Startuje sonda ke kometě 67P/ Churyumov-Gerasimenko  
Po přistání na kometě získá sonda důležité údaje o vzniku sluneční soustavy a o tom, zda se mohly komety podílet na vzniku pozemského života.
 Dne 26. února odstartuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně raketa Ariane-5 s kosmickou sondou Rosetta. Její start se zhruba o rok opozdil poté, co v prosinci 2002 selhala nosná raketa Ariane-5. Mise Rosetta je prvním letem, při kterém bude provedeno přistání na kometě.

Původní cíl sondy Rosetta – kometu Wirtanen – bylo ale po odkladu startu nutné nahradit jinou kometou. Volba padla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko, ke které Rosetta doletí v roce 2014 po cestě sluneční soustavou připomínající dráhu biliárové koule.


Jméno sondy bylo zvoleno podle slavné rosettské desky, podle které egyptologové rozluštili před 200 lety staroegyptské hieroglyfy. Sonda Rosetta by měla přispět ke stejně významnému posunu v poznávání historie sluneční soustavy. Komety jsou vesmírná tělesa, jejich složení odráží stav sluneční soustavy v době krátce po jejím vzniku – tedy v období před 4 600 miliony lety. Od těch dob se komety příliš nezměnily.


Po přistání na kometě získá sonda důležité údaje o vzniku sluneční soustavy a o tom, zda se mohly komety podílet na vzniku pozemského života. Komety obsahují i organické sloučeniny, které mohly po dopadu na Zemi sehrát určitou roli ve vzniku složitějších biologicky aktivních molekul. Lehké a těkavé složky komet mohly přispět k tvorbě pozemské atmosféry a oceánů.

Sonda nejprve čtyřikrát obkrouží Slunce a pak se vydá ke svému cíli. U komety musí citlivě zabrzdit, dostat se na oběžnou dráhu kolem komety a vyslat na její povrch přistávací modul.

Celá sonda váží asi tři tuny a měří na výšku asi tři metry. Je vybavena dvěma čtrnáctimetrovými solárními panely. Přistávací modul má průměr asi 1 metr a na výšku měří 80 cm. Rosetta by měla u komety provést asi 21 experimentů, z nichž 10 vykoná přistávací modul. Po většinu cesty ke kometě bude udržována v klidu. Její cesta bude velmi dlouhá, protože musí doletět ke kometě velmi hluboko do vesmíru, až za dráhu Jupitera. Ke kontaktu s kometou by mělo dojít ve vzdálenosti 647 milionů kilometrů od Slunce. K dosažení tohoto místa pomůže sondě gravitace planet. Jednou urychlí její let Mars (v roce 2007) a třikrát to provede Země (v letech 2005, 2007 a 2009). Dvakrát proletí pásem asteroidů a není vyloučeno, že bude na krátkou dobu aktivována, aby provedla průzkum některého z těles, jež bude právě míjet.

Sonda byla testována na náročné provozní podmínky. Za jednu z velkých hrozeb považují její konstruktéři výkyvy teplot. Proto byla Rosetta testována jak při teplotě +150oC, tak i při teplotě -150oC.

V okamžiku střetu se sondou nebude kometa vykazovat žádné známky aktivity. Rosetta ji bude studovat šest měsíců a přitom vybere místo pro přistání modulu. V listopadu 2014 vypustí sonda modul a ten rychlostí 1 metru za sekundu dosedne na povrch komety. Kde se uchytí zvláštní harpunou nastřelenou do ledu komety. Modul provede detailní průzkum ledu komety nejen na jejím povrchu, ale i ze vzorků z hloubky 30 cm. Výsledky experimentů odešle sonda na Zemi. Antény v Německu a Austrálii budou schopny zachytit její signál na vzdálenost milionu kilometrů.

Základní údaje o kometě 67P/ Churyumov-Gerasimenko:
Rozměry jádra: průměr zhruba 4 km
Oběžná doba kolem Slunce: 6,57 roku
Největší vzdálenost od Slunce: 858 milionů km
Nejmenší vzdálenost od Slunce: 194 milionů kilometrů

Rosettaa její cíl
Pramen: Evropská vesmírná agentura

Datum: 04.02.2004
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz