Zhruba 718 světelných let od nás je v oblasti souhvězdí Draka (Draco) žlutý trpaslík spektrální třídy G0V, jménem GSC 03549-02811, tedy hvězda dost podobná našemu Slunci a to i stářím, odhadovaným na 5 miliard let.
V roce 2006 u této hvězdy lidé z projektu TrES (Trans-atlantic Exoplanet Survey) tranzitní metodou, čili sledováním subtilních poklesů jasnosti hvězdy, objevili planetu TrES-2b. Ukázalo se, že je to horký jupiter, obří plynná koule o něco málo hmotnější a rozměrnější než náš Jupiter, která kolem své hvězdy obíhá proklatě blízko, v pouhých necelých 4 procentech vzdálenosti Země od Slunce. Oběžná dráha v těsné blízko hvězdy podle všeho rozpaluje povrch této planety na téměř 1000 stupňů Celsia.
To ale ještě není všechno. V roce 2008 vědci ze španělské Calar Alto Observatory překvapeně zjistili, že hvězda GSC 03549-02811 je vlastně hvězdný systém, v němž žlutého trpaslíka, nově označovaného jako GSC 03549-02811 A, ve vzdálenosti přibližně 232 astronomických jednotek doprovází nenápadný oranžový trpaslík spektrální třídy K, pojmenovaný GSC 03549-02811 C. Shodou okolností se tenhle zajímavý systém ocitl v zorném poli ambiciózní sondy Kepler, v žoldu NASA specializované na intenzivní lov exoplanet výše zmíněnou tranzitní metodou.
David Kipping z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a David Spiegel z Princeton University nedávno analyzovali veřejně dostupná data z projektu Kepler, týkající se právě horkého jupitera TrES-2b a došli k závěru, že jde o úplně nejtmavší známou planetu.
Pokud se někde v jejich výpočtech nestala tragická chyba, tak TrES-2b odráží mnohem méně než 1 procento dopadajícího záření hvězdy a je tedy tmavší, než jakákoliv známá planeta, či měsíc Sluneční soustavy. Je dokonce černější než uhel nebo černá akrylová barva, ale neznamená to, že by byla naprosto temná. Její rozpálený povrch žhne strašidelně temně rudým světlem, jako přerostlý řeřavý uhlík. Planeta TrES-2b je také nejspíš se svojí hvězdou ve vázané rotaci a ta jí tudíž opéká stále stejnou stranu povrchu a planeta by měla procházet fázemi podobnými cyklu fází našeho Měsíce.
Jemně vyladěné přístroje sondy Kepler během pozorování více než 50 oběhů planety TrES-2b kolem hvězdy GSC 03549-02811 A detekovaly přímo světlo dotyčné planety během cyklu jejích fází a zachytily dosud nejmenší známé změny jasnosti exoplanety vůbec – pouhých 6 milióntin. Proto se zdá, že je tato exotická planeta nesmírně tmavá.
Viníkem by mohla být její atmosféra, která je příliš horká pro mračna amoniaku, známá z našeho Jupitera a odpovědná za odrážení více než třetiny dopadajícího slunečního záření. V atmosféře TrES-2b snad lze čekat látky naopak výtečně pohlcující záření hvězdy, například výpary sodíku, draslíku anebo plynného oxidu titaničitého. Ani tyto chemikálie ale plně nevysvětlují extrémní tmavost studované planety. Vypadá to, že jsme opět narazili na fascinující a zvláštní svět, který rozšiřuje mantinely našich představ o tom, jak šíleně může vypadat planeta.
Prameny:
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics 11.8.2011, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 10.8. 2011, Wikipedia (TrES-2b).
První planeta z cizí galaxie
Autor: Stanislav Mihulka (18.11.2010)
O najmenších extrasolárnych planétach
Autor: Dagmar Gregorová (09.01.2010)
Diskuze:
Smysl
Josef Šoltes,2011-08-20 17:44:51
Smysl dává, třeba již jen z důvodu ochrany planety proti přemíře tepla. Další důvod může být ten, že vyrovnat polosféru na jedné straně planety jako jeden velký solární „štít“ by nebylo možné. Tak raději sféru. A mnohem jednodušší bude vybudovat sféru kolem planety než kolem slunce... A navíc netvrdím, že to sféra je, může to být prakticky cokoliv:-)
Zajímavá úvaha...
Vojtěch Kocián,2011-08-20 21:42:43
Kdyby se někdo chtěl chránit před teplem, neudělal by štít černý, ale naopak takový, aby co nejvíce světla odrazil. Ve výsledku by se nám ale dokonalá lesklá koule jevila jako černá, protože množství odraženého světla směrem k nám by bylo minimální, ačkoliv by planeta odrážela téměř vše.
Zamyslel se někdo nad tím, že by ta planeta nemusela být černá, ale naopak lesklá? Třeba celá z nějakého kovu v kapalném skupenství. I když na to by asi při dané velikosti musela mít obrovskou hmotnost.
Solární elektrárna
Josef Šoltes,2011-08-18 13:04:37
Nebo je to také třeba pokus poněkud vyspělejší civilizace o vyřešení svých energetických potřeb tímto způsobem. Či by to mohla být malá dysonova sféra kolem planety se sběrem energie z vnější strany pláště. Zajímavé
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
