zbytečným nasazení antibiotik, otevírá dveře astmatu a možná i dalším metlám.
Není to ale černobílé. Helicobacter pylori dnes sídlí ve více než polovině lidí planety, především v rozvojovém světě. V moderní civilizaci kolonizace žaludků helikobakterem setrvale klesá, ale na obzoru už jsou kmeny rezistentní proti některým antibiotikům. 80 procent hostitelů helikobaktera nepociťuje žádné problémy, těm zbývajícím ale způsobí zánět žaludku s méně či více závažnými důsledky. Postupně vyšlo najevo, že helikobakter je do značné míry odpovědný za zpětný tok žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu, čili gastroezofageální reflux, žaludeční vředy nebo rakovinu jícnu či žaludku, tedy vesměs nepříjemné nemoci. Je lepší helikobaktera mít či nemít?
Prameny: University of Zurich News 1.7. 2011, Journal of Clinical Investigation online 1.7. 2011, Wikipedia (Asthma, Helicobacter pylori).
Proč se záměrně nakazit parazity?
Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2014)
Diskuze:
