Test upřímnosti Rosie Redfieldové  
Vědci jsou také jenom lidi a nic lidského jim není cizí. V honbě za karierou někdy přehánějí, občas zavádějí nebo dokonce podvádějí. Kanaďanka z Vancouveru dala slovnímu spojení „otevřená věda“ nový význam. Na jejím pojetí výzkumu je něco sympatického a hlásí se k němu stále více vědců i osobností veřejného života.

Asi se to dělo i dříve, ale až nyní se veřejně začíná mluvit o případech utajování výsledků výzkumů pořízených za peníze z kapes daňových poplatníků. Že to vede k poklesu prestiže vědců a neochotě veřejnosti financovat další bádání, není třeba zdůrazňovat.

Zvětšit obrázek
Kanaďanka Rosemary (Rosie) J. Redfieldová...


Co spáchala Rosie, že ji někteří nemají rádi?

Mikrobioložka Rosemary J. Redfieldová z University of British Columbia ve Vancouveru možná přišla na způsob, jak udělat vědeckou práci transparentní a efektivnější. A jak si posvítit na nepoctivce. Paradoxem je, že ve svých představách ani neměla v úmyslu rozjet nějaké hnutí za správnou vědu. Za vším byla jen snaha vyvarovat se vlastních chyb a vsadila na nezištnou pomoc kolegů a výhod internetu. Jejímu počinu se dostává celosvětové publicity a má stále více příznivců a sympatizantů. Cože to tedy udělala? Přesný opak toho, co její američtí koelgové. Místo toho, aby výsledky své práce do poslední chvíle tajila a pak udělala bombastickou tiskovku pod patronací vládní agentury, jak to bylo v případě Felisy Wolfe-Simonové a jejího štábu, Redfiedová si jen založila blog. Obyčejný bezplatný internetový blog. Zveřejnila na něm svůj pracovní deník. Píše tam, jak připravuje pokusy, jak probíhají a jaké naměřila hodnoty. Veřejně přístupnou stránku nazvala RRResearch.


Proč to dělá?

Tak na to je možná ještě kontroverznější odpověď. Pustila se totiž do opakování něčeho, co už dělali jiní, nebo spíš dělat měli. Ověřuje si, co je pravdy na tom, že bakterie z jezera Mono začleňují do svého páteřního řetězce deoxyribonukleové kyseliny arzen místo fosforu. Prověřuje takzvaný „arzenový život“, kterému před časem předcházela mediální show, dočasné embargo na publikaci v časopisu Science a tiskovka v aranžmá NASA s on-line přenosem. Podle vládní agentury mělo jít o „Astrobiologický objev, který bude mít vliv na hledání důkazu o mimozemském životě.“ Celá kampaň okolo těchto extrémofilů byla vedena tak sugestivně, že u laiků evokovala představy existence života na jiných principech, než na jaké jsme na Zemi zvyklí. Astrobiologové se začali předhánět ve spekulacích, o kolik je teď život na jiných planetách pravděpodobnější. Účast NASA všemu dodávala punc důvěryhodnosti a i když výsledky nevzbuzovaly nadšení a souhlas u vícero vědců, jen Redfieldová je ve svém boji s dvanáctihlavou hydrou (tolik autorů je pod článkem v Science podepsáno) vytrvalá a systematická ve vyvracení jejích nepravd. Počet vědců a významných osobností, které se k přístupu Kanaďanky k vědě začínají hlásit, roste a její svérázný boj za pravdu dostává celou řadu přezdívek. Nejčastěji se píše o „testu upřímnosti“ a nebo o „otevřené vědě“.

Zvětšit obrázek
Američanka Felisa Wolfe-Simonová, šéfka spolku astrobiologů z NASA.


Samozřejmě, že na aplikovaný výzkum, kde cílem je komerční využití výsledků, by takto „otevřené karty“ a vytrubování všech výsledků nemusely být tím nejlepším návodem. Ale nedávné rozhodnutí v kauze přístupnosti dat u základního výzkumu týkajícího se klimatu, dává jasně na srozumněnou, že takový přístup je správný. Stejně tak by tomu mělo být i v případech, kdy se jedná o zdraví populace, ekologii,... Autorka blogu obhajuje svůj postoj heslem „víc hlav, víc ví“ a dodává přiznání: "nebýt blogu, dopustila bych se celé řady chyb, na které mně neznámí lidé upozornili hned v samém začátku prověřování svérázných mikrobů.


Co je na blogu tak výbušného?

Zvětšit obrázek
… a její cesty k jezeru Mono. (Kredit: Henry Bortman)

Prakticky všechno, co od astrobiologů zaznělo na konferenci a co popsali ve svých vědeckých pojednáních. Kdokoliv se na stránce může přesvědčit, jak se jí postupně daří uváděné nepravdy uvádět na pravou míru. Američanům záhadní mikrobi z jezera Mono, označovaní jako GFAJ-1, údajně na arzenu spokojeně rostli. Jejich pokus byl s největší pravděpodobností ale jen nešťasným vršením jedné chyby na druhou. Podle všeho bylo na vině použité fosforem kontaminované živné médium. To vedlo k sérii omylů a nakonec i k pochybné interpretaci výsledků. Na blogu se lze přesvědčit, jak se mikrobi chovají v roztoku v němž je garantovaná nízká koncentrace fosforu (3 mikromoly) a co se stane, když se přidá arzen. Podle Američanů se měli mikrobi v takovém prostředí cítit když už ne šťastně, tak alespoň spokojeně. Měli se utěšeně množit a užívat si svého mikrobiálního života. Skutečnost je ale taková, že je arzen spolehlivě zabije.
Když Američané zjišťovali přítomnost arzenu v genetickém kódu bakterií, neměli vzorky DNA správně vyčištěné a tak jimi prokazovaný arzen nebyl, jak se mylně domnívali, součástí struktury dvoušroubovice, ale jen něčím, co se do vzorků připletlo omylem v důsledku špatně zvolených pracovních postupů.


Otevřená věda ponovu

Zvětšit obrázek
Mikrobi kmene GFAJ-1 z jezera Mono, kteří měli být představiteli „života na jiném principu“. V jejich struktuře DNA měl být fosfát nahrazen arzeničnanem. (Kredit: USGS/NASA)

My známe otevřenou vědu jako každoroční akci, při níž vědci vyrazí vstříc davům a seznamují veřejnost naaranžovanými ukázkami zajímavostí. Nový význam pojmu otevřená věda znamená něco jiného - volný přístup k pracovním postupům a naměřeným hodnotám pro kohokoliv. Dost často je slyšet názor, že něco takového nemá moc šancí projít. Třeba proto, že by mohly vyplavat na světlo nedostatky některých řešení, což by mohlo vést ke ztrátě prestiže, štědrosti mecenášů,... Argument možné úspory veřejných prostředků se tak střetne s obavami těch, kteří si věří méně a důvodů proč něco nejde, se najde vždycky dost, když se chce. Proti by asi byli i vydavatelé časopisů. Kdo by pak kupoval jejich produkt, když by se s podrobnějším popisem všeho bylo možno seznámit ještě dříve, než článek vyjde.


Je s podivem jaké vášně rozpoutává obyčejný blog starší vědkyně, který se dokonce ani nevěnuje novince, ale jen „přežvykuje“ co již udělali jiní. Přesto jsou Rosie a její mikrobi pro mnoho lidí symbolem čestného, transparentního a snadno kontrolovatelného přístupu k vědě. Šancí jak napravit pošramocenou prestiž výzkumníků a způsobem jak odhalovat ty, kteří si důvěru a svěřené prostředky veřejnosti pletou s cestovkou a vše jim prochází jen díky mlžení a zakrývání nedostatků jejich práce tajnůstkařením.
Pravdou je, že jsou i tací, kteří toto zpřístupnění vědy vnímají jako křísení ideálů komunismu a něco, co by pohřbilo soutěživost a ochotu sponzorů vkládat prostředky do vědy. Jako něco, co by ve své podstatě podkopávalo samotné základy kapitalismu.
Autorka se na svůj blog dívá vstřícněji a tvrdí, že jí ušetřil peníze, čas, vyvaroval jí chyb a co zajistilo jejím interpretacím výsledků takové preview, jakého se autorům nedostává ani u těch nejvěhlasnějších časopisů. Zda bude mít Redfieldová následovníky a kolik jich bude, se teprve ukáže.



Prameny:

Felisa Wolfe-Simon et al., : A Bacterium That Can Grow by Using Arsenic Instead of Phosphorus, Science, doi: 10.1126/science.1197258 Science 3 June 2011:
Open research casts doubt on arsenic life, Nature | doi:10.1038/news.2011.469
RRResearch, http://rrresearch.fieldofscience.com/

Datum: 16.08.2011 09:51
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz